Osa II – Normy a transgrese

Slovo transgrese se objevuje v současných debatách v souvislosti se svobodou slova, multikulturalismem, emigrací nebo sexualitou. Transgrese může být považována za strategii, kterou si vzali za své rozdílní aktéři – náboženští, kulturní, společenští – aby vyžadovali a legitimizovali normy považované za alternativy k hierarchii, konvencím, tradicím, kánonům a zákonům. Tento fenomén může být součástí diskursu a/nebo praktik. V rámci diskursu, popírá transgrese absolutní autoritu existujících norem a zpochybňuje jejich performativní sílu, prostřednictvím norem vlastních. V praxi, se potom opírá o široký repertoár jednání (od násilí, přes ticho až po humor), která se ne vždy projevují nějakým vyjádřením a dokonce nejsou ani vždy uvědomělá: sociální praktiky transgrese se neomezují na pouhé morální poznámky.

Účelem výzkumu je porozumění vztahu mezi normou a transgresí a hledání přesahů a interakcí mezi konkurenčními prostory a aktéry, stejně tak jako začlenění anti-kánonických hodnot do běžného diskursu i praktik.

Aktéři transgrese a garanti norem nejsou součástí pouze konkurenční a rivalské dynamiky, ale mohou být spojováni také vazbami koprodukce nebo spoluúčasti. Můžeme předpokládat, že mezi logikami obou aktérů existují propustné body. Musí tedy být brán v úvahu také vztah mezi normou, transgresí a zákonem. Tento výzkumný záměr usiluje v rámci interdisciplinárního přístupu (právo, teologie, filosofie, sociologie, psychologie, antropologie, historie, dějiny umění a literatury) o studium otázek jako jsou:

  • monopolní a konkurenční strategie udávání norem – jako výchozí bod zde může sloužit analýza sporů, stejně tak jako bezpečnostní diskursy a praktiky;
  • sociální praktiky transgrese (jako je marginalita, oddanost, rezistence atd.) a její ovládání (prostřednictvím násilí, vyjednávání, integrace atd.);
  • aktéři podněcující tento fenomén (minority, vyloučené skupiny atd.) se zvláštním zřetelem na rozmanitost sociologických profilů a trajektorií individuálních aktérů.

V neposlední řadě bychom v rámci tohoto výzkumného záměru otevřeli reflexi nad jednou transgresivní a kánonickou praktikou zároveň: interdisciplinaritou.

CEFRES upřednostňuje výzkumné projekty, jejichž předmět se nachází ve středoevropském prostoru, soustředí se na spojení tohoto prostoru s jinými prostory či na jeho komparaci s jinými „kulturními oblastmi“.

Facebooktwitterlinkedin