Archiv rubriky: Tým CEFRESu

JÉRÔME HEURTAUX: CV a výzkum

ředitel CEFRESu

CV: pdf verze zde

Jérôme Heurtaux je od září 2018 detašovaným pracovníkem francouzského Ministerstva zahraničních věcí a ředitelem Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze. Od roku 2008 se jako maître de conférences na univerzitě Paris-Dauphine věnuje politické sociologii změn režimů, především ve střední Evropě (Polsko) a v zemích Maghrebu (Tunisko). V letech 2013-2017 byl zaměstnán jako vědecký pracovník tuniského Ústavu pro výzkum soudobého Maghrebu (IRMC, Institut de recherche sur le Maghreb contemporain). Mimo to působil jako vyučující a koordinátor semináře společenských věd francouzské EHESS (École des hautes études en sciences sociales) ve Varšavě. V roce 2016 založil a do roku 2018 vedl putovní doktorskou školu pro studium společenských věd v severní a subsaharské Africe. Podílel se jako core reseacher na projektech Evropské výzkumné rady „TARICA“ a „EUNPACK“ (Horizon 2020). Pravidelně spolupracuje s Mezinárodní organizací frankofonie (Organisation internationale de la francophonie).

Vyučuje či vyučoval kurzy komparativní politiky, politické sociologie, mezinárodních vztahů, nadnárodní politiky a sociologie krizí na Paris Dauphine, Institut pratique du journalisme (IPJ), Paris Dauphine campus Tunis, Sorbonne Abu Dhabi (PSUAD) a Centre international de formation européenne (CIFE).

Publikoval vícero děl, mezi nimi například tituly La démocratie par le droit. Pologne 1989-2016 (Presses de Sciences Po, 2017), Introduction à l’Europe postcommuniste (ve spolupráci s Frédéricem Zalewskim, De Boeck, 2012), 1989 à l’Est de l’Europe. Une mémoire controversée (společně s Cédricem Pellenem, L’Aube, 2009), Paris en campagne (společně s Éricem Agrikolianskym a Brigitte Le Grignou, Croquant, 2011), Les sens du vote. Enquête sur des électeurs français (Collectif SPEL, PUR, 2016). Jeho poslední titul, Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré, byl vydán v edici Codex v roce 2019 (s předmluvou Georgese Minka).

V díle Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré obhajuje mikrosociologický náhled na změnu režimu. Díky využití dosud neznámých zdrojů a kritickému přístupu k historiografii dílo objasňuje politicko–paměťovou kontroverzi kolem legitimity událostí roku 1989 v Polsku a nabízí nový pohled na dění spojené s přechodem k demokracii. Zvolený mikrosociologický přístup slouží k ověření dvojí teze: zaprvé, pád komunismu v Polsku byl nečekaným a paradoxním důsledkem politického vývoje, který měl za cíl zachránit režim před zhroucením. Zadruhé, volby v červnu 1989 hrály v rámci tohoto politického procesu zásadní roli, často opomíjenou či podceňovanou narativy zaměřenými na pakty mezi elitami a na jednání u kulatého stolu.  Volební kampaň i hlasování samotné byly okamžiky intenzivní společenské mobilizace a představovaly návrat veřejnosti do politického procesu. A to do té míry, že je možné analyzovat “polský rok 1989” jako první “voličskou revoluci” v bývalém komunistickém bloku. Z tohoto úhlu pohledu představuje Polsko zvláštní případ: v žádné jiné zemi regionu nehrály volby při rozpadu režimu takovou roli. Je třeba vzít v úvahu, že velkou roli zde hrála také nahodilost a nejistota. To nám umožňuje pochopit, jakým způsobem doboví aktéři neplánovaně způsobili prudké zhroucení režimu. Pro Jérôma Heurtauxe se publikace tohoto díla zapsala do kontextu oslav třicetiletého výročí pádu komunismu, v jejichž rámci spoluorganizoval tři mezinárodní konference (v Paříži, Varšavě a v Praze) a zúčastil se osmi dalších vědeckých událostí na toto téma (v Praze, Paříži, Bukurešti, Budapešti, Berlíně atd.)

Jérôme Heurtaux zároveň položil základ habilitační práci s tématem “poražených” změny režimu. Jak revoluce ovlivnila život vedoucích pracovníků bývalého režimu? Jaký vliv měli tito vedoucí pracovníci na revoluci? Kromě diskurzu vítězů je třeba vážně se zabývat i diskurzem poražených. Vezmeme-li jej v úvahu jako zdroj a předmět bádání, umožní nám to získat vícečetný pohled na revoluci a obohatit tak její dějiny. Danou historickou událost tak můžeme vidět pod různými úhly, nejen skrz omezené prisma jednoho aktéra či skupiny aktérů. Projekt též zkoumá způsoby opětovné aktivizace bývalých vůdčích osobností v kontextu politiky paměti, praktikované po revoluci. Výzkum vedený současně na třech různých místech (v post-autoritářském Tunisku, post-komunistickém Polsku a na Mali v období po pádu prezidenta Moussa Traoré) počítá se sepsáním habilitační práce a s publikací několika dalších prací.

Bernhard Struck: výzkum & CV

Esperanto a internacionalismus, 18801920

Výzkumná osa 3. Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: bernhard.struck(@)cefres.cz

Bernhard Struck je reader/associate professor moderních evropských dějin na Univerzitě St Andrews a zakládajícím ředitelem Institutu pro nadnárodní a prostorovou historii (Institute for Transnational & Spatial History). Ve svém výzkumu se zaměřuje na německou, francouzskou a polskou historii, historii cestování, pohraniční oblasti, kartografii a prostor. Je autorem knih Nicht West – nicht Ost. Frankreich und Polen in der Wahrnehmung deutscher Reisender, 1750-1850 (2006)a Revolution, Krieg und Verflechtung. Deutsch-Französische Geschichte 1789-1815 (2008, společně s Claire Gantet). Dále je spoluautorem knihy Shaping the Transnational Sphere. Experts, Networks and Issues from the 1840s to the 1930s (2015).

Odkaz na jeho současný výzkum

Pokračování textu Bernhard Struck: výzkum & CV

Astrid Greve Kristensen : výzkum a CV

Cizinci v cizí zemi

Návraty sirotků v německé a české literatuře první dekády 21. století. Srovnávací studie děl Jáchyma Topola, Radky Danemarkové a W. G. Sebalda.

Výzkumná osa 3. Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

kontakt: astrid.greve(@)cefres.cz

Tento projekt si dává za cíl přinést nové chápání literární a kulturní postavy sirotka, tak jak ji představuje soudobá historická fikce. Klade důraz na fikci, která vypráví příběhy sirotků v Čechách ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století, tedy v období dvou velkých „ismů“, fašismu a socialismu. Texty zvolené ke komparaci jsou: Peníze od Hitlera (Money from Hitler, 2006) Radky Danemarkové, Austerlitz (2001) W. G. Sebalda a Kloktat dehet (Gargling with Tar, 2005) od Jáchyma Topola. Srovnáváním textů, nabízejích velmi odlišné přístupy k traumatu a ztrátě, zamýšlím objevit různost „hlasů“, které autoři postavám sirotků dávají. Můj teoretický přístup je interdisciplinární a je založen na kombinaci teorie fikčních světů a teorií prostoru a paměti.

CV

Vzdělání

  • od října 2020: Doktorské studium literatury pod vedením Clary Royer, Sorbonne Université. Disertační práce „Cizinci v cizí zemi. Návraty sirotků v české a německé literatuře první dekády 21. století.“
  • srpen 2017 – květen 2019: Magisterské studium v oboru evropské jazyky: ruština, polština, čeština, bosenština/srbština/chorvatština na University of Oslo. Příklad předmětů: překlad do a ze slovanského jazyka. Studium českých textů. Diplomová práce zaměřená na soudobou českou literaturu.
  • srpen 2015 – červen 2017: Bakalářské studium v oboru evropské jazyky: polština, čeština, bosenština/srbština/chorvatština na University of Oslo. Příklady předmětů: Polsko, Česká republika a balkánské státy – literatura a společnost, používání českého jazyka.
  • srpen 2012 – prosinec 2015: Bakalářské studium v oboru Srovnávací literatura na University of Oslo. Příklady předmětů: základy literární teorie, západní literatura od devadesátých let do dneška, český jazyk: texty a četba, historie střední Evropy.
  • srpen 2009 – červen 2011: Studium na gymnáziu Oslo By Steinerskole. Příklady předmětů: literatura a anglický jazyk.
  • srpen 2008 – červen 2009: Studium na gymnáziu Nesbru Videregående skole, Pre-IB (přípravný rok). Mezinárodní studia.

Letní škola slovanských studií:

2014 – Letní škola slovanských studií, Univerzita Karlova, Praha
2016 – Letní škola slovanských (bohemistických) studií, Masarykova Univerzita, Brno
2018 – Letní škola slovanských studií, Univerzita Palackého, Olomouc

Adrien Beauduin: výzkum a CV

Ideje, mobilizace a faktory angažovanosti členů nové politické pravice v Čechách a v Polsku

Výzkumné osy 2 & 3. Normy a transgrese & Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

kontakt: adrien.beauduin(@)cefres.cz

Adrien Beauduin, doktorand na Středoevropské univerzitě v Budapešti, se v rámci své disertační práce zabývá politickými stranami nové pravice v České republice a v Polsku. Ve své práci zkoumá osobní příběhy aktivistů těchto stran, faktory jejich politické angažovanosti a jejich sociopolitické ideje. Zvláštní pozornost věnuje otázkám demografie (rodině, sociální politice, migraci atd.).

Pokračování textu Adrien Beauduin: výzkum a CV

Véronique Gruca: výzkum a CV

Šamanismus, smrt a hornictví v postsocialistické Mongolii

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt : veronique.gruca(@)cefres.cz

My research focuses on shamanic and funeral rituals among the Buriat Mongols. I aim to study these practices in the context of Mongolia’s contemporary political and economic situation, in order (1) to understand how they have been influenced by the post-socialist, mining-based economy, and (2) to study how the relationships between humans, spirits and the dead are being reconfigured in this particular framework.

Pokračování textu Véronique Gruca: výzkum a CV

Mert Koçak: výzkum a CV

Nadnárodní správa migrace, sexuality a genderové identity: UNHCR jako hlavní aktér ve vytváření právního základu pro žádosti o azyl LGBT uprchlíků v Turecku

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: mert.kocak(@)cefres.cz

Můj výzkum je zaměřen na následující otázku: jakým způsobem se mohou LGBT uprchlíci „legálně“ registrovat u migračních úřadů v rámci právního systému, který neuznává jejich skutečný důvod žádosti o azyl? Studuji případy právní přítomnosti LGBT uprchlíků v Turecku. Pokud žádají o status uprchlíka v západních zemích (např. v USA, Velké Británii, Kanadě nebo Německu), kde je sexualita a genderová příslušnost uznávána jako legitimní kritérium pro žádost o azyl, jsou povinni zaregistrovat se u tureckých migračních úřadů. V Turecku ale toto kritérium uznáváno není.

Pokračování textu Mert Koçak: výzkum a CV