Kdy a kde: 11.-12. května 2017, EHESS – místnost M. et D. Lombard, 96 boulevard Raspail, 75006 Paříž
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Roman Krakovský, LabEx Tepsis, EHESS, IHTP, CNRS, ve spolupráci s CEFRESem

Od 90. let 20. století se ve střední a východní Evropě začala utvářet politická hnutí označovaná jako „populistická“, která přilákala pozornost řady politologů. Abychom lépe pochopili popularitu a vytrvalost populistických hnutí v tomto regionu, musíme propojit současnou politickou situaci s analýzou dlouhodobého vývoje. Od 19. století se totiž ve střední a východní Evropě objevila celá řada hnutí či politických stran, které  samy sebe označovaly nebo byly označovány jako „populistické“. Pomocí dlouhodobého přístupu ve výzkumu tohoto fenoménu můžeme srovnat podobnost a rozdíly mezi jednotlivými hnutími v závislosti na dobovém kontextu a identifikovat důvody a mechanismy jejich působení. Historický přístup též umožňuje posoudit specifičnost populistických hnutí ve střední a východní Evropě a zhodnotit jejich vliv na politickou kulturu celého regionu.

Kompletní program studijního dne naleznete zde.

Kdy a kde: 27. dubna 2017, 14:00 – 19:00, Hybernská 3, Praha 1, místnost č. 303
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Luďa Klusáková a Jaroslav Ira (Ústav světových dějin FF UK)
Diskutanti:

Laure Teulières (FRAMESPA, Université Toulouse-Jean-Jaurès): Representations of the foreigner in France after the First World War. 

Anotace

Po první světové válce zažila Francie bezprecedentní příliv imigrantů a téma imigrace se stalo předmětem četných veřejných diskurzů (novinových článků, vědeckých studií, esejí, veřejných zpráv, politických deklarací a dalších). Abychom pochopili kolektivní reprezentace, které tyto diskurzy reflektovaly, musíme nejprve porozumět řadě komplexních kulturních referencí a podrobit je analýze z různých úhlů pohledu. Cílem této prezentace je zhodnotit typologický přístup a pochopit kulturně společenský rámec těchto reprezentací. Vzhledem k tomu, že jedním ze zkoumaných parametrů je i regionální rozměr, prezentace se zaměří na jednu vybranou oblast – jihozápad Francie. “Cizí” není pouze člověk jiné národnosti nebo etnického původu, vnímání “cizosti”  závisí i na zažité reputaci a stereotypech. Je nutné též přihlédnout k odlišnostem, které nejsou tak často zmiňovány, včetně rozdílů mezi měšťany a farmáři, sedentárními a kočovnými obyvateli, rodinami a lidmi žijícími o samotě… Tato diachronická perspektiva, která zkoumá období od současnosti až po druhou světovou válku, nám umožňuje lépe rozlišit, jaké z těchto jevů byly trvalého a jaké pouze přechodného charakteru.

Simon Gunn (Centre for Urban History, University of Leicester): From Workers to Communities: Migration and the Politics of Ethnicity in Bradford, England, c.1945-1980

Anotace

V průběhu dvaceti let od konce druhé světové války přicházely do severoanglického Bradfordu za prací v továrnách na výrobu vlny různé skupiny lidí z Evropy, Karibiku a jižní Asie. Díky tomu se z Bradfordu stalo jedno z prvních a nejvýznamějších postkoloniálních měst, ve kterém nejpočetnější etnickou minoritu představovali Pakistánci. Tato studie sleduje, jak se měnila identita asijských přistěhovalců v Bradfordu – od “pracovníků” z 50. let 20. století až po “komunity” v 60. a 70. letech. Během této transformace hrála čím dál tím větší roli “kultura” asijské populace, která představovala důležitý prvek při utváření její vlastní identity. Ve své studii obhajuji názor, že tento proces “kuturalizace” měl i své stinné stránky – přinesl s sebou problémy, které vyeskalovaly během bradfordských “rasových nepokojů” v letech 1995 a 2001.

Tereza Horáčková: Diversity of a diaspora integrated through economic strategies: Vietnamese in the Czech Republic since the 1950s

Nóra Abdel-Salám: Diverging Migratory Tendencies of the Youth in Central Europe – Case Studies of the Hungarian and Czech Models