Kurz vyučovaný Mátyásem Erdélyim, doctorandem CEFRESu
Katedra historické sociologie Fakulty humanitních studií (FHS UK). Ouvert aux étudiants de licence et de Master.
Horaires et lieu : le mardi, de 15h30 à 16h50, à Jinonice, salle Y2083.
Voir la présentation et la bibliographie (en anglais) ici.
Présentation
Le propos de ce cours est de familiariser les étudiants avec les problèmes et sujets majeures de l’histoire de l’Europe centrale dans le long XIXe siècle. On suit un plan thématique au croisement de l’histoire sociale et de la sociologie historique, sans égards pour la chronologie ou l’exhaustivité. Chaque section commence par la présentation de concepts théoriques fondamentaux, suivie d’un débat à partir des lectures proposées. Le programme se concentre sur des problématiques en lien avec les changements sociaux et économiques qui eurent cours en Europe centrale lors du XIXe siècle. Le concept-clé de la discussion est celui de “théorie de la modernisation” et les diverses facettes de la modernisation comprises comme un procédé de changement socio-économique dans la période étudiée. Au lieu d’interpréter la “modernisation” comme un modèle de développement normatif, ce cours veut montrer comment la modernisation peut être analysée comme un procédé hétérogène et non linéaire, qui dénote toujours la possibilité de replis, comme le révèle l’histoire de l’Europe centrale, et contient un mélange d’éléments “traditionnels” et “modernes”.
Contrôle des connaissances
Assiduité aux cours. Présentation sur un sujet choisi de 10 à 15 minutes, accompagnée d’un travail écrit (1 500 mots) à la fin du semestre.
Nový prostor byl slavnostně otevřen 7. října v 17 hodin za účasti velvyslance Jeana-Pierra Asvazadouriana, předsedy AV ČR Jiřího Drahoše, rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, partnerů z CNRS Pascala Martyho a Diane Brami. Ministerstvo zahraničních věcí ve Francii zastupoval Philippe Devaud. Hojnou účast naplnili kolegové ze tří institucí Platformy CEFRES, mezi nimi Lenka Rovná, prorektorka pro evropskou problematiku Univerzity Karlovy a Pavel Baran, místopředseda Akademie věd ČR.
Dvůr domu v ulici Na Florenci 3 se tak stal symbolem posíleného spojení mezi Francií a Českou republikou, neboť knihovna CEFRESu teď hledí přímo na knihovnu 
Slavnostní zahájení Platformy proběhlo na třech místech, které patří jejím partnerům. V 18h se na Velvyslanectví Francie v Praze shromáždila celá řada partnerů CEFRES, především univerzity v Brně, Pardubicích, Hradci Králové a v Ostravě, jež připomněly, že Platforma nestojí ve své snaze o česko-franouzskou spolupráci sama. Účast a proslov místopředsedy vlády pana Pavla Bělobrádka ukázal angažovanost vlády a její podporu humanitních a společenských věd a zájem o rozvíjení česko-francouzských vztahů.
asteneckém sále Karlovy Univerzity. Bernard Lahire v ní vyzdvihl význam interdisciplinárních přístupů k výzkumu o společenském světě, od dějin umění po biologii a neurovědu. 
V rámci své 