Mapa a hranice. Frankofonní seminář

Interdisciplinární frankofonní seminář CEFRESu 2023-2024 : Mapa a hranice

CEFRES obnovuje svou tradici interdisciplinárního semináře, který bude probíhat jednou za měsíc v pátek. V rámci semináře se budou moci setkávat badatelky a badatelé, doktorandky a doktorandi, studentky a studenti, absolventky a absolventi i frankofonní přátelé CEFRESu, aby společně diskutovali o otázkách na pomezí svých výzkumných oblastí.  V roce 2023-2024 bychom rádi začali zkoumáním otázky samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy úvahami o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.

Kde: knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: jednou měsíčně v pátek 10:00–12:00
Jazyk: francouzština

Mapa představuje pomezí mezi znázorněním a identitou, symbolem a zobrazením a konkrétním a abstraktním. Člověka provází už od starověku jako předmět a obrazové médium znázorňující přirozené či pomyslné vymezení zeměpisného, historického nebo sociálního prostoru. Zároveň slouží jako ikonografická či obrazná paměť  území a zvyklostí s nimi spojených. Mapy jsou nástrojem vlád, přinejmenším od období moderních dějin (Anderson, 2006), a jejich role dále v éře velkých dat roste (Mericskay, 2021). Díky své užitečnosti a schopnosti znázorňovat jsou používány pro správní účely. Mapy rovněž mají geopolitický, historický, filozofický, sociologický a antropologický význam pro území, která od sebe vymezují a stavějí vedle sebe. Z těchto důvodů je nezbytné zkoumat jejich informativní, symbolickou, reprezentativní i politickou funkci.

V souvislosti s tím vyvstává otázka hranic, která v posledních letech v oblasti humanitních a sociálních věd prochází nebývalým vývojem. Hranice, které představují zároveň instituci, proces i symbol (Kolossov & Scott, 2013), přesahují význam pouhé překážky či uzavřeného vymezení a získávají podstatu o mnoho dynamičtější. Ať už z pohledu konfliktů, či přeshraničních styků, hranice představují demarkační linii, která však musí být chápána především také jako průchozí oblast, jež propojuje území oficiálně oddělená a je rozsáhlejší, než naznačuje její vytyčení na mapě. Tímto způsobem je možné pochopit roli hranic, která spočívá v umožnění pohybu a kontaktů mezi lidmi. Skutečnost je ovšem taková, že hranice přispívají k vytváření nových sociálních praktik a nepodloženě vyznačují či opětovně stvrzují rozdílnost mezi dvěma geografickými nebo sociálními prostory. Vnímání fetišizované hranice jako hradby či obranné vymezující linie přispívá k utváření národních nebo místních identit.

Mapa a hranice, zobrazování a zkreslování, trajektorie pomyslného a vymezování politického budou tvořit jádro našich interdisciplinárních rozprav na pomezí výzkumných oborů diskutujících a ostatních účastníků semináře. Cílem je nalézat společné oblasti, které se nacházejí za běžně uznávanými hranicemi. Každé setkání se bude odvíjet od konkrétního hmatatelného předmětu předloženého jedním z diskutujících, tedy od mapy, která bude případně doplněna o krátký text za účelem otevření debaty  mezi jednotlivými účastníky a jejich vědními obory. Vítány budou rovněž metadiskurzivní úvahy o způsobu, jakým jsou příslušné předměty vytvářeny v období tzv. prostorového obratu.

Citovaná literatura:

  • Anderson, Benedict, L’imaginaire national. Réflexions sur l’origine et l’essor du nationalisme, fr. překlad Pierre-Emmanuel Dauzat, Paris, La Découverte, 2006.
  • Mericskay, Boris, „Les effets de l’open data et du Big Data dans la fabrique des cartes de l’action publique : entre repositionnement des acteurs et démonopolisation de l’expertise autour des données territoriales“, Les cartes de l’action publique : Pouvoirs, territoires, résistances, p. 107–130, 2021. halshs-03464763
  • Kolossov, Vladimir a Scott, James, „Selected Conceptual Issues in Border Studies“, Belgeo: Revue belge de géographie, 2013, 1, p. 2–16.

Předběžný kalendář na rok 2023–2024

13. října | 10:00–12:00
Sylva FISCHEROVÁ, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
“První mapy světa: mýtické a geografické počátky zrodu Evropy a představy o kontinentech”

3. listopadu | 10:00–12:00
Maher BEN REBBAH, CNRS, Laboratoire Ladyss (UMR 7533)
“Kartografický pohled na severní Afriku a Střední Východ po arabských revolucích”
Diskutující: Clément Steuer, IIR, Prague, přidužený CEFRESu

8. prosince | 10:00–12:00
Jan ZDICHYNEC, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Česká koruna v raném novověku: stát existující v realitě nebo v představách?
Diskutující: Václav ŽŮREK, Centrum medievistických studií, Filosofický ústav Akademie věd ČR, Praha

23. února | 10:00–12:00
Ioana CîRSTOCEA, CNRS / CEFRES
Géopolitique de la “sororité”. Construire un sujet féministe universel dans le cadre onusien (1975-1995)

15. března | 10:00–12:00
Lara BONNEAU, Filosofický ústav Akademie věd ČR, Praha
Dějepisectví a historie umění v dialogu. Úvahy o funkci map ve Warburgově ikonologii
Diskutující: Danièle COHN, Université Paris 1

12. dubna | 10:00–12:00
Josef ŠEBEK, Ústav české literatury a komparatistiky, FF UK
Espace social – espace géographique – représentation de l’espace

10. kdvětna | 10:00–12:00
Eva VOLDŘICHOVÁ-BERÁNKOVÁ, Faculty of Arts, Charles University

Facebooktwitterlinkedin

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách