Archiv autora: Claire Madl

Non classé, Tým CEFRESu

Claire Madl – CV & výzkum

Zástupkyně ředitele a vedoucí knihovny CEFRESu ve Francouzském ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES, Praha)

Správa výzkumu
Od 2018 – podíl na organizace vědeckého života ústavu a rozvoj platformu pro vědeckou česko-francouzskou spolupráci: Platforma CEFRES

Publikace a komunikace
Od 2006 – Výkonná redaktorka všech publikací, tištěných (sériových a monografických) a elektronických (webové stránky, blog, správa ediční řady na e-archiv CNRS: HAL-SHS)
Zodpovědná za správu účtů na sociálních sítích, vědeckého blogu a účast na publikace na trojjazyčném institucionálním webu.

Knihovnictví a správa vědecké informace
Od 1994 – Vedoucí knihovny zodpovědná za akvizice, elektronické zdroje, správu knihovnického systému, zpracování katalogu, zpřístupnění fondu, vztahů se čtenářstvem, valorizaci (organizace veřejných prezentací novinek).

VÝZKUMNÁ ČINNOST

Výzkumná činnost Claire Madl se soustředí na knižní historii a písemné praktiky v habsburské monarchii 18. a 19. století, tedy v klíčovém období, kdy historiografie zaznamenala změnu paradigmatu mezi osvícenstvím a národním sebeurčením.
 
Její práce o dějinách četby se především snaží rekonstituovat čtení jakožto sociální praxi, jež umožňuje vyjádřit příslušnost k určité sociální skupině,  představuje populaci typ integrační aktivity a zároveň prosazuje autonomní myšlení a určitý odstup od sdílených či převažujících korpusů a praktik. Ze zdrojů archivních pramenů a fondů zámeckých knihoven zpracovala sbírky šlechty a čtenářů, které neredukuje pouze na jejich společenské postavení.
 
Její práce o mezinárodním knižním trhu jí umožňuje umístit Čechy na mapu evropských sítí knihoven a prozkoumat politická a obchodní centra jako jsou především Vídeň a Lipsko. Práce o lokálním vydávání knih v Čechách a jeho klientele jí zas umožňují zkoumat klíčové období mezi lety 1780 a 1830, které znamenalo přechod od knižního trhu ovládaného dovozem k vytvoření autonomnějšího nakladatelského trhu.
 
V poslední řadě zkoumá zavedení povinné školní docházky v habsburské monarchii (1774, 1777) jakožto zásadní moment, jež ustavuje čtení jako “totální sociální skutečnost” a nastoluje zároveň rozšíření “četby pro všechny”. Jednalo se o stěžejní “osvícenskou” reformu, zcela výjimečnou svým rozsahem a podpořenou velmi ambiciózní politikou výroby a distribuce oficiálních školních učebnic.
 
VÝZKUMNÉ PROJEKTY
  • 2024–2028 – Print Culture and Public Spheres in Central Europe (1500–1800) : COST Action PI: Mona Garloff (U. Innsbruck), Marion Romberg (U. Bonn).
  • 2022–2024 – „De-centering the history of reading. The perspective of the Czech Lands 1750–2021“; project financovaný Grantovou agenturou České republiky (No GA22-14665S) vedený na Ústavu pro českou literaturu České akademie věd Michaelem Wögerbauerem.
  • 2018-2022 – „Krásný Dvůr v kontextu evropských krajinářských parků“. projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 18-07366S 2018-2020). Příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (PI RNDr. & PhDr. Markéta Šantrůčková, PhD.) účast za FF UK pod vedením doc. Zdeňka Hojdy.

SEZNAM POSLEDNÍCH PUBLIKACÍ

Knihy

  • Buchwesen in Böhmen 1749-1848. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker. Wiesbaden, Harrassowitz (Buchforschung 11), 2019. with Petr Píša et Michael Wögerbauer.
  • Na cestě k výborně zřízenému knihkupectví. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749-1848). Praha, Academia-Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2019. Spoluautorství: Petr Píša, Michael Wögerbauer.
    Autorka násl. kapitol:
    –„Úvod“ [kolektivní] s. 9-23
    –„Ekonomické a sociální podmínky knižní kultury“, s. 69-102
    –„Zahraniční souvislosti knižního trhu v Čechách“, s.  103-126
    –„Topografická a funkční diferenciace knižního trhu“, s. 127-142
    –„Tiskárna normální školy v Praze. Vládní nástroj osvícenského despotismu i impuls ke vzniku občanské společnosti“, s. 179-217
    –„Jak rozšířit a diverzifikovat čtenářskou obec. Reklamní strategie nakladatelů a knihkupců“, s. 279-300
    –„Čtenářské kabinety, půjčovny knih a proměny způsobů čtení“, s. 301-320
  • « Tous les goûts à la fois ». Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême, Genève, Droz, 2013, 467 p. ISBN 978-2-600-01357-4

Články v časopisech & kapitoly v knihách

  • „Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil“, in : (ed. Taťána Petrasová a Pavla Machalíková) Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Prague, Academia, 2023, p. 25-41.
  • « Voltaire produit de librairie dans la monarchie des Habsbourg », Revue Voltaire, n° 21, 2023, p. 283-299.
  • « Knihovna a četba Jana Rudolfa Černína », in : Markéta Šantrůčková, Zdeněk Hojda, Martin Krummholz (et al.) Jan Rudolf Černín a jeho Krásný Dvůr. Krajinářský park v Čechách v ohnisku vlivů a cestovních inspirací 1770-1830. Praha, NLN, 2023, s. 73-103.
  • « Le Saint-Empire », in (dir. Éric Suire) Le monde de l’imprimé en Europe occidentale (vers 1480-vers 1680), Paris, Armand Colin (Horizon), 2020, p. 276-294.
  • « L’imprimé, vecteur de diffusion du jardin paysager vers l’est de l’Europe. Modèles, traductions, médiatisations », Revue française d’histoire du livre n° 141, 2020, p. 113-136.
  • « Publishers’ Advertising Strategies to Widen and Diversify Readership. The Example of Bohemia », Dějiny, Teorie, Kritika, 2018-1, p. 69-98.

Recenze a jiné publikace

  • Christoph Schmitt-Maaß (dir.) : Der Jansenismus im deutsch-sprachigen Raum, 1670-1789. Bücher, Bilder, Bibliotheken. Berlin – Boston, Walter de Gruyter, 2023, (Frühe Neuzeit), 233 p. Dix-Septième siècle (à paraître)
  • “L’édition française en sciences humaines et sociales consacrée à l’Europe centrale”, Forum Recherche du CEFRES, 22/10/2021, https://cefres.hypotheses.org/1873.

Překlady

  • With Zdeněk Hojda et al. “Cestovní deník J. R. Černína z let 1779-1780” & “Anonymní cestopis do Anglie (1776-1778)”, in : (coll.) Jan Rudolf Černín a jeho Krásný Dvůr. Krajinářský park v Čechách v ohnisku vlivů a cestovních inspirací 1770-1830 . Prague, NLN, 2023, p. 296-311, 340-349.
  • Klara Benešovská, « Disparition, réouverture et clôture du chantier cathédral de Prague (1419-1933) », in : Le Chantier cathédral en Europe. Diffusion et sauvegarde des savoirs, savoir-faire et matériaux du Moyen Age à nos jours. (dir. Isabelle Chave, Etienne Faisant, Dany Sandron), Paris-New York, Le Passage, 2020, p. 125-135.
  • Daniel Špelda, « Les soleils et leurs observateurs au XVIIe siècle » Revue des Questions Scientifiques, 2018, 189 (4), s. 531-577.

Viz celý CV a seznam publikací zde.

seminare

Maurice Merleau-Ponty: fenomenologie a literatura

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: obor Německá a francouzská filozofie, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 4/4, 11/4, 25/4, 9/5, 16/5, 23/5, 11:00–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: francouzština

Sylabus

Élu à la chaire de Philosophie du Collège de France en 1952, Maurice Merleau-Ponty dispensa pendant sa première année d’enseignement le cours intitulé Recherches sur l’usage littéraire du langage. Ces leçons permettent de mieux comprendre le rôle joué par la littérature dans la philosophie de Merleau-Ponty, notamment en ce qui concerne l’élaboration d’une nouvelle méthodologie phénoménologique en dialogue avec (et en opposition à) la pensée critique de Sartre. L’étude de ces textes, ainsi que leur comparaison avec le projet laissé inachevé et publié posthume sous le titre de La Prose du monde, nous aidera à mieux comprendre l’évolution de la pensée de Merleau-Ponty ainsi que le débat philosophique de l’époque sur la question de la littérature.

seminare

Kulturní průmysl: Benjamin, Adorno, Horkheimer, Marcuse a Kritická teorie medií. 2.

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: obor Německá a francouzská filozofie, FHS UK
Kdy a kde: ve středu 3/4, 10/4, 24/4, 15/5, 22/5, 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: francouzština

Sylabus
À travers la lecture de textes de Walter Benjamin, Max Horkheimer, Theodor W. Adorno et Herbert Marcuse, ce cours propose de comprendre les usages contemporains de la communication de masse en tant que résultat des transformations historiques des dynamiques collectives liées à l’art, l’échange, le savoir et la communication. Nous utiliserons ces textes écrits entre 1925 et 1966 pour comprendre les bases de la théorie critique des médias produite par ces penseurs proches de l’« École de Francfort » dans leur rapport à l’histoire de la culture européenne de cette époque et à l’évolution des technologies de la communication au XXe siècle.

seminare

Dekonstrukce a fenomenologie

Vyučující: Thomas Mercier (CEFRES / UK)
Zápis: Department of German and French Philosophy, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (data budou upřesněna)
Jazyk: francouzština

Sylabus

Starting with Jacques Derrida’s very first publications, the basic tenets of deconstruction were elaborated through a complex dialogue, loving but antagonistic, with phenomenology. In this course, we will examine this tumultuous relationship, and will emphasise deconstruction’s paradoxical indebtedness to phenomenological thought. We will carry out a transversal and selective reading of Derrida’s œuvre by engaging with texts he devoted to mainly five authors, phenomenologists or heirs of the phenomenological tradition: Husserl, Heidegger, Levinas, Merleau-Ponty and Patočka. Each of these readings will be focused around one or two specific notions: speech and writing (Husserl), language and technics (Heidegger), violence and alterity (Levinas), Europe and responsibility (Patočka), body or corporeity, and the world (Merleau-Ponty).

The course will thus deal more particularly with the problematics of inheritance and reading, and will provide a presentation of Derrida as a reader and as a paradoxical heir, both faithful and unfaithful, of phenomenological authors.

seminare

Filosofie, literatura a umění poezie umění v Indii a v Evropě

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: FHS UK, Department of German and French Philosophy  #YMFPR143
Kdy a kde: Thursdays 9:30–12:20 or 11–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: Francouzština

Sylabus
Ce cours propose d’abord une exploration d’importantes théories de la littérature, et notamment de la poésie, dans l’histoire de la philosophie européenne – du romantisme allemand à la théorie de la performativité formulée par le penseur italien Luigi Pareyson ou à la notion de “opera aperta” élaborée par Umberto Eco, en passant par la poétique du Symbolisme français et le développement des courants critiques du Criticisme et du Structuralisme. À partir du XIXème siècle en effet, la critique littéraire ainsi que les méthodologies des “textual studies”, se développent en véritables théories du langage et de la communication. En même temps la production littéraire et poétique fournit de plus en plus matière à la méditation philosophique, donnant lieu à une véritable hybridation entre philosophie et littérature dans la production théorique française du XXème siècle par exemple, réassignant de nouveaux objectifs à la discipline et dessinant pour elle une différente épistémologie. C’est ce que fait Maurice Merleau-Ponty dans ses Recherches sur l’usage littéraire du langage, qui fournira au cours des éléments d’analyse. Une interaction semblable entre philosophie, théorie de la poésie et philologie semble être à l’oeuvre en Inde au passage entre XIXème et XXème siècle. Le philosophe et poète d’origine Bengali Aurobindo Ghose travaille en effet à sa notion de “quantitative meter”, qu’il met par ailleurs en pratique dans la composition de ses vers, pendant qu’il re-interprète le concept de “mantra”, traditionnel dans la philosophie indienne. Par là, la théorie d’Aurobindo Ghose vient à inspirer de nouvelles mouvances dans l’esthétique indienne, nourrie également de l’apport d’autres contemporains illustres. Le cours analysera dans un deuxième moment ce mouvement historique de la pensée indienne, brassant philosophie, exégèse et littérature, grâce notamment à l’analyse de textes tirés de The Future poetry de Aurobindo Ghose, “Pathway to Mukti” de Rabindranath Tagore et de Art Experience fr Mysore Hiryanna. Nous proposerons enfin un esquisse de comparaison des paysages culturels et des outils conceptuels élaborés dans ces deux différents cadres, européen et indien.

V případě zájmu, prosím napíšte Benedetta Zaccarello.

seminare

Kritická teorie medií. 1.

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: EKS Department, FHS UK
Kdy a kde: Úterý 11:00-12:20, 3. patro, José Martího 31, Praha 6 – Veleslavín
Jazyk: angličtina

Abstract
Throughout a close reading of some texts of Walter Benjamin, Max Horkheimer and Theodor Adorno, the course aims to understand the contemporary use of mass media as the result of an historical process of evolution in our approaches to creativity and communication. Constantly reshaped by the forms of our social living and influenced by different kinds of power and authority, the idea of technique is understood through this course in its relation to knowledge, art, freedom and power. Students will be guided through an understanding of how technology influences our representation of the world, the ways in which we perceive our own experience, and the set of forms and signs we use to communicate.

Themes of the sessions
1. W. Benjamin, introduction to his life and work.
2. The essay on work of art, historical situation and theoretical novelty.
3. The concept of aura and its decay.
4. New forms of art, cinema as the non-auratic mode of art.
5. Adorno and Horkeimer: historical introduction to the Frankfurt School.
6. History, dialectics, culture.
7. Dialectic of enlightenment: the concept of enlightenment.
8. Enlightenment and technique.
9. Myth versus science: roots of our aim to domination.
10. From dictatorships to mass persuasion.
11. The cultural industry as our reflection.
12. Strategies of persuasion in cultural industry.