Tvořit knihy pro příbuzné, přátele a sebe sama v současné Evropě a na Blízkém východě

 Výzkumný projekt realizovaný v rámci programu TANDEM AV ČR–CNRS podporovaného AV ČR, CNRS a CEFRESem.

Koordinátorky projektu:
Hélène Martinelli (ENS Lyon / CEFRES)
Giedrė Šabasevičiūtė (Orientální ústav AV ČR / CEFRES)
Přidružený výzkumník:
Ali Al-Moussaoui (CEFRES / Univerzita Karlova)

ANOTACE

Projekt zkoumá vlastní výrobu knih a soukromé knihařské praktiky v současné Evropě a na Blízkém východě, přičemž se zaměřuje na jejich materiální, symbolické a sociální rozměry. Z genealogického hlediska zkoumá, jak nekomerční vydavatelství a výroba knih formují vztahy, vyjadřují identitu a reagují na politické a technologické změny. Projekt čerpá z antropologie, historie knih a sociologie literatury a jeho cílem je přehodnotit společenský význam tištěných knih v éře digitálního vydavatelství.

O PROJEKTU

Navzdory rozmachu digitálních médií v posledních desetiletích si tištěné knihy nejen udržely svou pozici, ale dokonce prosperují. Počet vydávaných titulů v nejrůznějších zemích jako je Francie, Česká republika a Egypt, nadále roste. Digitální vydávání tak místo nahrazení tištěných médií, jak mnozí předpovídali, spíše přispělo k jejich renesanci. Digitální publikování umožnilo přístup k autorství většímu počtu autorů – zejména těm z marginalizovaných komunit, kteří byli tradičními filtračními procesy vylučováni – a umožnilo jim tak vybudovat si vlastní čtenářskou obec. Mnozí z nich se však i přes online úspěch nadále rozhodují své knihy tisknout jako znak autority, trvalosti nebo symbolického uspokojení (Parmentier 2022; Larson 2024). Trvalá přítomnost knihy naznačuje, že její význam nespočívá pouze v přenosu obsahu – což dnes dokážou i digitální média –, ale také v jejích materiálních a symbolických aspektech, jako je schopnost projevovat sociální status, zhmotňovat sociální vazby a nabízet prostředky pro sebevyjádření.

Toto pozorování nás vede k přehodnocení významu tištěné knihy jako kulturního objektu, zakotveného v její materialitě a symbolické hodnotě (Chartier 1996; Melot 2005). Cílem tohoto projektu je zdokumentovat nejobyčejnější praktiky vydávání, výroby a distribuce knih, které fungují mimo komerční okruhy a jsou zakořeněny v rodinných a přátelských komunitách a v touze po sebevyjádření. Projekt pracuje s genealogickou perspektivou zaměřenou na Evropu a Blízký východ po druhé světové válce, za účelem identifikovat klíčové momenty přeměny těchto praktik – ať už politické zvraty, jako například revoluce (Carle 2019; Pepe 2019) a války (Martinelli 2025), technologické změny (Ryzová 2014) nebo vznik nových forem sebevyjádření (Garvey 2012) a společenskosti, které inspirují nové materiální praktiky (Williams 2017; Šabasevičiūtė 2025). Projekt zahrnuje alba, ručně vyráběné knihy vytvořené pro přátele a rodiny a knihy vydané vlastním nákladem.

Cílem projektu je vyplnit značnou mezeru v akademické literatuře o tištěných knihách. Průkopnické práce v oblasti bibliografie, historie knih nebo antropologie prokázaly, že text nelze redukovat pouze na jeho obsah, ale zahrnuje také jeho materiální charakteristiky (McKenzie 1999; Barber 2007). Zájem o materiální aspekty knih při utváření sociálních vztahů se však většinou peojevoval jen v konkrétních historických obdobích – například středověk a raný novověk –, kdy knihy platily za vzácné předměty a jejich materiální podoba byla považována za součást různých náboženských obřadů a domácích rituálů (Chartier 1996; Williams 2017). Když uznáme materiální a symbolické aspekty tištěných knih jako hodné vědecké pozornosti, studium knihařství se často omezí na konkrétní geografické regiony, metodologie a teoretické rámce: umělecké knihy byly studovány jako umělecké objekty především v kontextu 20. století v Evropě a Americe (Chapon 1987; Moeglin-Delcroix 1997); fanziny jako produkty uměleckých subkultur v anglofonním světě na konci 20. století (Duncombe 2008); a samizdaty jako produkt represivních režimů ve střední a východní Evropě (Labov & Kind-Kovacs 2013; Camarade, Galmiche & Jurgenson 2023). Studie, které by tyto praktiky zkoumaly souhrnně však prakticky neexistují, i přesto že se tyto praktiky setkávají ve své společné roli při utváření sociálních vazeb a komunit. Studie, které by tyto praktiky zkoumaly souhrnně však prakticky neexistují, i přesto že se tyto praktiky setkávají ve své společné roli při utváření sociálních vazeb a komunit. Komplexnější přístup k vlastnoručně vyrobeným knihám umožňuje zohlednit praktiky, které se nacházejí mezi těmito trendy, jako je například ruční distribuce vlastnoručně vydaných knih v egyptských literárních klubech, ilustrované samizdaty z předrevoluční éry nebo výroba a výměna osobních kuchařek atd. Zatímco nejnovější výzkumy stále více zpochybňují dominantní přístupy k soukromému knihařství – prostřednictvím zkoumání „nevázaných literatur“ („littératures sauvages“, Saint-Amand 2016), hmotné formy samizdatů (Komaromi 2022), včetně ilustrovaných (Typlt 2023), jedinečných výtisků art brut (Berst 2022) a subkultury uměleckých fanzinů ve střední Evropě (Šima 2021), k těmto praktikám stále vyžadujeme komplexnější přístup.

Projekt využívá trojúhelníkový přístup zaměřený na Francii, Českou republiku (šířeji střední Evropu) a Blízký východ s cílem předejít omezením vyplývajícím z vazby určitých praktik knihařství na konkrétní geografické oblasti, historická období a teoretické rámce. Výběr geografických oblastí zájmu odráží současné odbornosti obou žadatelek o grant. Zároveň tím však posouvá těžiště čistě západoevropského pohledu na knižní tvorbu. Zahrnutím regionů ležících na okraji impéria projekt mapuje historické dopady koloniální dynamiky a dynamiky mezi centrem a periferií na tiskovou kulturu (Orsini, Srivastava & Zecchini 2022; Newell 2023). Tento přístup umožňuje zkoumat rozdíly v infrastrukturních podmínkách (přístup k tisku a DIY ekonomika) i měnící se symbolickou hodnotu knih v různých společnostech, kde jsou knihy znakem společenského postavení, stopou sociálních vazeb nebo prostě jen dekorativními předměty. V rámci tohoto projektu se snažíme rozšířit geografické zaměření tak, aby zahrnovalo jednak anglofonní kultury a jednak další periferní regiony.

Projekt vychází z antropologie, sociologie literatury, literární vědy a historie knihy. Opírá se o přístupy, které zdůrazňují materialitu, vzájemné působení vizuality a textu, infrastruktury, socialitu a afekty. Jaké nové formy sebekonceptualizace knihy vyvolávají, na které reagují nebo které vyjadřují? Jaké nové sociální vztahy tyto praktiky vytvářejí a odrážejí? Jaký je posmrtný materiální život knih – jak se stávají „objekty touhy“ (Dassié 2010) v soukromí? Jak tyto praktiky formují centrální nebo periferní pozice?

Tento výzkumný projekt je relevantní pro aktuální kontext digitální revoluce, která v nakladatelském průmyslu vyvolala nové výzkumné otázky. Mezi ně patří zkoumání „literatury mimo knihy“ (Ruffel & Rosenthal 2018) a vzestup vlastního vydávání v digitálním prostoru (Larson 2024). Ačkoli tyto oblasti přinesly inovativní poznatky, výlučné zaměření výzkumu na digitální sféru má tendenci zastínit trvalý význam fyzických knih. Soukromé knižní praktiky, které již desítky let fungují jako stabilní a trvalá tradice, by však mohly zažít renesanci. S rostoucí politickou nestabilitou, cenzurou, deziluzí z digitálních a technologických utopií a rostoucí touhou vzdálit se komodifikaci komerčního vydavatelství se mnoho zemí vrací k tzv kitchen politics („kuchyňská politika“)– termínu popisujícímu neformální, rodinné a domácí způsoby jednání. V tomto kontextu mohou způsoby výroby a darování knih poskytnout zásadní materiální podporu pro budování komunit založených na důvěře a nabídnout hmatatelné ukotvení identity, sounáležitosti a sociálních vazeb ve stále nejistějším světě.

Program

19. února 2026 | Zahájení TANDEM projektu
Hélène Martinelli (ENS Lyon / CEFRES), Giedrė Šabasevičiūtė (Ústav orientálních studií, AV ČR / CEFRES) a Ali Al-Moussaoui (CEFRES / Univerzita Karlova)
s úvodní přednáškou Alessandra LUDOVICA (Southampton univerzita)
CEFRES, Na Florenci 3, Prague 1

1. dubna 2026 | 1. seminář
Domácí archivy exilu
Ali AL–MOUSSAOUI (CEFRES / Charles University) a Myriam CATUSSE (IFPO / IHMC)
CEFRES, Na Florenci 3, Prague 1

29. dubna 2026 | 2. seminář
Za hranicí čtení: Společenský život knih
Hélène Martinelli (ENS Lyon / CEFRES), Giedrė Šabasevičiūtė (Ústav orientálních studií, AV ČR / CEFRES) a Zoé Carle (Fablitt, Paris 8 / IUF)
Centre Jacques Berque, Rabat

červen |  3. seminář

září | 4. seminář

prosinec | 5. seminář