Histoire(s) d’archives: představy o praxi myšlení a psaní prostřednictvím intelektuálních rukopisů.
Cílem konference je dát podnět účastníkům společně zvážit, jaké metodiky a digitální nástroje jim mohou pomoci lépe zkoumat práci autorů prostřednictvím jejich dochovaných písemností. Setkání se zároveň snaží navrhnout, jak můžeme výzkum posunout nad rámec toho, co nám tyto texty říkají. Pomocí takovéhoto přístupu by bylo možné lépe rozumět zkoumaným tvůrcům, jejich příběhům a způsobu, jak přicházeli do styku s různými kulturami. S použitím popisované metodiky bychom zároveň mohli lépe pochopit, z jakého kulturního kontextu autoři vychází, jak je ovlivnilo jejich okolí a jaké kolektivní postupy (collective practices) při psaní převládaly mezi jejich současníky. Takový náhled by nám jednak pomohl vidět dějiny idejí v novém světle, zároveň by díky němu ale mohly vzniknout snáze pochopitelné výklady o autorech a jejich dílech v digitální podobě, které by mohly být přístupné pro širší laickou veřejnost. Na konferenci se budou podílet všichni relevantní členové výzkumné skupiny AITIA – Archives of International Theory, An Intercultural Approach.
Kdy: 5-6. prosince 2024, od 9:30
Kde: 5. 12. CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
6.12 Muzeum Literatury, Pelléova 44/22, Praha 6
Současně bude probíhat online přenos
Jazyk: angličtina
Organizátoři: CNRS, CEFRES, Muzeum literatury v Praze, Archiv Jana Patočky
Program
První den, 5. prosince, CEFRES
Dopolední sekce: Spisovatelé a jejich archivy
09h30 Úvodní slovo
10h00 Jan Frei, ArchivJan Patočky, Praha, “Jan Patočka: the Archive, the Works, the Editions”
10h45 Jan Hron, Archiv Ladislava Hejdánka, Praha, “Ladislav Hejdanek digital archive: its possibilities and limitations”Coffee break
11h30 Luz Christopher Seiberth,Filozofický ústav, Postupimská univerzita, Německo, “Hypergraph Solutions for Digital Meta-Ontologies: An Interface Architecture for Reasons and Aspects”
12h15 Silvana de Souza Ramos, São Paulo University, Brazílie, “Brazilian women thinkers in the archives of the Institute of Brazilian Studies (IEB/USP): Gilda de Mello e Souza and Clarice Lispector” online
Přestávka na oběd
Odpolední sekce: Reprezentování archivu
14h30 Emanuele Caminada, Husserlovy Archivy KU Lewen, Belgie, “Manuscripts, Archives, and Thinking. Digital Tracking of Husserl’s Letter and Spirit”
15h15 Ulrich Lobis a Joseph Wang-Kathrein online, Výzkumný ústav Brenner Archives, Digital Science Center, Univerzita Innsbruck, Rakousko, “Making Use of Annotations: Tools Developed for Research in the Brenner-Archiv”
Coffee break
16h30 Kiyoko Myojo, Seijo University, Japonsko, Jesus College Oxford, UK, “Principles of editing and archiving: the case of the posthumous manuscripts of Franz Kafka”
17h15 Mateusz Chmurski, CEFRES (CNRS/MEAE), Praha, “/Kronos/ in cerca d’autore: on facsimile and Witold Gombrowicz’s diaries”
18h00 Kulatý stůl
Večeře
***
Druhý den, 6. prosince v Muzeu literatury v Praze
Ranní sekce: Zobrazování literatury
09h30 Jean-Gaspard Páleníček, Muzeu literatury v Praze, Guided tour of the Museum’s permanent exhibition
10h15 Laurence Boudart, Archivy a Muzeu literatury, Brusel, Belgie, « Les AML, carrefour international et interculturel des dialogues littéraires »
Coffee break
11h30 Honorata Sroka, CEFRES, Praha, “What Does it Mean ‘Avant-garde Archive’?”
12h15 Masanori Tsukamoto, Tokyo University, Japonsko online, « La transformation de la nation d’implexe : de Valéry à Merleau-Ponty »
Lunch break
Odpolední sekce: spolupráce, dialogy a pluralitní autorita
14h30 Nirmalya Chakraborty, Presidency University, Kolkata, Indie, “The Lost Age of Scholarship: Emergence of Navya-Nyaya Philosophy in Classical Indian Intellectual Tradition”
15h15 Venkat Srinivasan, Maya Dodd aJayaprabha Ravindran, Spolu-ředitelé Milli Archives Foundation, Indie, “How do you solve a problem like an archive? Benchmarking archives in India” online
Coffee break
16h30 Laetitia Zacchini, Laetitia Zecchini, UChicago CNRS, USA, “About the Archives of the Indian PEN and the Indian Writer-critic as Archivist-activist” online
17h15 Benedetta Zaccarello, ITEM (CNRS/ENS), Paříž, Francie,
18h00 Závěrečné slovo
Poznámka k záměru konference
Zejména v evropském kontextu jsou dějiny národních archivů a národní dějiny, jež mají uchovávat paměť těchto zemí, neoddělitelně spjaty. Aby archivy uchovaly a zhodnotily určité dokumentární dědictví, krystalizují a historizují je a stávají se institucionálním nástrojem schopným implicitně definovat kulturní kánony a narativy, k nimž se národ hlásí.
Zejména od devadesátých let 20. století se badatelé stále více zajímali o roli, kterou takový nástroj hraje při kodifikaci národních kultur. Veřejnost se zároveň znovu začala zajímat o zákulisí práce spisovatelů a teoretiků a představy spojené s genezí děl se začaly šířit daleko za hranice profesionálních uživatelů archivů.
V poslední době umožnil obrovský pokrok v oblasti digitalizace tisícům sbírek virtuálně opustit hranice archivů a promítnout se do globální infosféry. Stále více archivních snímků je nyní potenciálně přístupných z celého světa, čímž se dostávají k mnohem širší veřejnosti, než byla ta, která měla přístup do konzultačních místností, ale také k veřejnosti mnohem mezinárodnější, a tedy i rozmanitější, pokud jde o její postupy a znalosti archivů.
Přesun ze šanonů na celosvětovou síť nabízí milionům potenciálních uživatelů prostředky, jak se přihlásit k vlastnímu kulturnímu dědictví, a zároveň ukazuje v podstatě nadnárodní a mezikulturní povahu některých archivních dokumentů před jejich distribucí v oddělených národních institucích. Je tomu tak proto, že i v národním měřítku jsou dějiny kultury poznamenány dynamikou výměny, překladů a přenosů, kolektivních debat a sítí intelektuálů.
V tomto ohledu archivní dokumenty a rukopisné stopy svědčí o jazykových, kulturních a existenčních okolnostech a kontextech, které obklopují práci teoretické produkce, a umožňují tak zasadit intelektuální produkci do kulturního kontextu a chápat ji jako výsledek vazeb a interakcí mezi pluralitou subjektů.
Z takové perspektivy se teoretici, kteří zdaleka nevystupují jako izolované subjekty ve svém koncepčním díle, ukazují jako velcí „předavači“, prostředníci mezi různými referenčními univerzy, umožňující svým čtenářům setkávat se s různými kulturními a disciplinárními tradicemi a seznamovat se s nimi. Teoretický diskurz je výsledkem výměny, cirkulace a sdílení znalostí v čase a prostoru.
V současné době, kdy dochází k rychlému rozvoji digitálních zobrazovacích nástrojů, je pravděpodobné, že mezikulturní a vícejazyčné rozměry intelektuálních archivů budou zvýrazněny prostřednictvím online rozhraní a propojených webových prostorů.
Z technického hlediska nám digitální nástroje mohou umožnit vizualizovat oběh pojmů mezi různými sbírkami a archivy, korespondenci mezi různými mysliteli a průniky mezi slovníky různých myšlenkových směrů. To však předpokládá vývoj nových metod a strategií interpretace s ohledem na post-národní reprezentaci archivních dokumentů, která by byla věrnější původní hybriditě a dynamice tvorby pojmů a teorie. Taková reprezentace archivů filosofie a teorie, zdůrazňující pluralitu subjektů a analyzující sbírky jako uzly v síti cirkulace, výměny a interakcí překračujících disciplinární a národní hranice, je výzvou pro současné metodologie, ať už jde o studium nebo klasifikaci intelektuálních rukopisů.
Cílem této konference je podnítit kolektivní úvahy o metodologiích a digitálních nástrojích, které by nám mohly umožnit lépe vnímat, mimo rukopisy a jejich prostřednictvím, intelektuální osobnosti a jejich transkulturní trajektorie, dějiny a jejich zakotvení v kulturních kontextech, sítích a kolektivních praktikách, do nichž byly zasazeny. Kromě toho, že by takový přístup poskytl jiný obraz dějin idejí, mohl by také přinést intuitivnější narace a umožnit, aby se tyto materiály dostaly k širšímu, a dokonce i neakademickému publiku.
Na této akci se sejdou hlavní aktéři sítě „AITIA – Archives of International Theory, an Intercultural Approach“. Konferencí se uzavře první pracovní fáze projektu a zároveň budou nastíněny vyhlídky na budoucí práci.