Archiv autora: CEFRES CEFRES

Michaela Banszelová

Absolventka oboru Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze a postgraduálního double degree MBA studia na Francouzsko-českém institutu řízení (IFTG) tamtéž. Celý svůj dosavadní profesní život strávila v oblasti vzdělávání a kulturní spolupráce, zejména na 1. lékařské fakultě UK a Francouzském institutu v Praze.

V CEFRES zastává od ledna 2026 pozici generální tajemnice.

No Colonies, Still Colonial?

(Česko)slovenská historie a francouzské koloniální impérium v Africe (od 18. do pořátku 20. století)

Projekt je součástí programu TANDEM CNRS-SAV podpořeného Slovenskou akadémiou vied (SAV), CNRS Humanitních a společenských věd (CNRS SHS) a CEFRES.

Hlavní řešitelé projektu:
Silvester TRNOVEC (Ústav orientalistiky, SAV / CEFRES)
Romain TIQUET (Institut des mondes africains, CNRS / CEFRES)

ANOTACE Pokračování textu No Colonies, Still Colonial?

Romain Tiquet – Výzkum a CV

Romain Tiquet est titulaire d’un doctorat de l’Université Humboldt de Berlin. Il est depuis 2019 chercheur CNRS (section 35) à l’Institut des Mondes Africains. Après avoir travaillé sur l’histoire du maintien de l’ordre au Burkina Faso, sa thèse a porté sur la mobilisation de la main-d’oeuvre dans le Sénégal (post)colonial. Depuis 2019, il s’intéresse à l’histoire de la folie en Afrique de l’Ouest et pilote le projet ERC « Governing Madness in West Africa » (MadAf 2021-2026): https://madaf.hypotheses.org/

À partir de janvier 2026, il sera accueilli au CEFRES, en collaboration avec l’africaniste et historien slovaque Silvestr Trnovec, afin de développer un nouveau projet intitulé Sans colonies, mais toujours colonialiste ? Histoire (tchéco)slovaque et empire colonial français en Afrique, XVIIIe siècle–début du XXe siècle. Ce projet est mis en œuvre dans le cadre du programme TANDEM SAV–CNRS 2026-2027 et explore les liens historiques entre l’espace tchécoslovaque et l’empire colonial français en Afrique.

Marija Martinovic – Výzkum a CV

Sjednocení a rozkol: filozofie socialistické krize v Jugoslávii (1945–1990)

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Marija Martinovic je doktorandkou filozofie a slovanských studií na École doctorale 20 Sorbonne univerzity, která je součástí výzkumné jednotky Eur’Orbem (UMR 8224, CNRS/Sorbonne univerzita). Jako členka juniorského laboratoře „Passage“ v rámci Eur’Orbem připravuje pod vedením Philippa Geleze a Daniela Barica disertační práci s názvem „Sjednocení a rozkol: filozofie socialistické krize v Jugoslávii (1945–1990)“.

Tento výzkum zkoumá ideologické, morální a symbolické podmínky neúspěchu jugoslávského socialismu z hlediska filozofického, politického i historického. Na základě rozlišení mezi sjednocením a začleněním navrhuje koncepční přehodnocení jugoslávské krize z hlediska jejich vnitřních rozporů: potlačování rozmanitosti ve jménu proklamované jednoty a z toho vyplývající deziluze v rámci režimu založeného na ideologii národní soudržnosti. Tato studie si tak klade za cíl objasnit filozofické mechanismy rozkolu v dialogu s myšlenkami Slavoje Žižka, Milovana Djilase a kritickými tradicemi Balkánu.

V rámci srovnávacího přístupu mezi politickou filozofií, sociologií a dějinami myšlení se tato práce zabývá také specifičností jugoslávského myšlení, které často vychází z odlišné empirické logiky sociálních pozorování a filozofické konceptualizace, než jaké známe v západních modelech. Osvětluje přechod od jugoslávského socialismu k postsocialistické éře, chápaný jako proces transformace a redefinice kolektivních, morálních a náboženských identit.

Mezi její nejnovější práce patří kritická recenze knihy Sachy Markovice La Yougoslavie que racontent les humanistes marxistes (Yugoslavie podle marxistických humanistů, vyjde v časopise Balkanologie, 2025) a příspěvek na mezinárodním sympoziu „Ivan Illich, a century of critical thinking“ (Cres, Chorvatsko, 2025) s názvem „The Influence of Ivan Illich: the Case of Slavoj Žižek”, jehož sborník je v současné době připravován k vydání.

Marija Martinovic v současné době vyučuje moderní a klasickou literaturu a zároveň pokračuje ve své práci na filozofických formách krize, sekularizace a národní identity v postjugoslávském prostoru. Je doktorandkou CEFRESu v rámci výzkumného pobytu věnovaného srovnávacím studiím ideologických krizí zemí střední Evropy a Balkánu.

CV

I. Vysokoškolské vzdělání

od roku 2023 − Doktorské studium – ED20, Lettres Sorbonne univerzita
Dizertační projekt pod vedením Philippa Geleze (Paris 4) a Daniela Barica (Paris 4) disertační práci s názvem „Sjednocení a rozkol: filozofie socialistické krize v Jugoslávii (1945–1990)“.

2021-2022 − Výzkum v oblasti filozofie a společnosti, Univerzita Paris 1 Panthéon-Sorbonne (s vyznamenáním).

Diplomová práce pod vedením Philipp Buttgena (Paris 1): „Objasnění neúspěchu jugoslávského socialismu prostřednictvím inkluzivní komunistické ideje Slavoje Žižka.

2021-2022 − Program Erasmus+ (předměty a zkoušky v angličtině), Sapienza Římská univerzita, Itálie (s vyznamenáním).

2020-2021 − Výzkum v oblasti filozofie a společnosti, Univerzita Paris 1 Panthéon-Sorbonne (hodnocení „dobře“).

Bakalářská práce pod vedením Magali Bessonne (Paris 1): „Náboženství jako morální nutnost dobra u Rousseaua.″

2019-2020 − Mezinárodní kreditová mobilita (přednášky a písemné/ústní zkoušky v srbské cyrilici), Univerzita v Bělehradě, Srbsko (vyznamenání).

2017-2020 − Bakalářský titul z filozofie se zaměřením na humanitní vědy, Univerzita Paris 1 Panthéon-Sorbonne (s vyznamenáním).

2016-2017 − Maturita v oboru literatura, soukromé gymnázium Louise de Marillac, Paříž (s vyznamenáním).

EFB – Francouzská škola v Bělehradě, Bělehrad.

II.     Profesní zkušenosti

od r. 2025 − Šestiměsíční výzkumný pobyt v rámci doktorské práce v  CEFRESu.

od r. 2024 −Učitelka moderní a klasické literatury, druhý stupeň, Akademie Créteil, Paříž a Versailles.

2022 − Kulturní novinářka a redakční asistentka, FNAC-DARTY, Ivry sur Seine: https://www.fnac.com/Le-blog-de-Marija/cc914/w-4.

  • Sledování kulturního dění, řízení redakční politiky časopisu L’Eclaireur: https://leclaireur.fnac.com.
  • Koncepce, návrh a psaní článků.
  • Znalost CMS, včetně WordPress, pravidel SEO a jazyka HTML.

2019 − Projektový manažer knih – kategorie filozofie, VULKAN, Bělehrad.

  • Průzkum trhu s filozofickými knihami, výběr titulů k vydání a překladu.

III. Členství a publikace

2025 − Hostující doktorandka, CEFRES, Česká republika.

Říjen 2025 – „Recenze: Sacha Markovic, La Yougoslavie que racontent les humanistes marxistes : aux origines intellectuelles et culturelles des transitions yougoslaves, entre socialisme et nationalisme, des années 1920 aux années 1970 », Balkanologie (v přípravě).

Září 2025 – Sympozium v Cresu, Chorvatsko: Ivan Illich, a century of critical thinking, on ways of addressing global crises. Présentation : « The influence of Ivan Illich : the case of Slavoj Žižek. », ve spolupráci se Sorbonne univerzitoi. (společná publikace v přípravě k vydání)

od r. 2023 − Výzkumná jednotka UMR 8224 Eur’Orbem (východní, balkánská a střední Evropa), Sorbonne Université/CNRS.

Laboratoř juniorů UMR 8224 Eur’Orbem „Passage”

Antonin Vuillemin

Diplômé de Sciences Po Strasbourg en relations internationales et globales, parcours Négociation et Expertise, Antonin Vuillemin s’intéresse aux grands enjeux politiques et stratégiques contemporains. Passionné d’histoire, il accorde aussi beaucoup d’importance à la philosophie, qu’il connaît assez bien, aux sciences politiques, à l’économie et, plus largement, aux sciences sociales, sans toutefois éprouver l’envie pour le moment de se spécialiser véritablement. Il aime croiser ces différents domaines pour mieux comprendre le monde. Mais le plus important pour lui se trouve ailleurs, quelque part entre la théologie, la métaphysique et la spiritualité, seuls chemins sérieux vers quoi que ce soit d’authentiquement libérateur.

Dans le cadre de son Master 1, il a consacré son mémoire à l’étude de la politique étrangère tchèque à travers le prisme de la présidence de Miloš Zeman. Ce travail lui a permis de réfléchir aux liens entre autorité politique et volonté individuelle, entre institutions et parcours personnels, ainsi qu’à l’influence de l’environnement régional et des héritages historiques sur les choix stratégiques d’un État. Il a notamment observé la tension gigantesque opposant en Tchéquie les partisans de l’ouest aux partisans du reste, les tenants de la politique des blocs à ceux de la politique des Etats.

Il est membre du CEFRES depuis avril 2025 et se consacre à la coordination des documents administratifs et à l’assistance administrative