Doktorský workshop v Praze spoluorganizovaný programem PhD “Passages” (Eur’ORBEM, Univerzita Paris Sorbonne), Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a CEFRESem.

Datum a místo: 14. dubna (v CEFRESu, Na Florenci 3) a 15. dubna 2016 (na FF UK).
Jazyk: francouzština a angličtina.
Termín pro odevzdávání příspěvků: 15. prosince 2015. Koncepty musí být odevzdány do konce ledna 2016.

Představení

Cílem těchto dvou doktorských dnů v Praze je nabídnout pohled na střední Evropu skrze kulturní transféry a intertextualitu na základě vztahů se západní a východní Evropou: tyto vztahy jsou tak naprosto klíčové pro uspořádání evropského geopolitického, ale také literárního a kulturního světa.

Praha má z tohoto hlediska speciální postavení v Evropě, jelikož je laboratoří a zároveň zdrojem inspirace pro evropské literární a poetické programy. Tato “obousměrná výměna” politických, sociálních a kulturních vlivů charakterizuje střední Evropů jako místo setkání nejrůznějších dynamik.

Toto setkání se nejprve zaměří na výměny, které vytváří mezinárodní aspekt této křižovatky, dále pak na perspektivu konfrontace a hranic, které ovlivnily geopolitiku, jak ji známe dnes.

Skutečnost, že je tato oblast mezi Západem a Východem opomíjena, vede k zamyšlení se nad nadnárodní či mimo-politickou kulturní entitou.

Během studené války spisovatelé a intelektuálové Milan Kundera a György Konrád považovali střední Evropu (Mitteleuropu) za uměleckou entitu, která je součástí tradice. Imre Kertész se zastává toho, že mezi Západem a Východem existuje specifický prostor a toto “imaginární duchovno” literárního světa považuje za dokonalý příklad kulturní kontinuity skrze intertextualitu.

Dalším bodem programu bude pohled na hranice této oblasti, které prošly mnoha změnami kvůli bitvám, které se na tomto území vedly, s ohledem na nepřátelství a nevraživost (vojenskou, ale také etnickou a sociální), která ovlivnila historii až do dnešních dnů.

Toto problematické místo na rozcestí slovanských světů a dalších národů inspirovalo k originálnímu konceptu hranic, centra a příhrančiních oblastí, jako bylo například Rakousko-Uhersko.

Nesmíme zapomenout na vnější hranice této oblasti a vymezit tak hranice střední Evropy a její vztah k západnímu a východnímu světu, který ji obklopuje. Transféry s vnějším světem tak mohou odkrýt zvláštnost a posun, ale také dialog, který spolu evropské oblasti vedou.

Během těchto dvou dnů se zaměříme na tyto dva problémy, tedy na vnitřní definici střední Evropy, jakožto autonomního kulturního světa, a na pojetí této oblasti jako místa setkávání západního a východní kulturního světa.

Kontakt:
Jean Boutan jean.boutan@gmail.com;

Claire Delaunay claire_delaunay@hotmail.fr.