Mapa a hranice. Frankofonní seminář

Interdisciplinární frankofonní seminář CEFRESu. Mapa a hranice

CEFRES obnovuje svou tradici interdisciplinárního semináře, který bude probíhat jednou za měsíc v pátek. V rámci semináře se budou moci setkávat badatelky a badatelé, doktorandky a doktorandi, studentky a studenti, absolventky a absolventi i frankofonní přátelé CEFRESu, aby společně diskutovali o otázkách na pomezí svých výzkumných oblastí.  V roce 2023-2024 jsme začali zkoumáním otázky samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy úvahami o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.

Kde: knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: jednou měsíčně v pátek 10:00–12:00
Jazyk: francouzština

Mapa představuje pomezí mezi znázorněním a identitou, symbolem a zobrazením a konkrétním a abstraktním. Člověka provází už od starověku jako předmět a obrazové médium znázorňující přirozené či pomyslné vymezení zeměpisného, historického nebo sociálního prostoru. Zároveň slouží jako ikonografická či obrazná paměť  území a zvyklostí s nimi spojených. Mapy jsou nástrojem vlád, přinejmenším od období moderních dějin (Anderson, 2006), a jejich role dále v éře velkých dat roste (Mericskay, 2021). Díky své užitečnosti a schopnosti znázorňovat jsou používány pro správní účely. Mapy rovněž mají geopolitický, historický, filozofický, sociologický a antropologický význam pro území, která od sebe vymezují a stavějí vedle sebe. Z těchto důvodů je nezbytné zkoumat jejich informativní, symbolickou, reprezentativní i politickou funkci.

V souvislosti s tím vyvstává otázka hranic, která v posledních letech v oblasti humanitních a sociálních věd prochází nebývalým vývojem. Hranice, které představují zároveň instituci, proces i symbol (Kolossov & Scott, 2013), přesahují význam pouhé překážky či uzavřeného vymezení a získávají podstatu o mnoho dynamičtější. Ať už z pohledu konfliktů, či přeshraničních styků, hranice představují demarkační linii, která však musí být chápána především také jako průchozí oblast, jež propojuje území oficiálně oddělená a je rozsáhlejší, než naznačuje její vytyčení na mapě. Tímto způsobem je možné pochopit roli hranic, která spočívá v umožnění pohybu a kontaktů mezi lidmi. Skutečnost je ovšem taková, že hranice přispívají k vytváření nových sociálních praktik a nepodloženě vyznačují či opětovně stvrzují rozdílnost mezi dvěma geografickými nebo sociálními prostory. Vnímání fetišizované hranice jako hradby či obranné vymezující linie přispívá k utváření národních nebo místních identit.

Mapa a hranice, zobrazování a zkreslování, trajektorie pomyslného a vymezování politického budou tvořit jádro našich interdisciplinárních rozprav na pomezí výzkumných oborů diskutujících a ostatních účastníků semináře. Cílem je nalézat společné oblasti, které se nacházejí za běžně uznávanými hranicemi. Každé setkání se bude odvíjet od konkrétního hmatatelného předmětu předloženého jedním z diskutujících, tedy od mapy, která bude případně doplněna o krátký text za účelem otevření debaty  mezi jednotlivými účastníky a jejich vědními obory. Vítány budou rovněž metadiskurzivní úvahy o způsobu, jakým jsou příslušné předměty vytvářeny v období tzv. prostorového obratu.

Citovaná literatura:

  • Anderson, Benedict, L’imaginaire national. Réflexions sur l’origine et l’essor du nationalisme, fr. překlad Pierre-Emmanuel Dauzat, Paris, La Découverte, 2006.
  • Mericskay, Boris, „Les effets de l’open data et du Big Data dans la fabrique des cartes de l’action publique : entre repositionnement des acteurs et démonopolisation de l’expertise autour des données territoriales“, Les cartes de l’action publique : Pouvoirs, territoires, résistances, p. 107–130, 2021. halshs-03464763
  • Kolossov, Vladimir a Scott, James, „Selected Conceptual Issues in Border Studies“, Belgeo: Revue belge de géographie, 2013, 1, p. 2–16.

Předběžný kalendář na rok 2024–2025

4. října 2024
Jakub ŠTOFANÍK (Masarykův ústav a archiv AV ČR)
Pražský hrad a mapování konstrukce republikánského prostoru v meziválečném Československu

1. listopadu 2024
Pascal SCHNEIDER (doktor soudobých dějin na Université Paris-Sorbonne)
Okresy Cheb a Saverne: dvě evropská území tváří v tvář dějinám od konce 19. století do roku 1945

13. prosince 2024
Alžbeta KUCHTOVÁ (Slovenská akademie vied)
Les frontières de la montagne ou du rocher

28. února 2025
Petra KOŠŤÁLOVÁ (Etnologický ústav, AV ČR)
Mezi Polskem a Osmanskou říší: arménské kroniky z Ukrajiny a Rumunska v období Třicetileté války

28. března 2025
TBC

25. dubna 2025
Silvester TRNOVEC (Ústav orientalistiky, SAV)

23. Května 2025
Gilles LEPESANT (CEFRES/CNRS)

 

Program semináře roku 2023-2024 najdete tady.

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách