Archiv

Teorie a praxe architektury v Bratislavě kolem roku 1800

Devátý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.

Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k připojení prosím požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 21. dubna 2026, 16:30
Jazyk: angličtina

Přednášející: Dominika DROBNÁ (CEFRES / FiF UK)
Diskutující: bude upřesněno

Abstrakt

Pokračování textu Teorie a praxe architektury v Bratislavě kolem roku 1800 →

Gender a zprostředkování

Recepce belgické literatury v česky a německy mluvících kulturních prostorech v období modernismu (1880–1940)

Workshop je organizován ve spolupráci s CEFRESem, Ústavem pro českou literaturu a komparatistiku, UK, Ústavem české literatury, AV ČR a Ústavem slovenské literatury, SAV.
Je realizovaný v rámci FNRS (Fonds de la Recherche Scientifique, Belgium) PDR projektu s názvem “Belgium ‘Read’ in German and Czech” (2024-2027), pod vedením Petry James (Université libre de Bruxelles) a Hubertem Rolandem (UCLouvain)

Kdy: 15.-17. dubna 2026
Kde: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyky: angličtina, čeština, francouzština a němčina

PROGRAM

Pokračování textu Gender a zprostředkování →

Domácí archivy exilu

Paměť, jazyk a neformální výroba knih arménského a palestinského obyvatelstva a libanonských žen

Tento seminář je realizovaný v rámci výzkumného projektu TANDEM podporovaného AV ČR, CNRS a CEFRESem.

Kdy: 1. dubna 2026, 10:00
Kde: CEFRES, Na Florenci 3, Prague 1 a online (o odkaz si prosím napište na adresu cefres[@]cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Mluvčí: Ali Al-MOUSSAOUI (CEFRES / Univerzita Karlova)
Diskutující: Myriam CATUSSE (IFPO / IHMC)

Abstrakt

This research investigates the intersections of informal bookmaking, collective memory, diaspora, and feminism praxis within displaced communities in Lebanon. The study focuses specifically on Palestinian and Armenian populations, with a primary emphasis on women’s contributions, to explore how non-traditional bookmaking practices serve as vital tools for identity expression and resistance against socio-cultural erasure. By unearthing the ways and linguistic nuances embedded in these informal materials, the project highlights how these communities record lived experiences and cascade knowledge and narratives.

The investigation is situated within the exceptional demographic and historical tapestry of Lebanon, a country known for its overlapping histories of displacement and sectarianism, which creates a unique environment for memory-making. Methodologically, the research employs a multi-method qualitative approach, synthesizing ethnographic fieldwork with textual, visual, and discourse analysis. This framework allows for a detailed and comprehensive look at informal publishing as a site of political and social agency.

This research is conducted within a broader project of CEFRES titled “Paper Bonds: Bookmaking for Kin, Friends and Self in Contemporary Europe and the Middle East.” It contributes to current scholarly debates via addressing the gap between formal archival history and the transient nature of diasporic production. Ultimately, this study views informal bookmaking as a radical strategy for survival, memory-making, and historical continuity.

Sjednocení a rozkol

Filozofie socialistické krize v Jugoslávii (1945–1990)

Sedmý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.

Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k připojení prosím požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 31. března 2026, 16:30
Jazyk: angličtina

Mluvčí: Marija MARTINOVIĆ (CEFRES / Sorbonne univerzita)
Diskutující: Milan SOVILJ (AV ČR)

Abstrakt

Práce zkoumá jugoslávský socialismus mezi lety 1945 a 1991 jako filozofický proces formovaný napětím mezi sjednocením a rozkolem. Namísto interpretace jugoslávské krize jako pouhého politického nebo ekonomického selhání ji pojímá jako postupné vyčerpání žité ideologie: ideologie, která si kladla za cíl transformovat sociální realitu, zatímco sama byla touto realitou neustále transformována. Socialismus je analyzován jako soubor konceptů, praktik a kolektivních představ, v nichž byla filozofie neoddělitelná od každodenního politického života.

Poválečné období je chápáno jako moment radikální invence, poznamenaný vznikem nového kolektivního subjektu, který byl utvářen revolučním bojem, rekonstrukcí a odklonem od sovětské ortodoxie. Ústřední místo zaujímá dělnická samospráva jakožto ztělesnění socialistické praxe, která současně vyjadřuje emancipační aspirace a vytváří nové formy disciplíny, koordinace a kontroly. Od 60. let 20. století kritické marxistické myšlení odhaluje rostoucí napětí mezi filozofickou autonomií a institucionálním dohledem. Intelektuální debaty o svobodě, morálce a kritice odhalují meze ideologického pluralismu v rámci jugoslávského systému. Ústavní reformy z roku 1974 se jeví jako paradoxní snaha o opětovnou legitimizaci socialismu, skrze které zároveň vyvstávají na povrch jeho vnitřní rozpory.

Vzájemně provázaná dynamika krize, národnosti a paměti slouží jako klíč k nahlížení na závěrečné roky socialistického režimu. Rozpad kolektivního projektu přesunul filozofickou reflexi, uměleckou tvorbu a kulturní paměť spíše k projednávání ztráty a otázky kontinuity. Jugoslávský socialismus tak přetrvává jako nevyřešené dědictví, jehož paradoxy nadále formují postjugoslávské myšlení a identitu.


Kompletní program semináře pro rok 2025–2026 naleznete zde.

Krajina, příroda a imperialismus

Střední Evropa na přelomu 19. a 20. století

Páté setkání mezioborového frankofonního semináře CEFRESu 2025-2026 Vykořenění: stopy a trajektorie

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 20. března 2026, 10:00–12:00
Jazyk: francouzština

Přednášející: Paul BAUER (Eur’ORBEM, Sorbonne Université / CNRS)
Diskutující: Taťána PETRASOVÁ (Institute of Art History, Czech Academy of Sciences ÚDU AV ČR)

Abstrakt

Prostřednictvím nejnovější historiografie věnované imperiálnímu obrazovému materiálu a studia krajinářské ikonografie encyklopedie Rakousko-Uhersko v slovech a obrazech, vydané ve Vídni a Budapešti mezi lety 1886 a 1902, bych rád zahájil úvahy o tom, jak jsou obrazy krajiny zakotveny v uměleckých a vědeckých praktikách rakouského imperialismu. Jsem přesvědčem, že obrazy „vytvářejí svět“ a nespokojí se pouze s jeho „odrážením“, jak tvrdil filozof Nelson Goodman.  Zamýšlím se proto nad tím, jak jsou obrazy krajiny, ať už pitoreskní, panoramatické, kartografické nebo topografické, na konci 19. století spojovány se vznikem vizuální kultury zobrazování přírody založené na různých a někdy kontroverzních epistemologických otázkách, které od 18. do počátku 20. století spojovaly přírodní a etnografické vědy s estetickým vnímáním přírody.

Kompletní program semináře pro rok 2025/26 viz zde.