Archiv rubriky: Tým CEFRESu

Tým CEFRESu

Domenico Scagliusi – Výzkum a CV

„Soud dědiců: paměť Gulagu v současné ruskojazyčné literatuře (2000–2022)“

Výzkumné osy 1 a 2: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky a Normy a transgrese

Jeho výzkum se zaměřuje na ruskojazyčkou beletrii vydanou v letech 2000 až 2020, jejíž hlavním tématem je Gulag a předávání vzpomínek na něj v postsovětském prostoru. Tato tvorba, jejíž význam vrcholil kolem roku 2010 (Jones 2024), zapadá jak do globálního rozmachu fenoménu „postpaměti “ (Hirsch 2012), tak do specifického politického kontextu. Ten se vyznačuje rostoucím napětím mezi Ruskem a ostatními státy vzniklým po rozpadu SSSR a to v oblasti historické (Koposov 2018) i politické, vlivem zpřísnění represivní politiky Putinova režimu vůči jeho oponentům.

Jeho práce se tak soustředí na období, v němž má památka Gulagu významný politický význam a vyvolává zásadní otázky o vztahu mezi občanem a státem, Ruskem a jeho sousedy. Tento literární korpus reprezentuje rozmanitost ideologických postojů, které rozdělují rusofonní intelektuální debatu a kteréí historii sovětských represí považují za významné pole pro vzájemnou konfrontaci. Vzhledem k tomu, že násilí páchané sovětským svazem nebylo soudně potrestáno a neexistuje konsensuální výklad těchto událostí, umožňuje fikce vytvoření symbolického prostoru, kde se vyprávění stává způsobem, jak minulost posoudit.

Disertační práce tuto otázkou ohledává na devíti beletristických dílech vydaných v letech 2001 až 2019, v nichž se o události zpětně posuzuje „dědic“, postava žijící v čase psaní románu. Jedním z cílů výzkumu je rozvoj právě tohoto pojmu – již používaného v oblasti studií paměti (Jurgenson & Prstojevic 2012; Barjonet 2022; Panico 2024). Postava dědice v textech ztělesňuje proces subjektivního přehodnocování minulosti. Jeho narativní strukturu a propojení s diskurzy různých „aktérů paměti“ (memory actors) (Bogumił 2018), kteří působí v postsovětském kontextu, chce práce prozkoumat.

Vzdělání:

– Septembre 2022 – En cours : Doctorat en études slaves à Sorbonne Université/Eur’ORBEM, sous la direction d’Hélène Mélat et Luba Jurgenson.

– 15-19 avril 2024 : École de printemps 4EU+ Pluralities of Memory Spring School: Borderlands of Memory, organisée par l’Université Charles de Prague.

– 11-15 juillet 2022 : École d’été 4EU+ Digital Memories: problems, methodologies, theories, organisée par l’Université de Milan.

– 2020-2022 : Master de recherche. Spécialité : Littérature russe. Sorbonne université.

Výběr vědeckých publikací:

– « Le cinéma en juge de l’histoire ? Le spectre de l’année 1938 dans le film Le capitaine Volkonogov s’est échappé », Revue des Etudes slaves, vol. XCV, n° 4, 2024, p. 565-580.

– « Tchapaev devint un zombie, mais il passait encore à la télé. La littérature russe des années 2000 dans les décombres de l’idéologie soviétique », Les Grandes figures historiques dans les lettres et les arts, n° 14, 2025. En ligne : https://www.peren-revues.fr/figures-historiques/651?lang=en.

– « Zapretnye rukopisi. Arheologija semejnoj pamjati v sovremennoj russkoj literature » [Les manuscrits interdits. Archéologie de la mémoire familiale dans la littérature russe contemporaine], Novoe Literaturnoe Obozrenie, n° 193/3, 2025, pp. 212-227.

Výběr z veřejných výstupů:

– « D. Bykov, Z. Prilepin: 20 let opravdanij sovetskogo Terrora » [D. Bykov et Z. Prilepine en miroir : 20 ans de justifications des répressions soviétiques]. Colloque international Being a writer under Putin. Inalco, Paris, mars 2025.

– « Echoes of Injustice: Russian-speaking literature coming to terms with the Soviet repressions ». Congrès annuel de l’Association canadienne des slavistes. Montréal, juin 2024.

– « Performing the Duty of Memory: Five Time Travel Narratives of the Great Patriotic War ». Colloque international Historical Past and Contemporary Propaganda in the Global Context. Bard College et Smolny Beyond Borders, Berlin, juin 2024.

Pedagogická praxe:

– Septembre 2022-mai 2025. Cours « Commentaire littéraire ». TD hebdomadaire destiné aux étudiants en deuxième année de licence LLCER Russe. Sorbonne Université.

– Septembre 2022-Mai 2023. Cours « Auteur, narrateur, personnage ». Séminaire bi-hebdomadaire destiné aux étudiants du Master recherche « Monde russe », spécialité littérature. Sorbonne Université.

Organizace vědeckých akcí:

– Avril 2023 – En cours. Cycle de rencontres « L’Observatoire du Sensible » (Sorbonne Université/Eur’Orbem, CREE, Université de Lille) : cycle de rencontres avec des auteurs russophones contemporains, parmi lesquels : Maria Stepanova, Daria Serenko, Galina Rymbu, Sergej Lebedev, Sasha Filipenko.

– 18-20 juin 2025. Conférence du Collettivo Giovani Slavisti. Université de Naples « L’Orientale ».

– 4-7 avril 2023. Colloque Sexe, sexualité, relations sexuelles dans la science-fiction. 11e Colloque international de Stella Incognita. Sorbonne Université (UFR d’études slaves, faculté des Lettres) et de l’École Polytechnique (Département Langues et Cultures et Chaire arts et sciences) ; l’École des Arts Décoratifs – PSL et la Fondation Daniel et Nina Carasso ; des laboratoires de recherche Eur’orbem et LinX, du laboratoire junior « Passage » ; de l’Institut d’études slaves et du Cinéma Le St André des Arts.

Další činnosti a členství:

– Depuis juin 2025. Membre du conseil d’administration de l’Institut d’Études slaves.

– Depuis septembre 2024. Co-coordinateur, avec Sarah Gruszka, du pôle « Histoire, mémoire et arts » du collectif de recherche Coruscant, branche européenne du Russia Program de l’Institute for European, Russian and Eurasian Studies (IERES) à la George Washington University.

– Depuis septembre 2023. Représentant du Labo Junior « Passage », constitué par les doctorants de l’UMR Eur’ORBEM.

Tým CEFRESu

Garance Fromont – Výzkum a CV

„Příliš hlučná svoboda: nástup filmové Nové vlny v komunistickém Československu (1956-1968)”

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

je doktorandkou filmových studií ve výzkumném centru Cerilac (Univerzita Paris Cité), kde připravuje disertační práci pod vedením Frédérique Berthet. Její výzkum se zaměřuje na podmínky, které usnadnily vznik nové vlny v nacionalizovaném filmovém průmyslu Československa 60. let. Československá nová vlna je často považovaná za odvozeninu té francouzské, která vznikla o několik let dříve. Specifické hmotné, ekonomické a estetické rysy československé nové vlny zůstávají z velké části neznámé, stejně jako její vlivy a dialogy, které podnítila v širším kontextu „nového filmu“, který se ve stejném období objevil po celém světě.

Tento doktorský projekt představuje ekonomický, technický a estetický model tohoto filmového hnutí, se zvláštním zaměřením na jeho dvě hlavní centra: Filmové studio Barrandov v Praze a Kolibské ateliéry v Bratislavě. Na základě práce současných českých filmových historiků se disertační práce snaží dokázat, že tento korpus inovativních filmů – často vnímaných jako vizuální a dokonce ideologický zlom oproti produkci předchozího desetiletí – by neměl být považován za anomálii v historii československého filmu. Naopak, jsou zakotveny ve vědomě přijaté národní kulturní politice. Tento výzkum využívá přístup kulturní historie v kombinaci se sociální a politickou historií, dále studia produkce a recepce, historii stylů a uměleckých hnutí a prvky Nové historie kinematografie (New Cinema History). Klade silný důraz na archivní zdroje – institucionální i soukromé –, které pomáhají vylíčit tyto filmy z pohledu jejich tvůrců. Projekt nakonec zpochybňuje historický režim tohoto uměleckého hnutí tím, že přehodnocuje a problematizuje jeho periodizaci.

Publikace 
Knihy

Cinématérialisms: New materialistic approaches of cinema and audiovisual, Editions Mimesis, 2025, (co-edited with Fanny Cardin, C. E. Harris, Charlie Hewison, Anastasia Rostan and Barnabé Sauvage).

Shadows of Forgotten Ancestors: Thinking a cinema of the Armenian Diaspora (1991-2017), Collection Cinéma(s), L’Harmattan, 2022.
Příspěvky
« By writing, (re)becoming the subject of one’s history, A cross-reading of the personal writings of Pavel Juráček and Daňa Horáková, in communist Czechoslovakia », Ecrire l’Histoire, vol. 25, 2025, forthcoming.
, « Jules Verne’s Cold War: Thinking about contemporary history in two Verne films by Karel Zeman », Conference proceeding Telling History: Narratives and History in Imaginary Cultures, Laboratoire des imaginaires, Wieworka Editions, 2024, pp. 179-202.
 « Translating Transgenerational Trauma into Images – A Comparative Perspective on the Works of Chantal Akerman and Gariné Torossian »,  co-authored with Valentine Auvinet, in Michèle Benhaïm, Nina Faruggia, Vladimir Broda (eds.), Oedipe au cinéma, collection « Psychoanalysis and Social Bond », series, L’Harmattan, 2024.
« Leave no trace, History Live? », Revue d’Histoire Culturelle, n°6, 2023.
 
Výběr příspěvku z konferencí
« A speechless cinema: Czechoslovak New Wave and censorship » Doctoral Seminar “Silence !”, Université Paris Cité, April 2025.
Round-table discussion, « Milan Kundera and cinema », with David Čeněk, Mathieu Lericq, Anastasia Mamaeva, Christian Paigneau, Sorbonne university, october 2025.
« From impossible speech to suspicious documents, when the archive invites criticism », Conference « Ten years of Kinétraces association: Archives and cinema », Sorbonne Nouvelle University, november 2023.
« The “Forman Trio”, Individuals and collective work in four Czechoslovak films”, Afeccav Congress, « Collectives, bands and collaborations in cinema and audiovisual », Toulouse Jean Jaurès University, June 2023.
« Comparison of methods » : conference and discussion on research methods with Jeanne Pommeau, Université Paris 8, October 2021.
Non classé, Tým CEFRESu

Sabina Vassileva – Výzkum a CV

„Gender of metabolism: enacting sexed bodies at the intersection of metabolic and sex hormones”
Výzkumná osa 2: Normy a transgrese
Kontakt: sabina.vassileva@soc.cas.cz

Sabina Vassileva je doktorandkou na Univerzitě Karlově v Praze. Její disertační práce s názvem Gender metabolismu: utváření pohlavních těl na pomezí metabolických a pohlavních hormonů přispívá k výzkumné oblasti 2.

Můj disertační projekt vychází z rostoucího přesvědčení, že zvýšený výskyt metabolických onemocnění, jako je cukrovka a obezita, je ovlivněn komplexní souhrou biosociálních faktorů. Mezi ně patří (epi)genetika, současné potravinové prostředí přesycené ultra zpracovanými potravinami, socioekonomická nejistota, psychosociální stres a, jak se domnívám, také genderové normy, role a vztahy, včetně genderově podmíněné reprodukční práce. Zajímá mě zejména to, jak těla procházející hormonálními výkyvy čelí zvýšenému riziku metabolických komplikací v důsledku vzájemného působení mezi klesajícími hladinami estrogenu a testosteronu, metabolismem glukózy, inzulínovou rezistencí, inzulínovou citlivostí, změnami mikrobiomu a genderovými normami péče. Tato dynamika zůstává nedostatečně prozkoumána, protože biomedicínský výzkum v klinických studiích a výzkumných projektech historicky upřednostňoval stabilizovaná (mužská) těla.

Ve své disertační práci zkoumám, jak biosociální genderové vztahy ovlivňují metabolické zdraví a diagnózy, jako je cukrovka a obezita. Zkoumám, jak se gender projevuje v metabolickém zdraví ve třech rovinách: v péči o sebe, v klinické péči a v biomedicínském výzkumu. Zaměřuji se na hormonální intra-akce mezi metabolickými a pohlavními steroidy. Vycházím z Baradianova materiálně-semiotického rámce a stavím na kritické feministické antropologii hormonů, která zdůrazňuje, že hormony jednak nesou genderové představy, ale jednak také, že fungují jako technovědecké nástroje k regulaci pohlaví a řízení těla. Zatímco pohlavní hormony, jako je estrogen a testosteron, jsou často studovány izolovaně, jejich intra-akce s metabolickými hormony, jako je inzulín nebo glukagonové peptidy, zůstávají v sociologickém výzkumu do značné míry opomíjeny. Abych tuto mezeru vyplnila, kombinuji ve své práci feministickou antropologii hormonů s pojmem postindustriálního metabolismu, který mi umožňuje sledovat vzájemné konstituce genderu a metabolismu.

Z metodologického hlediska moje doktorandská práce využívá kombinovaný přístup. Propojuji kvalitativní etnografii (polostrukturované rozhovory a účastnické pozorování) – zkoumání konkrétních zkušeností a každodenních postupů „metabolismu“ a „genderu“ – s kritickou diskurzivní analýzou biomedicínského výzkumu metabolismu. Mezi mé partnery v etnografickém výzkumu patří lidé s cukrovkou nebo obezitou, kteří podstupují syntetickou hormonální terapii: osoby procházející menopauzou, andropauzou nebo hormonální léčbou vedoucí k potvrzení genderu (GAHT). Tyto tělesné přeměny jsou kritickými místy, kde se rozhoduje o genderové a metabolické regulaci. Prostřednictvím tohoto výzkumu zkoumám, jak jsou genderové metabolické normy nejen diskursivně opakovány, ale také materiálně metabolizovány – stávají se součástí designu metabolických technologií a léků používaných v péči. K tomuto účelu používám vizuální etnografické nástroje, jako je hormonální mapování.

Můj projektem, který sleduje, jak se gender materiálně metabolizuje v tělech, pečovatelských postupech a biomedicínských poznatcích, nabízí feministické přehodnocení metabolismu jako procesu, který je hluboce ovlivněn genderem a který je politicky regulován. Zaměřením se na hormonální intra-akce projekt zdůrazňuje plynulé a dynamické tělesné procesy a dává hlas tělům, která jsou v biomedicínském výzkumu metabolismu marginalizována a jejichž vzájemné formování pohlavních projevů a život v genderových sociálních vztazích není dostatečně zohledňován.

Tým CEFRESu

Michaela Rumpíková – Výzkum a CV

„Mladé dívky na prahu dospělosti: fenomenologická interpretace Bilgungsromanů v první osobě”

Kontakt: michaela.rumpikova@sorbonne-nouvelle.fr

Výzkumná osa 2: Normy a transgrese

Moje doktorská práce představuje fenomenologický výklad současného francouzského Bildungsromanu zaměřeného na postavu mladé dívky. Mladou dívku pojímám jako vyvíjející se tělo, přebírám tedy koncept „stávání se ženou“ (Beauvoir, poté Deleuze a Guattari) a rozšiřuji jej na širší chápání vývoje jako orientovaného procesu, tj. ovlivněného normami pohlaví, třídy, rasy a sexuality. Ve filozofickém časopise Tiqqun se v roce 2001 píše: „Stejně jako mnoho našich nešťastných současníků, i Mladá Dívka přijala západní metafyziku doslova.“ Ženská subjektivita se jakožto součást pozdního kapitalismu formuje skrze prizma norem svádění, výkonu, spotřeby a jejich vnitřních rozporů. Nicméně se neomezuje na pouhý odraz této ideologie. Není totiž pasivním symptomem, ale také reakcí na slepé uličky tohoto systému: je to schopnost se mu přizpůsobit, vyjednat si v něm prostor, stát se součástí světa, který tuto subjektivitu již uzavřel do umělého obrazu sama sebe. Zatímco se snaží zbavit těsných kontur tohoto zobrazení, její příběh se pokouší načrtnout obrysy vlastní subjektivity.

Pokud jde o metodologii, triádou konceptů orientace-objekty-ostatní (Sara Ahmed) zkoumám, jak jsou formativní trajektorie ovlivňovány vnějšími silami, které určují dostupné a žádoucí směřování a utvářejí vztah ke světu, objektům a ostatním. To mi umožňuje uvažovat o procesu utváření nikoli jako o lineárním nebo teleologickém procesu, ale jako o afektivním pohybu, formě orientace v rámci vztahového a dialogického pole, kde je tělo neustále ovlivňováno, posouváno a přetvářeno ve svém způsobu bytí ve světě. Takto reinterpretuji Bildungsroman jako narativní cestu, dialektický pohyb zkušenosti: prostor nesouladu, tření, někdy dokonce neúspěchu, který však není chápán jako individuální chyba, ale jako symptom norem, které organizují sociální prostor.

Tento výzkum vychází z korpusu Bildungsromanů vyprávěných v první osobě, které spadají do skupiny, jež označuji jako „čtvrtou generaci“, pro níž je charakteristická sociální mobilita, postidentita a propustná příslušnost (tj. Nina Bourauoi, Faiza Guène, Wendy Delorme, Lolita Pille, Emmanuelle Richard, Blandine Rinkel, Fatima Daas). Zkoumáním způsobů, jakými si mladé dívky vyjednávají své místo ve světě, který je usměrňuje ještě dříve, než mají možnost zvolit si svůj směr, se zamýšlím nad tím, co dnes znamená stát se ženou a jaké narativní formy a textové strategie umožňují tuto proměnu vyjádřit, přetvořit nebo objevit.

 

CV

Vzdělání

  • 2022 – nyní: Doktorandka v rámcí společného vedení Univerzity Karlovy a Univerzity Sorbonne Nouvelle (obor: francouzská a srovnávací literatura). Disertační práce: Jeunes filles en devenir : lecture phénoménologique du récit de formation écrits à la première personne, pod společným vedením Evy Voldřichové Beránkové a Alaina Schaffnera.
  • 2019 – 2021: Magisterský titul na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (obor francouzská filologie); zaměření: sexuální identity a jejich zobrazení ve frankofonní literatuře, autobiografické vyprávění, nemoc a autofikce; diplomová práce: Hervé Guibert: vzkříšení autora, pod vedením Evy Voldřichové Beránkové; hodnocení: výborný
  • 2015 – 2019: Bakalářský titul na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (obor francouzština a angličtina); zaměření: literární angažovanost, literatura osvícenství a její emancipační limity; bakalářská práce: Emancipace žen v románu Les Liaisons dangereuses od Pierra Choderlose de Laclos, pod vedením Mileny Fučíkové; hodnocení: výborný

Výměnné programy

  • (2024) Vassar College (Katedra moderní literatury)
  • (2022 – 2023) École Normale Supérieure (Katedra francouzké literatury a jazyka)
  • (2020 – 2021) Univerzita Sorbonne Nouvelle (Katedra francouzké literatury a jazyka)
  • (2017 – 2018) Institut catholique de Paris (Katedra francouzké literatury a jazyka)

Publikace

  • „Holky s bouchačkou: Odysea revolučního násilí v podání Virginie Despentes“, in: A2, 2025.
  • „Angažovat se od stolu“, in: Re:vize, 2025.
  • « Le chronotope de devenir-queer dans Arcadie (2018) d’Emmanuelle Bayamack-Tam : le corps en Bildung », in : Silène, 2025. (připravovaná publikace)
  • « La vengeance au féminin : Civico et Burnier sous la tutelle de Despentes », kolektivní publikace pod vedením Katarzyny Gadomské a Tomasze Kaczmarka, Lausanne : Peter Lang, 2024.
  • “Failing as a Literary Form of Queering”, kolektivní publikace pod vedením Stephanie Mayerové a Alexe Lachkara, Vídeň: Transcript, 2024.
  • « Floutage des frontières de genre : écrire le corps queer », kolektivní publikace pod vedením Roberta Karula a Andrey Turekové, Praha: Svet literatury 2024.
  • „Corporealita: tělo pod kapitálem“, in: Glosolalia, vol. 6, 2024.
  • „Co nenapíšu, to se nezavrší“, in: A2, 2024.
  • „Michel Houellebecq: islamofob a pornohvězda na poloviční úvazek“, in : Alarm, 2023.
  • « Hors centre et périphérie : La convergence littéraire dans l’univers de Vernon Subutex (2015 – 2017) de Virginie Despentes », in : Ostium, 2023.
  • „Marginalizace, patriarchát a emancipační boj u Virginie Despentes“, in : Alarm, 2023.
  • „Annie Ernaux: tělo a třídní boj”, in : Host, 2023.
  • „Marcel Proust a tajemství času”, in : Host, 2022.
  • „Emile Zola proti sociální slepotě“, in : H7O, 2022.

Konference, prezentace, letní školy

  • (listopad 2025) Mezinárodní konference na téma “Negotiating Safety. Literary and Cinematic Stagings of Tensions and Conflicts in Queer Spaces Since 1900″ na Vídeňské Univerzitě; Michaela RUMPIKOVA (2025), ” Queers at the Family Table : Negotiating the Self and the Family Through Space”.
  • (září 2025) Interdisciplinární workshop na téma “Rethinking the Emotions from a Historical Perspective” pořádaný Univerzitou Karlovou; Michaela RUMPIKOVA (2025), “Feelings of Class Shame in Contemporary Literature: Failing to Feel Right”.
  • (srpen 2025) Interdisciplinární letní škola na téma « Guerre-Conflit-Résilience » ve Štěkeni, pořádaná Jan Hus Association; Michaela RUMPIKOVA (2025), « Refuser la résilience : le récit du mal-être comme échec à résister à la négativité ». (připravovaná publikace)
  • (červen 2025) Mezinárodní konference na téma « Esthétiques queer et enjeux sociaux : décentrement », pořádaná Univerzitou Clermont Auvergne; Michaela RUMPIKOVA (2025), « L’intimité éco-queer : « faire l’amour aux rochers, baiser les arbres ». (připravovaná publikace)
  • (květen 2025) Mezinárodní konference na téma « Colères féminines », pořádaná Univerzitou Amiens; Michaela RUMPIKOVA (2025), « On se lève et on se casse : le concept de la colère féministe chez Virginie Despentes et Wendy Delorme ». (připravovaná publikace)
  • (říjen 2024) Mezinárodní konference na téma « Bildungsroman à l’épreuve des identités sexuelles », pořádaná Univerzitou Paris Nanterre; Michaela RUMPIKOVA (2024), « Le chronotope de devenir-queer dans Arcadie (2018) d’Emmanuelle Bayamack-Tam : le corps en Bildung », 24 října, Paříž.
  • (srpen 2024) Interdisciplinární letní škola na téma « Déchets et fragments » v Košicích (Université de Kosice), pořádaná Jan Hus Association; Michaela RUMPIKOVA (2024), « La poétique du fragment dans Le Corps lesbien de Monique Wittig », 5 července, Košice.
  • (červenec 2024) letní škola v Poitiers (Université de Poitiers), pořádaná OFFRES; Michaela RUMPIKOVA (2024), « Lecture phénoménologique queer de la jeune fille dans les récits de formation : devenir dans le monde », 5 července, Poitiers.
  • (duben 2024) prezentace kapitoly disertační práce na Vassar College Vassar College; Michaela RUMPIKOVA (2024), “The (Young) Girl as Contemporary Character: Becoming War Machine”, 22 dubna, New York.
  • (březen 2024) Doktorandský seminář na téma « Écrire contre », pořádaný Univerzitou Sorbonne Nouvelle; Michaela RUMPIKOVA (2024), “Virginie Despentes and Literary Queering”, International conference “Queer/Feminist Relations in Fiction”, 15 března, Paříž (online).
  • (říjen 2023) Mezinárodní konference na téma “Queer Feminist Relations in Fiction” na Vídeňské Univerzitě; Michaela RUMPIKOVA (2023), “Virginie Despentes and Literary Queering”, International conference “Queer/Feminist Relations in Fiction”, 28 října, Vídeň.
  • (srpen 2023) Interdisciplinární letní škola na téma « Le Flou » v Krahuli, pořádaná Jan Hus Association
Tým CEFRESu

Sophie Raehme – Výzkum a CV

„Vizualizace odporu: Putovní graffiti „Las Cuchas Tienen la Razón“ a přízračná přítomnost nedobrovolně zmizelých Kolumbijců v Evropě”

Osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Můj výzkum se zaměřuje na genderové, intersekcionální a vztahové újmy a zejména na způsoby, jakými státní i nestátní aktéři, ale také samotné oběti a přeživší, vyjednávají o představách jejich kolektivního odškodnění. Zaměřuji se zejména na možnosti a omezení kolektivního odškodnění v rámci oficiálních procesů uznání obětí. Pomocí vztahové ontologické optiky zkoumám, jak jsou rámce kolektivní viktimizace uvnitř diskuzí o přechodném soudnictví i mimo ně konstruovány a zpochybňovány, a to zejména ve vztahu k územní paměti, umění a odboji v kontextu městského územního míru v Kolumbii. Moje práce vychází z kritických, dekoloniálních, queer a feministických přístupů k přechodnému soudnictví, odškodnění, genderu a lidským právům. Moje práce vychází z kritických, dekoloniálních, queer a feministických přístupů k přechodnému soudnictví, odškodnění, genderu a lidským právům. V letech 2022 až 2024 jsem úzce spolupracovala s ženským kolektivem badatelek a LGBT skupinou v Medellínu na participativních dokumentárních projektech. Jeden z nich je v současné době přepracováván a v plánu je jeho uvedení na filmovém festivalu o lidských právech.

Během pobytu v CEFRESu se budu zabývat transnárodními rozměry aktivismu paměti prostřednictvím putovního graffiti „Las cuchas tienen la razón“, které původně vytvořili mladí graffiti umělci.kyně a badatelky v kolumbijském Medellínu. Projekt zkoumá, jak tento vizuální projev, symbolizující územní odpor a boje mládeže a žen za pravdu, spravedlnost a odškodnění, přetlumočila latinskoamerická diaspora v evropských městech jako jsou Vídeň, Berlín a Londýn. Ke studiu těchto územních vzpomínek přenesených v putovních graffiti používám metodologii, jež pracuje s metaforou duchů. „Etnografie duchů“ nabízí koncepční rámec pro zkoumání toho, jak se trauma a chybění vpisují do těl a městských prostorů, zejména prostřednictvím muralismu a graffiti. Tyto formy pouličního umění fungují jako živé archivy vzdoru, které mainstreamová historiografie a etnografie často přehlíží, ale které jsou ústředním prvkem paměťových praktik běžných lidí. Tuto metodologii doplním polostrukturovanými rozhovory s graffiti umělci.kyněmi a badatelkami.

V CEFRESu hodlám přispívat především výzkumné osé 3, „Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti“. Během svého pobytu představím výsledky svého doktorského výzkumu a promítnu připravovaný participativní dokumentární film “Women Walking for Truth – Transforming Voices and Territorial Resistance” (2025).

CV

Získala jsem magisterský titul v oboru filozofie (2019) na Goetheově univerzitě ve Frankfurtu a magisterský titul v oboru mezinárodní studia / výzkum míru a konfliktů (2020) na Technické univerzitě v Darmstadtu. V roce 2024 jsem jako Global Teaching Fellow na katedře politologie a globálních studií na Universidad de los Andes v Bogotě vyučovala kurzy feministické teorie, klimatické obnovy a metodologie založené na umění. V roce 2025 jsem byla hostující doktorandkou na katedře genderových studií na London School of Economics and Political Science a na katedře politických a sociálních věd na European University Institute.

Tým CEFRESu

Nina Papcunová – Výzkum a CV

Príroda v modernizme

Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: nina.papcunova@savba.sk

Nina Papcunová je študentkou doktorandského štúdia v Ústave slovenskej literatúry SAV (súčasť Slovenskej akadémie vied v Bratislave). Názov jej dizertačnej práce je Príroda v modernizme a svojím zameraním prispieva do CEFRES výskumnej osy 3.

Hlavný cieľ práce spočíva vo výskume kultúrnej funkcie prírody v slovenskej literatúre v rozmedzí rokov 1890-1925, čomu zodpovedá poetická línia naturalizmus-symbolizmus-modernizmus. Výskum sa taktiež zameriava na enviromentálne vedomie modernistickej literatúry a jej reakcie na dobové zmeny vo vzťahoch medzi človekom a prírodou (industrializácia, vojna). Rovnako relevantné budú pre výskum psychologické aspekty reprezentácie prírody. Z tematického hľadiska sa výskum zameria na motívy prírodných katastrof a ničivých zásahov človeka do prírody s dôrazom na ich literárne zobrazenie, estetické a funkčné využitie a celkový význam. Výskum bude pracovať s prozaickými a poetickými textmi z vymedzeného obdobia a pokryje väčšie množstvo autorov v snahe zachytiť čo najviac možných odlišných prístupov k zmieneným témam a motívom.

Metodologické východisko výskumu tvoria teórie ekokritiky (ecocriticism) a najmä ekopoetiky (écopoétique; písanie o prírode – écrire la nature) aplikované na štúdium modernizmu. Obidve teórie sa zaujímajú o reprezentácie prírody v literárnych textoch. Zatiaľ čo ekokritika sa primárne zameriava na prítomnosť prírody v literatúre, ekopoetika hĺbkovo skúma estetické podoby a formy, v akých je príroda v literatúre zachytená. Modernizmus je ako obdobie často spájaný s rozvojom urbanizácie a teda aj s priestorom mesta. Hoci príroda sa v textoch slovenského modernizmu vyskytuje, jej zobrazeniam sa zatiaľ zo strany odborníkov nevenovala výrazná pozornosť. Môj výskum predstavuje inovatívny prístup k vymedzenej problematike na dvoch úrovniach: jadrom výskumu je zobrazenie prírody v literárnom období, ktoré bolo doposiaľ charakteristické záujmom o mesto, a výskum bude postavený na použití ekokritiky a ekopoetiky, ktoré zatiaľ neboli výrazne aplikované v rámci literárneho výskumu v našej geografickej oblasti.

ŽIVOTOPIS

Vzdelanie

Od 2024: Doktorandské štúdium, dizertačná práca Príroda v modernizme (Nature in Modernism; La nature dans le modernisme), Ústav slovenskej literatúry SAV, v. v. i., Slovenská akadémia vied, Bratislava

2019-2024: Magisterský titul v odbore Slovenský jazyk a kultúra a francúzsky jazyk a kultúra so zameraním na prekladateľstvo a tlmočníctvo, Univerzita Komenského v Bratislave

Doplnkové vzdelanie

2022-2024: Doplňujúce pedagogické štúdium so zameraním na vyučovanie francúzskeho jazyka – rozširujúci modul, Univerzita Komenského v Bratislave

Nedávne publikácie

– Recenzia v anglickom jazyku k publikácii od autora Peter Adkins: The Modernist Anthropocene: Nonhuman Life and Planetary Change in James Joyce, Virginia Woolf and Djuna Barnes (2024), SLOVENSKÁ LITERATÚRA (v tlači)

– Recenzia pri príležitosti vydania publikácie od autorky Mgr. Silvia Rybárová, PhD.: Dejiny, pamäť a osobný príbeh v súčasnej francúzskej próze (2024), SLOVENSKÁ LITERATÚRA, zv. 72, 2025, č.3