Projekt spadá pod CU-CNRS Tandem Program podporovaný Karlovou Univerzitou, CNRS a CEFRES.
Hlávní řešitelky projektu:
Anne FORNEROD (CNRS, Štrasburská unverzita / CEFRES)
Barbora SPALOVÁ (ISS FSV / CEFRES)
Pokračování textu Vliv přítomnosti a absence náboženských staveb v Evropě
Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky
Marija Martinovic je doktorandkou filozofie a slovanských studií na École doctorale 20 Sorbonne univerzity, která je součástí výzkumné jednotky Eur’Orbem (UMR 8224, CNRS/Sorbonne univerzita). Jako členka juniorského laboratoře „Passage“ v rámci Eur’Orbem připravuje pod vedením Philippa Geleze a Daniela Barica disertační práci s názvem „Sjednocení a rozkol: filozofie socialistické krize v Jugoslávii (1945–1990)“.
Tento výzkum zkoumá ideologické, morální a symbolické podmínky neúspěchu jugoslávského socialismu z hlediska filozofického, politického i historického. Na základě rozlišení mezi sjednocením a začleněním navrhuje koncepční přehodnocení jugoslávské krize z hlediska jejich vnitřních rozporů: potlačování rozmanitosti ve jménu proklamované jednoty a z toho vyplývající deziluze v rámci režimu založeného na ideologii národní soudržnosti. Tato studie si tak klade za cíl objasnit filozofické mechanismy rozkolu v dialogu s myšlenkami Slavoje Žižka, Milovana Djilase a kritickými tradicemi Balkánu.
V rámci srovnávacího přístupu mezi politickou filozofií, sociologií a dějinami myšlení se tato práce zabývá také specifičností jugoslávského myšlení, které často vychází z odlišné empirické logiky sociálních pozorování a filozofické konceptualizace, než jaké známe v západních modelech. Osvětluje přechod od jugoslávského socialismu k postsocialistické éře, chápaný jako proces transformace a redefinice kolektivních, morálních a náboženských identit.
Mezi její nejnovější práce patří kritická recenze knihy Sachy Markovice La Yougoslavie que racontent les humanistes marxistes (Yugoslavie podle marxistických humanistů, vyjde v časopise Balkanologie, 2025) a příspěvek na mezinárodním sympoziu „Ivan Illich, a century of critical thinking“ (Cres, Chorvatsko, 2025) s názvem „The Influence of Ivan Illich: the Case of Slavoj Žižek”, jehož sborník je v současné době připravován k vydání.
Marija Martinovic v současné době vyučuje moderní a klasickou literaturu a zároveň pokračuje ve své práci na filozofických formách krize, sekularizace a národní identity v postjugoslávském prostoru. Je doktorandkou CEFRESu v rámci výzkumného pobytu věnovaného srovnávacím studiím ideologických krizí zemí střední Evropy a Balkánu.
CV
I. Vysokoškolské vzdělání
od roku 2023 − Doktorské studium – ED20, Lettres Sorbonne univerzita
Dizertační projekt pod vedením Philippa Geleze (Paris 4) a Daniela Barica (Paris 4) disertační práci s názvem „Sjednocení a rozkol: filozofie socialistické krize v Jugoslávii (1945–1990)“.
2021-2022 − Výzkum v oblasti filozofie a společnosti, Univerzita Paris 1 Panthéon-Sorbonne (s vyznamenáním).
Diplomová práce pod vedením Philipp Buttgena (Paris 1): „Objasnění neúspěchu jugoslávského socialismu prostřednictvím inkluzivní komunistické ideje Slavoje Žižka.″
2021-2022 − Program Erasmus+ (předměty a zkoušky v angličtině), Sapienza Římská univerzita, Itálie (s vyznamenáním).
2020-2021 − Výzkum v oblasti filozofie a společnosti, Univerzita Paris 1 Panthéon-Sorbonne (hodnocení „dobře“).
Bakalářská práce pod vedením Magali Bessonne (Paris 1): „Náboženství jako morální nutnost dobra u Rousseaua.″
2019-2020 − Mezinárodní kreditová mobilita (přednášky a písemné/ústní zkoušky v srbské cyrilici), Univerzita v Bělehradě, Srbsko (vyznamenání).
2017-2020 − Bakalářský titul z filozofie se zaměřením na humanitní vědy, Univerzita Paris 1 Panthéon-Sorbonne (s vyznamenáním).
2016-2017 − Maturita v oboru literatura, soukromé gymnázium Louise de Marillac, Paříž (s vyznamenáním).
EFB – Francouzská škola v Bělehradě, Bělehrad.
II. Profesní zkušenosti
od r. 2025 − Šestiměsíční výzkumný pobyt v rámci doktorské práce v CEFRESu.
od r. 2024 −Učitelka moderní a klasické literatury, druhý stupeň, Akademie Créteil, Paříž a Versailles.
2022 − Kulturní novinářka a redakční asistentka, FNAC-DARTY, Ivry sur Seine: https://www.fnac.com/Le-blog-de-Marija/cc914/w-4.
2019 − Projektový manažer knih – kategorie filozofie, VULKAN, Bělehrad.
III. Členství a publikace
2025 − Hostující doktorandka, CEFRES, Česká republika.
Říjen 2025 – „Recenze: Sacha Markovic, La Yougoslavie que racontent les humanistes marxistes : aux origines intellectuelles et culturelles des transitions yougoslaves, entre socialisme et nationalisme, des années 1920 aux années 1970 », Balkanologie (v přípravě).
Září 2025 – Sympozium v Cresu, Chorvatsko: Ivan Illich, a century of critical thinking, on ways of addressing global crises. Présentation : « The influence of Ivan Illich : the case of Slavoj Žižek. », ve spolupráci se Sorbonne univerzitoi. (společná publikace v přípravě k vydání)
od r. 2023 − Výzkumná jednotka UMR 8224 Eur’Orbem (východní, balkánská a střední Evropa), Sorbonne Université/CNRS.
Laboratoř juniorů UMR 8224 Eur’Orbem „Passage”
Diplômé de Sciences Po Strasbourg en relations internationales et globales, parcours Négociation et Expertise, Antonin Vuillemin s’intéresse aux grands enjeux politiques et stratégiques contemporains. Passionné d’histoire, il accorde aussi beaucoup d’importance à la philosophie, qu’il connaît assez bien, aux sciences politiques, à l’économie et, plus largement, aux sciences sociales, sans toutefois éprouver l’envie pour le moment de se spécialiser véritablement. Il aime croiser ces différents domaines pour mieux comprendre le monde. Mais le plus important pour lui se trouve ailleurs, quelque part entre la théologie, la métaphysique et la spiritualité, seuls chemins sérieux vers quoi que ce soit d’authentiquement libérateur.
Dans le cadre de son Master 1, il a consacré son mémoire à l’étude de la politique étrangère tchèque à travers le prisme de la présidence de Miloš Zeman. Ce travail lui a permis de réfléchir aux liens entre autorité politique et volonté individuelle, entre institutions et parcours personnels, ainsi qu’à l’influence de l’environnement régional et des héritages historiques sur les choix stratégiques d’un État. Il a notamment observé la tension gigantesque opposant en Tchéquie les partisans de l’ouest aux partisans du reste, les tenants de la politique des blocs à ceux de la politique des Etats.
Il est membre du CEFRES depuis avril 2025 et se consacre à la coordination des documents administratifs et à l’assistance administrative
Kolonizátor bez kolonií? (Česko)slovenská historie a francouzské koloniální impérium v Africe, 18.–počátek 20. století
Silvester TRNOVEC (Ústav orientalistiky SAV / CEFRES)
Romain TIQUET (Institut des mondes africains, CNRS / CEFRES)
Tento projekt zkoumá propojení mezi (česko)slovenskou historií a Afrikou v kontextu kolonialismu (18. až počátek 20. století). Analyzuje různá setkání (česko)slovenských cestovatelů, misionářů, obchodníků a diplomatů nejen s koloniálními institucemi, ale také s africkým obyvatelstvem, a zkoumá jejich vzájemnou výměnu zboží, myšlenek a kulturních projevů. Sledováním těchto interakcí projekt zdůrazňuje, jak historii Afriky formovaly kontakty se Středoevropany ještě dávno před érou dekolonizace a studené války.
Tento projekt je uskutočnený v rámci programu TANDEM CNRS-SAV vyvinutého Slovenskou akadémiou vied (SAV), CNRS Humanitných a spoločenských vied (CNRS SHS), a Francúzskym centrom pre výskum spoločenských vied (CEFRES) za podpory Francúzského inštitútu na Slovensku.
Organizační rada: Naïma Berkane, Mateusz Chmurski, Cécile Rousselet a Clara Royer
Kdy: 4.-5. června 2026
Kde: Paříž
Pokyny pro podání přihlášek: Vaše návrhy (ve francouzštině nebo angličtině) ve formě názvu, shrnutí o délce přibližně 300 slov a biograficko-bibliografické poznámky zašlete do 1. prosince 2025 na adresu: femininenarratives@gmail.com
Vědecká rada: Biljana Andonovska, Arnaud Bikard, Mateusz Chmurski, Alessandro Gallichio, Petra James, Luba Jurgenson, Jean-François Laplénie, Jasmina Lukić, Lena Magnone, Jelena Petrović, Alexandra Wojda Pokračování textu Výzva | Střety žen
Výzkumné osy 1 a 2: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky a Normy a transgrese
Jeho výzkum se zaměřuje na ruskojazyčkou beletrii vydanou v letech 2000 až 2020, jejíž hlavním tématem je Gulag a předávání vzpomínek na něj v postsovětském prostoru. Tato tvorba, jejíž význam vrcholil kolem roku 2010 (Jones 2024), zapadá jak do globálního rozmachu fenoménu „postpaměti “ (Hirsch 2012), tak do specifického politického kontextu. Ten se vyznačuje rostoucím napětím mezi Ruskem a ostatními státy vzniklým po rozpadu SSSR a to v oblasti historické (Koposov 2018) i politické, vlivem zpřísnění represivní politiky Putinova režimu vůči jeho oponentům.
Jeho práce se tak soustředí na období, v němž má památka Gulagu významný politický význam a vyvolává zásadní otázky o vztahu mezi občanem a státem, Ruskem a jeho sousedy. Tento literární korpus reprezentuje rozmanitost ideologických postojů, které rozdělují rusofonní intelektuální debatu a kteréí historii sovětských represí považují za významné pole pro vzájemnou konfrontaci. Vzhledem k tomu, že násilí páchané sovětským svazem nebylo soudně potrestáno a neexistuje konsensuální výklad těchto událostí, umožňuje fikce vytvoření symbolického prostoru, kde se vyprávění stává způsobem, jak minulost posoudit.
Disertační práce tuto otázkou ohledává na devíti beletristických dílech vydaných v letech 2001 až 2019, v nichž se o události zpětně posuzuje „dědic“, postava žijící v čase psaní románu. Jedním z cílů výzkumu je rozvoj právě tohoto pojmu – již používaného v oblasti studií paměti (Jurgenson & Prstojevic 2012; Barjonet 2022; Panico 2024). Postava dědice v textech ztělesňuje proces subjektivního přehodnocování minulosti. Jeho narativní strukturu a propojení s diskurzy různých „aktérů paměti“ (memory actors) (Bogumił 2018), kteří působí v postsovětském kontextu, chce práce prozkoumat.
Vzdělání:
– Septembre 2022 – En cours : Doctorat en études slaves à Sorbonne Université/Eur’ORBEM, sous la direction d’Hélène Mélat et Luba Jurgenson.
– 15-19 avril 2024 : École de printemps 4EU+ Pluralities of Memory Spring School: Borderlands of Memory, organisée par l’Université Charles de Prague.
– 11-15 juillet 2022 : École d’été 4EU+ Digital Memories: problems, methodologies, theories, organisée par l’Université de Milan.
– 2020-2022 : Master de recherche. Spécialité : Littérature russe. Sorbonne université.
Výběr vědeckých publikací:
– « Le cinéma en juge de l’histoire ? Le spectre de l’année 1938 dans le film Le capitaine Volkonogov s’est échappé », Revue des Etudes slaves, vol. XCV, n° 4, 2024, p. 565-580.
– « Tchapaev devint un zombie, mais il passait encore à la télé. La littérature russe des années 2000 dans les décombres de l’idéologie soviétique », Les Grandes figures historiques dans les lettres et les arts, n° 14, 2025. En ligne : https://www.peren-revues.fr/figures-historiques/651?lang=en.
– « Zapretnye rukopisi. Arheologija semejnoj pamjati v sovremennoj russkoj literature » [Les manuscrits interdits. Archéologie de la mémoire familiale dans la littérature russe contemporaine], Novoe Literaturnoe Obozrenie, n° 193/3, 2025, pp. 212-227.
Výběr z veřejných výstupů:
– « D. Bykov, Z. Prilepin: 20 let opravdanij sovetskogo Terrora » [D. Bykov et Z. Prilepine en miroir : 20 ans de justifications des répressions soviétiques]. Colloque international Being a writer under Putin. Inalco, Paris, mars 2025.
– « Echoes of Injustice: Russian-speaking literature coming to terms with the Soviet repressions ». Congrès annuel de l’Association canadienne des slavistes. Montréal, juin 2024.
– « Performing the Duty of Memory: Five Time Travel Narratives of the Great Patriotic War ». Colloque international Historical Past and Contemporary Propaganda in the Global Context. Bard College et Smolny Beyond Borders, Berlin, juin 2024.
Pedagogická praxe:
– Septembre 2022-mai 2025. Cours « Commentaire littéraire ». TD hebdomadaire destiné aux étudiants en deuxième année de licence LLCER Russe. Sorbonne Université.
– Septembre 2022-Mai 2023. Cours « Auteur, narrateur, personnage ». Séminaire bi-hebdomadaire destiné aux étudiants du Master recherche « Monde russe », spécialité littérature. Sorbonne Université.
Organizace vědeckých akcí:
– Avril 2023 – En cours. Cycle de rencontres « L’Observatoire du Sensible » (Sorbonne Université/Eur’Orbem, CREE, Université de Lille) : cycle de rencontres avec des auteurs russophones contemporains, parmi lesquels : Maria Stepanova, Daria Serenko, Galina Rymbu, Sergej Lebedev, Sasha Filipenko.
– 18-20 juin 2025. Conférence du Collettivo Giovani Slavisti. Université de Naples « L’Orientale ».
– 4-7 avril 2023. Colloque Sexe, sexualité, relations sexuelles dans la science-fiction. 11e Colloque international de Stella Incognita. Sorbonne Université (UFR d’études slaves, faculté des Lettres) et de l’École Polytechnique (Département Langues et Cultures et Chaire arts et sciences) ; l’École des Arts Décoratifs – PSL et la Fondation Daniel et Nina Carasso ; des laboratoires de recherche Eur’orbem et LinX, du laboratoire junior « Passage » ; de l’Institut d’études slaves et du Cinéma Le St André des Arts.
Další činnosti a členství:
– Depuis juin 2025. Membre du conseil d’administration de l’Institut d’Études slaves.
– Depuis septembre 2024. Co-coordinateur, avec Sarah Gruszka, du pôle « Histoire, mémoire et arts » du collectif de recherche Coruscant, branche européenne du Russia Program de l’Institute for European, Russian and Eurasian Studies (IERES) à la George Washington University.
– Depuis septembre 2023. Représentant du Labo Junior « Passage », constitué par les doctorants de l’UMR Eur’ORBEM.
