Desátý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.
Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k přípojení a text ke čtení, prosím, požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 10. června 2025, 16:30
Jazyk: angličtina
Přednášející: Honorata Sroka (CEFRES / Polské národní výzkumné centrum)
Diskutující: Hélène Martinelli (CEFRES / École Normale Supérieure de Lyon)
Text k přečtení: Peter Bürger (1974). Theory of the Avant-Garde. Translation Michael Shaw. Manchester: Manchester University Press.
Abstrakt:
The presentation will take the form of very preliminary remarks related to my post-doctoral research, which I have been conducting for 7 months at the French Research Centre for Humanities and Social Sciences. My project develops the same line of research as my doctoral thesis, however, approaches the issue in a broader way. Specifically, using selected examples of neo-avant-gardes in Central and Eastern Europe, I hope to show how and why artists decided to create subversive forms of historiography and what kind of experimental strategies can be found in archives. Employing the methodology so-called “cultural history of the avant-gardes”, I will reflect on vanguard institutions and practices oriented towards a self-historiography. What I dare to claim one can essentially call a discussion on Peter Bürger’s pivotal book Theory of the Avant-Garde (1974). He was the one who argued that the avant-gardes stood against institutions. In contrast to his assumption, my research aims to display how neo-avant-gardes in Central and Eastern Europe developed rather than destroyed art institutions, as well as subversive forms of historiography, and why these two were intertwined.
Kompletní program semináře pro 2024-2025 naleznete zde.
Politická činnost polské komunity ve Francii a Spojených státech po 2. světové válce
Devátý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.
Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k připojení a text ke čtení, prosím, požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 27. května 2025, 16:30
Jazyk: angličtina
Přednášející: Florence Vychytil-Baudoux (EHESS / CEFRES)
Diskutující: bude upřesněno
Text ke čtení: Michael Werner & Bénédicte Zimmermann, « Beyond Comparison: Histoire Croisée and the Challenge of Reflexivity », History and Theory, 2006, vol. 45, no 1, p. 30‑50.
Abstrakt:
Between the 1880s and the 1930s, over 12 million people left Polish territories “za chlebem” (for bread). While before WW1 the United States attracted most Polish peasants looking for a better future, it was France that became the main destination for Polish migrants in the interwar period. Pokračování textu Zaoceánské přesuny →
V rámci osmého sezení mezioborového frankofonního semináře CEFRESu 2024-2025 Mapa a hranice budeme zkoumat otázku samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy budeme uvažovat o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 23. května 2025, 10:00–12:00
Jazyk: francouzština
Přednášející: Gilles LEPESANT (CNRS / CEFRES)
Diskutující: bude upřesněno
Abstrakt Pokračování textu Energie a rekonstruovaná kartografie →
Transnacionalismus, aktivismus a solidarita
Konference se koná za podpory Akademie věd ČR (stipendium Lumina Quaeruntur, projekt Romani Atlantic: Transcontinental Logic of Ethno-Racial Identities, LQ300582201) a Strategy AV21-Identities in the World of Wars and Crises. Pořádá ji Etnologický ústav Akademie věd ČR spolu s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy; Francouzským výzkumným centrem humanitních a sociálních věd (CEFRES, MEAE-CNRS); Pražské fórum pro romské dějiny a CEU Romani Studies Program.
Kdy: 21.–23. května 2025
Kde: Vila Lanna
CEFRES, Praha – třetí blok přednášek 23. května
Organizační tým: Tina MAGAZZINI a Martin FOTTA (Ústav etnologie, AV ČR)
PROGRAM
Pokračování textu Konference | Romská rasizace mimo většinové a menšinové narativy →
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války pořádá Frankofonní univerzitní centrum Univerzity v Szegedu ve spolupráci s Regionálním centrem Maďarské akademie věd a Katedrou moderních dějin a mediteránních studií Univerzity v Szegedu konferenci s názvem „Střední Evropa a frankofonní Afrika po druhé světové válce: křižovatky“.
Tato akce vznikla ve spolupráci s Francouzským ústavem pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) a Francouzským institutem v Maďarsku.
Kdy: 19. a 20. května 2025
Kde: Regionální centrum Maďarské akademie věd, Szeged
CELÝ PROGRAM KONFERENCE ZDE
Zjistěte více o dojemnem románu o osudu obyvatel jednoho pařížského domu ve 40. letech 20. století.
Kdy: 17. května 2025, 16:00
Kde: Výstaviště Praha Holešovice, Křižíkovy pavilony
Přidejte se k nám na Knižním veletrhu v sobotu 17. května v 16 hodin na setkání se spisovatelkou a režisérkou Ruth Zylbermanovou, která nám představí svůj román Autobiografie jednoho pařížského domu (209 rue Saint-Maur, Paris Xe : Autobiographie d’un immeuble, Points, 2021), jehož český překlad vydalo nakladatelství Maraton v roce 2024. Ve vyprávění Ruth Zylbermanové ožívají příběhy zmizelých i navrátilců, dětí i dospělých, kolaborantů i odbojářů, zamilovaných dívek i žen se špatnou pověstí, konkrétních lidí různých národností, jejichž životy svedla dohromady jedna pařížská adresa. Po diskusi bude následovat autogramiáda s autorkou na stánku Francie.
Ruth Zylbermanová, francouzská filmařka a spisovatelka, natočila řadu dokumentárních snímků a v roce 2015 vydala svůj první román La Direction de l’absent (Směr nepřítomných). V její tvorbě se zřetelně projevuje vztah ke středoevropským dějinám: dokumentární snímek Dissidents, les artisans de la liberté (2009) věnovala mj. Václavu Havlovi, Le procès – Prague 1952 (2021) pak trojici odsouzených: Rudolfu Slánskému, Arturu Londonovi a Rudolfu Margoliovi. V roce 2018 natočila dokument Les Enfants du 209 rue Saint-Maur, Paris Xe (Děti z ulice Saint-Maur 209, Paříž, 10. obvod), který posloužil jako předloha románu z roku 2020. Snímek i kniha si získaly značnou přízeň odborné i čtenářské obce.
