První mapy světa: mýtický a geografický původ zrození Evropy a pojmu kontinentů

Čtvrté sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023: Mapa a hranice. 
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 16. června od 10:00 do 11:30 hodin
Jazyk: francouzština

Doc. Sylva Fischerová, PhD. (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)

Žijeme ve světě rozděleném na kontinenty. Tento fakt je pro nás zřejmý, ale při bližším pohledu na mapy světa může být zpochybněn a některé vést až k debatě o „mýtech týkajících se kontinentů“.

Cílem mého příspěvku je představit širší kontext, ve kterém se koncept kontinentů objevuje: jedná se zejména o utváření prvních map světa, včetně babylonské mapy Imago mundi (která je součástí sbírky v Britském muzeu, číslo exempláře 92687) a prvních map pocházejících z Řecka, připisovaných Anaximandrovi z Milétu a poté Hekataiovi z Milétu, jehož představy o geografickém uspořádání světa lze rekonstruovat z dochovaných fragmentů jeho díla Periégésis a také na základě dalších záznamů, včetně díla Hérodota.

Rozhodující přitom budou následující faktory: černobílé myšlení; binární opozice; geometrický konstruktivismus (slovy Gehrkeho „země je umístěna v Prokrustově loži geometrie“), stejně jako mýtické vyprávění a politická zkušenost.

„Je mi k smíchu, když vidím, jak mnozí lidé již nakreslili obvod země a nikdo to neudělal tak, aby to mělo nějaký smysl. Kreslí, jak okolo země teče Ókeanos, a země je při tom kulatá, jako by ji nakreslili kružítkem; Asii i Evropu kreslí stejně velikou. (…) nedovedu pochopit, proč má pevnina tři jména (Evropa, Asie, Libye), ač je jen jedna, a to podle žen, a proč jsou za jejich hranice stanoveny egyptská řeka Nil a řeka Fásis v Kolchidě (někteří však jmenují řeku Tanais, vtékající do Maiétského jezera, a Kimmerský brod), ani jména těch, kdo ty hranice stanovili, a odkud vzali ta jména.“

- Hérodotos: Dějiny, přeložil Jaroslav Šonka.

Celý program semináře naleznete zde.