Čas a místo: každý čtvrtek v 11h40, učebna C17, katedra sociologie UK (Celetná 13, Praha 1)
Vyučující: Julien Wacquez (CEFRES/EHESS Paříž)
Jazyk: angličtina

Sylabus

Od boje autorit proti klimatickým změnám až po mobilizaci pojmů v titulcích jako jsou “post-pravda” nebo “post-faktický”. Poslední roky v současných politických režimech s sebou přinesly neustálé zpochybňování role vědění. Je změna klimatu podvodem, jak řekl prezident Spojených států? Ohrožují západní demokracii nepravdivé informace a “post-pravdy”? Kdo vytváří znalosti, které používáme, a pro jaké účely? A konečně, co znamená “vědět” v dnešní kultuře?

Vzhledem k tomu, že je tvorba znalostí pro současnou společnost klíčová, pokusíme se na tomto semináři poskytnout nástroje pro zodpovězení takových otázek. První část semináře se tedy zaměří na sociální mechanismy, které udávají vědeckou tvorbu, tedy způsob, jakým se “věda” stává “Vědou”. To ukazuje, jak jsou pojmy a praktiky jako “objektivita”, “zkušenost”, “racionalita” nebo i třeba různé způsoby vědeckého psaní používány za účelem odlišení vědeckých poznatků od našich každodenních představ.

Analýzou klasických textů z oboru sociologie vědění a Science and Technology Studies (STS) budeme v semináři poukazovat nejen na poréznost hranic mezi vědou a poznatky z každodenního života, ale také na to, jak jsou tyto hranice upevňovány, tedy jak se odborníci stávají odborníky a jak se vytvářejí fakta a následně se šíří.

V druhé části semináře se odkloníme od sociálních mechanismů podněcujících tvorbu znalostí a zaměříme se na hlavní sociální aktéry moderní Evropy – na intelektuály a jejich nároky na poznání. Pokusíme se odhalit společenskou pozici této zvláštní postavy, která se nachází na půli cesty mezi odbornými znalostmi a veřejným diskurzem, postavy, kterou nalézáme jak v novinách a v akademických časopisech, tak na univerzitách a v talk-show diskusích. Seminář bude také věnovat zvláštní pozornost genealogii intelektuálů střední a východní Evropy a na jejich roli kritiků či naopak apologetů kapitalismu. Zaměříme se i na jejich funkci ve státním socialismu a způsob, jakým intelektuálové změnili představy o veřejném diskurzu a veřejném zapojení.

Cílem diskusí v semináři je poskytnout studentům příležitost kriticky zkoumat vlastní přístup k poznatkům a ukázat jim různé způsoby, jakými mohou poznatky využívat jakožto intelektuálové, odborníci či prostí “uživatelé” v současném kapitalismu.

Požadavky a hodnocení

• Účast na seminářích. Studenti by měli být přítomní na všech seminářích (20 % ze závěrečné známky).
• Všichni studenti budou muset přednést krátkou prezentaci o požadovaném textu (15 minut). Prezentace musí obsahovat résumé daného textu podloženého kritickou analýzou. Prezentace musí také zahrnovat minimálně 3 otázky, které budou následně rozebírány v diskusi. Doporučená četba studentům pomůže připravit se na prezentaci, nicméně doporučuje se studentům nejprve text (a dané téma) konzultovat s vyučujícími (30 % ze závěrečné známky).
• Esej o 3 000 slovech ve Wordu (50 % ze závěrečné známky).

Program a bibliografie (v angličtině)

Week 1: Introduction: General Questions Raised by the Social Study of Science

Week 2: From Philosophy of Science to History of Science: The idea of ‘Progress’

Readings:

• Karl Popper, The Logic of Scientific Discovery, 1959 [1934]
• Thomas Khun, The Structure of Scientific Revolution, 1962
• Gerald Horton, ‘Science and Progress revisited’, in Leo Marx and Bruce Mazlish (eds.), Progress: Fact or Illusion?, 1996, pp. 9-26

Week 3: Science as a text I: The Rhetoric Approach

Readings:

• Peter L. Berger & Thomas Luckmann, The Social Construction of Reality, Anchor Books, 1966.
• Bruno Latour, Laboratory Life: The Social Construction of Scientific Facts, 1979.

Week 4: Science as a text II: The Narrative Approach

Readings:

• Joseph Gusfield, The Culture of Public Problems, The University of Chicago Press, 1984, chapter 4 “Comedy and Pathos in Drinking-Driver Research” pp. 83-108.
• Hayden White “The Value of Narrativity in the Representation of Reality”, in Critical Inquiry, Vol. 7, No. 1, On Narrative, 1980, pp. 5-27.

Week 5: The methodological Principle of “Symmetry” in the Study of Controversies

Readings:

• David Bloor, Knowledge and Social Imagery, Routledge, 1976, chapter 1 “The Strong Program in the Sociology of Knowledge” pp.1-19.
• Michel Callon, “Some element of a Sociology of Translation: domestication of the Scallops and the Fishermen of St Brieuc Bay,” pp.196-233 in The Social Process of Scientific Investigation, Karin D. Knorr (ed.), Reidel Publishing, 1980.
• Bruno Latour, The Pasteurization of France, Harvard University Press, 1988, chapter 1 “Strong Microbes and Weak Hygienists” pp.19-58.

Week 6: On the way scientists and non-scientists define “Nature”

Readings:

• Stefan Helmreich, Alien Ocean. Anthropological Voyages in Microbial Seas, University of California Press, 2009, chapter 4 “Alien Species, Native Politics. Mixing Up Nature and Culture in Ocean O’ahu” pp. 145-170.
• Philippe Descola, Beyond Nature and Culture, University of Chicago Press, 2013.
• Eduardo Kohn, How Forests Think, University of California Press, 2013.
• Anna Tsing, The Mushroom at the End of the World: On the Possibility of Life on Capitalist Ruins, Princeton University Press, 2015.

Week 7: The Science Wars: Concreteness and ‘out-thereness’ of Reality

Readings:

• David Bloor, ‘Anti-Latour’, in Studies in History and Philosophy of Science, 30:1, 1999, pp. 81-112
• Bruno Latour, ‘For Bloor and Beyond – A Reply to David Bloor’s Anti-Latour’, in Studies in History and Philosophy of Science, 30:1, 1999, pp. 113-129
• Ian Hacking, The social construction of what?, Harvard University Press, 1999. Chapter “Madness: Biological or Constructed?”

Week 8: Knowledge or Beliefs? The Question of Rationality for Social Scientists

Readings:

• Harold Garfinkel, Studies in Ethnomethodology, Prentice-Hall, 1967.
• Jeanne Favret-Saada, Deadly Words: Witchcraft in the Bocage, Cambridge University Press, 1980. pp.3-28 

Week 9: Reconsidering the Divide Between ‘Science’ and ‘Literature’

Readings:

• Frederic Aït-Touati, Fictions of the Cosmos: Science and Literature in the Seventeenth Century, 2011.
• Vincent Debaene, Far Afield: French Anthropology Between Science and Literature, 2014

Week 10: Science as a Field

Readings:

• Pierre Bourdieu, Homo Academicus, 1984
• Pierre Bourdieu, Science de la science et réflexivité, 2001 [excerpts will be translated in English by the TA]

Week 11: The Scientist as a ‘public intellectual’

Readings:

• Bourdieu, Pierre. “The Corporatism of the Universal: The Role of Intellectuals in the Modern World.” Telos 1989, 81 (1989): 99–110.
• Charles Kurzman  and  Lynn  Owens,  “The  Sociology  of  Intellectuals”, Annual Review of Sociology, 2002, 28. 63-90.
• Gil Eyal and Larissa Buchholz, “From the Sociology of Intellectuals to the Sociology of Interventions,” Annual Review of Sociology 36 (2010): 117–137.
• Corey Robin, “How Intellectuals Create a Public,” The Chronicle of Higher Education, January 22, 2016

Week 12: Conclusion