Akci spoluorganizují Velvyslanectví Francouzské republiky v Praze, Dánské velvyslanectví v Praze, Velvyslanectví Brazílie v Praze, Univerzita Karlova, Francouzský institut v Praze a Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Kdy: 11. prosince, 2025, 17:00 – 19:15
Kde: Modrá posluchárna, Univerzita Karlova, Celetná 20, Praha 1
Jazyk: angličtina
Ten years after the adoption of the Paris Agreement and following COP30 in Belém, this debate will reflect on the progress achieved, explore ongoing challenges, and discuss the future of global climate action.
Program Pokračování textu Paris, Belém… co dál? →
V rámci prvního sezení mezioborového frankofonního semináře CEFRESu 2025-2026 Vykořenění: stopy a trajektorie budeme zkoumat otázku samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy budeme uvažovat o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 17. října 2025, 10:00–12:00
Jazyk: francouzština
Přednášející: Hugo MOSNERON-DUPIN (Doctorant ekonomické filozofie na ENS – PSL a na CIRED)
Diskutující: Jan MARŠÁLEK (FLÚ AV ČR)
Spoluorganizuje filozofický ústav Akademie věd České republiky
Abstrakt
Ekologicky nerovný obchod je koncept, který má za cíl zhmotnit kritické teorie rozvoje tím zdůrazněním environmentálních a územních důsledků, jež nerovnosti v bohatství mezi zeměmi způsobují. K teoriím nerovného obchodu, které se snaží vysvětlit příčiny stagnace některých ekonomik v modelu vývozu zboží s nízkou přidanou hodnotou, přidávají kritické teorie nikoli ekonomické, ale hmotné hodnocení tohoto mezinárodního obchodu: nejrozvinutější země čerpají přírodní zdroje, zejména energetické, z těch nejméně rozvinutých a to tak, že zaberou část jejich území a vyčlení ho k vývoznímu hospodářství. Koncept ekologicky nerovného obchodu nám tak umožňuje zkoumat vykořenění v dvojím smyslu: za prvé, export v doslovném smyslu představuje vykořenění, přesun za hranice entity, která s sebou nese určitou dimenzi – v tomto případě ekologickou – své země původu; za druhé, transformace území za účelem produkce zboží, které bude prodáno v zahraničí, může být považována za vykořenění nejen samot zboží, ale i samotného produkčního území. Teorie ekologicky nerovného obchodu ukazuje, že tato území lze považovat za ekologické enklávy dovozní země v zemi vývozní.
Tyto úvahy budeme rozvíjet na základě srovnávacího čtení knihy Underdeveloping the Amazon (Stephen Bunker, 1987) – zakládajícího díla tohoto přístupu – a konkrétní studie ekologicky nerovného obchodu o intenzivním lovu krevet v Ekvádoru od ekologa Howarda Oduma (1991).
Kompletní program semináře pro rok 2025/26 viz zde.
