Archiv rubriky: Seminar

A History of Quantification: Problems and Perspectives in Central Europe

Date: Thursdays, at 9:30 am
Place: Room YT211, Faculty of Humanities, Charles University
Lecturer: Mátyás Erdélyi (CEFRES / FHS UK)
Language: English

Our task in this course is to explore the application and diffusion of statistical thinking in Central Europe in the long nineteenth century. Statistical thinking is not merely investigated as an academic discipline, but the course will look at practical uses of statistical methods ranging from the public sphere to the private economy that constantly exploited advances in statistical mathematics and probability theory. It thus plans to reconcile specific forms of statistical knowledge about society and economy with their equally diverse forms of application by natural and social scientists, private and public clerks, and other intellectuals.

Pokračování textu A History of Quantification: Problems and Perspectives in Central Europe

Seminář “Uvahy o krizi” – 2020

Současné otázky. Úvahy o krizi

Seminář Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a CEFRESu

Organizátoři: Maria Kokkinou (post-doktorandka CEFRES / Univerzita Karlova), Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Kdy: Zimní semestr 2020/2021, středa od 12:30 do 13:50
Kde: online, pro registraci prosím kontaktujte organizátory: maria.kokkinou(@)cefres.cz
Jazyk: francouzština

Prezentace semináře:

“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.

Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.

Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?

Program:

Úterý 30. září, 12:30 – 13:50
Úvodní seminář
Maria Kokkinou, CEFRES / IMS FSV UK
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université / CEFRES

Středa 7. října, 12:30-13:50
Revoluce, politické krize, změny režimu
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université / CEFRES

Středa 14. října, 12:30-13:50
Hospodářská krize a politické změny v Řecku v letech 2010-2020
Dimitrios Kosmopoulos, Université Paris-Dauphine

Středa 21. října, 12:30-13:50
Populismus u moci a krize demokracie v Brazílii
Felipe Fernandes, EHESS / CEFRES

Středa 4. listopadu, 12:30-13:50
1958, 1968, 2002: politické krize ve Francii
Jérôme Heurtaux, Université Paris-Dauphine / CEFRES

Středa 11. listopadu, 12:30-13:50
Znázornění živoucího: zhroucení ekosystémů a rekonfigurace vědomostí
Chiara Mengozzi, FF UK / CEFRES
Julien Wacquez, CEFRES

Středa 18. listopadu, 12:30-13:50
Fotografie, které upozornily na hospodářskou krizi
Fedora Parkmann, ÚDU AV ČR / CEFRES

Středa 25. listopadu, 12:30-13:50
Úvahy o krizi v historii: případ inflace
Mátyás Erdélyi, CEFRES / UK

Středa 2. prosince, 12:30-13:50
“Here is a place that has left its place”: vzpomínky poražených, stopy krizí a dekolonizačních válek
Michèle Baussant, CNRS / CEFRES

Středa 9. prosince, 12:30-13:50
Krize četby nebo mediální revoluce?
Claire Madl, CEFRES

Středa 16. prosince, 12:30-13:50
Migrační krize z pohledu historie a antropologie
Maria Kokkinou, CEFRES / IMS FSV UK
Florence Vychytil, EHESS / CEFRES

Středa 6. ledna, 12:30 – 13:50
Prezentace prací studentů

Způsob hodnocení:

Studenti budou číst jeden text týdně, předem zaslaný vyučujícím. Na závěr připraví 5-stránkový text ve francouzštině o některé z probíhajících “krizí”, jejichž problematika nebyla doposud zpracována, a to na základě nejméně tří zdrojů (1 akademického a 2 neakademických). Závěrečné texty musí být odevzdány do 4. ledna a představeny ústně 6. ledna během poslední lekce (5 minut na každý text).

Bibliographie:

  • Arendt, Hannah, La crise de la culture, Paris, Gallimard, 1991.
  • Dobry, Michel, Sociologie des crises politiques, Paris, Presses de Sciences Po, 1986.
  • Gaïti, Brigitte, « Les incertitudes des origines. Mai 1958 et la Ve République », Politix, n° 47, 1999, p. 27-62.
  • Gobille, Boris, « L’événement Mai 68. Pour une sociohistoire du temps court », Annales HSS, mars-avril 2008, n° 2, p. 321-349.
  • Grossman, Evelyne, La créativité de la crise, Paris, Minuit, 2020.
  • Heurtaux, Jérôme, Pologne 1989. Comment le communisme s’est effondré, Paris, Codex, 2019.
  • Lacroix, Bernard, « La ‘crise de la démocratie représentative en France’. Eléments pour une discussion sociologique du problème », Scalpel, vol. 1, 1994, p. 6-29.
  • Morin, Edgar, « Pour une crisologie », Communications, n° 91, 2012.
  • Politix, « Protagonisme et crises politiques », n° 112, vol. 8, 2015.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, « Comment la crise vient à la philosophie », Esprit, n° 3, mars-avril 2012/3.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, « Hannah Arendt penseur de la crise », Etudes, n° 4153, 2011.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, La Crise sans fin : essai sur l’expérience moderne du temps, Paris, Seuil, 2012.
  • Ricoeur, Paul, « La crise : un phénomène spécifiquement moderne », Revue de théologie et de philosophie, n° 120, 1988.

Interdisciplinary perspectives on science fiction literature

Andrew Lincoln Nelson, “Plantimal 4”, 2016

Date and place : every Thursday at 9h10, room C17, Sociology Department, Charles University (Celetná 13, Praha 1)
Lecturer : Julien Wacquez (CEFRES/EHESS Paris)
Language : English

During the last decades, scholars within the Humanities and social sciences have shown a growing interest in science fiction literature. Unlike most overview studies concerning science fiction literature, in this course we will treat science-fiction not only as an object of investigation (is it possible to embrace the huge diversity of stories published under the label ‘science fiction’ as a whole? Is it possible to grasp it as just a ‘literature’ or should it be considered as a ‘culture,’ a ‘social movement?’ What is its relation to science?) but also as a field to work with, as a tool to produce new concepts which would help us to better understand our reality.

Throughout the semester, and through the lens of science fiction literature, we will explore a vast range of current and urgent themes on which much research in Humanities and social sciences is focused on, such as the Anthropocene, Feminism, Posthumanism, Postcolonialism, Science, and Technology.

For each session, two kinds of readings will be assigned: 1) a text by a scholar (or two) who uses science fiction narratives in her/his theoretical research, and 2) some science-fiction novels that allow to reflect upon a particular theme (animals, gender roles, climate change, etc.) We will observe how this scholar reads the stories, and which place (or function) s/he gives to these stories in her/his work. This method of investigation will enable us to think in two directions:

(i) what can we learn about science fiction literature through its usage by scholars coming from different fields of study?
(ii) what can we learn about academic research through these practices of reading science fiction stories? What does it mean to read science fiction as a scholar working on the Anthropocene, feminism, postcolonialism?

Since one of the aims of this course is also to introduce science fiction to those students who are not familiar with this literary field, we will mostly focus on the classics and the most renowned authors (Karel Čapek, Philip K. Dick, William Gibson, Ursula K. Le Guin, Olaf Stapledon, H. G. Wells), chosen from among different genres of science fiction (Hard Science, Cyberpunk, Space Opera, Climate Fiction), from the 19th century to today. The course also aims to give students the basic tools to undertake their own research on science fiction, be it in Humanities or social sciences.

Requirements:

– Class participation. Students are strongly encouraged to attend all classes. (20 % of the final grade)
– One short presentation of the assigned readings (10 minutes) for each student. The presentation should provide a summary of the texts, backed up by a critical analysis. (35 % of the final grade)
– Final paper. (50 % of the final grade)

Maurice Merleau-Ponty: fenomenologie a literatura

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: obor Německá a francouzská filozofie, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 4/4, 11/4, 25/4, 9/5, 16/5, 23/5, 11:00–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: francouzština

Sylabus

Élu à la chaire de Philosophie du Collège de France en 1952, Maurice Merleau-Ponty dispensa pendant sa première année d’enseignement le cours intitulé Recherches sur l’usage littéraire du langage. Ces leçons permettent de mieux comprendre le rôle joué par la littérature dans la philosophie de Merleau-Ponty, notamment en ce qui concerne l’élaboration d’une nouvelle méthodologie phénoménologique en dialogue avec (et en opposition à) la pensée critique de Sartre. L’étude de ces textes, ainsi que leur comparaison avec le projet laissé inachevé et publié posthume sous le titre de La Prose du monde, nous aidera à mieux comprendre l’évolution de la pensée de Merleau-Ponty ainsi que le débat philosophique de l’époque sur la question de la littérature.

Kulturní průmysl: Benjamin, Adorno, Horkheimer, Marcuse a Kritická teorie medií. 2.

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: obor Německá a francouzská filozofie, FHS UK
Kdy a kde: ve středu 3/4, 10/4, 24/4, 15/5, 22/5, 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: francouzština

Sylabus
À travers la lecture de textes de Walter Benjamin, Max Horkheimer, Theodor W. Adorno et Herbert Marcuse, ce cours propose de comprendre les usages contemporains de la communication de masse en tant que résultat des transformations historiques des dynamiques collectives liées à l’art, l’échange, le savoir et la communication. Nous utiliserons ces textes écrits entre 1925 et 1966 pour comprendre les bases de la théorie critique des médias produite par ces penseurs proches de l’« École de Francfort » dans leur rapport à l’histoire de la culture européenne de cette époque et à l’évolution des technologies de la communication au XXe siècle.

Dekonstrukce a fenomenologie

Vyučující: Thomas Mercier (CEFRES / UK)
Zápis: Department of German and French Philosophy, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (data budou upřesněna)
Jazyk: francouzština

Sylabus

Starting with Jacques Derrida’s very first publications, the basic tenets of deconstruction were elaborated through a complex dialogue, loving but antagonistic, with phenomenology. In this course, we will examine this tumultuous relationship, and will emphasise deconstruction’s paradoxical indebtedness to phenomenological thought. We will carry out a transversal and selective reading of Derrida’s œuvre by engaging with texts he devoted to mainly five authors, phenomenologists or heirs of the phenomenological tradition: Husserl, Heidegger, Levinas, Merleau-Ponty and Patočka. Each of these readings will be focused around one or two specific notions: speech and writing (Husserl), language and technics (Heidegger), violence and alterity (Levinas), Europe and responsibility (Patočka), body or corporeity, and the world (Merleau-Ponty).

The course will thus deal more particularly with the problematics of inheritance and reading, and will provide a presentation of Derrida as a reader and as a paradoxical heir, both faithful and unfaithful, of phenomenological authors.