Archiv štítku: Normy & Transgrece

Výzva | Postkolonialita, dekolonizace a antikoloniální myšlení z nezápadních perspektiv

Jednodenní akademický workshop proběhne ve Francouzském ústavu pro výzkum ve společenských vědách. Spoluorganizují ho Dilnur REYHAN, Shaivya MISHRA a Zbyněk MUCHA (Orientální ústav, AV ČR).

Datu,: 17. září 2026
Kde: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: angličtina
Deadline pro odevzdání přihlášek: 31. července 2026

Přihlášky prosím zasílejte na tyto e-mailové adresy: mucha@orient.cas.cz, reyhan@orient.cas.cz, mishra@orient.cas.cz Pokračování textu Výzva | Postkolonialita, dekolonizace a antikoloniální myšlení z nezápadních perspektiv →

Niya Metodieva – Výzkum a CV

„Děti“ socialismu: Formování mládeže a budování socialistické společnosti v Bulharské lidové republice (1944–1968)

Výzkumná osa 2: Normy a transgrese

Práce si klade za cíl analyzovat  budování socialistické společnosti v Bulharské lidové republice „skrze“ (S. Maza) problematiku mládeže, a to od státního převratu 9. září 1944, který vynesl k moci komunistickou koalici Vlastenecké fronty, až do roku 1968. Práce zkoumá vývoj sociopolitických hranic, které ovlivňovaly víceznačnost pojmu „socialistická společnost“historizací vývoje kategorie „mládeže“. Autorka tak procesně orientovaným a kontextuálním způsobem zkoumá proměnu mechanismů integrace a exkluze v rámci této budující se společnosti, principy, podle nichž byly tyto mechanismy utvářeny, a způsob, jakým docházelo k rekonfiguraci různých skupin.

Rozvíjí sociálně-historickou metodologii zakořeněnou v „kritickém obratu“ školy Annales, která se snaží překonat domnělou dichotomii mezi ideologií a praxí, mezi reprezentací a jednáním, tím, že nabízí praktickou historii kategorií. Z dvojí metodologické perspektivy se snaží pochopit společnou konstrukci komunistické moci a socialistické společnosti, což si žádá „seriózní“ přístup ke všem historickým aktérům. Výzkum proto probíhá na třech úrovních: zaprvé zkoumá konstrukci kategorií na politické úrovni; zadruhé jejich vyjednávání na institucionální úrovni (střední školy a univerzity) a potenciální „kontroverze“, které z nich vyplývají; a zatřetí zkoumá, jak se sociální trajektorie a prožité zkušenosti proměňovaly v důsledku vývoje praktik správy věcí veřejných. Vzájemné porovnání politických zdrojů (archivy Bulharské komunistické strany, Svazu mládeže, biografie, policejní záznamy) s archivy Ministerstva veřejného školství (zprávy, vyloučení, dokumenty týkající se čistek na středních a vysokých školách) spolu s rozhovory umožňuje nový pohled na budování socialismu a zkušenosti mladých lidí, a to zejména v otázce represe.

Práce, která vychází z tradičního chronologického rámce (poválečné období, stalinizace a destalinizace), se v širším měřítku zabývá pojetími společnosti a společenských změn, jež prostřednictvím své populační politiky vytvářela bulharská společnost a socialistický stát. Objektivizace a konstrukce různých „generací“, stejně jako vytváření homogenních představ o mládeži, umožňují zpochybnit tzv. „socialistické vládnutí“ (governmentalitu), ale také zasadit socialistickou politiku do dlouhodobější lokální perspektivy propojující mládež a národ. Časové hranice dovolují srovnání zkušeností různých věkových skupin (osob narozených kolem 20. let 20. století a osob narozených ve 40. letech) na pozadí rostoucí institucionalizace „mládí“.

CV

Vzdělání

  • Depuis 2022 : Doctorante contractuelle (CNRS International) en histoire (EHESS)
  • 2020- 2022 : Master histoire (EHESS, Paris). Thèse préparée sous la direction d’Alain Blum (EHESS/INED) et de Catherine Gousseff (CNRS/CERCEC).
  • 2016-2020 : Double Licence histoire- histoire de l’art et archéologie (Université Paris I Panthéon-Sorbonne)

Stipendia

  • 2026 : dans le cadre de CARSI/Horizon Europe avec l’ONG Transitions. Association au CEFRES et à l’IMS de l’Université Charles.

Pedagogická praxe

  • Septembre – Décembre 2025 – Chargée de cours : Histoire sociale et politique de la France au XXs. (L2, Université Paris-Nanterre) (48h).

Prezentace (výběr)

  • 19 janvier 2026 – Séminaire : « Empire russe, URSS, sociétés et territoires post-impériaux. Savoirs et pratiques de l’État » (CERCEC/EHESS). Présentation : « La genèse d’une société socialiste bulgare ? Penser, réguler et construire les nouvelles frontières sociales en sortie de guerre : le cas de la jeunesse (1944-1947).
  • 22 janvier 2024 – Workshop “The Voices from Below in the Face of Repression and Arbitrary State Violence” (CEFRES, EHESS, Charles University, Czech Academy of Sciences). Workshop Paper: “Defending Values, Seeking Justice: Parent’s Petitions to the Minister of Popular Enlightenment as Voices from Below, Bulgaria (1944-1946)”
  • 26 septembre 2024 : Table ronde à “Allez Savoir-Marseille » (EHESS). « Le temps de l’obéissance ? Adolescences européennes à l’épreuve des bouleversements du long XXe siècle », avec Emma Papadacci (LIER-FYT) et Lucas Bouguereau (LIER-FYT). Table ronde animée par Julie Pagis (IRIS/CNRS).
  • 5-6 Avril 2024 – Conference Moving Beyond the Centre-Periphery Dynamics: Central and Eastern Europe from the mid-19th century to the present”. Conference paper: “Managing Time, Creating Specialists: Socialist Modernization as seen through the Youth Brigade Movement in the People’s Republic of Bulgaria (1947-1950)”.

Organizace akademických zasedání

  • Co-organisatrice de la Conférence doctorale du CERCEC-CETOBaC, « Modernities Debated. Crossed perspectives from Russian, Soviet and Ottoman (post-)imperial spaces: Central and Eastern Europe, Balkans, Eastern Mediterranean, Caucasus and Central Asia” 21 et 22 mai 2024.

Výzva | Střety žen

Příběhy o ženství v modernismu střední a východní Evropy (1870–1970)

Organizační rada: Naïma Berkane, Mateusz Chmurski, Cécile Rousselet a Clara Royer

Kdy: 4.-5. června 2026
Kde: Paříž
Pokyny pro podání přihlášek: Vaše návrhy (ve francouzštině nebo angličtině) ve formě názvu, shrnutí o délce přibližně 300 slov a biograficko-bibliografické poznámky zašlete do 1. prosince 2025 na adresu: femininenarratives@gmail.com

Vědecká rada: Biljana Andonovska, Arnaud Bikard, Mateusz Chmurski, Alessandro Gallichio, Petra James, Luba Jurgenson, Jean-François Laplénie, Jasmina Lukić, Lena Magnone, Jelena Petrović, Alexandra Wojda

Program konference naleznete zde.

Pokračování textu Výzva | Střety žen →

Domenico Scagliusi – Výzkum a CV

„Soud dědiců: paměť Gulagu v současné ruskojazyčné literatuře (2000–2022)“

Výzkumné osy 1 a 2: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky a Normy a transgrese

Jeho výzkum se zaměřuje na ruskojazyčkou beletrii vydanou v letech 2000 až 2020, jejíž hlavním tématem je Gulag a předávání vzpomínek na něj v postsovětském prostoru. Tato tvorba, jejíž význam vrcholil kolem roku 2010 (Jones 2024), zapadá jak do globálního rozmachu fenoménu „postpaměti “ (Hirsch 2012), tak do specifického politického kontextu. Ten se vyznačuje rostoucím napětím mezi Ruskem a ostatními státy vzniklým po rozpadu SSSR a to v oblasti historické (Koposov 2018) i politické, vlivem zpřísnění represivní politiky Putinova režimu vůči jeho oponentům.

Jeho práce se tak soustředí na období, v němž má památka Gulagu významný politický význam a vyvolává zásadní otázky o vztahu mezi občanem a státem, Ruskem a jeho sousedy. Tento literární korpus reprezentuje rozmanitost ideologických postojů, které rozdělují rusofonní intelektuální debatu a kteréí historii sovětských represí považují za významné pole pro vzájemnou konfrontaci. Vzhledem k tomu, že násilí páchané sovětským svazem nebylo soudně potrestáno a neexistuje konsensuální výklad těchto událostí, umožňuje fikce vytvoření symbolického prostoru, kde se vyprávění stává způsobem, jak minulost posoudit.

Disertační práce tuto otázkou ohledává na devíti beletristických dílech vydaných v letech 2001 až 2019, v nichž se o události zpětně posuzuje „dědic“, postava žijící v čase psaní románu. Jedním z cílů výzkumu je rozvoj právě tohoto pojmu – již používaného v oblasti studií paměti (Jurgenson & Prstojevic 2012; Barjonet 2022; Panico 2024). Postava dědice v textech ztělesňuje proces subjektivního přehodnocování minulosti. Jeho narativní strukturu a propojení s diskurzy různých „aktérů paměti“ (memory actors) (Bogumił 2018), kteří působí v postsovětském kontextu, chce práce prozkoumat.

Vzdělání:

– Septembre 2022 – En cours : Doctorat en études slaves à Sorbonne Université/Eur’ORBEM, sous la direction d’Hélène Mélat et Luba Jurgenson.

– 15-19 avril 2024 : École de printemps 4EU+ Pluralities of Memory Spring School: Borderlands of Memory, organisée par l’Université Charles de Prague.

– 11-15 juillet 2022 : École d’été 4EU+ Digital Memories: problems, methodologies, theories, organisée par l’Université de Milan.

– 2020-2022 : Master de recherche. Spécialité : Littérature russe. Sorbonne université.

Výběr vědeckých publikací:

– « Le cinéma en juge de l’histoire ? Le spectre de l’année 1938 dans le film Le capitaine Volkonogov s’est échappé », Revue des Etudes slaves, vol. XCV, n° 4, 2024, p. 565-580.

– « Tchapaev devint un zombie, mais il passait encore à la télé. La littérature russe des années 2000 dans les décombres de l’idéologie soviétique », Les Grandes figures historiques dans les lettres et les arts, n° 14, 2025. En ligne : https://www.peren-revues.fr/figures-historiques/651?lang=en.

– « Zapretnye rukopisi. Arheologija semejnoj pamjati v sovremennoj russkoj literature » [Les manuscrits interdits. Archéologie de la mémoire familiale dans la littérature russe contemporaine], Novoe Literaturnoe Obozrenie, n° 193/3, 2025, pp. 212-227.

Výběr z veřejných výstupů:

– « D. Bykov, Z. Prilepin: 20 let opravdanij sovetskogo Terrora » [D. Bykov et Z. Prilepine en miroir : 20 ans de justifications des répressions soviétiques]. Colloque international Being a writer under Putin. Inalco, Paris, mars 2025.

– « Echoes of Injustice: Russian-speaking literature coming to terms with the Soviet repressions ». Congrès annuel de l’Association canadienne des slavistes. Montréal, juin 2024.

– « Performing the Duty of Memory: Five Time Travel Narratives of the Great Patriotic War ». Colloque international Historical Past and Contemporary Propaganda in the Global Context. Bard College et Smolny Beyond Borders, Berlin, juin 2024.

Pedagogická praxe:

– Septembre 2022-mai 2025. Cours « Commentaire littéraire ». TD hebdomadaire destiné aux étudiants en deuxième année de licence LLCER Russe. Sorbonne Université.

– Septembre 2022-Mai 2023. Cours « Auteur, narrateur, personnage ». Séminaire bi-hebdomadaire destiné aux étudiants du Master recherche « Monde russe », spécialité littérature. Sorbonne Université.

Organizace vědeckých akcí:

– Avril 2023 – En cours. Cycle de rencontres « L’Observatoire du Sensible » (Sorbonne Université/Eur’Orbem, CREE, Université de Lille) : cycle de rencontres avec des auteurs russophones contemporains, parmi lesquels : Maria Stepanova, Daria Serenko, Galina Rymbu, Sergej Lebedev, Sasha Filipenko.

– 18-20 juin 2025. Conférence du Collettivo Giovani Slavisti. Université de Naples « L’Orientale ».

– 4-7 avril 2023. Colloque Sexe, sexualité, relations sexuelles dans la science-fiction. 11e Colloque international de Stella Incognita. Sorbonne Université (UFR d’études slaves, faculté des Lettres) et de l’École Polytechnique (Département Langues et Cultures et Chaire arts et sciences) ; l’École des Arts Décoratifs – PSL et la Fondation Daniel et Nina Carasso ; des laboratoires de recherche Eur’orbem et LinX, du laboratoire junior « Passage » ; de l’Institut d’études slaves et du Cinéma Le St André des Arts.

Další činnosti a členství:

– Depuis juin 2025. Membre du conseil d’administration de l’Institut d’Études slaves.

– Depuis septembre 2024. Co-coordinateur, avec Sarah Gruszka, du pôle « Histoire, mémoire et arts » du collectif de recherche Coruscant, branche européenne du Russia Program de l’Institute for European, Russian and Eurasian Studies (IERES) à la George Washington University.

– Depuis septembre 2023. Représentant du Labo Junior « Passage », constitué par les doctorants de l’UMR Eur’ORBEM.

Výzva | Queer knihovny a LGBTQI+ literatury

Cirkulace, sestavení antologií a kánonu komparativní perspektivou

Deadline pro odevzdání přihlášek:  30. listopadu 2025
Kdy
: 12.-13. května 2026
Kde: Brusel
Jazyky: angličtina a francouzština
Kontaktní email: clement.dessy@ulb.be

Organizační tým
Mateusz CHMURSKI, CEFRES/Sorbonne Université
Clément DESSY, FNRS/Université libre de Bruxelles
Ana I. SIMÓN-ALEGRE, Adelphi University, NYC

Program konference naleznete zde. Pokračování textu Výzva | Queer knihovny a LGBTQI+ literatury →

Výzva | Středoevropské maskulinity č. 3

Mezinárodní konferenci pořádá Ústav slovenské literatury Slovenské akademie věd v rámci výzkumného projektu Středoevropské maskulinity (Central European Masculinities).

Uzávěrka zaslání příspěvků: 25. června 2025
Svůj návrh příspěvku (název a krátkou anotaci) zašlete prosím na adresu Ivana.Taranenkova@savba.sk

Kdy: 29.–30. září 2025
Kde
: Bratislava
Jazyk konference: angličtina

Vědecká rada:

  • Judit Acsády (HUN REN)
  • Marcin Bogucki (IKP WP UW)
  • Mateusz Chmurski (CEFRES/Sorbonne)
  • Filip Mazurkiewicz (IP WH UŚ)
  • Richard Müller (ÚČL AV ČR)
  • Josef Šebek (ÚČLK FF UK)
  • Wojciech Śmieja (IL WH UŚ)
  • Ivana Taranenková (ÚSlL SAV)

Ačkoliv jsou studia maskulinity etablovaným výzkumným oborem už více než třicet let, nabývají na zvláštní aktuálnosti právě v dnešní době, která se vyznačuje dynamickým přehodnocováním genderových rolí, konfrontací různých forem maskulinity a kulturními konflikty, které z těchto procesů vyplývají. Současný kulturní, společenský a politický vývoj podnítil nové zkoumání a převrácení historických pohledů na maskulinity, mužské role a reprezentace mužství.

Navzdory různým iniciativám – zejména v polském kontextu – zůstává výzkum maskulinit ve střední a východní Evropě stále málo rozvinutý. Cílem naší iniciativy je vzbudit vědecký zájem o podoby maskulinit ve střední Evropě z interdisciplinárního pohledu a podpořit propojení probíhajících výzkumů. Plánovaná konference bude již třetí akcí pořádanou v rámci projektu Central European Masculinities.

Tato konference si klade za cíl prozkoumat utváření norem a projevy jejich překračování v rámci středoevropských maskulinit v období kulturní modernity, tedy v období od konce 18. století do 20. století (až do nástupu postmoderny). Uvítáme rovněž příspěvky, které se zamýšlejí nad přetrvávajícími, přehodnocenými nebo oživenými aspekty těchto procesů v postmoderním a současném kontextu.

Ačkoli se akce primárně zaměřuje na literární vědu, nese se v interdisciplinárním duchu. Vítáme proto příspěvky i z příbuzných uměleckých, společenských a humanitních oborů.

Témata zájmu zahrnují mimo jiné:

  • Podoby maskulinních identit v rámci dobových dominantních ideologií
  • Mužství v kontextu proměňujících se vztahů mezi středoevropským regionem a Západem
  • Konstrukce „tradičních mužských rolí“ v národních a etnických souvislostech
  • Proměny a krize mužské identity v rámci měnících se kulturních paradigmat
  • Vzájemné působení hegemonních, alternativních a subverzivních forem maskulinity v průběhu dějin
  • Umlčené nebo marginalizované podoby historických maskulinit
  • Maskulinita v kontextu genderové dynamiky ve středoevropských společnostech
  • Menšinové (etnické a náboženské) maskulinity, například židovské, romské apod.
  • Maskulinita migrantů v diaspoře
  • Reprezentace konfliktních nebo alternativních maskulinit v literatuře a dalších (uměleckých) médiích.

Vybrané účastníky vyrozumíme a podrobný harmonogram sympozia zveřejníme do 20. srpna 2025.