Archiv autora: Claire Madl

CFA: Zvláštní cena Platformy CEFRES 2020

za nejlepší článek (publikovaný v angličtine nebo ve francouzštině) v oboru společenských a humanitních věd v rámci Ceny Jacquese Derridy 2020

Uzávěrka pro podání přihlášek: 26. dubna 2020
Odměna: 213 Kč (9 261 Kč)
Slavnostní udělení ceny: 24. června 2020
Jazyk přihlášek: anglicky

Zvláštní cena Platformy CEFRES je součástí Ceny Jacquese Derridy, zavedené Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD. a Velvyslanectvím Francouzské republiky v České republice, jejímž smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

Zvláštní cena Platformy CEFRES se zrodila z přání podpořit mladé vědce z České republiky, kteří se snaží prosadit svůj výzkumný projekt v rámci evropských i mezinárodních kruhů. Cílem iniciativy je odměnit článek z oboru společenských a humanitních věd publikovaný v odborném recenzovaném časopise

Platforma CEFRES od roku 2014 sjednocuje Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Akademii věd České republiky a Univerzitu Karlovu v Praze na bázi jednotné vědecké spolupráce.

Mladí badatelé ze všech vědních oborů v rámci společenských a humanitních věd se mohou ucházet o tuto zvláštní cenu Platformy CEFRES, ať už je jejich předmět výzkumu jakýkoliv.
Uchazeči mohou posílat přihlášky přímo na adresu platformaward@cefres.cz

Podmínky přijetí:

  • zapojit se mohou čeští a slovenští badatelé, jejichž doktorské studium právě probíhá na jedné z univerzit v České republice, nebo kteří obhájili disertační práce v roce 2012 a později na jedné z univerzit v České republice
  • předložení jednoho článku publikovaného ve francouzštině nebo v angličtině v odborném recenzovaném časopise, jenž je součástí databáze Web of Science nebo Scopus nebo se nachází v seznamu vědeckých časopisů European Reference Index for the Humanities and Social Sciences (ERIH plus)
  • publikování tohoto článku mezi lety 2017 a 2020 (články teprve přijaté k publikaci budou ze soutěže vyřazeny, neboť soutěž probíhá každoročně)
  • předložení jediného článku: veškeré přihlášky obsahující dva a více článků budou vyřazeny ze soutěže

Přihlášky

Děkujeme za zaslání náležitě vyplněných následujících informací:

  • Jméno a příjmení
  • Datum a místo narození
  • Soukromý email
  • Číslo soukromého telefonu
  • Adresa
  • Pracovní email
  • Číslo pracovního telefonu
  • Adresa zaměstnání
  • Název disertační práce
  • Datum obhajoby práce (již proběhlé nebo nadcházející)
  • Rok zápisu k doktorskému studiu a fakulta
  • Vedoucí práce
  • Obor(y)

Přihláška musí dále obsahovat:

  1. vědecký životopis včetně seznamu publikací
  2. separát článku přihlášený do soutěže (pouze jeden článek; přihlášky obsahující dva a více článků budou ze soutěže vyřazeny)
  3. kompletní bibliografické údaje a krátké resumé článku ve francouzštině nebo v angličtině. Prosíme o uvedení ve které (kterých) z databází je časopis uveden (Web of Science, Scopus, ERIH plus)
  4. text v angličtině, který vysvětlí výjimečnost a perspektivy výzkumu přihlášeného článku

Je možné se přihlásit s článkem napsaným více než jedním autorem za předpokladu, že každý spoluautor splňuje podmínky přijetí. Pokud bude tento článek vítězný, cena bude udělena uchazeči, který podal přihlášku, a následně rozdělena mezi všechny spoluautory.

Výherce ceny bude vybrán interdisciplinární porotou zahrnující představitele Platformy CEFRES v čele s ředitelem CEFRESu. Výsledky výběrového řízení budou zveřejněny 12. června 2020. Od výherce ceny se očekává účast na slavnostním předání ceny.

Cenu podpoří Mgr. Karel Janeček, MBA, PhD. Předání ceny proběhne 24. června 2020 na Francouzském velvyslanectví v Praze, a to ve stejný čas jako předání ostatních vědeckých cen francouzského velvyslanectví.

Claire Madl – CV & výzkum

Zástupce ředitele a vedoucí knihovny CEFRESu

VZDĚLÁNÍ

  • 2007 – Doktorát z oboru historie: « Historie, texty, dokumenty » na École pratique des hautes études (Paříž), s vyznamenáním (mention très honorable avec les félicitations du jury).
  • 2000 – D.E.A. (Diplôme d’études approfondies – ie. Master), « Historie a civilizace knihy » na École pratique des hautes études (Paříž).
  • 1993 – Diplôme supérieur des sciences et techniques de l’information et de la documentation [Vyšší diplom informačních a dokumentačních věd a technik – ie. Master] v Institut national des techniques de la documentation (INTD Národní institut dokumentačních technik), Conservatoire national des arts et métiers (CNAM), Paříž
  • 1991 – Maîtrise [zakončení 4. ročníku] v historii na Univerzitě Paris IV-Sorbonne.

ZAMĚSTNÁNÍ

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES, Praha)

Správa výzkumu
Od 2018 – podíl na organizace vědeckého života ústavu a rozvoj platformu pro vědeckou česko-francouzskou spolupráci: Platforma CEFRES

Publikace a komunikace
Od 2006 – Výkonná redaktorka všech publikací, tištěných (sériových a monografických) a elektronických (webové stránky, blog, správa ediční řady na e-archiv CNRS: HAL-SHS)
Zodpovědná za správu účtů na sociálních sítích, vědeckého blogu a účast na publikace na trojjazyčném institucionálním webu.

Knihovnictví a správa vědecké informace
Od 1994 – Vedoucí knihovny zodpovědná za akvizice, elektronické zdroje, správu knihovnického systému, zpracování katalogu, zpřístupnění fondu, vztahů se čtenářstvem, valorizaci (organizace veřejných prezentací novinek).

SOUČASNÁ VÝZKUMNÁ ČINNOST

  • Od 2018 – „Reading Europe Advanced Data Investigation Tool“ (READ IT) v rámci H2020 projekt « JPI Cultural Heritage ». Leader Investigator: Brigitte Ouvry-Vial, Universita Le Mans ; PI pro ČR Michael Wögerbauer, Ústav pro českou literaturu AV ČR.
  • 2018-2020 – „Krásný Dvůr v kontextu evropských krajinářských parků“. projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 18-07366S 2018-2020). Příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (PI RNDr. & PhDr. Markéta Šantrůčková, PhD.) účast za FF UK pod vedením doc. Zdeňka Hojdy.
  • 2015-2019 – „Budování národa čtenářů: aktéři, firmy a sítě v Čechách 1740-1848“, projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 15-22253S 2015-2017) Příjemce: Ústav pro českou literaturu AVČR; řešitelka ve spolupráci s M. Wögerbauerem, PhD. a P. Píšou.

SEZNAM PUBLIKACÍ

Knihy

  • Buchwesen in Böhmen 1749-1848. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker. Wiesbaden, Harrassowitz (Buchforschung 11), 2019. with Petr Píša et Michael Wögerbauer.
  • Na cestě k výborně zřízenému knihkupectví. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749-1848). Praha, Academia-Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2019. Spoluautorství: Petr Píša, Michael Wögerbauer.
    Kapitoly:
    –„Úvod“ [kollektivní] s. 9-23
    –„Ekonomické a sociální podmínky knižní kultury“, s. 69-102
    –„Zahraniční souvislosti knižního trhu v Čechách“, s.  103-126
    –„Topografická a funkční diferenciace knižního trhu“, s. 127-142
    –„Tiskárna normální školy v Praze. Vládní nástroj osvícenského despotismu i impuls ke vzniku občanské společnosti“, s. 179-217
    –„Jak rozšířit a diverzifikovat čtenářskou obec. Reklamní strategie nakladatelů a knihkupců“, s. 279-300
    –„Čtenářské kabinety, půjčovny knih a proměny způsobů čtení“, s. 301-320
  • « Tous les goûts à la fois ». Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême, Genève, Droz, 2013, 467 p. ISBN 978-2-600-01357-4

Články v časopisech & kapitoly v knihách

  • « Zahrady v četbě Jana Rudolfa Černína » [Les jardins objets de lecture de J. R. Czernin] à paraître dans : Jan Rudolf Černín a jeho Krásný Dvůr.
  • « Le Saint-Empire », in (dir. Éric Suire) Le monde de l’imprimé en Europe occidentale (vers 1480-vers 1680), Paris, Armand Colin (Horizon), 2020, p. 276-294.
  • « L’imprimé, vecteur de diffusion du jardin paysager vers l’est de l’Europe. Modèles, traductions, médiatisations », Revue française d’histoire du livre n° 141, 2020, p. 113-136.
  • « Publishers’ Advertising Strategies to Widen and Diversify Readership. The Example of Bohemia », Dějiny, Teorie, Kritika, 2018-1, p. 69-98.
  • « Organizace tisku učebnic v Čechách. Přizpůsobení jedné tereziánské reformy » [Imprimer les manuels scolaire en Bohême. L’adaptation d’une réforme de Marie-Thérèse] Cornova vol. 7, n° 17, 2017, p. 57-71.
  • « Langue et édition scolaire en Bohême au temps de la réforme de Marie-Thérèse. Retour sur une grande question et de petits livres » in : Ex Oriente Amicitia. Mélangues offerts à Frédéric Barbier à l’occasion de son 65e anniversaire (dir. C. Madl, I. Monok), Budapest, Magyar Tudományos Akadémia Könyvtar és Információs Központ, 2017, p. 235-265.
  • « Strasbourg et l’exportation des livres vers l’Est de l’Europe au XVIIIe siècle » Histoire et civilisation du livre, XI, 2015, p. 109-126.
  • « Perný rok knížete Fürstenberga. Cenzura a proměna veřejnosti na sklonku vlády Marie Terezie“ [La censure et la transformation du public à la fin du règne de Marie-Thérèse, ou comment l’année 1779 fut rude pour le prince de Fürstenberg]. In (M. Wögerbauer, P. Píša, P. Šámal et al.) V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. 1749–2014 , Praha, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2015, p. 165-177.

Recenze

  • Veronika Čapská: Mezi texty a textiliemi. (Swéerts)-Šporkové, textové praxe a kulturní výměna na přelomu baroka a osvícenství. Praha, Scriptorium 2016, 326 s. Česká literatura č 4, 2017, s. 608-611.
  • « De l’argile au nuage. Une archéologie des catalogues (IIe millénaire av. J.-C. – XXIe siècle). [Paris / Genève] : Bibliothèque Mazarine / Bibliothèque de Genève / Éditions des Cendres, 2015 ». Histoire et civilisation du livre č. 12, 2016, s. 462-469.

Překlady

  • Klara Benešovská, « Disparition, réouverture et clôture du chantier cathédral de Prague (1419-1933) », in : Le Chantier cathédral en Europe. Diffusion et sauvegarde des savoirs, savoir-faire et matériaux du Moyen Age à nos jours. (dir. Isabelle Chave, Etienne Faisant, Dany Sandron), Paris-New York, Le Passage, 2020, p. 125-135.
  • Daniel Špelda, « Les soleils et leurs observateurs au XVIIe siècle » Revue des Questions Scientifiques, 2018, 189 (4), s. 531-577.
  • Klára Benešovská, « Ce qu’il advint de l’architecture gothique à la cour de Charles IV et de Venceslas IV », in: Qu’est-ce que l’architecture gothique ? Essais (dir. Arnaud Timbert), Lille, Presses du Septentrion (Architecture et urbanisme), 2018, 181-209. ISBN : 978-2-7574-2384-4
  • Petra Trnková, « Les photographes au service de l’aristocratie. Représentation visuelle du domaine des Buquoy à l’époque du comte Georg Johann Heinrich Longueval de Buquoy (milieu du XIXe siècle) » Austriaca (dir. M. Faber M. Ponstingl), n° 83, 2018.

Viz celý CV a seznam publikací zde.