Archiv autora: CEFRES CEFRES

Non classé

Antonin Vuillemin

Diplômé de Sciences Po Strasbourg en relations internationales et globales, parcours Négociation et Expertise, Antonin Vuillemin s’intéresse aux grands enjeux politiques et stratégiques contemporains. Passionné d’histoire, il accorde aussi beaucoup d’importance à la philosophie, qu’il connaît assez bien, aux sciences politiques, à l’économie et, plus largement, aux sciences sociales, sans toutefois éprouver l’envie pour le moment de se spécialiser véritablement. Il aime croiser ces différents domaines pour mieux comprendre le monde. Mais le plus important pour lui se trouve ailleurs, quelque part entre la théologie, la métaphysique et la spiritualité, seuls chemins sérieux vers quoi que ce soit d’authentiquement libérateur.

Dans le cadre de son Master 1, il a consacré son mémoire à l’étude de la politique étrangère tchèque à travers le prisme de la présidence de Miloš Zeman. Ce travail lui a permis de réfléchir aux liens entre autorité politique et volonté individuelle, entre institutions et parcours personnels, ainsi qu’à l’influence de l’environnement régional et des héritages historiques sur les choix stratégiques d’un État. Il a notamment observé la tension gigantesque opposant en Tchéquie les partisans de l’ouest aux partisans du reste, les tenants de la politique des blocs à ceux de la politique des Etats.

Il est membre du CEFRES depuis avril 2025 et se consacre à la coordination des documents administratifs et à l’assistance administrative

Zapojte se

Program TANDEM SAV–CNRS 2026–2027 | Výsledky

Kolonizátor bez kolonií? (Česko)slovenská historie a francouzské koloniální impérium v Africe, 18.–počátek 20. století
Silvester TRNOVEC (Ústav orientalistiky SAV / CEFRES)
Romain TIQUET (Institut des mondes africains, CNRS / CEFRES)

Tento projekt zkoumá propojení mezi (česko)slovenskou historií a Afrikou v kontextu kolonialismu (18. až počátek 20. století). Analyzuje různá setkání (česko)slovenských cestovatelů, misionářů, obchodníků a diplomatů nejen s koloniálními institucemi, ale také s africkým obyvatelstvem, a zkoumá jejich vzájemnou výměnu zboží, myšlenek a kulturních projevů. Sledováním těchto interakcí projekt zdůrazňuje, jak historii Afriky formovaly kontakty se Středoevropany ještě dávno před érou dekolonizace a studené války.

Tento projekt je uskutočnený v rámci programu TANDEM CNRS-SAV vyvinutého Slovenskou akadémiou vied (SAV), CNRS Humanitných a spoločenských vied (CNRS SHS), a Francúzskym centrom pre výskum spoločenských vied (CEFRES) za podpory Francúzského inštitútu na Slovensku.

Calls for Papers

Výzva | Střety žen

Příběhy o ženství v modernismu střední a východní Evropy (1870–1970)

Organizační rada: Naïma Berkane, Mateusz Chmurski, Cécile Rousselet a Clara Royer

Kdy: 4.-5. června 2026
Kde: Paříž
Pokyny pro podání přihlášek: Vaše návrhy (ve francouzštině nebo angličtině) ve formě názvu, shrnutí o délce přibližně 300 slov a biograficko-bibliografické poznámky zašlete do 1. prosince 2025 na adresu: femininenarratives@gmail.com

Vědecká rada: Biljana Andonovska, Arnaud Bikard, Mateusz Chmurski, Alessandro Gallichio, Petra James, Luba Jurgenson, Jean-François Laplénie, Jasmina Lukić, Lena Magnone, Jelena Petrović, Alexandra Wojda

Program konference naleznete zde.

Pokračování textu Výzva | Střety žen →

Tým CEFRESu

Domenico Scagliusi – Výzkum a CV

„Soud dědiců: paměť Gulagu v současné ruskojazyčné literatuře (2000–2022)“

Výzkumné osy 1 a 2: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky a Normy a transgrese

Jeho výzkum se zaměřuje na ruskojazyčkou beletrii vydanou v letech 2000 až 2020, jejíž hlavním tématem je Gulag a předávání vzpomínek na něj v postsovětském prostoru. Tato tvorba, jejíž význam vrcholil kolem roku 2010 (Jones 2024), zapadá jak do globálního rozmachu fenoménu „postpaměti “ (Hirsch 2012), tak do specifického politického kontextu. Ten se vyznačuje rostoucím napětím mezi Ruskem a ostatními státy vzniklým po rozpadu SSSR a to v oblasti historické (Koposov 2018) i politické, vlivem zpřísnění represivní politiky Putinova režimu vůči jeho oponentům.

Jeho práce se tak soustředí na období, v němž má památka Gulagu významný politický význam a vyvolává zásadní otázky o vztahu mezi občanem a státem, Ruskem a jeho sousedy. Tento literární korpus reprezentuje rozmanitost ideologických postojů, které rozdělují rusofonní intelektuální debatu a kteréí historii sovětských represí považují za významné pole pro vzájemnou konfrontaci. Vzhledem k tomu, že násilí páchané sovětským svazem nebylo soudně potrestáno a neexistuje konsensuální výklad těchto událostí, umožňuje fikce vytvoření symbolického prostoru, kde se vyprávění stává způsobem, jak minulost posoudit.

Disertační práce tuto otázkou ohledává na devíti beletristických dílech vydaných v letech 2001 až 2019, v nichž se o události zpětně posuzuje „dědic“, postava žijící v čase psaní románu. Jedním z cílů výzkumu je rozvoj právě tohoto pojmu – již používaného v oblasti studií paměti (Jurgenson & Prstojevic 2012; Barjonet 2022; Panico 2024). Postava dědice v textech ztělesňuje proces subjektivního přehodnocování minulosti. Jeho narativní strukturu a propojení s diskurzy různých „aktérů paměti“ (memory actors) (Bogumił 2018), kteří působí v postsovětském kontextu, chce práce prozkoumat.

Vzdělání:

– Septembre 2022 – En cours : Doctorat en études slaves à Sorbonne Université/Eur’ORBEM, sous la direction d’Hélène Mélat et Luba Jurgenson.

– 15-19 avril 2024 : École de printemps 4EU+ Pluralities of Memory Spring School: Borderlands of Memory, organisée par l’Université Charles de Prague.

– 11-15 juillet 2022 : École d’été 4EU+ Digital Memories: problems, methodologies, theories, organisée par l’Université de Milan.

– 2020-2022 : Master de recherche. Spécialité : Littérature russe. Sorbonne université.

Výběr vědeckých publikací:

– « Le cinéma en juge de l’histoire ? Le spectre de l’année 1938 dans le film Le capitaine Volkonogov s’est échappé », Revue des Etudes slaves, vol. XCV, n° 4, 2024, p. 565-580.

– « Tchapaev devint un zombie, mais il passait encore à la télé. La littérature russe des années 2000 dans les décombres de l’idéologie soviétique », Les Grandes figures historiques dans les lettres et les arts, n° 14, 2025. En ligne : https://www.peren-revues.fr/figures-historiques/651?lang=en.

– « Zapretnye rukopisi. Arheologija semejnoj pamjati v sovremennoj russkoj literature » [Les manuscrits interdits. Archéologie de la mémoire familiale dans la littérature russe contemporaine], Novoe Literaturnoe Obozrenie, n° 193/3, 2025, pp. 212-227.

Výběr z veřejných výstupů:

– « D. Bykov, Z. Prilepin: 20 let opravdanij sovetskogo Terrora » [D. Bykov et Z. Prilepine en miroir : 20 ans de justifications des répressions soviétiques]. Colloque international Being a writer under Putin. Inalco, Paris, mars 2025.

– « Echoes of Injustice: Russian-speaking literature coming to terms with the Soviet repressions ». Congrès annuel de l’Association canadienne des slavistes. Montréal, juin 2024.

– « Performing the Duty of Memory: Five Time Travel Narratives of the Great Patriotic War ». Colloque international Historical Past and Contemporary Propaganda in the Global Context. Bard College et Smolny Beyond Borders, Berlin, juin 2024.

Pedagogická praxe:

– Septembre 2022-mai 2025. Cours « Commentaire littéraire ». TD hebdomadaire destiné aux étudiants en deuxième année de licence LLCER Russe. Sorbonne Université.

– Septembre 2022-Mai 2023. Cours « Auteur, narrateur, personnage ». Séminaire bi-hebdomadaire destiné aux étudiants du Master recherche « Monde russe », spécialité littérature. Sorbonne Université.

Organizace vědeckých akcí:

– Avril 2023 – En cours. Cycle de rencontres « L’Observatoire du Sensible » (Sorbonne Université/Eur’Orbem, CREE, Université de Lille) : cycle de rencontres avec des auteurs russophones contemporains, parmi lesquels : Maria Stepanova, Daria Serenko, Galina Rymbu, Sergej Lebedev, Sasha Filipenko.

– 18-20 juin 2025. Conférence du Collettivo Giovani Slavisti. Université de Naples « L’Orientale ».

– 4-7 avril 2023. Colloque Sexe, sexualité, relations sexuelles dans la science-fiction. 11e Colloque international de Stella Incognita. Sorbonne Université (UFR d’études slaves, faculté des Lettres) et de l’École Polytechnique (Département Langues et Cultures et Chaire arts et sciences) ; l’École des Arts Décoratifs – PSL et la Fondation Daniel et Nina Carasso ; des laboratoires de recherche Eur’orbem et LinX, du laboratoire junior « Passage » ; de l’Institut d’études slaves et du Cinéma Le St André des Arts.

Další činnosti a členství:

– Depuis juin 2025. Membre du conseil d’administration de l’Institut d’Études slaves.

– Depuis septembre 2024. Co-coordinateur, avec Sarah Gruszka, du pôle « Histoire, mémoire et arts » du collectif de recherche Coruscant, branche européenne du Russia Program de l’Institute for European, Russian and Eurasian Studies (IERES) à la George Washington University.

– Depuis septembre 2023. Représentant du Labo Junior « Passage », constitué par les doctorants de l’UMR Eur’ORBEM.

Calls for Papers

Výzva | Gender a zprostředkování

Překladatelské a ediční praktiky při recepci belgické literatury v česky a německy mluvících kulturních prostorech v období modernismu (1880–1940)

Workshop organizují Petra James, Hubert Roland, Quintus Immisch di Padua a Martina Mecco, MODERNITAS (MSH – Université Libre de Bruxelles) – UCLouvain a CEFRES – Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách ve spolupráci s Ústavem české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavem pro českou literaturu AV ČR a Ústavem slovenskej literatúry, SAV.

Termín pro zasílání anotace: 30. prosince 2025
Kdy: 15.– 17. dubna 2026
Kde: CEFRES, Praha
Jazyky: angličtina, francouzština, čeština, němčina
Anotaci (max. 300 slov) zasílejte na adresu: martina.mecco@ulb.be

Program workshopu naleznete zde.
Oficiální plakát ke stažení zde.

Workshop je součástí projektu FNRS (Fonds de la Recherche Scientifique, Belgie) s názvem „Belgie ‘čtená’ v němčině a češtině“ (2024–2027), vedeného Petrou James (Université libre de Bruxelles) a Hubertem Rolandem (UCLouvain).

Téma workshopu:

V období modernismu (přibližně 80. léta 19. století až 40. léta 20. století) vznikl mezi Belgií, Čechami a německojazyčnými zeměmi dynamický systém kulturního zprostředkování (mediace), charakterizovaný intenzivní překladatelskou činností a podporovaný periodiky, nakladatelstvími a kulturními institucemi. V tomto období probíhal proces autonomizace literárního pole (Bourdieu 1992; Casanova 2008; Sapiro 2023). Současný výzkum však upozorňuje na omezení bourdieovského modelu a na jeho problematickou aplikovatelnost mimo francouzský kontext, jakož i na komplexní vztah mezi autonomií a heteronomií (Šebek 2019; Albers – Hahn – Ponten 2022; Hrdina 2024; Robert 2024). V belgickém kontextu je obzvlášť důležitá kritika Paula Arona vůči Bourdieuově pojetí „belgického literárního pole“ jakožto pouhého „sub-pole“ francouzského (Aron 1999 ; Durand – Habrand 2018). Pokračování textu Výzva | Gender a zprostředkování →

Tým CEFRESu

Garance Fromont – Výzkum a CV

„Příliš hlučná svoboda: nástup filmové Nové vlny v komunistickém Československu (1956-1968)”

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

je doktorandkou filmových studií ve výzkumném centru Cerilac (Univerzita Paris Cité), kde připravuje disertační práci pod vedením Frédérique Berthet. Její výzkum se zaměřuje na podmínky, které usnadnily vznik nové vlny v nacionalizovaném filmovém průmyslu Československa 60. let. Československá nová vlna je často považovaná za odvozeninu té francouzské, která vznikla o několik let dříve. Specifické hmotné, ekonomické a estetické rysy československé nové vlny zůstávají z velké části neznámé, stejně jako její vlivy a dialogy, které podnítila v širším kontextu „nového filmu“, který se ve stejném období objevil po celém světě.

Tento doktorský projekt představuje ekonomický, technický a estetický model tohoto filmového hnutí, se zvláštním zaměřením na jeho dvě hlavní centra: Filmové studio Barrandov v Praze a Kolibské ateliéry v Bratislavě. Na základě práce současných českých filmových historiků se disertační práce snaží dokázat, že tento korpus inovativních filmů – často vnímaných jako vizuální a dokonce ideologický zlom oproti produkci předchozího desetiletí – by neměl být považován za anomálii v historii československého filmu. Naopak, jsou zakotveny ve vědomě přijaté národní kulturní politice. Tento výzkum využívá přístup kulturní historie v kombinaci se sociální a politickou historií, dále studia produkce a recepce, historii stylů a uměleckých hnutí a prvky Nové historie kinematografie (New Cinema History). Klade silný důraz na archivní zdroje – institucionální i soukromé –, které pomáhají vylíčit tyto filmy z pohledu jejich tvůrců. Projekt nakonec zpochybňuje historický režim tohoto uměleckého hnutí tím, že přehodnocuje a problematizuje jeho periodizaci.

Publikace 
Knihy

Cinématérialisms: New materialistic approaches of cinema and audiovisual, Editions Mimesis, 2025, (co-edited with Fanny Cardin, C. E. Harris, Charlie Hewison, Anastasia Rostan and Barnabé Sauvage).

Shadows of Forgotten Ancestors: Thinking a cinema of the Armenian Diaspora (1991-2017), Collection Cinéma(s), L’Harmattan, 2022.
Příspěvky
« By writing, (re)becoming the subject of one’s history, A cross-reading of the personal writings of Pavel Juráček and Daňa Horáková, in communist Czechoslovakia », Ecrire l’Histoire, vol. 25, 2025, forthcoming.
, « Jules Verne’s Cold War: Thinking about contemporary history in two Verne films by Karel Zeman », Conference proceeding Telling History: Narratives and History in Imaginary Cultures, Laboratoire des imaginaires, Wieworka Editions, 2024, pp. 179-202.
 « Translating Transgenerational Trauma into Images – A Comparative Perspective on the Works of Chantal Akerman and Gariné Torossian »,  co-authored with Valentine Auvinet, in Michèle Benhaïm, Nina Faruggia, Vladimir Broda (eds.), Oedipe au cinéma, collection « Psychoanalysis and Social Bond », series, L’Harmattan, 2024.
« Leave no trace, History Live? », Revue d’Histoire Culturelle, n°6, 2023.
 
Výběr příspěvku z konferencí
« A speechless cinema: Czechoslovak New Wave and censorship » Doctoral Seminar “Silence !”, Université Paris Cité, April 2025.
Round-table discussion, « Milan Kundera and cinema », with David Čeněk, Mathieu Lericq, Anastasia Mamaeva, Christian Paigneau, Sorbonne university, october 2025.
« From impossible speech to suspicious documents, when the archive invites criticism », Conference « Ten years of Kinétraces association: Archives and cinema », Sorbonne Nouvelle University, november 2023.
« The “Forman Trio”, Individuals and collective work in four Czechoslovak films”, Afeccav Congress, « Collectives, bands and collaborations in cinema and audiovisual », Toulouse Jean Jaurès University, June 2023.
« Comparison of methods » : conference and discussion on research methods with Jeanne Pommeau, Université Paris 8, October 2021.