Archiv rubriky: Calls for Papers

Calls for Papers, seminare, workshop

CFP – Ne/způsobilost, “postižení” a hendikep ve společenských a humanitních vědách

 Interdisciplinární workshop

Organizátoři: Kateřina Kolářová (FHS UK), Martina Winkler (Christian-Albrechts-Universität, Kiel), Filip Herza (FHS UK / CEFRES), Kamila Šimandlová (FHS UK)
Kdy: 17. 2. 2018
Kde: Akademické Centrum, Husova 4a, Praha 1
Jazyk: Česky
Zasilání příhlášek do: 20. 12. 2017

Konceptualizace zdraví a nemoci, biologické prekarity, forem stigmatizace, hendikepu a znevýhodnění zásadně ovlivňují humanitní i sociálněvědné diskuze. Cílem workshopu je nabídnout fórum k diskuzi o různých teoriích tělesnosti a možnostech interdisciplinárních přístupů. Workshop usiluje o prohloubení dialogu mezi disability studies a dalšími obory humanitních a společenských věd. Nabízíme prostor k interdisciplinárnímu dialogu o tématech, která již v českém prostředí ve vztahu ke zdraví, ne/způsobilosti, postižení a hendikepu rezonují a zároveň usilujeme o otevření diskuze k tématům prozatím opomíjeným. Vítáme především intersekcionální konceptualizace, které budou kategorie zdatnosti, zdraví a nemoci, mentální, tělesné a senzorické jinakosti vztahovat ke kategorizacím genderových a etnických vztahů, stejně jako sociálnímu statusu, třídě, věku, sexualitě a dalším relevantním kategoriím diference a moci.

Zvláště, nikoliv ale výlučně, vítáme příspěvky, které budou tematizovat:

  • Kulturní reprezentace a kulturní praxe těla, zdraví, nemoci, postižení a jejich historické proměny
  • Formování a mechanismy udržování symbolického řádu ne/způsobilosti a postižení a jejich narušování v minulosti i současnosti
  • Morální ekonomie postižení a koncept sociálního státu mezi státně socialistickým zřízením a postsocialismem
  • Politiky postižení ve vztahu k post-/kolonialitě
  • Transnacionální překlady politik postižení a jejich dynamika
  • Zdraví jako morální imperativ
  • Proměna expertních diskurzů, formování laických a kolektivních forem expertízy v 19. až 21. století.
  • Podoby emancipačních diskurzů, strategií a platforem
  • Politiky inkluze a formy sociálního vyloučení
  • Ústavní péče a proces de-institucionalizace
  • Formování biopolitik postižení
  • Intersekcionální metodologie

V případě zájmu o účast na připravovaném workshopu, zašlete abstrakt příspěvku nejpozději do 20. prosince 2017 na adresu: Kamila Šimandlová, simandlova@outlook.com Do předmětu uveďte: „Workshop postižení“.

Workshop je organizován v rámci mezinárodního projektu “(Post)Socialistická modernita a proměny sociálních a kulturních politik “postižení”, podpořeného Grantovou agenturou České republiky a Deutsche Forschungsgemeinschaft, který je realizován na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Na organizaci workshopu se spolupodílí CEFRES a Sociologický ústav AV ČR.

Calls for Papers, Mezinarodni Konference, Ostatní aktivity

CFP: Myšlenky a slova – Filosofie z hlediska rukopisů a archivů

Myšlenky a slova: Filosofie z hlediska rukopisů a archivů – Metodologie, dějiny a perspektivy

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES)
Datum a místo: 7.-9. června 2018 v Praze
Uzávěrka podání přihlášek: 21. ledna 2018
Jazyk: anglicky
Partneři: ITEM, IMEC, Archiv Jana Patočky (AV ČR), FHS UK

Prosíme, abyste návrhy příspěvků (název a abstrakt v délce 300 slov) zasílali spolu s bio-bibliografickým profilem na adresu benedetta.zaccarello@cefres.cz.

Philosophy is written, practiced, lived through: it is the translation of the experience of a thinking subjectivity in a conceptual alphabet and a verbal fabric. The I of philosophy is a chimera whose head tickles the heights of abstract concepts and universal discourses, while its body is grounded in the lived experience. At the hinge between these two realms called for by the speculative effort, stands the verbal material. Its meaning can only be determined taking into account its relationship to its contexts, the writing and reading practices surrounding it, the horizons of significations and even the implicit polemical charge which characterizes every philosophical contention. Likewise, the specificity of each theoretical expression is both the sine qua non condition for the perpetuation of a discipline looking to evolve and transcend its own categories, and the most subjective and personal aspect of a work that traditionally aims at the “neutrality” of abstraction.

The “making of a philosophical text”, including its cultural features and societal contingencies, challenges the representation of the discipline’s history as a series of abstract findings and innovative intuitions that constitute the landmarks of our paradigms. The philosopher who writes is the first inclined to erase the complex intricacies of the negotiations between existence and theory, between conceptual inventiveness and shared vocabulary inherited from a centuries-old tradition. Yet it is obvious that the dynamics of philosophy production and reception are a complex phenomenon whose writing nature is a crucial stake.

As reminded by Derrida reading Paul Valéry, such dimension of the philosopher’s work is constantly and almost physiologically overlooked in the representations of the discipline’s aims. Strong borders seem to delimitate fields renowned to be dissimilar, if not incompatible: philosophy and literature are therefore often seen as rival siblings, and their respective horizons do not take easily into account some elements that turn out to be indispensable to understand—from a dynamic, historical-cultural point of view—the production of theoretical prose. Likewise, and opposite to the tradition of the Romantic period for instance, intellectual work rarely binds philology and philosophy.

For all these reasons, the philosophical manuscript is an odd object that has only recently started to receive proper appraisal. In Europe nevertheless, the creation of archive centers gathering major philosophical data—such as Nietzsche, W. Benjamin or Kierkegaard—has sustained the memory of philosophical writing and enabled such “arches” to cross time waiting for the moment when, partly thanks to the development of digital humanities, these materials could get a much deserved attention. Thanks to the editing of philosophical manuscripts, the information contained by such media beyond the text itself turns out to be manyfold. The ontology that vitalizes and structures the hermeneutical gesture behind the work on manuscripts is indeed different. Such perspective enables to look at the evolution of a theoretical thought as a living and specific adventure, and the history of the discipline a dynamic, manifold and choral process. Still, not all the documents, as dispersed and little known traces of the philosophical practices, can be turned into books and remain hidden to the public eye. But it is beyond doubt that accessing these archives often enables to better understand the appearance, the method, the approach and even the sources, along with the polemical targets and the hints that published books tend to excise or dim.

Often only the specialists working on the critical edition of the works of a thinker-writer, or the archivists in charge of a fund are able to develop knowledge from such materials: working on archives demands time, and it does not match the rhythms imposed today to research and intellectual production. Therefore creativity expressed by researchers as they come up with ad hoc tools to publish or interpret a set of manuscripts has not yet been subjected to a comparative approach aiming at setting common methodological principles. If genetic criticism has developed since the 1970s an important set of tools and philological methodology specific to the study of writers’ manuscripts, little has been done to elaborate guidelines when dealing with philosophical archives.

This conference aims at establishing a dialogue between specialists from various countries and continents who have worked on different corpus so to sketch a few first methodological lines and establish a collaborative pioneer network. The publication of the conference proceedings should be a first cornerstone of this new consortium.
As the history of several philosophical archives and their anchoring in history as such, we hope to shed some light on these places as knowledge sources and field training and to advocate for the inclusion of such materials for a new approach to the history and the exegesis of theory.

V rámci konference se budou pořádat čtyři panely:

1 – Archives’ History/Histories. We welcome contributions dealing with the history of philosophical archives as institutions and how they became embedded in the cultural and social landscape of their time. On the other hand, the history of philosophy that can be reached through working on manuscripts shall be tackled.

2 – Conservation & Edition. The aim is to collect the testimonies of various specialists who have worked as curators and/or editors of philosophical manuscripts to better understand the specific challenges they may have met with each specific theoretical writing.  Issues pertaining to the digitalization of theoretical funds and to the intelligibility of its objects will also be addressed. We welcome papers on paradigmatic cases that can also fit within the 3rd type of propositions below.

3 – Editions & Exegesis: approaches and methodologies. Several contributions and a round table should open common methodological perspectives from the observation of several philosophical corpus. We aim at sketching a guideline applied to philosophical manuscripts, whether from the point of view of interpretation or of publishing.

4 – The Archives of Theory. This last panel aims at collecting propositions dealing with theoretical corpus outside philosophy, sic as literary theory, art history, science history, semiotics… This comparative perspective should bring up the specificities of this type of documents in their relation to the philosophical materials.

Calls for Papers, workshop

CfP: (Trans)missions: Monasteries as Sites of Cultural Transfers

Deadline pro zasílání příspěvků (250 slov): 26. června 2017
Zveřejnění výsledků: 31. července 2017
Místo a čas konání: Praha, 25.-(26) září 2017
Vědečtí organizátoři: Monika Brenišínová (SIAS FF UK), Katalin Pataki (CEU/CEFRES) a Lenka Panušková (ÚDU AV ČR)

Ve spolupráci Střediska ibero-amerických studií, Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách a Ústavu dějin umění Akademie věd ČR se dne 25. září 2017 uskuteční workshop s názvem (Trans)missions: Monasteries as Sites of Cultural Transfers. Spolupráce probíhá v rámci výzkumného projektu „Cataloging and study of the translations of Spanish and Ibero-American Dominicans“.

Předmětem workshopu je fenomén kláštera jako mnohostranné výzkumné téma v co nejširší, interdisciplinární perspektivě. Vítány jsou především příspěvky zabývající se rolemi kláštera a jeho institucí v procesech kulturní výměny a změn či utváření hmotné a duchovní kultury a politicko-mocenských vztahů. Záběr workshopu není nijak časově, geograficky, ani konfesijně vymezen, neboť jeho cílem je podnítit dialog mezi vědci z různých vědeckých oborů.

Kláštery, v jejichž stěnách vznikala literární díla, kázání, překlady a umělecké předměty, po staletí fungovaly jako centra vzdělávání a kultury. I když někdy sloužily klášterní stěny jako neproniknutelná bariéra oddělující mnichy od vnějšího světa, častěji sloužily tyto stavby jako vědomý politický nástroj, který spoluutvářel duševní i hmotný prostor nejenom v rámci klášterních zdí, ale i za nimi. Kláštery mezi sebou vzájemně spolupracovaly, udržovaly čilé vztahy se svým bezprostředním okolím, jakož i s představiteli světské moci a stávaly se tak součástí větších intelektuálních, duchovních, hospodářských a politických sítí. Sloužily jako výchozí body při kulturních a náboženských misiích a dobývání nových území, čímž přispívaly k vzájemné mezikulturní výměně a interakci a usnadňovaly tak výměnu a přenos znalostí mezi jednotlivými kulturami a náboženstvími. Dlouhodobá přítomnost klášterů na území pak zajišťovala kontinuitu, jež umožňuje zkoumání změn z hlediska času dlouhého trvání (longue durée). A i když samotný prostor kláštera podléhal vývoji a změnám (včetně hmotné kultury a architektury), stejně tak jako krajina kolem, kláštery významně přispěly k formování, takových fenoménů, jako jsou identita, hranice a migrace, které jsou předmětem našeho zájmu.

Vítány jsou zejména příspěvky z následujících tematických oblastí:

– církevní řády jako činitelé společenského formování; christianizace; konfecionalizace; kolonizace; kulturní, náboženské a politické misie; církevní a společenské reformy; atd.

– kláštery jako prostředníci v toku a výměně idejí; materiálního zboží (artefakty, relikvie, vzácné zboží, léčivé látky atd.); náboženské, vzdělávací a léčebné praktiky

– činnost klášterních institucí a jejich vliv na okolí a vnímání krajiny (např. zemědělské postupy, zakládání farností, kaplí, svatyní apod.)

Workshop je zaměřen především na mladé začínající vědce z řad studentů doktorských studijních programů a postdoků. Jeho cílem je prozkoumat možnosti společného výzkumu výše zmíněných témat a položit tak základy budoucí spolupráce. Důraz je přitom kladen na inovativní a interdisciplinární přístup, a to nejen mimo hranice vědeckých disciplín, ale také národů. Zároveň by rád podnítil debatu vedenou zástupci z řad zkušených  akademiků a sloužil jako platforma pro představení výzkumných projektů, pracovních skupin a publikací. Vybrané příspěvky budou publikovány v rámci monotematického čísla časopisu Střediska ibero-amerických studií Ibero-Americana Pragensia. Hlavním jednacím jazykem setkání je angličtina, avšak přijímány jsou i abstrakty předložené v jiných svétových jazycích (němčina, francouzština, španělština).

V případě zájmu o účast, zašlete abstrakt příspěvku (250 slov) včetně svého jména a akademické afiliace na následující e-mailovou adresu: workshopSIASCEFRES@gmail.com, a to do pondělí 26. června 2017. O výsledku výběru budou uchazeči informováni do 31. července téhož roku.

Calls for Papers

Po stopách romské genocidy: rodiny jako šiřitelé zkušeností a paměti

První mezinárodní konference v Praze

Forum for Romani Histories

Kdy: 20.-22. září 2017

Kde: Akademie věd České republiky, Vila Lanna, Praha

Uzávěrka pro podávání přihlášek: 31. března 2017

Více o iniciativě Forum for Romani Histories zde

Více o týmu Fora zde

 Konference je společnou událostí dvou nedávných akademických iniciativ zaměřujících se na dějiny Romů a podporujících nové přístupy ve výzkumu v této oblasti. Jedná se o Prague Forum for Romani Histories a výzkumnou síť zaměřenou na odkaz romské genocidy v Evropě po roce 1945, která byla založena Radou pro výzkum v oblasti umění a humanitních věd (AHRC, Velká Británie). Cílem obou iniciativ je podnítit debatu na téma dějin Romů jako součásti dějin Evropy a současné evropské společnosti.

Iniciativa výzkumné sítě zaměřené na odkaz romské genocidy v Evropě po roce 1945 Legacies of the Roma Genocide in Europe since 1945, financovaná z prostředků Rady pro výzkum v oblasti umění a humanitních věd, představuje mezinárodní uskupení historiků, vědců v oblasti společenských věd a studentů jazyka a kultury, kteří spolupracují se zástupci romských komunit a zkoumají, jak politika genocidy zmítající Evropou od poloviny 30. let 20. století až do roku 1945 utvářela společenskou, politickou a kulturní historii Romů po roce 1945. Uskupení je vedeno Celií Donertovou a Evou Rosenhaftovou z Univerzity v Liverpoolu ve spolupráci s projektem MigRom z Univerzity v Manchesteru a Seminářem romistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Konference má blízko ke svým dalším aktivitám plánovaným na rok 2017 (workshopy pro vědce na téma konceptuálních přístupů a státních praktik i další události pro širokou veřejnost).

Prague Forum for Romani Histories je mezinárodní akademická iniciativa, jejímž cílem je podporovat interdisciplinární, intersekcionální a nadnárodní výzkum a diskusi o studiu Romů jako nedílné součásti evropských společností a jako integrální složky historického výzkumu v oblasti evropských i mimoevropských dějin. Prostřednictvím podpory  metodologických přístupů soustředících se na procesy sociální diferenciace a uznáváním problematické role disciplín reifikujících nerovné mocenské vztahy se Forum snaží přispívat k decentralizaci homogenních narativů založených na národnosti a identitě v evropských dějinách. Tím se také pokouší o reflexivní a sebekritické práce, které by zdůraznily roli Romů jako dějinných spoluaktérů, aniž by zlehčovaly jejich diskriminaci nebo perzekuce. Institucionálně je Forum ukotvené v rámci Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Jeho partnery jsou CEFRES, Hlavní město Praha a Seminář romistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Plánovaná konference je inaugurační událostí Fora.

Konference bude doplněna workshopem pro studenty doktorského a magisterského studia, jejichž závěrečné práce se zakládají na historickém přístupu ke studiu Romů. Workshop bude organizován iniciativou Prague Forum for Romani Histories ve spolupráci s letní školou NAIRS (síť akademických pracovišť zabývajících se romistikou). Pro více informací navštivte internetovou stránku iniciativy Prague Forum for Romani Histories a/nebo NAIRS.

Calls for Papers

Soudní rozhodnutí, veřejné události: zločinci druhé světové války před soudem

Deadline pro zaslání návrhů: 30. března 2017
Zveřejnění výsledků: 1. června 2017
Kde a kdy: 12.-14. října 2017, CEFRES, Praha

Jazyk: anglicky

Konference vznikla na základě tří projektů: rusko-francouzského projektu o soudních řízeních v Sovětském svazu (FMSH/RGNF), mikroprojektu Labex Création, Arts, Patrimoines ‘Images de la justice” a projektu WW2CRIMESONTRIAL1943-1991 podpořeném francouzskou Národní agenturou pro výzkum.

Partneři: CEFRES, Centre Marc Bloch, CERCEC, CEFR, GDR CEM, CERHEC

Vědecká rada: D. Astashkin, A. Blum, A. Kichelewski, S. Lindeperg, F. Mayer, G. Mouralis, M. Steinle, I. Tcherneva

Návrhy prosím podávejte v angličtině do 30. března 2017 na adrese https://ww2justice.sciencesconf.org/submission/submit. Návrh by měl mít rozsah 300 slov a obsahovat název, vybranou bibliografii a krátké resumé.

Kontakty:
Audrey Kichelewski: kichelewski@unistra.fr
Irina Tcherneva: irina.tcherneva@ehess.fr

Cestovní náklady a náklady na ubytování hradí organizátor přednostně za badatele, kteří nemají pevnou pracovní pozici.

Abstrakt v angličtině

The social history of trials of war crimes and of crimes against humanity,[1] which took place in the aftermath of WWII and its following decades, opens up two new investigation fields. First, taking into account the legal, political and social dimensions of these trials calls forth the inclusion of the various actors who co-produced the legal action. Recent historiography has indeed started to investigate the practices and discourses of the professionals working in the justice system, as well as of the political authorities and of the witnesses who somehow shaped the trials. Second, the diversity of the media mobilized to cover the trials, along with the diversity and temporalities of their hybrid usages, are still a brand new field of exploration. Therefore, the studies focusing on the platforms disseminating the information about these trials cast a new light on the frictions between the ‘legal dramaturgy’ and those provided by journalistic, literary, and visual narratives.

The aim of this conference is to join these two fields of investigation focusing on the trials which were designed as public events. By including the many professional and social actors who got involved and shaped such public, or publicized, trials, we endeavour to question the notion of publicization. The political and institutional choices not to have closed hearings had an impact on the ways such trials were made public. A specific policy accompanied the distribution of the information in order to channel their perception by the population as well as the interactions . On an epistemological level, putting at a distance the notions of communication and mediatization allows for a reappraisal of these actors, who were more than those implementing political decisions. It also enables to consider the press, written or filmed, the radio and the theatre, not only as sheer channels of political information through other media. Analysing the forms of involvement of these various actors (magistrates and police force, whistle-blowers, witnesses, defendants…) should therefore be crossed with a study of the part played by the media supports in the organization, the development and the reception of the trials. The conference will thus highlight the specificity of these publicized trials within the procedures conducted against criminals against humanity.

The tensions between the legal and historical nature of such trials shall not only be studied through the intents and practices of the political and legal authorities, but also through the part played by the other co-makers of the event. Special emphasis will be put for instance on the search for perpetrators by former victims who called on investigative bodies to bring them to justice, on the involvement of commemorative associations in organizing the trials, on the reactions of the public, on the media coverage of the trials. the readers of the newspapers which published such promotional materials, demanded heavier sentences and a large coverage of the prosecutions of war criminals. Was such public participation only organized from the top? Moreover, legal and media actors, witnesses and memory communities took part in the shaping of WWII narratives promoted in the public space in part by legal action.

If we consider these trials as social facts, another challenge must be met that concerns more specifically the trials taking place in the East of Europe, in the states undergoing Soviet satellization. An analytical method seeks to understand how public space was thought up in socialist regimes. Benefiting from the outcomes of the research led on the forms of autonomy of social actors under socialism, we strive to intertwine this perspective with a comparative approach as we investigate the trials taking place in Eastern and Western Europe. Such approach will enable to deal both with the political dimension of public trials and with the forms of mobilization of professional and social actors in the context of the Cold War.

The political time frame pertaining to each country will be taken into consideration. For instance, the legacy of the Soviet trials of the 1930s shall not be overlooked, although the transformations introduced in the after-war should not be underestimated. How were such trials of crimes against humanity employed in order to consolidate the internal legitimacy of the various regimes, to unfold political pedagogy and stir popular participation within the societal project aimed at? Did individual requests or popular unrest influence the choice to make these trials public or not? The proposed method should enable to position them in connection with the national narratives on WWII cast after the war and to give a sense of the responses according to the various types of political regimes.

[1]  The generic term ‘war crimes’ was commonly used in the texts and proceedings of this period referring to acts and violations of the rights and customs of war (definition of “war crimes” in the August Statute of the International Military Tribunal, 1945), and to ‘crimes against humanity’ (ibidem).

[2] Interrogation which continues the analyses on Western media transforming the information on such trials. A. Pinchevski & T. Liebes 2010, M. Steinle 2004, J. Maeck & M. Steinle 2016.

Topics

The conference will be built around three research topics. Which professional, institutional and individual actors got involved as these trials unfolded within the different historical and national contexts, and what was the extent of their autonomy? To what political and social aims did the publicization practices of these trials answer to? How did the arts and the press media shape the reception of these trials?

The first research topic of this conference shall be devoted to identifying of the involved actors, and to understanding the forms and extent of their involvement, and the mutual interactions of such actors with uneven political and symbolic assets. It shall follow the steps of the publicization of the trials: the mobilization of actors (broadly speaking, e.g. including close and distant audiences of the trials); the making of media (films, photography exhibitions, etc.); the reception.
Papers dealing with the following topics will be especially welcome: what relationships did political makers engage with the population? What could prompt new actors (institutional, associative…) to get involved as the trials were set up? What interactions can be observed during the reception of these trials? In socialist regimes, could the political pedagogy conducted by political authorities during the trials stir social initiatives? According to which criteria, the degrees of the autonomy of the bottom up legal elaboration can be determined for different national contexts?

The second research topic shall investigate the aims granted by the State to such public trials and their political consequences. The reinterpretation of WWII during the trials stands out within the range of legitimacy strategies followed by the State. Was the public nature of these trials connected with commemorative endeavours, even with small-scaled investigations? More broadly, how were such decisions to make these trials public received? In this wake, what practices were unfolded by legal and professional actors or by witnesses? What spaces of autonomy were at stake as knowledge and expertises met? What pedagogy of power can be disclosed as the work of the legal system received such emphasis?

Special focus shall be put in a third topic area on the communication tools used to cover the trials and on their content. Connecting studies on cinema, the written press, the radio, leaflets, and the arts, can help understanding the specificity and temporality of the usages of each medium.
Media professionals, who put into words and images the portraits of the victims, the perpetrators and the witnesses, shall be put under scrutiny, along with the processes they resorted to. How did they interact with the know-how and the documentation that were provided by other professional actors implied in setting up the legal procedures? In which social, political and professional contexts did the visual and textual representations get shaped? How did the media impact the trial dramaturgy, the attorneys, judges, defendants and witnesses?[2] What portraits of the public did they sketch? Observing the possible correlations, or even confrontations, between the ‘legal dramaturgy’ elaborated by legal actors and the police, on the one hand, by the media on the other, shall be at the core of this topic.

Papers can consist in case studies of trials or approach transversal dynamics can focus on types of involved actors, forms of public engagement and of mediatization of the trials. The analysis of international dimensions of such trials is particularly welcome, both in terms of aims sought by a large-scale media coverage and in terms of international exchange of information, legal know-how, witnesses, exhibits.

Selective Bibliography

  • Astaškin, Dmitrij. 2014. ‘Otkrytyj sudebnyj process nad nacistskimi voennymi prestupnikami v Novgorode (1947 god)’, in: Janin, V. (Ed.), Novgorodskij Istoričeskij Sbornik. Sbornik Naučnyh Trudov. Velikij Novgorod, Institut istorii RAN / Novg. gos. universitet, Velikij Novgorod: 352-375.
  • Astaškin, Dmitrij. 2015. Sovetskij Njurnberg. Processy nad nacistskimi prestupnikami na territorii SSSR v 1943-1949 gg.. Rossijskoe istoričeskoe obščestvo / Gosudarstvennyj central’nyj Muzej sovremennoj istorii, Moskva.
  • Bankier, David & Michman, Dan (Eds.), 2010. Holocaust and justice: representation and historiography of the Holocaust in post-war trials. Yad Vashem, Jerusalem, Israel.
  • Barbat, Victor. 2017. ‘Une guerre en marge. Le conflit sino-japonais sur les écrans soviétiques, 1938-1941’. Conserveries mémorielles. To be published in 2017.
  • Berkhoff, Karel C. 2009. ‘“Total Annihilation of the Jewish Population”: The Holocaust in the Soviet Media, 1941-45’. Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History 10 (1): 61 ‑ 105.
  • Berkhoff, Karel C. 2012. Motherland in Danger Soviet Propaganda during World War II. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press.
  • Bosch. William. 1970. Judgement on Nuremberg. American Attitudes toward the Major German War-Crime Trials. Chapel Hill, University of North Carolina Press.
  • Cassiday, Julie A. 2000. The Enemy on Trial: Early Soviet Courts on Stage and Screen. DeKalb, Ill.: Northern Illinois University Press.
  • Cehreli, Ayse Sila. 2014. Les magistrats ouest-allemands font l’histoire: la “Zentrale Stelle” de Ludwigsburg. Paris, France: L’Harmattan.
  • Christian, Michel & Emmanuel Droit. 2005. “Écrire l’histoire du communisme : l’histoire sociale de la RDA et de la Pologne communiste en Allemagne, en Pologne et en France”. Genèses no 61 (4): 118‑33.
  • Delage, Christian. 2006. La vérité par l’image: de Nuremberg au procès Milosevic. Paris: Denoel.
  • Delpla, Isabelle. 2011. Le mal en procès: Eichmann et les théodicées modernes. Paris: Hermann.
  • Douglas, Lawrence. 2001. The Memory of Judgement Making Law and History in the Trials of the Holocaust. New Haven [CT]: Yale University Press. http://site.ebrary.com/id/10217106.
  • Douglas, Lawrence, Martha Merrill Umphrey & Austin Sarat. 2005. Law on the Screen. Stanford: Stanford University Press.
  • Douglas, Lawrence, 2016. The right wrong man: John Demjanjuk and the last great Nazi war crimes trial. Princeton University Press, Princeton.
  • Dufour, Diane & Christian Delage. 2015. Images of conviction: the construction of visual evidence. Paris: Le Bal : Éditions Xavier Barral.
  • Feferman, Kiril. 2014. ‘Soviet legal procedures against the Nazi criminals and Soviet collaborators as Historical Sources’. Legacy, no 6: 34‑ 43.
  • Feltman. Brian K. 2004. ‘Legimizing Justice: The American Press and the InternationalMilitary Tribunal, 1945–1946’. Historian, 66 (2): 300–319.
  • Fischer, Axel. 2014. ‘Promoting International Criminal Law: The Nuremberg Trial Film Project and US Information Policy after the Second World War’. In Historical Origins of International Criminal Law: Volume 1, Morten Bergsmo, Wui Ling Cheah, et Ping Yi: 623‑53.
  • Friedman, Alexander. 2016. ‘Krankenmorde im Raum Minsk und ihre Aufarbeitung in der Sowjetunion und in der Bundesrepublik Deutschland’ in Alexander Friedman and Rainer Hudemann (eds.): Diskriminiert – vernichtet – vergessen. Behinderte und Kranke in der Sowjetunion, in den besetzten sowjetischen Gebieten und im Ostblock, Stuttgart: Franz Steiner Verlag: 395-414.
  • Friedman, Alexander, 2016. “”Objektiv unausweichliche Maßnahmen“. Die Ermordung von Menschen mit körperlichen und geistigen Behinderungen In den besetzten sowjetischen Gebieten: Die Beispiele Šumjači (Gebiet Smolensk) und Makar’evo (Gebiet Leningrad)’ In Alexander Friedman and Rainer Hudemann (eds.): Diskriminiert – vernichtet – vergessen. Behinderte und Kranke in der Sowjetunion, in den besetzten sowjetischen Gebieten und im Ostblock, Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 385–393.
  • Hicks, Jeremy. 2012. First Films of the Holocaust: Soviet Cinema and the Genocide of the Jews, 1938–1946. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.
  • Holmila. Antero. 2011. Reporting on the Holocaust in the British, Swedish and Finnish Press, 1945-50. London. Palgrave Macmillan: 89–106.
  • Smith, Jeremy & Melanie J. Ilic. 2011. Khrushchev in the Kremlin : Policy and Government in the Soviet Union, 1953–1964. Milton Park, Abingdon, Oxon ; New York, NY : Routledge.
  • Kantorovitch, Nati. 2007. ‘Soviet Reactions to the Eichmann Trial: A Preliminary Investigation 1960–1965’, Yad Vashem Studies, t. 35. 91–122.
  • Koskenniemi, Martti. 2002. The Gentle Civilizer of Nations: The Rise and Fall of International Law, 1870–1960. Cambridge, UK; New York: Cambridge University Press.
  • Koskenniemi, Martti 2002. Between Impunity and Show Trials. Max Planck Yearbook of United Nations Law 6, 1–35.
  • Kozlovsky-Golan, Yvonne. 2011. “L’image visuelle de la Shoah et les procès de Nuremberg. Le film Les Camps de concentration nazis et son impact”. Les Écrans de la Shoah. La Shoah au regard du cinéma, Revue d’histoire de la Shoah, no 195: 61‑104.
  • Krakovsky, Roman. 2014. Réinventer le monde. Les cadres sociaux d’espace et de temps en Tchécoslovaquie communiste. Paris: Publications Sorbonne.
  • Lindeperg, Sylvie & Annette Wieviorka. 2008. “Les deux scènes du procès Eichmann”. Annales. Histoire, Sciences Sociales 63 (6): 1249‑74.
  • Lindeperg, Sylvie & Annette Wievorka, éd. 2016. Le Moment Eichmann. Bibliothèque histoire. Paris: Albin Michel.
  • Maeck, Julie, et Matthias Steinle. 2016. L’image d’archives : Une image en devenir. PU Rennes.
  • Marrus. M. R.. 2000. “L’histoire de l’Holocauste dans le prétoire”. In Bayard. Florent, (dir.), Le génocide des Juifs entre procès et histoire. 1943-2000. Bruxelles. Complexe: 26–56.
  • Michalczyk, John J. 2014. Filming the End of the Holocaust: Allied Documentaries, Nuremberg and the Liberation of the Concentration Camps.
  • Moine, Nathalie. 2011. ‘Defining “war Crimes against Humanity” in the Soviet Union Nazi Arson of Soviet Villages and the Soviet Narrative on Jewish and Non-Jewish Soviet War Victims, 1941–1947’. Cahiers Du Monde Russe 52 (2-3): 441‑73.
  • Moine, Nathalie. 2013. ‘‘Fascists Have Destroyed the Fruit of My Honest Work”. The Great Patriotic War, International Law and the Property of Soviet Citizens’. Jahrbücher Für Geschichte Osteuropas 61 (2): 172‑95.
  • Mouralis, Guillaume. 2008. Une épuration allemande: la RDA en procès, 1949-2004. Paris: Fayard.
  • Mouralis, Guillaume. 2015. “Outsiders du droit international. Trajectoires professionnelles et innovation juridique à Londres, Washington et Nuremberg, 1943-1945”. Monde(s) 1: 113-34.
  • Mouralis, Guillaume. 2012. ‘Lawyers versus Jurisconsults: Sociography of the Main Nuremberg Trial’, In: X., D.K.M., Leuwers, H. Luyten, D. et Rousseaux, (Ed.), Justice in Wartime and Revolutions: Europe, 1795–1950 : Europe, 1795–1950, Justice and Society. Archives générales du Royaume, Bruxelles: 325–36.
  • Pendas, David O. 2006. The Frankfurt Auschwitz trial, 1963-65: genocide, history and the limits of the law. Cambridge University Press, Cambridge, New York.
  • Pinchevski, Amit, & Tamar Liebes. 2010. ‘Severed Voices: Radio and the Mediation of Trauma in the Eichmann Trial’. Public Culture 22 (2): 265 ‑ 91. doi:10.1215/08992363-2009-028.
  • Schulberg. Sandra. 2012. ‘Filmmakers for the Prosecution. The Making of Nuremberg: Its lessons for Today’. American Bar Association. Chicago. http://www.americanbar.org
  • Shneer, David. 2011. Through Soviet Jewish Eyes: Photography, War, and the Holocaust, Rutgers U.P.
  • Shneer, David. 2015. ‘Is Seeing Believing ?: Photographs, Eyewitness Testimony, and Evidence of the Holocaust’, In East European Jewish Affairs, vol. 45, no. 1.
  • Steinle, Matthias. 2004. “Images inter-allemandes pendant la guerre froide: les séries “Archive sagen aus” (DEFA) et “Mitteldeutsches Tagebuch” (SFB).” Allemagne d’aujourd’hui: 178‑90.
  • Voisin, V., 2012. ““Au nom des vivants”, de Léon Mazroukho : une rencontre entre discours officiel et hommage personnel”, In Pozner, V., Laurent, N. (Eds.), Kinojudaica: les représentations des Juifs dans le cinéma de Russie et d’Union Soviétique des années 1910 aux années 1980. Nouveau monde ; Cinémathèque de Toulouse, Paris; Toulouse: 365-407.
  • Voisin, Vanessa. 2015. L’URSS contre ses traîtres: l’Épuration soviétique (1941-1955). Paris, France: Publications de la Sorbonne.
  • Voisin, Vanessa. 2016. “Le procès de Jérusalem et la représentation de la Shoah en URSS”. In Lindeperg. Sylvie, Wieviorka. Annette (eds.). Le Moment Eichmann. Paris: Albin Michel, 139 ‑ 68.
  • Weiss-Wendt, Anton. 2009. Murder without hatred Estonians and the Holocaust, Syracuse, N.Y., Syracuse University Press.
  • Weiss-Wendt, Anton. 2004. ‘Extermination of the Gypsies in Estonia during World War II’. In Collaboration and Resistance During the Holocaust: Belarus, Estonia, Latvia, Lithuania, eds.: David Gaunt et al., Bern: Peter Lang: 383‑402.
  • Wittmann, Rebecca. 2005. Beyond Justice the Auschwitz Trial. Cambridge: Harvard University Press.

 

Calls for Papers, workshop

CFP: Vznik obchodních škol v Evropě: sociální, ekonomické a vědecké kontexty (1818-1939)

Workshop Platformy CEFRES pro mladé vědce

Uzávěrka na zasílání návrhů: 28. února 2017
Zveřejnění výsledků: 15. března 2017
Datum odevzdání příspěvků: 15. května 2017
Kde a kdy: v CEFRESu, 6. června 2017
Jazyk: anglicky

Organizátor: Mátyás Erdélyi (CEFRES & CEU)
Partneři: CEFRES a Pracoviště historické sociologie FHS UK

Diskutanti, kteří potvrdili svou účast: Marianne Blanchard (Université de Toulouse, ESPE Midi-Pyrénées /CERTOP); Marcela Efmertová (ČVUT); Jiří Hnilica (Pedagogická fakulta UK); Victor Karady (Central European University)

Návrhy svých příspěvků zasílejte včetně názvu v podobě résumé (400 slov) a stručného akademického životopisu na e-mail: matyas.erdelyi@cefres.cz. Možnost uhrazení ubytování v Praze po dobu konference.

Výzva k zasílání příspěvků (v angličtině)

The emergence of business or trade education makes an essential, although seldom recognized, part of the overall modernization of European societies in the nineteenth century. The significant growth of business schools in the middle of the nineteenth century can be directly connected to the second phase of industrialization and, consequently, to the growing needs of a professionally trained workforce in industry and trade. The present workshop is interested in the history of all types of business education – schools teaching uniquely business courses and other vocational-technical schools offering business courses (e.g. the Technische Hochschulen). It thus seeks to provide a comparative overview of the emergence of business education in its historical context focusing on the following problem areas: the business school in the educational field, its economic context, its social environment, and its scientific pretensions in the Europe between 1818 and 1938.

The workshop will bring together junior researchers (PhD candidates and early career researchers) engaged in the field of the history of science, social history, economic history, the history of ideas, or sociology.

A) The Institutionalization and Systematization of Business Education 

In the educational context, the emergence of business education can be studied in relation to the general systematization of secondary and higher education, as part of the social transformation of the educational system in the nineteenth century, and as one of the main forms of institutional diversification. We are interested in case studies of institutions and national systems of business education that reflect upon the historical development and the functioning of business schools, the legislative, economic, cultural environment of their foundation, the origins of the curriculum, the transfer and influence of institutional patterns in the European context, the conflict between state and private institutions, the professionalization of business education (professional associations, teacher training colleges, professional journals, publication of textbooks), and the scope of the business schools and their positioning in relation to other forms of education.

B) The Business School in the Economic Context

This problem area seeks contributions that address the following general questions: what is the contribution of business education to economic transformation, industrialization, and the rise of capitalism? How business methods influence the cognitive content of vocational education; how the connections between the business school and the world of business could be comprehended (direct involvement of businessmen in the management of schools, recruitment patterns in business favoring or not favoring certain qualifications, professors co-employed in schools and business enterprises)? What are the career patterns of business school graduates and how to analyze the connection between the emergence of the large enterprise, the separation of ownership management, and the rise of vocational education?

C) The Business School in Society

The main concept here is the social transformation of secondary and higher education, which refers to the social functions the educational system performed in the frame of larger social change (mobility, social legitimation, etcetera). The aura of secondary and higher education could enhance the social recognition of certain professions (most importantly trade); and most business schools became an important avenue of social mobility as it granted access to secondary education and provided bourgeois social prerogatives to its graduates. We invite contributions dealing with recruitment patterns of business schools (social and denominational) in relation to other educational institutions, the social representation and prestige of the school, the business school as an avenue of mobility, its function in the shift from an emphasis on hereditary rights to meritocracy, the evaluation of the gender proportions in business schools.

D) The Business School and Science

This section of the workshop concentrates on the status and production of knowledge transmitted in business schools. Their emergence is intertwined with a claim over the scientificity of the ‘sciences of trade’ (sciences commerciales, Handelswissenschaften, obchodní nauka, kereskedelmi tudományok). However, there is an increasing gap between the theory and practice of business in the educational setting. It is not by chance that contemporaries vehemently discussed whether the instruction of business and trade should be comprehended as a Bildung or as a vocational training. Contributions may address the following problem areas: how the scientificity of business management is enhanced through the educational system and vice versa; how to conceptualize the contention between theoretical knowledge and practical skills in the field of business education; how the interaction of scientists and business reshape scientific epistemologies, methods, and tools; who the agents are and where the knowledge production of business management takes place.