Historie archivů: Píšící myslitelé a jejich archivy

Příběhy z archivů: píšící myslitelé a archivy jejich práce

Cílem konference je dát podnět účastníkům společně zvážit, jaké metodiky a digitální nástroje jim mohou pomoci lépe zkoumat práci autorů prostřednictvím jejich dochovaných písemností. Setkání se zároveň snaží navrhnout, jak můžeme výzkum posunout nad rámec toho, co nám tyto texty říkají. Pomocí takovéhoto přístupu by bylo možné lépe rozumět zkoumaným tvůrcům, jejich příběhům a způsobu, jak přicházeli do styku s různými kulturami. S použitím popisované metodiky bychom zároveň mohli lépe pochopit, z jakého kulturního kontextu autoři vychází, jak je ovlivnilo jejich okolí a jaké kolektivní postupy (collective practices) při psaní převládaly mezi jejich současníky. Takový náhled by nám jednak pomohl vidět dějiny idejí v novém světle, zároveň by díky němu ale mohly vzniknout snáze pochopitelné výklady o autorech a jejich dílech v digitální podobě, které by mohly být přístupné pro širší laickou veřejnost. Na konferenci se budou podílet všichni relevantní členové výzkumné skupiny AITIA –⁠⁠⁠⁠⁠ Archives of International Theory, An Intercultural Approach.

Kdy: 6. prosince 2024, od 9:30
Kde: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (současně bude probíhat online přenos)
Jazyk: angličtina

Prozatimní program

Pokračování textu Historie archivů: Píšící myslitelé a jejich archivy

Dějepisectví a historie umění v dialogu

Dějepisectví a historie umění v dialogu. Úvahy o funkci map ve Warburgově ikonologii

Páté sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice. 
V tomto roce bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 14. červen 2024 od 10 hod.
Jazyk: francouzština

Speaker: Lara BONNEAU, Filosofický ústav Akademie věd ČR, přidružená pracovnice CEFRESu
Discussant: Danièle COHN, Université Paris 1

Byla tendence ke zdobnosti v grafice překážkou vědeckého rozvoje kartografie? Jinými slovy, musela se kartografie zbavit svého uměleckého rozměru, příliš citlivého a emocionálního, aby se mohla stát planimetrickou abstrakcí? To byly ústřední otázky německého historika umění Abyho Warburga, který považoval kartografické gesto za jeden ze způsobů, jak se psychologicky distancovat od smyslového. Tím, že mapování dává obrysy tomu, co je ve vnímané zkušenosti prezentováno jako pohyblivé, proměnlivé, dokonce chaotické, tím, že tomu přiřazuje místo v rámci řádu (kosmos) a tím, že to prezentuje spíše v prostoru než v čase, získává funkci spíše psychologickou: poskytuje subjektu jakési pevné body, v nichž se může ukotvit, a tím se distancovat od reality. Nicméně, jak ukazují astrologické horoskopy plné různých démonů, kartografie se nedokázala zcela oprostit od dimenze strachu a touhy, jež utvářela náš vztah ke světu a vesmíru. Mapy mají nepochybně jakýsi citlivý “kosmetický” rozměr, který pravděpodobně ale není v přímém rozporu se snahou nastolit kosmický řád. Ve snaze studovat způsob, jak se přítomnost těchto démonů v historii kartografie proměňovala a do jaké míry poskytovala živnou půdu pro ikonografickou tradici a pro vědecké snahy o ovládnutí myšlenkového prostoru, byl Aby Warburg veden k tomu, aby nakreslil… mapy. Mapy toho, jak se měnily a migrovaly motivy a styly. Mapy “forem patosu” od Athén po Babylon, a od Babylonu po jižní a severní Evropu. Na základě nedávné práce Phillipa Despoixe (2023) se pokusíme představit funkci kartografie ve warburgovské ikonologii.

Racializing Romani People in the 19th Century

Racializing Romani People in the 19th Century

A conference, jointly organized by the Prague Forum for Romani Histories at the Institute of Contemporary History, the Czech Academy of Sciences, in collaboration with Gonzaga University, the Postgraduate School ZRC SAZU, and the Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences, and supported by Strategy AV21 (Research Programme: Identities in the World of Wars and Crises), Lumina Queruntur award (LQ300582201), and Gonzaga University.

Date: 20-21 May, 2024 at 12:45pm
Location: Villa Lana, V Sadech 1/1, 160 00 Praha 6-Bubeneč
Language: English

Participants

  • Rafael Buhigas JIMÉNEZ (member of  the History and Commemoration department of the European Roma Institute for Arts and Culture, ERIAC)
  • Maria CHIOREAN (PhD candidate at Lucian Blaga University of Sibiu)
  • Martin FOTTA (head of the Department of Mobility and Migration at the Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences – EÚ AV ČR)
    Carolina García SANZ (associate professor in the Department of Contemporary History at the University of Seville)
  • Margareta (Magda) MATACHE (lecturer at the Department of Social and Behavioral Sciences, Harvard T.H. Chan School of Public Health)
  • Dezso MATE (Romani Rose Fellow at the Research Centre on Antigypsyism at the Heidelberg University’s Department of History)
  • Verena MEIER (PhD candidate at the Research Centre on Antigypsyism at the Heidelberg University’s Department of History)
  • Sunnie RUCKER-CHANG (associate professor at the Ohio State University)
  • Laura Soréna TITTEL (postdoctoral researcher at Justus Liebig University Giessen)
  • Tom TYSON (PhD on the history of Gypsies in early modern Scotland at Cambridge University)
  • Dalen WAKELEY-SMITH (assistant professor of history at Washington University in Saint Louis)
  • Egemen YILGÜR (professor of anthropology at Yeditepe University)

Program

Monday, May 20th

12:45 Welcome 

Ann Ostendorf and Vita Zalar 

13:00-15:00Keynote session 

  • Chair: Ann Ostendorf 
  • Margareta Matache: The Racialization of Romani People Across Time and Geographies: Patterns and Mechanisms.
  • Sunnie R. Chang: Relational Perspectives on the Origins and Uses of ‘Blackness’ in Roma and African American Communities 

15:00-15:30Coffee break 

15:30-17:30Panel I: Intellectualizing Race 

  • Chair: Tina Magazzini 
  • Dezso Mate: History of the Gypsy Lore Society
  • Martin Fotta: Race, Nation, and Lusophone Gypsylorism 
  • Tom Tyson: Antiquarians, Missionaries, and the ‘Romantic Gypsies’ of Scotland 

Tuesday, May 21 

10:00-12:30 Panel II: Racializing Nations 

  • Chair: Martin Fotta 
  • Rafael Buhigas Jiménez: ‘Gitanos’ from Working-Class Neighbourhoods in the (Proto)Gossip Magazines: Racialization and Criminalization in Madrid (1850- 1900) 
  • Dalen Wakeley-Smith: ‘A Very Undesirable Class of Immigrants’: Immigration Officials, Race, and ‘Gypsies’ in the Gilded Age and Progressive Era Egemen Yılgür: Ethno-racialization of the ‘Gypsy’ in the Modern Ottoman Censuses 
  • Carolina García Sanz: Constructing the ‘Racial Enemy’ against the Spanish Colonial Crisis: The Civil Guard and the ‘Gypsies’ 

12:30-13:00 Lunch break 

13:00-15:00 –  Panel III: Contradictions and Critiques of Racialization 

  • Chair: Renata Berkyová 
  • Verena Meier: Antigypsy Special Legislation in Germany: Labels for State Repression and the Ambivalences of Definition 
  • Laura Soréna Tittel: Marx’s Critique of Vagabondage and the Policing of Roma in the Nineteenth Century 
  • Maria Chiorean: Racialization in Abolitionist Fiction: Uncle Tom’s Cabin and Măriuca’s Cabin, a Comparative Case Study 

17:00-18:30Roundtable discussion hosted by the French Research Center in Humanities and Social Sciences (CEFRES), Na Florenci 3, Prague. The event is open to the general public. No prior registration needed.

  • Chair: Vita Zalar 
  • Speakers: Margareta Matache, Sunnie R. Chang 

Abstract 

The scholarly study of race, racism, racialization, and racial capitalism on a global scale has significantly reframed our understanding of the nineteenth century. It has been established that ideas about race influenced the thoughts and experiences of all people who lived in the nineteenth century. Racial thinking permeated law, politics, science, and diplomacy. It supported colonizing projects, caused removal from traditional homelands, diminished access to resources, limited citizenship rights, criminalized individuals, and dislocated countless people around the world.

This two-day conference brings the scholarship on nineteenth-century racecraft into conversation with Romani history. The organizers invite contributors to consider the impact of racialization on Romani communities in the nineteenth century.

The intimate two-day conference will be centered around panels consisting of 20-minute presentations with extensive discussion. Scholars from all disciplines were encouraged to apply. We particularly welcomed applications from Romani scholars and early-career scholars.

The conference is an in-person event only. Interested attendees should contact Marek Jandák (jandak@usd.cas.cz) to register.

For further details regarding the discussion content, please visit the Program Forum for Romani Histories website.

The End of the Five Solitudes?

The End of the Five Solitudes? Towards a Linguistic and Cultural Map of Contemporary Montreal

Sixth session of the 2023-2024 CEFRES Francophone Interdisciplinary Seminar The map and the border
In 2023, we would like to start by beginning by questionning the very act of bordering and representing (a territory, a period, a trajectory), in short, thanks to the interdisciplinarity of our respective disciplines, to question the map and the border.

Location: CEFRES, Na Florenci 3, Prague 1
Date: Friday 10th, May 2024 from 10am to 12pm CET
Language: French

Speaker: Eva Voldřichová – Beránková  (Faculty of Arts, Charles University)
Discussant: Mateusz Chmurski (CEFRES)

Abstract

In 1945, Hugh MacLennan’s renowned novel Two Solitudes explored the cultural alienation between Quebec’s French-speaking and English-speaking populations. Over three centuries, language, religion and socioeconomic factors have traditionally acte as barriers between these communities, fostering coexistence rather than integration. Since the 1980s, a revived academic interest in Montreal’s Yiddish culture had led to discussions of a “third solitude” characterizing certain Jewish diasporas in Canada. Simultaneously, a cultural and political renaissance among First Nations and Inuit peoples has been decribes as the “fourth solitude”, reflecting their unique life experiences. Today, authors of migrant literatures frequently evoke a “fifth solitude”, encompassing immigrants, their descendants, and native Quebecers who explore themes of exile and cultural adaptation. Montreal emerges as a historical nexus of these “five solitudes”, each shaping the city’s landcape and narrative. By examining specific neighborhouds, insights can be gained into how diverse linguistic and cultural communities have become ingrained in Montreal’s urban fabric, expanding across space and time. Through their literary contributions, they offer distinctive perspectives on the Canadian metropolis, contributing to its intricate linguistic, cultural and mental map. As Prime Minister Justin Trudeau commits to addressing the “trauma of historical solitudes”, consideration is given to the practical tools available to realize this aspiration.

View the complete seminar program for 2023-2024 here.

‘Post-’. The Past in the Present. CEFRES–CETOBaC Workshop

CEFRES-CETOBaC Workshop

CEFRES společně se svou Platformou, jejíž součástí je Univerzita Karlova a Akademie věd ČR, pořádá jednodenní workshop, který bude hostit partnerská organizace CETOBaC v Campus Condorcet v Paříži 26. dubna 2024.

Datum: 26. dubna 2024, 9:00 – 19:00 CET
Místo: CETOBaC, Campus Condorcet, 14, cours des humanités, Aubervilliers (bâtiment Recherche Nord, místnost 0.010)
Jazyk: English, French
Organizátoři: Mateusz Chmurski (CEFRES), Lucie Drechselová (CETOBaC, EHESS), Fabio Giomi (CETOBaC, EHESS)
Partnerské instituce: CETOBaC, EHESS, CEFRES

Program

9:00 – 9:15 – Greeting word

09:15 – 09:30 – Introduction

Marc Aymes, Center for Turkish, Ottoman, Balkan, and Central Asian Studies (CNRS / EHESS, CETOBaC)

Mateusz Chmurski, French Center for Research in Social Sciences (CEFRES)

09:30 – 11:00 – ‘Post-’. Thinking the Present Through the Past

Moderator: Emmanuel Szurek (EHESS, CETOBaC)

  • Adrian Brisku (Charles University / Ilia State University), Imperial Political-Economic Legacies in New (Inter)national Economic Order: Albania, Czechoslovakia, and Georgia’s Foreign Trade Discourse and Policy after the Great War
  • Václav Šmidrkal (Czech Academy of Sciences / Charles University), ‘Post-’ and ‘Trans-’: the Legal Status of World War II veterans in Czechia after 1989
  • Jelena Božović (CEFRES / Charles University), Languages in a post-conflict multiethnic society: The interplay of official and unofficial policies in Bosnia and Herzegovina

11:00-11:30 – Break

11:30-13:00 – Memories. Reflecting on the Past in the Present

Moderator: Lucie Drechselová (CETOBaC, EHESS)

  • Marie Černá (Czech Academy of Sciences), The Czechoslovak Prague Spring of 1968 from the point of view of local communist actors
  • Anna Huláková (Charles University), Situated Knowledge, Feminist Frameworks of Analysis and Women’s Representation in the Post-Soviet Central Asia
  • Camille Leprince (EHESS, CETOBaC), La guerre d’Espagne comme représentation de l’escalade de violence en Syrie

13:00-14:30 – Lunch break 

14h30-16h00 – Reflecting on Genocidal and Mass Violence: Yesterday, Today

Moderator: Xavier Bougarel  (CNRS, CETOBaC)

  • Elif Karakaya (Rochester University / CETOBaC), Unfinished Empire: Place and Memory in Post-Ottoman Visual Art
  • Kateřina Králová (Charles University), Holocaust Ruins: Ethnography of Hirsch quarter in Thessaloniki 
  • Özgür Sevgi Goral (Gerda Henkel Stiftung / CETOBaC), Our Wound Runs Deep: Colonial Aphasia and the Memory Field in Turkey

16:30-18:00 – Behind the Scenes of Political Documentaries 

Moderator : Ilshat Saetov (EHESS, CETOBaC)

Screening of Robert Mihály, The Best Corner in the World (2022), 25’, and screening and discussion with the director Sibil Çekmen, On the Trail of Missing Documentaries (in preparation in 2024), 14’.

18:00 – Closing cocktail

Abstrakt

Centrum tureckých, osmanských, balkánských a středoasijských studií (CETOBaC) pařížské École des Hautes Etudes en Sciences Sociales (EHESS) zkoumá historii a současnost turecky mluvícího obyvatelstva v současném Turecku a v regionech, které kdysi tvořily součást Osmanské říše a ve Střední Asii. Výzkum centra se netýká pouze samotných obyvatel, ale také jejich vztahů se sousedy v rámci sociálních, kulturních a politických otázek. V některých výzkumech rozšiřuje CETOBaC svoje pole výzkumu nejen na východ o Írán, Afghánistán a Čínu ale také směrem na západ o střední a východní Evropu. CETOBaC sdružuje historiky, sociology, antropology, geografy, lingvisty a politology v šesti výzkumných oblastech: dějiny Osmanské říše; současné Turecko; Balkán v současnosti; Střední Asie a Kavkaz; jazyky, kultura a společnost v tureckém regionu; islám a súfismus.
CETOBaC každoročně pořádá setkání s výzkumnou institucí, která sdílí podobné vědecké zájmy: díky tomu umožnuje vědcům diskutovat o výzkumu Balkánu, Turecka, Osmanské říše a Střední Asie v mnoha oblastech.

 

Workshop CEFRES-CETOBaC bude v roce 2024 strukturován do tří hlavních témat:

1. Postosmanské, posthabsburské a postsocialistické pojetí minulosti v současnosti
Společně prozkoumáme dědictví, které nám zanechala velká impéria, jež měla zásadní vliv na střední a východní Evropu v 19. a 20. století. Zvláštní pozornost budeme věnovat tomu, jak ovlivnila společenskou strukturu a také jak utvářela pojetí společenských věd. Budeme se zabývat otázkami: Jak přemýšlet o kategoriích vícenásobného „po-„? Jak konstruujeme vnímání těchto kategorií? První část se bude zabývat institucionalizací „kulturní oblasti“ ve Francii a ve střední a východní Evropě, v rámci formování znalostí. Tato sekce navazuje na úspěšnou spolupráci, kterou zahájila Lucie Drechselová během své stáže v CEFRESu v září 2023 a jejímž výsledkem byl doktorandský workshop s názvem Dynamika politické účasti: disciplinární poznání skrze prizma „teritoriálních studií.

2. Paměťová studia
Druhá část dne bude úzce souviset s první částí. Její součástí jsou zejména paměťová studia. Cílem je podnítit dialog o současném výzkumu věnovaném utváření, uchovávání, předávání, zpochybňování a zapomínání individuální a kolektivní paměti. Budeme se zabývat rovněž tím, jak je připomínána, interpretována a vykládána minulost, stejně tím, jak probíhá usmiřování a uzdravování ve společnostech poznamenaných konflikty. V této sekci se také budeme z několika úhlů pohledu zabývat opakujícím se tématem „nostalgie“, která se v mnoha kontextech objevuje v postsovětském a postosmanském prostoru a v menší míře i v bývalém Československu.
Budeme se zabývat rovněž tím, jak je připomínána, interpretována a vykládána minulost, stejně tím, jak probíhá usmiřování a uzdravování v poválečných společnostech poznamenaných konflikty.

3. Sociální vědy v ohrožení
Třetí část dne bude mít podobu kulatého stolu a zaměří se na problémy, jimž čelí sociální vědy ve Francii, ve východní Evropě a v Turecku. Budeme diskutovat o kombinaci důsledků snižování finančních prostředků a vládních rozhodnutí, které omezují akademickou svobodu, kontrolují témata výzkumu, nebo omezují šíření potenciálně politicky znepokojivých výsledků. Po této debatě bude následovat promítání dokumentárního filmu.

Zpochybňované transformace energetiky

Zpochybňované transformace energetiky.
Konflikty a sociální inovace v České republice, Polsku, Německu a Francii 

Zahájení výzkumného projektu realizovaného v rámci programu TANDEM AV ČR-CNRS iniciovaného Akademií věd České republiky, Univerzitou Karlovou a CEFRES/CNRS.

Kdy? úterý 23. dubna 2024, 14:00–15:30
Kde? Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1, nebo online (rádí pošleme odkaz, napíšte nám na cefres@cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Za účasti koordinátorů projektu: 

A

Na úvod promluví:

Tomáš KOSTELECKÝ, člen Akademické rady AV ČR.

Prezentace

Gilles Lepesant, Martin Ďurďovič a Krzysztof Tarkowski představí projekt sociálního výzkumu energetiky. Projekt usiluje o lepší porozumění negativním postojům a konfliktům, které doprovázejí přejímání evropských politik energetické transformace, a odhalení nových vzorců energetického vládnutí pro překonání nadcházejících výzev. Výzkum se opírá o komparativní přístup zahrnující několik zemí a zaměří se na případové studie na lokální nebo regionální úrovni.