Vojtěch Pojar: výzkum & CV

Experti v procesu postimperiální tranzice: Společné vazby a divergentní trajektorie eugeniků mezi Habsburskou monarchií a národními státy, 1912–1939

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

kontakt: vojtech.pojar@cefres.cz

Moje disertace analyzuje roli expertního vědění v procesu postimperiálních tranzicí. Opírá se při tom o metody intelektuálních dějin a dějin vědy. Sleduje epistemické komunity jež vznikly v posledních letech existence Rakouska-Uherska, a to především ty, které překračovaly nacionální hranice. Ukazuje se, že tyto sdílené, transnacionální kontakty ve středoevropském prostoru pokračovaly v nezmenšené intenzitě i po rozpadu monarchie. Analýza poukazuje také na překvapivou míru kontinuity politických a epistemických agend těchto expertů, na jejichž formování se rozhodujícím způsobem podílela jejich sdílená zkušenost s prostředím mnohonárodnostní monarchie.

Roli expertů a expertního vědění v procesu postimperiální tranzice sleduji na příkladu eugeniky či „rasové hygieny,“ tedy morálně ambivalentní a vědecky zdiskreditované disciplíny. Poukazuji tak na temnější stránku překračování hranic a imperiálních kontinuit. Dokládám, že formativní zkušenost s diverzitou a transnacionálními vazbami v posledních dekádách existence monarchie měla zásadní dopad na způsob, jakým eugenikové v meziválečném období konceptualizovali hranice mezi sférami biologie a sociálna, na straně jedné, a mezi různými sociálními skupinami, na straně druhé. Konstruovali tak hranice a hierarchie mezi „rasami“, pohlavími a sociálními třídami, jakož i mezi přírodou a společností. Můj disertační projekt rekonstruuje sdílené genealogie těchto eugenických debat v řadě následnických států Rakouska-Uherska a ukazuje rozdílné významy, které tyto diskursy nabývaly v různých kontextech.

CV

Vzdělání

2017-: Doktorand, Katedra Historie na Středoevropské univerzitě ve Vídni

2016-2017: M. A., Srovnávací dějiny na Středoevropské univerzitě v Budapešti,
ocenění: Academic Achievement Award, cena Pétera Hanáka Prize za nejlepší diplomovou práci

2013-2016: Mgr., Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha

2009-2013: Bc., Historie na FF UK Praha

Výuka

2020: Teaching Fellow v Global History Lab, společném projektu Princeton University a OSUN

2019: Asistent v kursu historiografie a metodologie, Středoevropská univerzita ve Vídni

Akademické aktivity (výběr)

  • duben 2021: organizace (s Lucií Balikić) diskusního panelu a semináře Epidemics and Nation-Building in East Central Europe
  • duben 2021: prezentace „Empire and its Discontents: Epistemic Communities and the Emergence of Eugenics in the Late Habsburg Empire,“ přenešená na 15th Annual Graduate Conference in European History ve Vídni
  • únor 2021: prezentace „Circulation of Eugenic Knowledge in the Late Habsburg Empire: A Context of Andrija Štampar’s Early Texts,” přednešená na konferenci Production and Circulation of Knowledge in the (Semi-)Periphery in the Early Modern and Modern Period, Hrvatski institut za povijest, Záhřeb
  • prosinec 2020: prezentace „Inheriting Empire: The Persistence of Imperial Networks and the Resistance against Nazi Racism in Post-Habsburg Spaces,” přednešená ve Working Group for Central and Eastern European History, organizátor Orel Beilinson, Yale University
  • 2019: organizace 15. ročníku Graduate Conference in European History v Budapešti (členové konsorcia GRACEH: CEU, EUI Florencie, Oxfordská univerzita, Vídeňská univerzita)

Publikace (výběr)

  • ‘Rovnocennost evropských plemen a vědecké sítě ve střední Evropě: Transnacionální perspektiva’, in Za rovnocennost evropských plemen: Československá antropologie tváří v tvář rasismu a nacismu, ed. Milan Ducháček and Michal Šimůnek (Praha: Academia, v tisku).
  • ‘Eugenický význam sokolských cvičení, 1910–1930’, in Od práce k zábavě: Volný čas v české kultuře 19. století, ed. Zdeněk Hojda et al. (Praha: Academia, 2021), 188–99.
  • ‘Beyond “Slavic Eugenics”: Entangled Histories of Eugenics in Prague and Ljubljana, 1910–1935,’ in Slovansko jezikovno in literarno povezovanje ter zgodovinski kontekst, ed. Ina Poteko (Ljubljana: Študentska organizacija Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani, 2020), 164–71.

 

Facebooktwitterlinkedin