Populismus ve střední a východní Evropě ve 20. století

Kdy a kde: 11.-12. května 2017, EHESS – místnost M. et D. Lombard, 96 boulevard Raspail, 75006 Paříž
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Roman Krakovský, LabEx Tepsis, EHESS, IHTP, CNRS, ve spolupráci s CEFRESem

Od 90. let 20. století se ve střední a východní Evropě začala utvářet politická hnutí označovaná jako „populistická“, která přilákala pozornost řady politologů. Abychom lépe pochopili popularitu a vytrvalost populistických hnutí v tomto regionu, musíme propojit současnou politickou situaci s analýzou dlouhodobého vývoje. Od 19. století se totiž ve střední a východní Evropě objevila celá řada hnutí či politických stran, které  samy sebe označovaly nebo byly označovány jako „populistické“. Pomocí dlouhodobého přístupu ve výzkumu tohoto fenoménu můžeme srovnat podobnost a rozdíly mezi jednotlivými hnutími v závislosti na dobovém kontextu a identifikovat důvody a mechanismy jejich působení. Historický přístup též umožňuje posoudit specifičnost populistických hnutí ve střední a východní Evropě a zhodnotit jejich vliv na politickou kulturu celého regionu.

Kompletní program studijního dne naleznete zde.

Koncept propagandy: Pozitivní a negativní konotace

Šesté setkání epistemologického semináře v letním semestru pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením
Tomáše Mareše (IMS / CEFRES).

Koncept propagandy: pozitivní a negativní konotace

Texty:

Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 15:30 – 17:00
Jazyk: anglicky

Imre Kertész, „osvětimské médium“

Přednáška Clary Royer (CEFRES) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1
Kdy: 17:00 – 19:00
Jazyk: anglicky

Anotace

Hraniční případy

Studijní den organizovaný doktorandy CEFRESu – Filipem Herzou, Magdalenou Cabaj a Katalin Pataki

Kdy a kde: 14:00-17:00 v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3
Jazyk: anglicky

Credit: Wellcome Library, London. Wellcome Images
A barber shaving a man who looks extremely fearful. Lithograph by L. Boilly after himself.
By: Louis-Léopold Boilly
Program

Diskutanti

  • Sabine ARNAUD (Centre Alexandre Koyré, École des Hautes Études en sciences sociales)
  • Veronika ČAPSKÁ (oddělení historické antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova)
  • Karel ČERNÝ (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova)

14:00: Filip Herza (Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova – CEFRES): Faces of Normative Masculinity: Shaving Practices and the Popular Exhibitions of “Hairy Wonders” in the early 20th Century Prague

14:25: Magdalena Cabaj (Varšavská univerzita / ENS Ulm – CEFRES): Dear Herculine, Dear Aaron: From the Angel to the Beast. On Two Cases of Hermaphroditic Writing

14:50: Diskuze

— Pauza na kávu —

15:30: Katalin Pataki (Central European University – CEFRES): Medical Expertise in Service of Joseph II’s Monastic Reforms’

15:55: Adam Mézes (Central European University): ‘Seen and Discovered’ – the Diagnosis of Vampirism in 1730-1750’s Habsburg Empire

16:20: Diskuze

Člověk jako mluvící stroj a osvojování jazyka: výuka artikulace ve Francii 18. století

Přednáška Sabine Arnaud (Centre Alexandre Koyré, EHESS)

Kdy: středa 3. května, 18:30–20:00
Kde: Francouzský institut v Praze, 5. patro, Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: anglicky

Anotace
Nadšení, které vzbudil vynález mluvícího stroje, bylo vyústěním dvou hlavních filosofických témat 18. století − řeči jako znaku civilizace a polemiky kolem člověka–stroje. V souvislosti s rozvojem výuky řeči u tzv. hluchoněmých žáků považovali někteří lidé mluvící stroj za prostředek, který rozšíří přirozené možnosti člověka, resp. přispěje  k rozvoji nových způsobů mezilidské komunikace. Jiní si dokonce mysleli, že mluvící stroje mohou být úspěšně využívány při výuce řeči a artikulace. Mluvící stroj byl tak zároveň zdrojem okouzlení i strachu − jestliže stroje mohou mluvit, může být řeč považována za charakteristiku specificky lidskou? A jestliže je řeč mechanická, co potom odlišuje člověka od zvířete? V rámci své přednášky se pokusím zanalyzovat, jakým způsobem francouzští filozofové, inženýři, spisovatelé a pedagogové 18. století uvažovali nad osvojováním jazyka a jak vnímali vztah mezi tělem, strojem a řečí vzhledem k tehdejším názorům a postojům vůči lidství jako takovému.

Ilustrace: Plakát Mluvící hlavy (Têtes parlantes) od Abbého Micala

Okolo migrací 20. století – perspektiva z obou břehů kanálu La Manche

Kdy a kde: 27. dubna 2017, 14:00 – 19:00, Hybernská 3, Praha 1, místnost č. 303
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Luďa Klusáková a Jaroslav Ira (Ústav světových dějin FF UK)
Diskutanti:

Laure Teulières (FRAMESPA, Université Toulouse-Jean-Jaurès): Representations of the foreigner in France after the First World War

Anotace

Po první světové válce zažila Francie bezprecedentní příliv imigrantů a téma imigrace se stalo předmětem četných veřejných diskurzů (novinových článků, vědeckých studií, esejí, veřejných zpráv, politických deklarací a dalších). Abychom pochopili kolektivní reprezentace, které tyto diskurzy reflektovaly, musíme nejprve porozumět řadě komplexních kulturních referencí a podrobit je analýze z různých úhlů pohledu. Cílem této prezentace je zhodnotit typologický přístup a pochopit kulturně společenský rámec těchto reprezentací. Vzhledem k tomu, že jedním ze zkoumaných parametrů je i regionální rozměr, prezentace se zaměří na jednu vybranou oblast – jihozápad Francie. “Cizí” není pouze člověk jiné národnosti nebo etnického původu, vnímání “cizosti”  závisí i na zažité reputaci a stereotypech. Je nutné též přihlédnout k odlišnostem, které nejsou tak často zmiňovány, včetně rozdílů mezi měšťany a farmáři, sedentárními a kočovnými obyvateli, rodinami a lidmi žijícími o samotě… Tato diachronická perspektiva, která zkoumá období od současnosti až po druhou světovou válku, nám umožňuje lépe rozlišit, jaké z těchto jevů byly trvalého a jaké pouze přechodného charakteru.

Simon Gunn (Centre for Urban History, University of Leicester): From Workers to Communities: Migration and the Politics of Ethnicity in Bradford, England, c.1945-1980

Anotace

V průběhu dvaceti let od konce druhé světové války přicházely do severoanglického Bradfordu za prací v továrnách na výrobu vlny různé skupiny lidí z Evropy, Karibiku a jižní Asie. Díky tomu se z Bradfordu stalo jedno z prvních a nejvýznamějších postkoloniálních měst, ve kterém nejpočetnější etnickou minoritu představovali Pakistánci. Tato studie sleduje, jak se měnila identita asijských přistěhovalců v Bradfordu – od “pracovníků” z 50. let 20. století až po “komunity” v 60. a 70. letech. Během této transformace hrála čím dál tím větší roli “kultura” asijské populace, která představovala důležitý prvek při utváření její vlastní identity. Ve své studii obhajuji názor, že tento proces “kuturalizace” měl i své stinné stránky – přinesl s sebou problémy, které vyeskalovaly během bradfordských “rasových nepokojů” v letech 1995 a 2001.

Tereza Horáčková: Diversity of a diaspora integrated through economic strategies: Vietnamese in the Czech Republic since the 1950s

Nóra Abdel-Salám: Diverging Migratory Tendencies of the Youth in Central Europe – Case Studies of the Hungarian and Czech Models