Non classé

Claire Madl – CV & výzkum

Zástupkyně ředitele a vedoucí knihovny CEFRESu ve Francouzském ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES, Praha)

Správa výzkumu
Od 2018 – podíl na organizace vědeckého života ústavu a rozvoj platformu pro vědeckou česko-francouzskou spolupráci: Platforma CEFRES

Publikace a komunikace
Od 2006 – Výkonná redaktorka všech publikací, tištěných (sériových a monografických) a elektronických (webové stránky, blog, správa ediční řady na e-archiv CNRS: HAL-SHS)
Zodpovědná za správu účtů na sociálních sítích, vědeckého blogu a účast na publikace na trojjazyčném institucionálním webu.

Knihovnictví a správa vědecké informace
Od 1994 – Vedoucí knihovny zodpovědná za akvizice, elektronické zdroje, správu knihovnického systému, zpracování katalogu, zpřístupnění fondu, vztahů se čtenářstvem, valorizaci (organizace veřejných prezentací novinek).

VÝZKUMNÁ ČINNOST

Výzkumná činnost Claire Madl se soustředí na knižní historii a písemné praktiky v habsburské monarchii 18. a 19. století, tedy v klíčovém období, kdy historiografie zaznamenala změnu paradigmatu mezi osvícenstvím a národním sebeurčením.
 
Její práce o dějinách četby se především snaží rekonstituovat čtení jakožto sociální praxi, jež umožňuje vyjádřit příslušnost k určité sociální skupině,  představuje populaci typ integrační aktivity a zároveň prosazuje autonomní myšlení a určitý odstup od sdílených či převažujících korpusů a praktik. Ze zdrojů archivních pramenů a fondů zámeckých knihoven zpracovala sbírky šlechty a čtenářů, které neredukuje pouze na jejich společenské postavení.
 
Její práce o mezinárodním knižním trhu jí umožňuje umístit Čechy na mapu evropských sítí knihoven a prozkoumat politická a obchodní centra jako jsou především Vídeň a Lipsko. Práce o lokálním vydávání knih v Čechách a jeho klientele jí zas umožňují zkoumat klíčové období mezi lety 1780 a 1830, které znamenalo přechod od knižního trhu ovládaného dovozem k vytvoření autonomnějšího nakladatelského trhu.
 
V poslední řadě zkoumá zavedení povinné školní docházky v habsburské monarchii (1774, 1777) jakožto zásadní moment, jež ustavuje čtení jako “totální sociální skutečnost” a nastoluje zároveň rozšíření “četby pro všechny”. Jednalo se o stěžejní “osvícenskou” reformu, zcela výjimečnou svým rozsahem a podpořenou velmi ambiciózní politikou výroby a distribuce oficiálních školních učebnic.
 
VÝZKUMNÉ PROJEKTY
 
  • 2022–2024 – „De-centering the history of reading. The perspective of the Czech Lands 1750–2021“; project financovaný Grantovou agenturou České republiky (No GA22-14665S) vedený na Ústavu pro českou literaturu České akademie věd Michaelem Wögerbauerem.
  • 2018–2022 – „Reading Europe Advanced Data Investigation Tool“ (READ IT) v rámci H2020 projekt « JPI Cultural Heritage ». Leader Investigator: Brigitte Ouvry-Vial, Universita Le Mans ; PI pro ČR Michael Wögerbauer, Ústav pro českou literaturu AV ČR.
  • 2018-2022 – „Krásný Dvůr v kontextu evropských krajinářských parků“. projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 18-07366S 2018-2020). Příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (PI RNDr. & PhDr. Markéta Šantrůčková, PhD.) účast za FF UK pod vedením doc. Zdeňka Hojdy.

SEZNAM POSLEDNÍCH PUBLIKACÍ

Knihy

  • Buchwesen in Böhmen 1749-1848. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker. Wiesbaden, Harrassowitz (Buchforschung 11), 2019. with Petr Píša et Michael Wögerbauer.
  • Na cestě k výborně zřízenému knihkupectví. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749-1848). Praha, Academia-Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2019. Spoluautorství: Petr Píša, Michael Wögerbauer.
    Autorka násl. kapitol:
    –„Úvod“ [kolektivní] s. 9-23
    –„Ekonomické a sociální podmínky knižní kultury“, s. 69-102
    –„Zahraniční souvislosti knižního trhu v Čechách“, s.  103-126
    –„Topografická a funkční diferenciace knižního trhu“, s. 127-142
    –„Tiskárna normální školy v Praze. Vládní nástroj osvícenského despotismu i impuls ke vzniku občanské společnosti“, s. 179-217
    –„Jak rozšířit a diverzifikovat čtenářskou obec. Reklamní strategie nakladatelů a knihkupců“, s. 279-300
    –„Čtenářské kabinety, půjčovny knih a proměny způsobů čtení“, s. 301-320
  • « Tous les goûts à la fois ». Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême, Genève, Droz, 2013, 467 p. ISBN 978-2-600-01357-4

Články v časopisech & kapitoly v knihách

  • „Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil“, in : (ed. Taťána Petrasová a Pavla Machalíková) Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Prague, Academia, 2023, p. 25-41.
  • « Voltaire produit de librairie dans la monarchie des Habsbourg », Revue Voltaire, n° 21, 2023, p. 283-299.
  • « Knihovna a četba Jana Rudolfa Černína », in : Markéta Šantrůčková, Zdeněk Hojda, Martin Krummholz (et al.) Jan Rudolf Černín a jeho Krásný Dvůr. Krajinářský park v Čechách v ohnisku vlivů a cestovních inspirací 1770-1830. Praha, NLN, 2023, s. 73-103.
  • « Le Saint-Empire », in (dir. Éric Suire) Le monde de l’imprimé en Europe occidentale (vers 1480-vers 1680), Paris, Armand Colin (Horizon), 2020, p. 276-294.
  • « L’imprimé, vecteur de diffusion du jardin paysager vers l’est de l’Europe. Modèles, traductions, médiatisations », Revue française d’histoire du livre n° 141, 2020, p. 113-136.
  • « Publishers’ Advertising Strategies to Widen and Diversify Readership. The Example of Bohemia », Dějiny, Teorie, Kritika, 2018-1, p. 69-98.

Recenze a jiné publikace

  • Christoph Schmitt-Maaß (dir.) : Der Jansenismus im deutsch-sprachigen Raum, 1670-1789. Bücher, Bilder, Bibliotheken. Berlin – Boston, Walter de Gruyter, 2023, (Frühe Neuzeit), 233 p. Dix-Septième siècle (à paraître)
  • “L’édition française en sciences humaines et sociales consacrée à l’Europe centrale”, Forum Recherche du CEFRES, 22/10/2021, https://cefres.hypotheses.org/1873.

Překlady

  • Klara Benešovská, « Disparition, réouverture et clôture du chantier cathédral de Prague (1419-1933) », in : Le Chantier cathédral en Europe. Diffusion et sauvegarde des savoirs, savoir-faire et matériaux du Moyen Age à nos jours. (dir. Isabelle Chave, Etienne Faisant, Dany Sandron), Paris-New York, Le Passage, 2020, p. 125-135.
  • Daniel Špelda, « Les soleils et leurs observateurs au XVIIe siècle » Revue des Questions Scientifiques, 2018, 189 (4), s. 531-577.

Viz celý CV a seznam publikací zde.