Archiv rubriky: Ostatní aktivity

CFP: Myšlenky a slova – Filosofie z hlediska rukopisů a archivů

Myšlenky a slova: Filosofie z hlediska rukopisů a archivů – Metodologie, dějiny a perspektivy

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES)
Datum a místo: 7.-9. června 2018 v Praze
Uzávěrka podání přihlášek: 21. ledna 2018
Jazyk: anglicky
Partneři: ITEM, IMEC, Archiv Jana Patočky (AV ČR), FHS UK

Prosíme, abyste návrhy příspěvků (název a abstrakt v délce 300 slov) zasílali spolu s bio-bibliografickým profilem na adresu

Philosophy is written, practiced, lived through: it is the translation of the experience of a thinking subjectivity in a conceptual alphabet and a verbal fabric. The I of philosophy is a chimera whose head tickles the heights of abstract concepts and universal discourses, while its body is grounded in the lived experience. At the hinge between these two realms called for by the speculative effort, stands the verbal material. Its meaning can only be determined taking into account its relationship to its contexts, the writing and reading practices surrounding it, the horizons of significations and even the implicit polemical charge which characterizes every philosophical contention. Likewise, the specificity of each theoretical expression is both the sine qua non condition for the perpetuation of a discipline looking to evolve and transcend its own categories, and the most subjective and personal aspect of a work that traditionally aims at the “neutrality” of abstraction.

The “making of a philosophical text”, including its cultural features and societal contingencies, challenges the representation of the discipline’s history as a series of abstract findings and innovative intuitions that constitute the landmarks of our paradigms. The philosopher who writes is the first inclined to erase the complex intricacies of the negotiations between existence and theory, between conceptual inventiveness and shared vocabulary inherited from a centuries-old tradition. Yet it is obvious that the dynamics of philosophy production and reception are a complex phenomenon whose writing nature is a crucial stake.

As reminded by Derrida reading Paul Valéry, such dimension of the philosopher’s work is constantly and almost physiologically overlooked in the representations of the discipline’s aims. Strong borders seem to delimitate fields renowned to be dissimilar, if not incompatible: philosophy and literature are therefore often seen as rival siblings, and their respective horizons do not take easily into account some elements that turn out to be indispensable to understand—from a dynamic, historical-cultural point of view—the production of theoretical prose. Likewise, and opposite to the tradition of the Romantic period for instance, intellectual work rarely binds philology and philosophy.

For all these reasons, the philosophical manuscript is an odd object that has only recently started to receive proper appraisal. In Europe nevertheless, the creation of archive centers gathering major philosophical data—such as Nietzsche, W. Benjamin or Kierkegaard—has sustained the memory of philosophical writing and enabled such “arches” to cross time waiting for the moment when, partly thanks to the development of digital humanities, these materials could get a much deserved attention. Thanks to the editing of philosophical manuscripts, the information contained by such media beyond the text itself turns out to be manyfold. The ontology that vitalizes and structures the hermeneutical gesture behind the work on manuscripts is indeed different. Such perspective enables to look at the evolution of a theoretical thought as a living and specific adventure, and the history of the discipline a dynamic, manifold and choral process. Still, not all the documents, as dispersed and little known traces of the philosophical practices, can be turned into books and remain hidden to the public eye. But it is beyond doubt that accessing these archives often enables to better understand the appearance, the method, the approach and even the sources, along with the polemical targets and the hints that published books tend to excise or dim.

Often only the specialists working on the critical edition of the works of a thinker-writer, or the archivists in charge of a fund are able to develop knowledge from such materials: working on archives demands time, and it does not match the rhythms imposed today to research and intellectual production. Therefore creativity expressed by researchers as they come up with ad hoc tools to publish or interpret a set of manuscripts has not yet been subjected to a comparative approach aiming at setting common methodological principles. If genetic criticism has developed since the 1970s an important set of tools and philological methodology specific to the study of writers’ manuscripts, little has been done to elaborate guidelines when dealing with philosophical archives.

This conference aims at establishing a dialogue between specialists from various countries and continents who have worked on different corpus so to sketch a few first methodological lines and establish a collaborative pioneer network. The publication of the conference proceedings should be a first cornerstone of this new consortium.
As the history of several philosophical archives and their anchoring in history as such, we hope to shed some light on these places as knowledge sources and field training and to advocate for the inclusion of such materials for a new approach to the history and the exegesis of theory.

V rámci konference se budou pořádat čtyři panely:

1 – Archives’ History/Histories. We welcome contributions dealing with the history of philosophical archives as institutions and how they became embedded in the cultural and social landscape of their time. On the other hand, the history of philosophy that can be reached through working on manuscripts shall be tackled.

2 – Conservation & Edition. The aim is to collect the testimonies of various specialists who have worked as curators and/or editors of philosophical manuscripts to better understand the specific challenges they may have met with each specific theoretical writing.  Issues pertaining to the digitalization of theoretical funds and to the intelligibility of its objects will also be addressed. We welcome papers on paradigmatic cases that can also fit within the 3rd type of propositions below.

3 – Editions & Exegesis: approaches and methodologies. Several contributions and a round table should open common methodological perspectives from the observation of several philosophical corpus. We aim at sketching a guideline applied to philosophical manuscripts, whether from the point of view of interpretation or of publishing.

4 – The Archives of Theory. This last panel aims at collecting propositions dealing with theoretical corpus outside philosophy, sic as literary theory, art history, science history, semiotics… This comparative perspective should bring up the specificities of this type of documents in their relation to the philosophical materials.


S radostí oznamujeme výherce první Zvláštní ceny Platformy CEFRES za nejlepší článek v oboru společenských a humanitních věd publikovaný ve vědeckém mezinárodním recenzovaném časopisu. (viz CFP zde):

  • Slavomíra Ferenčuhová (FSS MUNI Brno – sociologie), za článek “Accounts from Behind the Curtains: History and Geography in the Critical Analysis of Urban Theory”, publikovaný v časopisu International Journal of Urban and Regional Research, 2016/40 (1): 113-131
  • Filip Herza (FHS UK Praha – historická antropologie), za článek “Anthropologists And Their Monsters: Ethnicity, Body, And Ab/normality in Early Czech Anthropology”, publikovaný v časopisu East Central Europe, Leiden/Brill, 2016/43(1-2): 64-98
  • Tomáš Jirsa (FF UPOL Olomouc – literární teorie), za článek “Reading Kafka Visually: Gothic Ornament and the Motion of Writing in Kafka’s Der Proceß“, publikovaný v časopisu Central Europe2015/13(1-2): 36-50.

Poprvé byla udělována také Cena Jacquese Derridy pro humanitní a společenské vědy, v rámci které byly oceněny práce dvou doktorandů potýkající se s tématem města:

  1. Jana Kočková (FSS MUNI Brno – sociologie): The transformation of the post-socialist large housing estate: comparative study
  2. Václav Walach (FSS MUNI Brno – politologie) : The Meaning of Security in a Socially Excluded Locality 

Slavnostní předávání cen se konalo 16. června 2017 na Francouzském velvyslanectví v Praze za přítomnosti francouzského velvyslance pana Rolanda Galharaguea a laureáta Nobelovy ceny za chemii pana Jeana-Marieho Lehna. Ceny byly podpořeny Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD.

Výzva: Program TANDEM AV ČR – CNRS, 2018-2020

Akademie věd České republiky (AV ČR) a CEFRES/CNRS spouští v letošním roce nový program TANDEM. Program je založený na Platformě CEFRES a usiluje o excelenci ve výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd.

Cílem programu TANDEM je zapojení dvou badatelů, jednoho z AV ČR, druhého z CNRS, v rámci společného výzkumného projektu, který vyústí v předložení projektu ERC (starting, consolidator, advanced…).

Společná práce prvního týmu TANDEM začne v únoru 2018 a potrvá dva roky. Tým bude mít svoji základnu na CEFRESu v Praze. Projekty ERC mohou být předloženy až dvakrát ročně během období přidružení týmu TANDEM k CEFRESu.

Ustanovení týmu TANDEM se řídí těmito termíny:

23. června 2017: uzávěrka prvního kola kandidatur zájemců z řad AV ČR s podporu ředitele příslušného ústavu. Kandidatury musí být zaslány na Odbor podpory vědy Kanceláře AV ČR, Národní 3, 117 20 Praha 1. Formulář je dostupný na webové stránce AV ČR pod tímto odkazem: Ředitelům ústavů z Oblasti humanitních a společenských věd AV ČR byl zaslán dopis s informacemi o projektu TANDEM. Dopis můžete najít zde:

Badatel AV ČR zapojený do týmu TANDEM bude přidružený k CEFRESu na 0,5 pracovního úvazku s doplňkovou mzdou. Sám si zvolí spolupracovníka z CNRS, a může rovněž do týmu zapojit post-doktoranda finančně podpořeného ze zdrojů CEFRES a Univerzity Karlovy.

30. června 2017: komise složená zástupci z AV ČR, CEFRES a CNRS zvolí tři kandidáty z AV ČR. Kritéria tohoto předvýběru jsou vědecká kvalita výzkumného projektu a jeho potenciál s ohledem na žádost o ERC. Všechny společenskovědní a humanitní disciplíny jsou vítány. Připomínka: jméno výzkumníka CNRS z týmu TANDEM nemusí být v této fázi kandidatury uvedeno. Kandidáti AV ČR mohou požádat CEFRES o pomoc s vyhledáním svého francouzského spolupracovníka

1. července 2017: tři předvybraní kandidáti z řad AV ČR předloží název a shrnutí výzkumného projektu na tři řádky. Tyto informace budou zahrnuty do otevřené výzvy pro post-doktorandy, kteří budou přijati do CEFRESu od 1. ledna 2018 na dobu 2 let s finanční podporou Univerzity Karlovy a CEFRESu. Výzva bude publikována stránkách UK i CEFRES (zde k nahlédnutí výzva z roku 2015 na období 2016-2017).

25. září 2017: uzávěrka druhého kola pro kandidáty z AV ČR. Jméno a podrobnosti o výzkumníkovi z CNRS musí být nyní zahrnuty do kandidatur.

2. října 2017: zvolení výzkumníka AV ČR do týmu TANDEM výběrovou komisí jmenovanou Akademií věd České republiky. Mezi členy komise je také ředitelka CEFRESu a zástupci z CNRS a Univerzity Karlovy. Závěrečný výběr bude záviset na potenciálu týmu TANDEM navrženého kandidáty z AV ČR.

Polovina listopadu: Uzávěrka žadosti, kterou na CNRS předkládá badatel z CNRS zapojený do týmu TANDEM. Jedná se o žádost o tzv. SMI – Soutien à mobilité programme na období od února 2018 do sprna 2018.

1. března 2018: uzávěrka pro výzkumníka CNRS týmu TANDEM k podání tzv. demande d’affectation au CEFRES (žádost o “přidružení” k CEFRESu) po dobu dvou let od září 2018.


Pro další informace a podporu při sestavování týmu TANDEM se neváhejte obrátit na následující vědecké a administrativní koordinátory:

Taťána Petrasová, členka Vědecké rady AV ČR a koordinátorka projektu TANDEM  ze strany AV ČR

Clara Royer, ředitelka CEFRES a koordinátorka projektu TANDEM ze strany CEFRES a CNRS

Jarmila Tiosavljevičová, Kancelář AV ČR, Odbor podpory vědy, Science Support Division, Národní 3, 117 20 Praha 1
Tel : 221 403 407


Zvláštní cena Platformy CEFRES 2017

za nejlepší článek (publikovaný v angličtine nebo ve francouzštině) v oboru společenských a humanitních věd

Uzávěrka pro podání přihlášek: 30. dubna 2017
Odměna: 213 Kč (9 261 Kč)
Slavnostní udělení ceny: 16. června 2017
Jazyk přihlášek: anglicky

Zvláštní cena Platformy CEFRES je součástí Ceny Jacquese Derridy, zavedené Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD. a Velvyslanectvím Francouzské republiky v České republice, jejímž smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

Zvláštní cena Platformy CEFRES se zrodila z přání podpořit mladé vědce z České republiky, kteří se snaží prosadit svůj výzkumný projekt v rámci evropských i mezinárodních kruhů. Cílem iniciativy je odměnit článek z oboru společenských a humanitních věd publikovaný v odborném recenzovaném časopise.

Platforma CEFRES od roku 2014 sjednocuje Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Akademii věd České republiky a Univerzitu Karlovu v Praze na bázi jednotné vědecké spolupráce.

Mladí badatelé ze všech vědních oborů v rámci společenských a humanitních věd se mohou ucházet o tuto zvláštní cenu Platformy CEFRES, ať už je jejich předmět výzkumu jakýkoliv.

Uchazeči mohou posílat přihlášky přímo na adresu

Podmínky přijetí:

  • probíhající doktorské studium nebo obhájení disertační práce v roce 2010 a později na jedné z univerzit v České republice  (do soutěže jsou přijímány i práce psané pod dvojím vedením; zapojit se mohou i čeští a slovenští badatelé, kteří jsou v současnosti zapsáni na zahraniční univerzitě) 
  • předložení jednoho článku publikovaného ve francouzštině nebo v angličtině v odborném recenzovaném časopise, jenž je součástí databáze Web of Science nebo Scopus nebo se nachází v seznamu vědeckých časopisů European Reference Index for the Humanities and Social Sciences (ERIH plus)
  • publikování tohoto článku mezi lety 2014 a 2017 (články teprve přijaté k publikaci budou ze soutěže vyřazeny, neboť soutěž probíhá každoročně)
  • předložení jediného článku: veškeré přihlášky obsahující dva a více článků budou vyřazeny ze soutěže


Děkujeme za zaslání náležitě vyplněných následujících informací:

  • Jméno a příjmení
  • Datum a místo narození
  • Soukromý email
  • Číslo soukromého telefonu
  • Adresa
  • Pracovní email
  • Číslo pracovního telefonu
  • Adresa zaměstnání
  • Název disertační práce
  • Datum obhajoby práce (již proběhlé nebo nadcházející)
  • Rok zápisu k doktorskému studiu a fakulta
  • Vedoucí práce
  • Obor(y)

Přihláška musí dále obsahovat:

  1. vědecký životopis včetně seznamu publikací
  2. separát článku přihlášený do soutěže (pouze jeden článek; přihlášky obsahující dva a více článků budou ze soutěže vyřazeny)
  3. kompletní bibliografické údaje a krátké resumé článku ve francouzštině nebo v angličtině
  4. text v angličtině, který vysvětlí výjimečnost a perspektivy výzkumu, o kterém přihlášený článek hovoří

Výherce ceny bude vybrán interdisciplinární porotou zahrnující představitele Platformy CEFRES v čele s ředitelkou CEFRESu. Výsledky výběrového řízení budou zveřejněny 1. června 2017. Od výherce ceny se očekává účast na slavnostním předání ceny.

Cenu podpoří Mgr. Karel Janeček, MBA, PhD. Předání ceny proběhne 16. června 2017 v Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví v České republice, a to ve stejný čas jako předání ostatních vědeckých cen francouzského velvyslanectví.



CFP: Nové přístupy k dějinám Židů za komunismu

Konference Evropské asociace pro Židovská studia

Uzávěrka pro zasílání abstarktů: konec října 2016
Rozhodnutí o vybraných příspěvcích: konec listopaduu 2016
Datum a místo: 23. – 25. května 2017, vila Lanna, Praha
Jazyk: anglicky
Organizátoři: Kateřina Čapková (Ústav soudobých dějin, AV ČR), Kamil Kijek (Katedra Židovských studií, Vroclavská univerzita), Stephan Stach (Ústav soudobých dějin, AV ČR)

Zkušenost Židů za komunistických režimů ve středovýchodní a východní Evropě byla vášnivě debatovaným tématem v historiografii již od padesátých let. I po kolapsu komunistických režimů dominují ve výzkumu historie Židů v komunistických společnostech politické dějiny a dějiny diplomatických vztahů mezi socialistickými státy a Izraelem. Až teprve v posledních zhruba deseti letech můžeme pozorovat obrat ke komplexnějšímu pohledu na židovskou zkušenost za komunistických režimů.

Pokračování textu CFP: Nové přístupy k dějinám Židů za komunismu

Objevování interdisciplinarity II

Epistemologický seminář CEFRESu

Kde & kdy: v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3, ve čtvrtek 3. a 24. března, 7. a 21. dubna a 5. května 2016, od 16:30 do 18 hodin.

Moderátor: Filip Vostal (CEFRES & FLÚ AV ČR).

René Magritte, The treachery of images (This is not a pipe), oil on canvas, 1928-9
René Magritte, The treachery of images (This is not a pipe), oil on canvas, 1928-9

Zatímco v Epistemologickém semináři I. jsme uvažovali o různých pohledech na interdisciplinaritu v širokém teoretickém rámci, současný seminář se bude soustředit na „pragmaticky“, či dokonce prakticky orientované otázky. Doktorandi spolupracující s CEFRESem budou v tomto semestru zkoumat zvolená témata na pozadí různorodých kritických komentářů vzešlých z podzimní části semináře a interdisciplinárních praktik a/nebo diskurzu. Seminář tak představuje unikátní prostředí, ve kterém mohou doktorandi rozvíjet svůj osobitý přístup k interdisciplinaritě a/nebo/skrz specifická témata a výzkumné trajektorie.

Informace naleznete také v kalendáři CEFRESu.

3. března 2016 (Edita Wolf)
The Notion of Interdisciplinarity in The Postmodern Condition

While grand narratives constructed by the means of metaphysical philosophy legitimate the modern condition of knowledge, incredulity toward metanarratives characterizes the postmodern condition. In his seminal text, Jean-François Lyotard explores the process of de-legitimation of knowledge claims vis-à-vis the end of grand narratives and the parallel emergence of a new legitimation secured in terms of performance and efficiency in the field of knowledge production. The system of disciplines rooted in speculative discourse is thereby replaced by practice justifiable only by the principles of performance and efficiency. On the basis of Lyotard’s text a revision is needed in relation to contemporary debates on theory of interdisciplinarity, where interdisciplinarity becomes either a political exigency or a notion that should yield a deeper meaning to the present status of knowledge production. Thus interdisciplinarity seems to work as a substitute for the old philosophical notions that is detached from the actual workings of today’s science. A re-reading of The Postmodern Condition, that is of an announcement of the end of the discipline of philosophy by a philosopher, will bring us to a reflection on interdisciplinarity as a particular practice that would not necessarily entail construction of a discourse of legitimation.


  • Jean-François Lyotard. The Postmodern Condition: A Report on Knowledge. Translated by Geoff Bennington and Brian Massumi. Manchester: Manchester University Press, 1984 [1979]

Read the entire book or alternatively the introduction and pp. 31-70.

24. března 2016 (Mátyás Erdélyi)
Inventing the Right Numbers: Social Statistics, Commercial Reason, and the Public Good

The present seminar session investigates how social statistics were created, comprehended, and used for commercial and public purposes in Dualist Hungary. It explores different modes of quantification, the inter- or pre-disciplinary sights of scientific production, and power relations between competing expert and nascent professions. Central to this line of inquiry is the investigation of relations between statisticians and other notables (i.e. every person worth of attention and involved in the debate, be it a politician, businessman, any type of scholar) inclined to claim authority over the creation and political/economic use of social statistics. This session contributes to the overall discussions on the nature of interdisciplinarity by describing primeval workshops on interdisciplinarity and by showing how the search for timeless truths and objectivity can be deviated by political and economic interests amidst disciplinary competition.


  • Theodore M. Porter. ‘Life Insurance, Medical Testing, and the Management of Mortality.’ In Lorraine Daston (ed). Biographies of Scientific Objects. Chicago: University of Chicago Press, 2000, pp. 226-246.
  • Alain Desrosières. La Politique des Grands Nombres: Histoire de la Raison Statistique. Paris: La Découverte, 1993, pp. 104-111, 182-217, 226-231, 271-276.

7. dubna 2016 (Jana Vargovčíková)
Studying the State through the Scandal: On the Epistemic Value of Transgression

‘In olden days a glimpse of stocking was looked on as something shocking. Now, heaven knows, anything goes.’ (Cole Porter).

Far from being anomalies or mere accidents, transgressions are conditioned and given meaning by norms. Subsequently, norms repeatedly reaffirm their legitimacy and meaning in contrast to transgressions. What is considered as transgression and when transgression gains the potential of being turned into a scandal varies in time and space, as the quote suggests. That is why, given the imbrication of norms and transgressions, social scientists and philosophers have turned to cases of transgression in order to understand order, social norms and institutions, as well as to comprehend the nature of the distinction between the two (e.g. Foucault, Becker, Hughes, Goffman). Leaving normative preconceptions aside, then, a sociologist or political scientist can learn from an anthropologist and treat transgressions in the political realm as indicators of the (symbolic, but not exclusively so) structure of the state. Political scandals as narratives of events labelled as transgressive represent precisely such means of enquiry into how a political body organizes the limits of its norms (De Blic & Lemieux) and into how citizens relate to the political order (Gupta).


  • Damien de Blic & Cyril Lemieux. ‘Le scandale comme épreuve.’ Politix 71 (3): 9–38, 2005.
  • Akhil Gupta. ‘Blurred Boundaries: The Discourse of Corruption, the Culture of Politics, and the Imagined State.’ American Ethnologist 22 (2): 375–402, 1995.
  • Chris Jenkins. ‘Transgression: The Concept.’ Architectural Design 83 (6): 20, 2013.

21. dubna 2016 (Lara Bonneau)
The uses of analogy in human and social sciences

It is possible to conceive transdisciplinarity as sharing of objects or methods by several disciplines. Besides objects and methods, it can also be – and this might be its first form – the sharing of a common lexicon. The tendency of certain human sciences – philosophy in particular – to use concepts elaborated by other disciplines in other contexts was sharply criticized by Alan Sokal in 1994, in what remains known as the Sokal Affair. The physicist tried to discredit the way certain philosophers were using concepts that belonged to the natural sciences, showing their ignorance about the real meaning of these concepts in their original field and thereby reducing their work to vain language games. Indeed, the use of analogy and metaphor in the human sciences can be put into question. During this session, I will try to show that, if it is not without danger, the use of analogy and metaphor is inherent to the scientific activity, which can moreover be both legitimate and fruitful. I will start with a concrete example: the way the art historian Aby Warburg uses analogy and metaphors from the natural sciences. I will then rely on a more reflexive text about the legitimacy of this method entitled Théorie de l’acte analogique in Simondon’s L’individuation à la lumière des notions de forme et d’information.


  • Gilbert Simondon. L’individu et sa genèse physico-biologique. Paris: PUF, 1964, pp. 264-268.
  • Alan Sokal. ‘A Physicist Experiments with Cultural Studies.’ Lingua Franca May/June 1996, available at:
  • Aby Warburg. Miroirs de faille, A Rome avec Giordano Bruno et Edouard Manet. Paris: Presses du réel/L’écarquillé, 2011, pp. 62, 64.

5. května 2016 (Monika Brenišínová)
Architecture and Art as Historical Sources: On the Borders of Humanities and Social Sciences

In various theoretical discussions on architecture, we may notice that there is not a singular way of approaching it. From the classical perspective of the history of art classical art historical perspective, it is possible to identify at least three basic methods of inquiry: archaeological building survey („Bauforschung“, A. von Gerkan, in Czech “SHP”, D. Líbal); style-critical and style-historical analyses (H. Wölfflin, H. Focillon, M. Dvořák); semantic analysis (G. Passavant, E. Hubala). When we consider art in general, things however get even more complicated. If we take into account the fact that even among historians of art a consensus about the definition of art as such does not exist, what will happen when we will look at art from the perspective of another scientific discipline? When we conceive art as an historical source, traditional art historical categories such as the aesthetic point of view, the author’s fantasy, the styles or commonplaces (loci communes) quickly lose their significance. Moreover, historical work with visual sources is largely interpretative and requires a significantly critical approach. Thus we suddenly find ourselves on the borders of humanities and social sciences. And it is exactly such space, outside the frontiers of clearly defined disciplines, where the space and time change their shapes and where other disciplines – such as anthropology – can be brought into play.


  • Clifford Geertz. ‘Art as Cultural System.’ MLN 91(6): 1473–1499, 1976.
  • George Kubler. ‘History: Or Anthropology: Of Art?’ Critical Inquiry, 1(4): 757-767, 1975.