Archiv autora: Claire Madl

Vadym Adadurov – Výzkum & CV

Strategie kulturní integrace a intelektuální síť ukrajinského emigranta: Případ Élieho Borszaka, který se vymyká statistickým údajům

Výzkumná osa 1. Přemístění, vykořenění, odchýlení

Kontakt : vad[@]ucu.edu.ua

Vadym Adadurov získal titul kandidáta věd na Lvovské státní univerzitě v roce 1997. Od roku 2002 studoval v interdisciplinárním doktorském programu na École Pratique des Hautes Études v Paříži. V roce 2004 získal francouzský titul z religionistiky a věd o společnosti (ředitel programu Claude Langlois, členem l’Institut Jean Tulard). Obhájil disertační práci: Náboženská politika Napoleona ve Varšavském knížectví (18061813). Po návratu na Ukrajinu působil na různých pozicích (vyučující, docent, profesor, vedoucí katedry) na Fakultě humanitních věd Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. V roce 2008 získal titul doktora historických věd (HDR) na Institutu ukrajinistiky Ukrajinské akademie věd (vedoucí prof. Jaroslav Hrycak). Studium zakončil disertační prací s názvem: „Napoléonide“ na východě Evropy: Vnímání, projekty a akce francouzské vlády vůči jihozápadnímu pohraničí Ruské říše na počátku 19. století. Vadym Adadurov získal stipendia a přednášel ve vědeckých institucích ve Francii, Rakousku, Německu, Polsku, USA a Vatikánu a publikoval více než sto prací v sedmi jazycích, včetně deseti monografií a antologií historických pramenů.

Pokračování textu Vadym Adadurov – Výzkum & CV

Subalterna, která zpívá.

Subalterna, která zpívá.
Od zvukového odporu k hudební diplomacii na válečné Ukrajině

Projekt patří CU-CNRS Tandem Programu podporovanému Karlovou Univerzitou, CNRS a CEFRES

Hlávní řešitelky: Valeria Korablyova, Louisa Martin-Chevalier

Dr. Korablyové a Dr. Louisy Martin-Chevalierové se věnuje hudebnímu rozměru ukrajinského odporu jako prostředku k úniku ze subalterní pozice dvojí periferie ve slepé uličce mezi Evropskou unií a Ruskem. Překrývání hudební produkce a politického odporu bylo pro ukrajinskou veřejnou scénu vždy příznačné: od hudebního undergroundu v pozdních sovětských dobách až po ikonické písně kodifikující základní významy masových protestů. Tím, že lidé společně vytvářejí suverénní představy orientované na budoucnost a dávají je slyšet, se projevují jako suverénní občané a vytvářejí afektivní vazby mezi sebou i s ostatními lidmi za hranicemi států, kteří s jejich věcí sympatizují. Důležité je, že zároveň předznamenávají a přinášejí novou politickou realitu. Pokračování textu Subalterna, která zpívá.

Valeria Korablyova – Výzkum & CV

Subalterna, která zpívá.
Od zvukového odporu k hudební diplomacii na válečné Ukrajině

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení

Kontakt: valeriya.korablyova[@]fsv.cuni.cz

Dr. Valeria Korablyova je socioložka a politická teoretička zabývající se postsovětskými transformacemi na Ukrajině a v regionu, přičemž se ve svém výzkumu zaměřuje na performativní politiku a propletené imperiální/koloniální dědictví. V současné době je odbornou asistentkou na Katedře ruských a východoevropských studií a vedoucí výzkumného centra “Ukrajina v měnící se Evropě” na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IMS FSV UK). V roce 2015 Dr. Korablyova habilitovala (titul D. of Sc.) na Kyjevské národní univerzitě Tarase Ševčenka knihou Sociální významy ideologie (Kyjevská univerzita, 2014), která se věnuje proměnám evropské modernity. Jako konkrétní případ vystupuje étos solidarity, na němž bylo založeno povstání na Majdanu. Působila jako stipendistka a hostující profesorka na Stanfordově univerzitě (USA), Basilejské univerzitě (Švýcarsko), Univerzitě Giessen (Německo), v Institutu pro vědy o člověku (IWM) ve Vídni (Rakousko) a dalších institucích. V poslední době se věnovala širším důsledkům ruské invaze na evropskou politickou imaginaci a struktury produkce znalostí. Mezi její nejnovější publikace na toto téma patří např: “Fighting Russia’s ‘Dark Power’: The ‘Bright Power’ of Enacted Values” v publikaci Putin’s Europe. Russian Influence in European Democracy (European Liberal Forum, 2023), ‘Why Is Ukraine Important? Challenging the Colonial and Cold War Legacies in European Social Sciences’ v odborném časopisu Soziologie (vol. 52, no. 3, 2023), ‘Russia vs. Ukraine: A Subaltern Empire Against The “Populism of Hope”’ v Acta Universitatis Carolinae – Studia Territorialia (# 2 2022) a editace speciálního vydání časopisu Topos “Transformations of Society and Academia in the Wake of the Russian War in Ukraine: Urgent Notes” (#2 2022).

Pokračování textu Valeria Korablyova – Výzkum & CV

Louisa Martin-Chevalier – Výzkum & CV

Subalterna, která zpívá:
Od hudebního odporu k hudební diplomacii na válečné Ukrajině

Výzkumná osa I: Přemístění, vykořenění a odchýlení

Kontact: louisa.martin-chevalier(@)sorbonne-universite.fr

Louisa Martin-Chevalier je odbornou asistentkou na Sorbonské univerzitě (katedra muzikologie), kde učí historii hudby, analýzu děl 20. století i tématické kurzy jako Hudba a politika a Hudební tvorba ve východní Evropě. Její současný výzkum rozšiřuje výzkum, který započala při své dizertační práci o sovětském avantgardním skladateli Nikolaji Roslavcovi. Její bádání poskytuje klíčové pochopení současné hudební tvorby ve východní Evropě. Lousi Martin Chevalier se podílela na semináři Building Relationships in a Changing World – European Musicological Seminar a na inovativním semináři akčního výzkumu “Forming a collective without a leader”. Je zástupkyní vedoucí ve výzkumném týmu “Institutional and Social Frameworks” na IReMus a koeditorkou Filigrane. Musique, esthétique, science, société. V současnosti vytváří výzkumný program se širokým záběrem, který má za cíl zkoumat vliv života v exilu na ženskou tvorbu. 

Pokračování textu Louisa Martin-Chevalier – Výzkum & CV

Anna Dżabagina – Výzkum & CV

Sapfický modernismus ve střední a východní Evropě: Kulturní transfery a křižovatky (1848–1933)

Výzkumná osa 2: Normy a transgrese

Kontakt: anna.dzabagina(@)uw.edu.pl

Photo : Emilia Oksentowicz

Anna Dżabagina je literární historička, která se zabývá především středoevropskou a východoevropskou literaturou 19. raného 20. století, přičemž se zaměřuje především na ženská díla, queer literaturu a nadnárodní modernistické sítě. Získala doktorát z literární vědy na Varšavské univerzitě (2019), kde obhájila disertační práci o polsko-německé modernistické spisovatelce Eleonoře Kalkowské (1883-1937), kterou zkoumala optikou transnacionálních studií modernismu, exilových studií a lokalizačního feminismu. V letech 2015–2023 vedla kurzy dějin polské literatury a literární teorie v rámci studijních programů bakalářského a magisterského studia na Fakultě polonistiky (Varšavská univerzita) a sérii autorských seminářů o modernistickém queer ženském psaní (Open University a Postgraduální škola genderových studií při Ústavu literárního výzkumu Polské akademie věd). Její současný výzkum se zabývá sapfickým modernismem – novým literárním jazykem pro vyjádření neheteronormativních zkušeností, tužeb a identit – v ženské literatuře na území ruského impéria (zejména v polské, ruské a ukrajinské literatuře). Pracuje také na první queer biografii Narcyzy Żmichowské (1819-1878).  Pokračování textu Anna Dżabagina – Výzkum & CV

Trudności transformacji energetycznej // Zpochybňované transformace energetiky

Trudności transformacji energetycznej.
Konflikty i innowacje społeczne w miastach Czech, Francji i Polski
// Zpochybňované transformace energetiky.
Konflikty a sociální inovace ve velkých městech v České republice, Francii a Polsku

Projekt realizowany w ramach programu TANDEM we współpracy Francuskiego Narodowego Centrum Badań Naukowych (CNRS), Czeskiej Akademii Nauk (AV ČR) i Uniwersytetu Karola (UK) z siedzibą we Francuskim Centrum Badawczym Nauk Humanistycznych i Społecznych (CEFRES) w Pradze.

Projekt realizovaný v rámci programu TANDEM CNRS/AVČR, který  realizují Akademie věd ČR, Univerzita Karlova a CEFRES/CNRS v rámci Platformy pro spolupráci a excelenci v humanitních a společenských vědách.

Kierownicy badań // Hlavní řešitelé: Martin Ďurďovič, Gilles Lepesant
Członek zespołu // Člen týmu: Krzysztof Tarkowski

= česky níže =

Inwazja Rosji na Ukrainę bezprecedensowo podważyła bezpieczeństwo energetyczne Unii Europejskiej. UE pozostała jednak niewzruszona w swoim zobowiązaniu osiągnięcia neutralności klimatycznej do 2050 r., zgodnie z Europejskim Zielonym Ładem (2019). Ten ambitny cel wymaga znacznego zwiększenia udziału niskoemisyjnych źródeł energii oraz zmian w dystrybucji i używaniu energii.

Pokračování textu Trudności transformacji energetycznej // Zpochybňované transformace energetiky