Jak se jidišští spisovatelé stali jidišskými spisovateli

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Carmen Reichert (Augsburg University).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Volba jidiš v autobiografických spisech, období po I. L. Peretz
Nemělo by být překvapením, že autobiografie nám v literatuře v podstatě sdělují, jak se spisovatelé stávali spisovateli. Od Rousseauových Zpovědí ke Goethovým vzdělávajícím románům – číst a psát – je hlavním pramenem tohoto žánru seznam četby autorů a jejich první pokusy o psaní. Ale jidišští spisovatelé na začátku 20. století nevyrostli s vědomím, že jejich mateřský jazyk je i jejich jazyk literární . Pro židovské chlapce totiž byla hebrejština a nikoliv jidiš jazykem vzdělání v soukromých školách. To je důvod, proč se psaní jazykem jidiš na počátku 20. století vyvíjelo někde mezi tradičním hebrejsky vládnoucím vzdělávacím systémem Cheder a Ješiva a nežidovskými knihovnami. Podle tradice byly psané jidišské texty určeny především pro ženy a nevzdělané muže. Spisovatelé mužského a ženského pohlaví proto při psaní jidiš rozvíjeli různé psací strategie. Zatímco ženy se uchylovaly spíše k raným jidišských autobiografiím, jakou je třeba Glikla z Hamelnu “Zikhroynes” (Paměti), muži spíše sledovali západoevropské tradice.

V jidišských autobiografiích také můžeme často vidět, že autoři spojují svůj osobní život s dějinami jidiš. Příkladem může být třeba Sholem Aleichem, jenž porovnává svůj život s trhem (“yarid”) a současně se zavazuje k “jazykovému trhu” jidiš. I. L. Peretz, “otec” jidišské literatury, měl v tomto kontextu velmi významný vliv. Nejen, že povzbuzoval spisovatele, aby přešli do svého rodného jazyka, ale jeho autobiografie “Mayne zikhroynes” (Moje paměti) čerpající inspiraci z romantismu ovlivnila velké množství autobiografických textů od mladších autorů.

Carmen Reichert je postdoktorandka na Univerzitě v Augsburgu. V současné době pracuje na projektu věnující se literárním a jazykovým debatám v souvislosti s jazykovou konferencí v Černovicích (Ukrajina). Další informace naleznete zde.