S radostí oznamujeme výherce druhého ročníku Zvláštní ceny Platformy CEFRES za nejlepší článek v oboru společenských a humanitních věd publikovaný ve vědeckém mezinárodním recenzovaném časopisu (viz CFP zde):
Michal Sipos (Etnologický ústav AV ČR) za svůj článek “Informal practices and the street-level construction of migrant deportability: Chechen refugees and local authorities in Polish accommodation centres for asylum seekers”
Podruhé byla udělována také Cena Jacquese Derridy pro humanitní a společenské vědy, v rámci které byly oceněny práce tří doktorandů:
Josef Wilczek (Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity): New approaches for the acquisition, systematisation and interpretation of archaeological artefacts
Radek Janhuba (Fakulta společenských věd UK, CERGE-EI AV ČR): Essays on Sports Economics
Jana Fabová (Filozofická fakulta Palackého Univerzity): Language varieties based on Italian language and their use in Nova Trento and Nova Veneza in Brazil
Slavnostní předávání cen se konalo 20. června 2018 na Francouzském velvyslanectví v Praze za přítomnosti francouzského velvyslance pana Rolanda Galharaguea a tří laureátů Nobelovy ceny: Jeana-Marieho Lehna, Jeana-Pierra Sauvage a Serge Haroche. Ceny byly podpořeny Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD.
S radostí oznamujeme výherce první Zvláštní ceny Platformy CEFRES za nejlepší článek v oboru společenských a humanitních věd publikovaný ve vědeckém mezinárodním recenzovaném časopisu. (viz CFP zde):
Slavomíra Ferenčuhová (FSS MUNI Brno – sociologie), za článek “Accounts from Behind the Curtains: History and Geography in the Critical Analysis of Urban Theory”, publikovaný v časopisu International Journal of Urban and Regional Research, 2016/40 (1): 113-131
Filip Herza (FHS UK Praha – historická antropologie), za článek “Anthropologists And Their Monsters: Ethnicity, Body, And Ab/normality in Early Czech Anthropology”, publikovaný v časopisu East Central Europe, Leiden/Brill, 2016/43(1-2): 64-98
Tomáš Jirsa (FF UPOL Olomouc – literární teorie), za článek “Reading Kafka Visually: Gothic Ornament and the Motion of Writing in Kafka’s Der Proceß“, publikovaný v časopisu Central Europe, 2015/13(1-2): 36-50.
Poprvé byla udělována také Cena Jacquese Derridy pro humanitní a společenské vědy, v rámci které byly oceněny práce dvou doktorandů potýkající se s tématem města:
Jana Kočková (FSS MUNI Brno – sociologie): The transformation of the post-socialist large housing estate: comparative study
Václav Walach (FSS MUNI Brno – politologie) : The Meaning of Security in a Socially Excluded Locality
Slavnostní předávání cen se konalo 16. června 2017 na Francouzském velvyslanectví v Praze za přítomnosti francouzského velvyslance pana Rolanda Galharaguea a laureáta Nobelovy ceny za chemii pana Jeana-Marieho Lehna. Ceny byly podpořeny Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD.
Akademie věd České republiky (AV ČR) a CEFRES/CNRS spouští v letošním roce nový program TANDEM. Program je založený na Platformě CEFRES a usiluje o excelenci ve výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd.
Cílem programu TANDEM je zapojení dvou badatelů, jednoho z AV ČR, druhého z CNRS, v rámci společného výzkumného projektu, který vyústí v předložení projektu ERC (starting, consolidator, advanced…).
Společná práce prvního týmu TANDEM začne v únoru 2018 a potrvá dva roky. Tým bude mít svoji základnu na CEFRESu v Praze. Projekty ERC mohou být předloženy až dvakrát ročně během období přidružení týmu TANDEM k CEFRESu.
Ustanovení týmu TANDEM se řídí těmito termíny:
23. června 2017: uzávěrka prvního kola kandidatur zájemců z řad AV ČR s podporu ředitele příslušného ústavu. Kandidatury musí být zaslány na Odbor podpory vědy Kanceláře AV ČR, Národní 3, 117 20 Praha 1. Formulář je dostupný na webové stránce AV ČR pod tímto odkazem: http://interni.avcr.cz/Informace_pro_pracoviste/mzdova-podpora-cefres Ředitelům ústavů z Oblasti humanitních a společenských věd AV ČR byl zaslán dopis s informacemi o projektu TANDEM. Dopis můžete najít zde: http://interni.avcr.cz/Dokumenty/Hromadne_dopisy/
Badatel AV ČR zapojený do týmu TANDEM bude přidružený k CEFRESu na 0,5 pracovního úvazku s doplňkovou mzdou. Sám si zvolí spolupracovníka z CNRS, a může rovněž do týmu zapojit post-doktoranda finančně podpořeného ze zdrojů CEFRES a Univerzity Karlovy.
30. června 2017: komise složená zástupci z AV ČR, CEFRES a CNRS zvolí tři kandidáty z AV ČR. Kritéria tohoto předvýběru jsou vědecká kvalita výzkumného projektu a jeho potenciál s ohledem na žádost o ERC. Všechny společenskovědní a humanitní disciplíny jsou vítány. Připomínka: jméno výzkumníka CNRS z týmu TANDEM nemusí být v této fázi kandidatury uvedeno. Kandidáti AV ČR mohou požádat CEFRES o pomoc s vyhledáním svého francouzského spolupracovníka
1. července 2017: tři předvybraní kandidáti z řad AV ČR předloží název a shrnutí výzkumného projektu na tři řádky. Tyto informace budou zahrnuty do otevřené výzvy pro post-doktorandy, kteří budou přijati do CEFRESu od 1. ledna 2018 na dobu 2 let s finanční podporou Univerzity Karlovy a CEFRESu. Výzva bude publikována stránkách UK i CEFRES (zde k nahlédnutí výzva z roku 2015 na období 2016-2017).
25. září 2017: uzávěrka druhého kola pro kandidáty z AV ČR. Jméno a podrobnosti o výzkumníkovi z CNRS musí být nyní zahrnuty do kandidatur.
2. října 2017: zvolení výzkumníka AV ČR do týmu TANDEM výběrovou komisí jmenovanou Akademií věd České republiky. Mezi členy komise je také ředitelka CEFRESu a zástupci z CNRS a Univerzity Karlovy. Závěrečný výběr bude záviset na potenciálu týmu TANDEM navrženého kandidáty z AV ČR.
Polovina listopadu: Uzávěrka žadosti, kterou na CNRS předkládá badatel z CNRS zapojený do týmu TANDEM. Jedná se o žádost o tzv. SMI – Soutien à mobilité programme na období od února 2018 do sprna 2018.
1. března 2018: uzávěrka pro výzkumníka CNRS týmu TANDEM k podání tzv. demande d’affectation au CEFRES (žádost o “přidružení” k CEFRESu) po dobu dvou let od září 2018.
Kontakty
Pro další informace a podporu při sestavování týmu TANDEM se neváhejte obrátit na následující vědecké a administrativní koordinátory:
Taťána Petrasová, členka Vědecké rady AV ČR a koordinátorka projektu TANDEM ze strany AV ČR e-mail: petrasova@udu.cas.cz
Clara Royer, ředitelka CEFRES a koordinátorka projektu TANDEM ze strany CEFRES a CNRS e-mail: clararoyer@cefres.cz
Jarmila Tiosavljevičová, Kancelář AV ČR, Odbor podpory vědy, Science Support Division, Národní 3, 117 20 Praha 1
Tel : 221 403 407 e-mail: opv@kav.cas.cz
za nejlepší článek (publikovaný v angličtine nebo ve francouzštině) v oboru společenských a humanitních věd
Uzávěrka pro podání přihlášek: 30. dubna 2017 Odměna: 213 Kč (9 261 Kč) Slavnostní udělení ceny: 16. června 2017 Jazyk přihlášek: anglicky
Zvláštní cena Platformy CEFRES je součástí Ceny Jacquese Derridy, zavedené Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD. a Velvyslanectvím Francouzské republiky v České republice, jejímž smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.
Zvláštní cena Platformy CEFRES se zrodila z přání podpořit mladé vědce z České republiky, kteří se snaží prosadit svůj výzkumný projekt v rámci evropských i mezinárodních kruhů. Cílem iniciativy je odměnit článek z oboru společenských a humanitních věd publikovaný v odborném recenzovaném časopise.
Platforma CEFRES od roku 2014 sjednocuje Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Akademii věd České republiky a Univerzitu Karlovu v Praze na bázi jednotné vědecké spolupráce.
Mladí badatelé ze všech vědních oborů v rámci společenských a humanitních věd se mohou ucházet o tuto zvláštní cenu Platformy CEFRES, ať už je jejich předmět výzkumu jakýkoliv.
probíhající doktorské studium nebo obhájení disertační práce v roce 2010 a později na jedné z univerzit v České republice (do soutěže jsou přijímány i práce psané pod dvojím vedením; zapojit se mohou i čeští a slovenští badatelé, kteří jsou v současnosti zapsáni na zahraniční univerzitě)
předložení jednoho článku publikovaného ve francouzštině nebo v angličtině v odborném recenzovaném časopise, jenž je součástí databáze Web of Science nebo Scopus nebo se nachází v seznamu vědeckých časopisů European Reference Index for the Humanities and Social Sciences (ERIH plus)
publikování tohoto článku mezi lety 2014 a 2017 (články teprve přijaté k publikaci budou ze soutěže vyřazeny, neboť soutěž probíhá každoročně)
předložení jediného článku: veškeré přihlášky obsahující dva a více článků budou vyřazeny ze soutěže
Přihlášky
Děkujeme za zaslání náležitě vyplněných následujících informací:
Jméno a příjmení
Datum a místo narození
Soukromý email
Číslo soukromého telefonu
Adresa
Pracovní email
Číslo pracovního telefonu
Adresa zaměstnání
Název disertační práce
Datum obhajoby práce (již proběhlé nebo nadcházející)
Rok zápisu k doktorskému studiu a fakulta
Vedoucí práce
Obor(y)
Přihláška musí dále obsahovat:
vědecký životopis včetně seznamu publikací
separát článku přihlášený do soutěže (pouze jeden článek; přihlášky obsahující dva a více článků budou ze soutěže vyřazeny)
kompletní bibliografické údaje a krátké resumé článku ve francouzštině nebo v angličtině
text v angličtině, který vysvětlí výjimečnost a perspektivy výzkumu, o kterém přihlášený článek hovoří
Výherce ceny bude vybrán interdisciplinární porotou zahrnující představitele Platformy CEFRES v čele s ředitelkou CEFRESu. Výsledky výběrového řízení budou zveřejněny 1. června 2017. Od výherce ceny se očekává účast na slavnostním předání ceny.
Cenu podpoří Mgr. Karel Janeček, MBA, PhD. Předání ceny proběhne 16. června 2017 v Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví v České republice, a to ve stejný čas jako předání ostatních vědeckých cen francouzského velvyslanectví.
Uzávěrka pro zasílání abstarktů: konec října 2016 Rozhodnutí o vybraných příspěvcích: konec listopaduu 2016 Datum a místo: 23. – 25. května 2017, vila Lanna, Praha Jazyk: anglicky Organizátoři: Kateřina Čapková (Ústav soudobých dějin, AV ČR), Kamil Kijek (Katedra Židovských studií, Vroclavská univerzita), Stephan Stach (Ústav soudobých dějin, AV ČR)
Zkušenost Židů za komunistických režimů ve středovýchodní a východní Evropě byla vášnivě debatovaným tématem v historiografii již od padesátých let. I po kolapsu komunistických režimů dominují ve výzkumu historie Židů v komunistických společnostech politické dějiny a dějiny diplomatických vztahů mezi socialistickými státy a Izraelem. Až teprve v posledních zhruba deseti letech můžeme pozorovat obrat ke komplexnějšímu pohledu na židovskou zkušenost za komunistických režimů.
Kde & kdy: v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3, ve čtvrtek 3. a 24. března, 7. a 21. dubna a 5. května 2016, od 16:30 do 18 hodin.
Moderátor: Filip Vostal (CEFRES & FLÚ AV ČR).
René Magritte, The treachery of images (This is not a pipe), oil on canvas, 1928-9
Zatímco v Epistemologickém semináři I. jsme uvažovali o různých pohledech na interdisciplinaritu v širokém teoretickém rámci, současný seminář se bude soustředit na „pragmaticky“, či dokonce prakticky orientované otázky. Doktorandi spolupracující s CEFRESem budou v tomto semestru zkoumat zvolená témata na pozadí různorodých kritických komentářů vzešlých z podzimní části semináře a interdisciplinárních praktik a/nebo diskurzu. Seminář tak představuje unikátní prostředí, ve kterém mohou doktorandi rozvíjet svůj osobitý přístup k interdisciplinaritě a/nebo/skrz specifická témata a výzkumné trajektorie.
3. března 2016 (Edita Wolf) The Notion of Interdisciplinarity in The Postmodern Condition
While grand narratives constructed by the means of metaphysical philosophy legitimate the modern condition of knowledge, incredulity toward metanarratives characterizes the postmodern condition. In his seminal text, Jean-François Lyotard explores the process of de-legitimation of knowledge claims vis-à-vis the end of grand narratives and the parallel emergence of a new legitimation secured in terms of performance and efficiency in the field of knowledge production. The system of disciplines rooted in speculative discourse is thereby replaced by practice justifiable only by the principles of performance and efficiency. On the basis of Lyotard’s text a revision is needed in relation to contemporary debates on theory of interdisciplinarity, where interdisciplinarity becomes either a political exigency or a notion that should yield a deeper meaning to the present status of knowledge production. Thus interdisciplinarity seems to work as a substitute for the old philosophical notions that is detached from the actual workings of today’s science. A re-reading of The Postmodern Condition, that is of an announcement of the end of the discipline of philosophy by a philosopher, will bring us to a reflection on interdisciplinarity as a particular practice that would not necessarily entail construction of a discourse of legitimation.
Literatura:
Jean-François Lyotard. The Postmodern Condition: A Report on Knowledge. Translated by Geoff Bennington and Brian Massumi. Manchester: Manchester University Press, 1984 [1979]
Read the entire book or alternatively the introduction and pp. 31-70.
24. března 2016 (Mátyás Erdélyi) Inventing the Right Numbers: Social Statistics, Commercial Reason, and the Public Good
The present seminar session investigates how social statistics were created, comprehended, and used for commercial and public purposes in Dualist Hungary. It explores different modes of quantification, the inter- or pre-disciplinary sights of scientific production, and power relations between competing expert and nascent professions. Central to this line of inquiry is the investigation of relations between statisticians and other notables (i.e. every person worth of attention and involved in the debate, be it a politician, businessman, any type of scholar) inclined to claim authority over the creation and political/economic use of social statistics. This session contributes to the overall discussions on the nature of interdisciplinarity by describing primeval workshops on interdisciplinarity and by showing how the search for timeless truths and objectivity can be deviated by political and economic interests amidst disciplinary competition.
Literatura:
Theodore M. Porter. ‘Life Insurance, Medical Testing, and the Management of Mortality.’ In Lorraine Daston (ed). Biographies of Scientific Objects. Chicago: University of Chicago Press, 2000, pp. 226-246.
Alain Desrosières. La Politique des Grands Nombres: Histoire de la Raison Statistique. Paris: La Découverte, 1993, pp. 104-111, 182-217, 226-231, 271-276.
7. dubna 2016 (Jana Vargovčíková) Studying the State through the Scandal: On the Epistemic Value of Transgression
‘In olden days a glimpse of stocking was looked on as something shocking. Now, heaven knows, anything goes.’ (Cole Porter).
Far from being anomalies or mere accidents, transgressions are conditioned and given meaning by norms. Subsequently, norms repeatedly reaffirm their legitimacy and meaning in contrast to transgressions. What is considered as transgression and when transgression gains the potential of being turned into a scandal varies in time and space, as the quote suggests. That is why, given the imbrication of norms and transgressions, social scientists and philosophers have turned to cases of transgression in order to understand order, social norms and institutions, as well as to comprehend the nature of the distinction between the two (e.g. Foucault, Becker, Hughes, Goffman). Leaving normative preconceptions aside, then, a sociologist or political scientist can learn from an anthropologist and treat transgressions in the political realm as indicators of the (symbolic, but not exclusively so) structure of the state. Political scandals as narratives of events labelled as transgressive represent precisely such means of enquiry into how a political body organizes the limits of its norms (De Blic & Lemieux) and into how citizens relate to the political order (Gupta).
Literatura:
Damien de Blic & Cyril Lemieux. ‘Le scandale comme épreuve.’ Politix 71 (3): 9–38, 2005.
Akhil Gupta. ‘Blurred Boundaries: The Discourse of Corruption, the Culture of Politics, and the Imagined State.’ American Ethnologist 22 (2): 375–402, 1995.
Chris Jenkins. ‘Transgression: The Concept.’ Architectural Design 83 (6): 20, 2013.
21. dubna 2016 (Lara Bonneau) The uses of analogy in human and social sciences
It is possible to conceive transdisciplinarity as sharing of objects or methods by several disciplines. Besides objects and methods, it can also be – and this might be its first form – the sharing of a common lexicon. The tendency of certain human sciences – philosophy in particular – to use concepts elaborated by other disciplines in other contexts was sharply criticized by Alan Sokal in 1994, in what remains known as the Sokal Affair. The physicist tried to discredit the way certain philosophers were using concepts that belonged to the natural sciences, showing their ignorance about the real meaning of these concepts in their original field and thereby reducing their work to vain language games. Indeed, the use of analogy and metaphor in the human sciences can be put into question. During this session, I will try to show that, if it is not without danger, the use of analogy and metaphor is inherent to the scientific activity, which can moreover be both legitimate and fruitful. I will start with a concrete example: the way the art historian Aby Warburg uses analogy and metaphors from the natural sciences. I will then rely on a more reflexive text about the legitimacy of this method entitled Théorie de l’acte analogique in Simondon’s L’individuation à la lumière des notions de forme et d’information.
Literatura:
Gilbert Simondon. L’individu et sa genèse physico-biologique. Paris: PUF, 1964, pp. 264-268.
Aby Warburg. Miroirs de faille, A Rome avec Giordano Bruno et Edouard Manet. Paris: Presses du réel/L’écarquillé, 2011, pp. 62, 64.
5. května 2016 (Monika Brenišínová) Architecture and Art as Historical Sources: On the Borders of Humanities and Social Sciences
In various theoretical discussions on architecture, we may notice that there is not a singular way of approaching it. From the classical perspective of the history of art classical art historical perspective, it is possible to identify at least three basic methods of inquiry: archaeological building survey („Bauforschung“, A. von Gerkan, in Czech “SHP”, D. Líbal); style-critical and style-historical analyses (H. Wölfflin, H. Focillon, M. Dvořák); semantic analysis (G. Passavant, E. Hubala). When we consider art in general, things however get even more complicated. If we take into account the fact that even among historians of art a consensus about the definition of art as such does not exist, what will happen when we will look at art from the perspective of another scientific discipline? When we conceive art as an historical source, traditional art historical categories such as the aesthetic point of view, the author’s fantasy, the styles or commonplaces (loci communes) quickly lose their significance. Moreover, historical work with visual sources is largely interpretative and requires a significantly critical approach. Thus we suddenly find ourselves on the borders of humanities and social sciences. And it is exactly such space, outside the frontiers of clearly defined disciplines, where the space and time change their shapes and where other disciplines – such as anthropology – can be brought into play.
Literatura:
Clifford Geertz. ‘Art as Cultural System.’ MLN 91(6): 1473–1499, 1976.
George Kubler. ‘History: Or Anthropology: Of Art?’ Critical Inquiry, 1(4): 757-767, 1975.
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách