Archiv rubriky: Seminar

EPISTEMOLOGICKÝ SEMINÁŘ CEFRESU: VYUŽITÍ A LIMITY KONCEPTŮ V SOCIÁLNÍCH A HUMANITNÍCH VĚDÁCH

Organizátoři: István Pál Ádám (CEFRES), Clara Royer (CEFRES) a Tomáš Weiss (IMS FSV UK)
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: každé druhé úterý od 15:30 do 17:00
2. , 9. a 23. března, 6. a 20. dubna, 11. května 2017
Jazyk: anglicky

Program letního semestru 2016/2017

Abstrakt

Záměr tohoto semináře je poskytovat mladým badatelům teoretické zázemí a pomáhat jim reflektovat využití a rozvinutí relevantních konceptů pro jejich disertační výzkum. Seminář také zdůrazní rozdíly a podobnosti ve využívání konceptů v různých diciplínách.

Každou hodinu povede jeden z mladých výzkumníků, který/á okomentuje některý teoretický text, představí klíčový koncept pro své badatelské pole a otevře diskusi. Budou prozentovány různorodé koncepty prostřednictvím jejich definic, využití a limitů. Koncepty nemohou být považovány za permanentní “krabici s nářadím”, kterou společenskovědní vědec může použít kdykoli provádí výzkum, a tudíž je nezbytné promýšlet formování konceptů.  Seminář má za cíl předcházet nástrahám plochého empirismu, zaměňování pojmů, přespřílišnému teoretizování a má dopomáhat k přemýšlení nad využíváním a zneužíváním konceptů. To vše by se mohlo dotýkat konceptů jako je “identita”, “modernita”, “morální chování”, “bezpečnost”, “společnost”, “kultura”, “forma”, “gender”, “církev”, “kapitalismus”, “profesionalita” a další.

Seminář je určený doktorandům a postdoktorandům. Každá hodina bude začínat přehledem jednoho vybraného textu (texty budou z většiny v angličtině) a bude následovat diskuse. Dokument se všemi texty bude dostupný v elektronické podobě. Obracejte se, prosím, na Claire Madl za účelem přístupu k textům: claire@cefres.cz

Několik textů týkajících se konceptů

  1. Bastien Bosa, “Des concepts et des faits”, Labyrinthe [online], 37 | 2011 (2), online on 01/08/2013.
  2. John Drysdale, “How Are Social-Scientific Concepts Formed? A Reconstruction of Max Weber’s Theory of Concept Formation”, Sociological Theory 14, no. 1 (1996), pp. 71-88.
  3. Bernard Fradin, Louis Quéré, Jean Widmer (eds.), L’enquête sur les catégories. De Durkheim à Sacks, Paris, Éditions de l’EHESS, 1994.
  4. John Gerring, “What Makes a Concept Good? A Criterial Framework for Understanding Concept Formation in the Social Sciences”, Polity 31, no. 3 (1999), pp. 357-93.

Města a městská kultura v Rakousku-Uhersku konce 19. století

Seminář vyučovaný Filipem Herzou, doktorandem CEFRESu

Kdy a kde: každé pondělí od 17:00 do 18:20 hodin, FHS UK Jinonice, místnost 2066
Přednášející: Mgr. Filip Herza – Univerzita Karlova (FHS / CEFRES)
Jazykanglicky
Kontaktfilip.herza@cefres.cz

Anotace

V semináři se zabýváme problematikou města v Dunajské monarchii období fin-de-siécle, a sice specificky z perspektivy urbánní historie. První část semináře je věnována procesu urbanizace a počátkům moderní městské kultury ve Vídni a Budapešti, hlavních městech Rakouska-Uherska, a v regionálních centrech, jako byly Praha či Krakov. Ve druhé části semináře se blíže věnujeme konkrétním aspektům velkoměstské kultury a každodennímu životu v moderních městech. Zvláště nás budou zajímat vlivy nacionalismu, mezinárodní kosmopolitní kultury a nejrůznějších sociálních diferencí v tehdejší společnosti, které se podílely na produkci velkoměstského prostoru. Kurz je určen především zájemcům o urbánní historii a dějiny střední a východní Evropy.

Program jednotlivých hodin

  • 20. 2. Úvod: Cities and urban culture in the Austro-Hungarian empire 
  • 27.2. Industrialization: Vienna and Budapest
  • 6. 3. Architecture and city planing: Die Ringstraße and Vienna
  • 13. 3. City planing, hygiene and nationalism in Prague
  • 20. 3. Urban festivities and nationalism in Prague
  • 27. 3. Urban experiences (in Budapest)
  • 3. 4. Popular press and metropolitan identity (in Cracow)
  • 10. 4. Science in/and the City (of Vienna)
  • 17. 4. Moving between cities – technology and transportation (Bratislava/Pressburg/Poszóny)
  • 24. 4. Cities in war (Vienna)
  • 15. 5. Psaní esejí a závěrečná diskuse

Výzkumný seminář IMS FSV UK a CEFRESu: Mezi disciplínami a areály

Untitled

Between Disciplines and Areas

Monthly Research Seminar IMS FSV UK-CEFRES

Academic work has long been divided according to disciplines, which can be considered as the major reference frame of the university. Despite this long-lasting management of scientific activities, many researchers consider such a frame a contrived constraint, especially since scientific objects themselves proceed from the defining of a specific problematic, to which a proper methodology is to be applied to solve it. The uneasiness surrounding the debate on disciplines is increased by two factors: their growing fragmentation into subdisciplines and the rise of the new paradigms of trans- and interdisciplinarity within all research fields.

The research seminar Between Disciplines and Areas aims at discussing this development through the presentation of the research with which scholars of the IMS and the French Research Center in Humanities and Social Sciences (CEFRES) are engaged. Indeed, they are used to working within two frames: the area (or “territory”), which places the research object in a specific context, and the discipline, which constitutes the theoretical backbone of the inquiry. Traditionally area and discipline are divided along the line drawn between empirical and theoretical approaches. This border prompts two main questions: To what extent does a theoretical frame fit to objects in context? And on the other hand, can empirical outcomes provide a more comprehensive understanding?

By presenting their research in situ, scholars are invited to reflect upon the connection between their discipline(s), object and research field. They should therefore elaborate on the methodological inputs and theoretical framework of their researches.

See the program on CEFRES agenda

Soudobé dějiny Židů

Seminář představuje společný projekt Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRESu, ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze.

Kdy a kde: semináře se konají v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1, vždy od 17h. Termíny seminářů naleznete v kalendáři na stránkách CEFRESu.

Jazyk: česky a slovensky v zimním semestru – anglicky v letním semestru

Organizátoři: Kateřina Čapková a Michal Frankl

Cílem semináře je vytvořit platformu pro akademickou diskusi nad nejnovějšími výzkumnými projekty k dějinám Židů s důrazem na poslední tři století. I přes přednostní zájem o dějiny střední Evropy se seminář nevyhýbá tématům z dějin židovského obyvatelstva v jiných oblastech. Za obohacující považujeme též témata, která se přímo netýkají židovského obyvatelstva, ale která nám mohou pomoci se na židovské dějiny podívat z jiné perspektivy (např. ostatních „menšin“).

Seminář usiluje přes důraz na historickou perspektivu o multidisciplinární přístup k tématům, tedy i z pohledu sociologie, politologie, dějin náboženství, dějin umění a jiných oborů.

Mezi referujícími se střídají badatelé z českých a zahraničních institucí; odborníci, kteří již delší dobu pracují v oboru, stejně jako studenti na doktorandské úrovni.

Kontakty: Kateřina Čapková (capkova@usd.cas.cz) a Michal Frankl (michal.frankl@gmail.com)

 

Epistemologický seminář CEFRESu: Zkoumání interdisciplinarity

Kde & kdy: v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3, ve čtvrtek 3. a 24. března, 7. a 21. dubna a 5. května 2016, od 16:30 do 18 hodin
Moderátor: Filip Vostal (CEFRES & FLÚ AV ČR)
Jazyk semináře: angličtina

Program semináře pro druhý semestr (LS 2015/2016)

Rozvrh a bibliografie prvního semestru (ZS 2015/2016).

Seminář je otevřený studentům a vědeckým pracovníkům z partnerských institucí CEFRESu. Každé sezení začne představením vybraného textu jedním z výzkumníků CEFRESu. Soubor textů bude k dispozici v elektronické formě.

***

Interdisciplinaritu lze definovat jako dialog mezi oblastmi vědění, který zároveň ústí v částečnou reorganizaci a rekonstrukci těchto oblastí. Zároveň je interdisciplinarita obvykle odlišná od pluridisciplinarity, která disciplinární přístupy pouze staví vedle sebe a od transdisciplinarity, která integruje několik disciplín do jednoho přístupu.

photo 2 IDNa straně jedné signalizuje proliferace termínu interdisciplinarita reflexivní přístup tradičních akademických disciplín a poukazuje na jednoznačný záměr sbližovat a spojovat metody, způsoby zkoumání, (re)konstrukce teorií a dokonce aplikace vědění. Vědci jsou vzývání aby přemýšleli, chovali se a pracovali synergisticky. Navíc se v posledních dekádách – především s příchodem post-industriální „znalostní ekonomiky“ – stává z interdisciplinarity rozšířená praxe nejen ve vědeckém postupu, ale i princip figurující ve vědní politice. OECD a EU využívají od 60. let 20. století interdisciplinaritu jako instrument k dosažení socio-ekonomických dopadů vědeckého výzkumu, a konfrontují jej s údajným sebe-referenčním „akademismem“ uzavřeného prostředí vědeckých institucí. Diskurz zdůrazňující inovace, aplikace a užší propojení společnosti a vědy dominoval ve veřejných politikách i v 90. letech kdy se výzkum začíná přeskupovat kolem diagnóz a řešení globálních výzev, namísto toho aby následoval standardní disciplinární protokoly. Jak zdůrazňují některé hlavní evropské iniciativy jako např. Horizont 2020, současný výzkum je třeba provádět v kontextu jeho aplikace (Modus 2).

Skeptici, na straně druhé, poukazují na to, že záměrné tříštění disciplinárních hranic narušuje disciplíny samotné jakožto ustavující jednotky akademického provozu – tj. jejich metodologickou, teoretickou, a diskurzivní disciplínu (v smyslu disciplíny-kázně), které tvoří jádro vědeckého poznání a racionality. Zároveň existují argumenty zdůrazňující to, že interdisciplinarita je jakýsi performativní „tahač”, který toho zakrývá více než odhaluje. Není tedy koncept interdisciplinarity redundantní? Nebyly kolaborace napříč a mezi disciplínami vždy přirozenou součástí vědeckého poznání? Nebyly samotné disciplíny vždy v nějakém ohledu interdisciplinární?

Spíše než souborem nedílných praktik vědecké praxe není interdisciplinarita, více než cokoliv jiného, silným nástrojem ve vědních politikách a způsobech organizace vědeckých institucí? Ale současně: pokud chceme oslovit, analyzovat, ale vysvětlit pozdně moderní svět, je možné dnes nebýt interdisciplinární? Není pochyb o tom, že interdisciplinarita proměňuje disciplíny, ale charakter této transformace je stále třeba zkoumat. V tomto semináři budeme diskutovat tyto a další palčivé otázky související s povahou interdisciplinarity. Zaměříme se tak na přísliby a nástrahy spojené s interdisciplinaritou – jakožto praxe, diskurzu a imperativu ve vědecké činnosti.