Daniel Baric: Výzkum & CV

Z Čech na Jadran a zpět. Vznik topografie středo-evropského kulturního dědictví mezi říšským paradigmatem a národními možnostmi (1900–1940)

Výzkumná osa 1. Přemístění, vykořenění, odchýlení: Lidé, vědění, praktiky
Výzkumná osa 3. Věci, stopy, mapování: Prostor v jeho každodennosti

Kontakt: daniel_baric(@)yahoo.com

Daniel Baric studoval historii a germánská, slovanská a maďarská studia v Paříži, Berlíně a Budapešti. Dříve byl profesorem na Katedře germánských studií na Univerzitě v Tours a nyní pracuje na Katedře slovanských studií na Univerzitě Sorbonne. Jeho výzkum se zaměřuje na kulturní transfery a interkulturalitu ve střední Evropě, zvláště v Habsburské monarchii.

Abychom mohli studovat politiku archeologického dědictví a její přijetí lokálními aktéry, je třeba brát v potaz širší kontext. Pro Rakouskou monarchii je jedním z nejdůležitějších aspektů vztah centra moci s jeho západními okolnostmi.

V probíhajícím výzkumu Daniela Barica existuje dvojí zaměření. Na jedné straně se výzkum orientuje na imperiální vídeňské instituce, jelikož jsou považovány za nástroj vzniku moderní politiky kulturního dědictví. Na druhé straně je studium věnované okrajovým provinciím Rakousko-Uherska, tedy Bosně a Hercegovině a Jadranskému pobřeží pod Rakousko-Uherskou správou (1878–1918).

Naše úvahy se budou týkat zásadních důsledků, které vyplynuly z rozdělení Rakousko-Uherska v oblasti rozvoje politiky dědictví. Jsou to právě archeologové, kdo museli najít nové cesty k tomu, jak chránit kulturní dědictví prostřednictvím nových muzeí a univerzitních profesorů jakými byli například Carl Patsch v Sarajevu a později ve Vídni a Anton Gnirs v Pule a později v Lokti. Tento proces byl předtím docílen vládnoucími strukturami monarchie, které se zhroutily v roce 1918. Oba dva zmínění profesoři byli studenti narození v Čechách, kteří vystudovali v Praze. Na základě jejich odborností byli poté vysláni do slovansky mluvících provincií na jihu Rakouska-Uherska. Oba pak dokončili své výzkumy ihned po návratu do Čech a Rakouska.

Změny proběhly i archeologických výzkumech. Ty byly upraveny podle politických změn a odklonily se od dřívějších oblastí vykopávek. V Rakousku-Uhersku dříve velice rozvinutá románská studia a imperiální způsoby již přestala být dominantní. Novým ohniskem zájmu se naopak staly všechny středověké a národní věci, čímž se vzniklo nové paradigma v archeologii.

CV

Vzdělání

  • 2007-2010: Studium na ELCOA (École des Langues et Civilisations de l’Orient Ancien) Katolického institutu v Paříži, specializace na egyptské hieroglyfy
  • 2004: Doktorát z Historie, EPHE (École pratique des Hautes Études-Paris, Obor historické a filologické vědy)
    Název disertační práce: “La langue allemande en Croatie (1815-1848) : étude interculturelle”
  • 1996: Magisterské studium ze Slovanských studií na Univerzitě Paříž IV
  • 1996: Diplom z Maďarštiny na INALCO
  • 1993-1998: Studium na École normale supérieure (Ulm)

Pracovní zkušenosti

  • Od 2018: Docent na Sorbonne Université, UFR Slovanské studie, Katedra BCMS (bosenská-chorvatská-černohorská-srbská)
  • 2005-2018: Docent na Univerzitě v Tours, Ústav germánských studiíí 
  • 2008-září 2010: Vedoucí výuky na EPHE (Paříž), člen komise projektu “L’Europe et le monde germanique (époque moderne et contemporaine)” vedeným Jacques Le Riderem. Název cyku přednášek: “Les provinces orientales de l’empire des Habsbourg, XVIIIe siècle-1918 : histoire et identités”

Vybrané publikace

  • Langue allemande, identité croate. Au fondement d’un particularisme culturel, Paris, Armand Colin, 2013, 403 p.
  • Proziran i prezren. Njemački jezik u hrvatskom društvu u prvoj polovici 19. stoljeća, Zagreb, Leykam (coll. « Germano-croatica »), 2015, 383 p. [Adaptation/traduction du titre précédent]
Editované monografie
  • Identités juives en Europe centrale, des Lumières à l’entre-deux-guerres, avec Tristan Coignard et Gaëlle Vassogne, Tours, Presses universitaires François-Rabelais, 2014, 276 p.
  • Archéologies méditerranéennes, Revue germanique internationale, 2012, 220 p.
  • Mémoire et histoire en Europe centrale et orientale, avec Jacques Le Rider et Drago Roksandić, Rennes, Presses universitaires de Rennes, 2010, 358 p.
Časopisecké články
  • “Vepar i Zlatno Runo: odjeci viteštva Nikole Zrinskog u suvremenim pohvalnicama na francuskom jeziku”, Dometi, 2017, p. 67-79
  • “‘De la tranchée où l’on fouille à celle où l’on se bat’ : Français et Autrichiens sur le front de la science entre Balkans et Dardanelles”, in Bulletin de l’Institut Pierre Renouvin, “L’Archéologie à l’aune des relations internationales”, Gabrielle Abbe et Mathieu Jestin (dir.), n° 46/automne 2017, p. 61-76
  • “La dualité nationale et universitaire des bibliothèques de Strasbourg et Zagreb : une histoire parallèle entre empires, nations et régions”, in Histoire et civilisation du livre : revue internationale, XII, 2017, p. 439-456
  • “L’archéologie austro-allemande en Méditerranée orientale, enjeux et interactions”, in Revue germanique internationale, 2012 (16), p. 5-11
  • “Archéologie classique et politique scientifique en Bosnie-Herzégovine habsbourgeoise : Carl Patsch à Sarajevo (1891-1918)”, in Revue germanique internationale, 2012 (16), p. 73-89

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách