Filozofie socialistické krize v Jugoslávii (1945–1990)

Sedmé zasedání interního semináře CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.

Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k připojení prosím požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 31. března 2026, 16:30
Jazyk: angličtina

Mluvčí: Marija MARTINOVIĆ (CEFRES / Sorbonne univerzita)
Diskutující: Milan SOVILJ (AV ČR)

Abstrakt

Práce zkoumá jugoslávský socialismus mezi lety 1945 a 1991 jako filozofický proces formovaný napětím mezi sjednocením a rozkolem. Namísto interpretace jugoslávské krize jako pouhého politického nebo ekonomického selhání ji pojímá jako postupné vyčerpání žité ideologie: ideologie, která si kladla za cíl transformovat sociální realitu, zatímco sama byla touto realitou neustále transformována. Socialismus je analyzován jako soubor konceptů, praktik a kolektivních představ, v nichž byla filozofie neoddělitelná od každodenního politického života.

Poválečné období je chápáno jako moment radikální invence, poznamenaný vznikem nového kolektivního subjektu, který byl utvářen revolučním bojem, rekonstrukcí a odklonem od sovětské ortodoxie. Ústřední místo zaujímá dělnická samospráva jakožto ztělesnění socialistické praxe, která současně vyjadřuje emancipační aspirace a vytváří nové formy disciplíny, koordinace a kontroly. Od 60. let 20. století kritické marxistické myšlení odhaluje rostoucí napětí mezi filozofickou autonomií a institucionálním dohledem. Intelektuální debaty o svobodě, morálce a kritice odhalují meze ideologického pluralismu v rámci jugoslávského systému. Ústavní reformy z roku 1974 se jeví jako paradoxní snaha o opětovnou legitimizaci socialismu, skrze které zároveň vyvstávají na povrch jeho vnitřní rozpory.

Vzájemně provázaná dynamika krize, národnosti a paměti slouží jako klíč k nahlížení na závěrečné roky socialistického režimu. Rozpad kolektivního projektu přesunul filozofickou reflexi, uměleckou tvorbu a kulturní paměť spíše k projednávání ztráty a otázky kontinuity. Jugoslávský socialismus tak přetrvává jako nevyřešené dědictví, jehož paradoxy nadále formují postjugoslávské myšlení a identitu.

Kompletní program semináře pro rok 2025–2026 naleznete zde.