Archiv rubriky: Calls for Papers

CFA: one funded PhD Position – “Justice, law and politics of history in Central Europe and/or South East Asia”

Sciences Po Paris is looking for a PhD Candidate to join the “Justice, law and politics of history in Central Europe and/or South East Asia” project funded by the CNRS.

This doctoral thesis will question, from a multidisciplinary perspective, the relationships between justice, law and history (the latter being considered as a sector of public action). The research work may contribute to a diversity of fields, including the sociology of knowledge, the sociology of the public uses of the past and/or the sociology of public action. A consideration of issues of temporalities and spatial differences will be needed. The project should lie at the intersection between political science, history and area studies. Mastering one of the Central European languages is requested, and if fieldwork includes a country in Asia, the idiom of this country should also be mastered.

A least three issues will be explored: the judicial writing of history; historians in the courtroom; the place of judicial matters in the public policies of history – in particular war crime trials and/or trials against political opponents. A consideration of the legal and institutional frameworks within which history is written will combine with a reflection on the political and social uses of history.

In the selection of case studies and the devising of research methods, the student will build upon the literature on entangled history, connected histories, and global history. The time frame of the topic will be closely tied to the construction of cases. Empirical research may focus on any segment of the 20th century.

Working Environment

The selected candidate will enrol in Sciences Po Paris’ doctoral programme and will be part of the Political science doctoral school. The doctoral student will work within the Center for International studies (CERI Sciences Po), CNRS, UMR 7050.

CERI is a multidisciplinary centre for research in the social sciences and humanities that brings together specialists of Russia, Central and Southeast Europe, and Asia – among others.

The PhD will be supervised by Dr. Habil. Nadège Ragaru, Sciences Po (CERI-CNRS).

The doctoral student will take part on the collective life and research activities of the center. 

Constraints and Risks

The doctoral contract includes an obligation to conduct fieldwork. The doctoral student will spend at least three months per year doing field research in order to collect empirical data (through participant observation, interviews, etc.). During these periods, the student will be hosted by the Centre français de recherches en sciences sociales (CEFRES), in Prague, Czech Republic. CEFRES is part of the network of French research institutes abroad (UMIFRE). It offers administrative and logistical support and constitutes a stimulating scientific environment, connected with both local and regional research networks. Depending on the case studies chosen, fieldwork in other countries may be required.

Profile

  • The candidate must hold a Master’s Degree in social sciences (history, anthropology, sociology, political science) with a specialization in Central and Southeast European studies and/or South Asian area studies. He/she must not be enrolled in another doctoral programme. Mastering one of the languages of Central Europe, Southern Europe and Eastern Europe is requested, and if fieldwork includes a country in Asia, the idiom of this country must also be known.
  • The doctoral thesis can be written in French or in English.

Conditions

  • The PhD is funded. The selected PhD candidate will sign a “contrat doctoral” granting 2135 euros (gross salary) per month for a period of three years from 1st of October 2019 to 30th of September 2022.
  • The PhD is funded by the CNRS and is a CNRS doctoral contract.
  • The PhD candidate will conduct his or her work based at the CERI – Sciences Po in Paris, France.

Applications

All applications for the funded PhD position within the framework of the CNRS-funded project have to be made – exclusively by email – to the following address: nadege.ragaru@sciencespo.fr

Only complete applications will be reviewed.

The candidates will apply for thePolitical Science Doctoral Programme.

Please include in the subject of your email: CNRS Project “Justice, law and politics of history in Central Europe and/or South East Asia”

Applications requirements are available on the Doctoral school website: http://www.sciencespo.fr/ecole-doctorale/en/content/admission-phd

Attention: You must include the following documents in your application:

  • A thesis project in PDF or Word format (2,000 to 5,000 words maximum)
  • A synopsis of your thesis project (two pages) in PDF or Word format
  • Two academic recommendation
  • A CV
  • Proof of identity
  • A copy of the last completed degree (for the PhD in political science, highest honours on the Masters thesis is required) 
  • Transcripts
  • A signed letter from Nadège Ragaru, indicating that she accepts to supervise your thesis and a letter from the CERI Director indicating that he accepts to host you in the research unit. 

Special deadline

The applications are open till the 9th of September 2019 midnight.

Candidates might be contacted for Skype interview between the 10 and 20 of September 2019.

For all questions regarding the project and the academic profile please contact: nadege.ragaru@sciencespo.fr.

For further information about the CERI, see: http://www.sciencespo.fr/ceri/fr.

For further information about the Doctoral school, see: http://www.sciencespo.fr/ecole-doctorale/fr.

CFP: Teologie revoluce: Evropa od středověku po moderní dobu

Graduate a Post-Graduate Workshop

Datum:  20. a 21. května 2019
Místo:
 CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1), Centrum medievistických studií (Jilská 1, Praha 1)
Deadline pro podávání přihlášek: 15. ledna 2019
Organizátor: Martin Pjecha (CEU, CEFRES)
Organizován ve spolupráci s: CEFRES, Centrum medevistických studií (CMS), Central European University (CEU)
Jazyk: angličtina

The second millennium of the Church is one of a connected series of “total revolutions”, enacted by those who had been promised Christ’s return and blissful paradise, yet experienced only desperation. Their hatred of this status quo, hatred of heaven’s absence, reached such a state that they fought to bring heaven into the world.[1]

Dnes již klasický Eugenův Rosenstock-Huessyho výklad evropských revolucí, [2] od středověkých až po moderní, kladl především důraz na náboženskou perspektivu. Dříve bylo násilné svržení vládců nebo zničení hierarchií (zejména lidem) téměř nemyslitelné vzhledem k jejich důležitosti pro zachování “politického” a “náboženského” řádu. Po Rosenstocku-Huessym se však badatelé snažili upřednostňovat sociálně-ekonomická, politicko-ideologická, etno-lingvistická a obecně materialistická vysvětlení (závisejících na současných trendech) pro takové násilí. Toto vznikalo na úkor náboženského a teologického vysvětlení násilí. Íránská revoluce v roce 1979 ovšem náboženskou perspektivu zanesla zpět do akademického povědomí. Z interdisciplinárního pohledu bylo (a je) to, co je dnes označováno jako “náboženské”, považováno za jakousi vnitřní významovou strukturu, kterou revoluční činitelé vyjadřovali a informovali o svém jednání. Zároveň se tím zařazovali do existujících božích nebo nad-lidských myšlenkových směrů (augustiniánský, apokalyptický, mystický, atd.) nebo je pod vlivem nových či v té době znovu objevených myšlenkových proudů (humanista, sv. Jáchym, křesťanský platonista, atd.) dále rozvíjeli.

Moderní badatelé stále nemohou vybalancovat emické a etické vysvětlení revolučního jednání. Přesto přinejmenším od 14. století začala vznikat různá hnutí a myslitelé, kteří jasně definovali své násilné revoluční jednání teologickými termíny nebo způsobem, ve kterých pojmy “náboženský” a ” politický” nemůžeme oddělit na dvě odlišné sféry: Apostolic Brethren nebo Cola de Rienzo v Itálii, husité v Čechách, Thomas Müntzer v německých zemích, György Dozsa v Maďarsku, Lollards a Oliver Cromwell v Anglii. Do seznamu bychom ovšem mohli zahrnout i takové události, jako jsou francouzská, panevropská (1848) a ruské revoluce, které tradičně postrádají teologickou analýzu. Taková hnutí stavěla a vyvíjela se na dosavadních základních pravdách, jako je lidské bytí a dějiny, dokonalost světa a lidský vztah k Bohu. Jejich účelem bylo nejen legitimizovat násilné činy (post facto), ale i činitele motivovat, vést a informovat je při jejich cestě.

Cílem našeho workshopu je diskutovat o těchto otázkách a dále rozvést tato a další témata související s revolucemi od středověku po moderní období v západní i východní Evropě. Pokusíme se znovu otevřít historickou debatu o revolucích, které vážně zohledňují politickou i náboženskou stránku problematiky. Chtěli bychom zejména zdůraznit širokou geografickou a chronologickou oblast a uvést nové a interdisciplinární přístupy, které by zpochybnily již zavedené historiografické narativy. Ve workshopu budou účastníci rozděleni do tematických skupin a budou vyzváni reagovat na příspěvky ostatních. Mezi témata/otázky, které nás budou zajímat, patří:

  • Mají “totální revoluce” druhého tisíciletí společnou náboženskou formu?
  • Je moderní člověk narozen mimo revoluci?
  • Do jaké míry mohou být revoluce porovnávány, považovány za součást trendu či viděny jako jedinečné?
  • V čem byly “novátorské” kulturně / intelektuálně / nábožensky heterodoxní symboly, jenž vedly povstání a revoluce?
  • Pokud jde o vzpoury a revoluce, existují nějaká zvláštní období pro evropskou historii?
  • Do jaké míry “nové” myšlenky a tradice, které se vynořují z dřívějších období, ovlivňují pozdější nábožensko-politického myšlení až do současnosti?

Hlavní hosté:

  • Dr. Phillip Haberkern (Boston University)
  • Dr. Matthias Riedl (Central European University, Budapešť)
Vědecká komise:
  • Dr. Jérôme Heurtaux (CEFRES, Praha)
  • Dr. Matthias Riedl (Central European University, Budapešť)
  • Dr. Pavel Soukup (Centrum medievistických studií, Praha)
  • Martin Pjecha (CEU/CEFRES)

Žádáme zájemce, aby poslali do 15. ledna 2019 Martinovi Pjechovi (Pjecha_Martin@phd.ceu.edu) stručný abstrakt jejich 20-ti minutového příspěvku (200-300 slov). Měli by se zejména zaměřit na to, jak jejich příspěvek může přispět k tématu workshopu. Přednášející by měli být připraveni zapojit se do živých diskusí v angličtině týkajících se příspěvků účastníků a dalších témat.

Omezené finanční příspěvky na cestu do Prahy budou k dispozici pro ty, kteří nemají příležitosti využít financování od své instituce. Prosím zašlete nám svou žádost o finanční příspěvek spolu s abstraktem.

[1] Wayne Cristaudo, “Eugen Rosenstock-Huessy”, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL = <https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/rosenstock-huessy/>.

[2] Zvláště v jeho Die europäischen Revolutionen und der Charakter der Nationen (1931).

CFP – Budoucnost prasat 1: Opětovné jednání o “divočině” ve světech více než lidských

Workshop

Organizovaný výzkumným týmem projektu Bewildering Boar – Aníbal Arregui, Luděk Brož, Marianna Szczygielska, Virginie Vaté a Erica von Essen (Swedish University of Agricultural Sciences)
Datum
: 16.-17. října 2018
Místo: bude upřesněno
Jazyk: angličtina

Popular media reports reveal that in many places of our planet animals considered “wild” attract significant public attention as they (re)enter into what we used to think were almost exclusively human habitats. Pokračování textu CFP – Budoucnost prasat 1: Opětovné jednání o “divočině” ve světech více než lidských

Diskuse o normách vědeckého psaní

Datum a místo: 23.-24. května 2018, Praha
Uzávěrka pro podání přihlášek: 2. dubna 2018
Organizátor: Julien Wacquez (EHESS, CESPRA, CEFRES)
Partneři: CEFRES, EHESS (Paris), Filozofický ústav AV ČR, Univerzita Karlova
Jazyk: angličtina

Tento workshop je otevřen mladým vědcům (doktorandům a postdoktorandům) věnujícím se různým disciplínám buď ve Francii nebo v zemích Visegrádské čtyřky, stejně tak vědcům z týmu CEFRES. Žádáme Vás o poslání návrhu do diskuse (CV, abstrakt dlouhý cca 300 slov, opatřen názvem) na: julien.wacquez@cefres.cz.

Náš workshop bude probíhat dva dny:

Pokračování textu Diskuse o normách vědeckého psaní

Voltaire mezi Rýnem a Dunají (18. – 19. století)

Voltairovy dny

Uzávěrka přihlášek: 20. února 2018
Pořadatel: Guillaume Métayer (CELLF – CNRS)
Partneři: CELLF (UMR 8599), Société des Études Voltairiennes, CEFRES, CERCLL (Univerzita Julese Verna, Pikaride)
Kdy a kde: 22. – 23. června 2018, Univerzita Paris-Sorbonne
Jazyk: francouzština a angličtina
Kontakt: gme.metayer@gmail.com

Nikdo mezi osvícenskými francouzskými spisovateli a filozofy neměl tak rozsáhlé vztahy s německy mluvícím světem jako Voltaire. Vedle mnoha pobytů v Německu a  dobře známého jmenování komorníkem Fridricha II. na pruském dvoře pobýval Voltaire také v Gotě a Cáchách. Jeho návštěvy, vztahy a především četby inspirovaly mnoho nejrůznějších děl, mezi něž patří i Candide (1759). Vestfálsko bylo také filozofickou inspirací pro významnou kapitolu Eseje o mravech a duchu národů (L’Essai sur les Mœurs ) (1756) a Voltaire napsal na žádost princezny Sasko-Gothajské další a podrobnější historický výčet nazvaný Annales de l‘Empire (1753). Historie války (L’Histoire de la guerre) z roku 1741 (obsažená v Précis du Siècle de Louis XV) také bere v potaz tuto politickou a kulturní jednotu s jejími měnícími se hranicemi. Jako historik se Voltaire zabýval zásadními tématy, jako je boj mezi temporálními a duchovními silami – zejména mezi papežstvím a Svatou říší, reformací a obšírněji evropskou politickou a náboženskou identitou.

Voltairův intenzivní zájem o Německo je ovšem nejednoznačný: zajímá se o říšskou politiku, historii a naději spojenou s příchodem “krále filozofa” v Berlíně na úkor německé literatury, jazyka a umění, kterými pohrdá. Tato nekonzistentnost vysvětluje složitou a polemickou povahu Voltairova ohlasu v německy mluvícím světě. Ze začátku převládali jeho příznivci, jejichž chválu ale s několika výjimkami (Schiller, Goethe, Heine) brzy vystřídala kritika reprezentantů německého literárního a filozofického obrození. Dokonce ještě před nástupem romantismu udal Lessing tón této kritické tradici, ve které pokračoval i August Wilhelm Schlegel. Teprve od sedmdesátých let devatenáctého století s přehodnocením Davida Friedricha Strausse, Dubois-Reymonda a především Nietzscheho, začíná postava Voltaira utvářet základní kámen evropského Osvícenství.

Interakce mezi Voltairovým německým pohledem na svět a německým (později středoevropským) přijetím filosofa- spisovatele bude jádrem této konference, konající se čtyřicet let po konferenci v Mannheimu*. Příspěvky zabývající se studiemi příjmu, cirkulace a překladu nebo seminárními monografiemi a týkající se obou dimenzí tohoto hermeneutického “Wechselwirkungu” budou vítány. Osud Voltairovy myšlenky v  Rakousku ( především Maďarsko a Galicie) by také nabídl velmi zajímavé případové studie.

Voltaire und Deutschland. Quellen und Untersuchungen zur Rezeption der Französischen Aufklärung. Internationales Kolloquium der Universität Mannheim zum 200. Todestag Voltaires [Mannheim, 1978], Stuttgart 1979.

Když všechny cesty vedly do Paříže. Umělecké výměny mezi Francií a střední Evropou v 19. století

Uzávěrka podání přihlášek: 18. března 2018
Organizátorky: Kristýna Hochmuth (UDU FF UK, NG) a Adéla Klinerová (UDU FF UK, EPHE, CEFRES)
Partneři: CEFRES, UDU FF UK, UDU AV ČR, NG
Datum a místo konání: 26.–27. června 2018, AV ČR, Národní 1009/3, Praha 1, sál 205
Jazyky: francouzština, angličtina

PRAKTICKÉ INFORMACE

Workshop, otevřený doktorandům, postdoktorandům a mladým badatelům pořádá Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) spolu s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚDU FF UK), Národní galerií v Praze (NG) a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR). Událost bude zahájena přednáškou našeho hosta, profesora Marka Zgórniaka (Ústav dějin umění, Jagellonská Univerzita, Krakov ) a doplněna doprovodným programem určeným všem účastníkům.

Pokračování textu Když všechny cesty vedly do Paříže. Umělecké výměny mezi Francií a střední Evropou v 19. století