GODTalks

Workshop s Tanyou Luhrmann

Datum a čas: 1. listopadu 2019, 9:00-18:30
Venue: Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Organizátoři: ISS FSV UK, Barbora Spalová ve spolupráci s CEFRES
Jazyk: angličtina

Workshop “GODTalks” je určen nejen pro výzkumníky, ale i studenty, kteří by rádi konzultovali svou práci s Tanyou Luhrmannovou.

Program

10:00-11:00: Zdeněk Konopásek, UK v Praze
Religion in action: How private apparitions may become true/real

11:15-12:15: Marek Liška, UK v Praze
How does the Relationship with God come to being in the Christian Community?

12:30-13:30: Samuel Dolbeau, UC Louwain/EHESS Paříž
Translating God´s closeness into a catholic language: The case study of a French catholic charismaic community

13:30-15:00 Obědová pauza

15:00-16:00 : Taťána Bužeková, Univerzita Komenského v Bratislavě
Spirituality, purity and health: What is “right” and what is “wrong” about altered states of consciousness

16:15-17:15 : Jan Tesárek, UK v Praze
Messengers of Light: Semiotics of Multiple Subjectivities in Czech Angelic Spirituality

17:30-18:30 : Joanna Lipinska, Univerzita ve Varšavě
Transplanting Wicca – an anthropological perspective on how the Polish Wicca develops and does it differ from its British origin?

……………………………………………………………..

Tanya Marie Luhrmann (Watkins Professor na Ústavu antropologie na Stanfordské Univerzitě). Její práce se zaměřuje na extrémy zážitky: na hlasy, vize, svět nadpřirozeného a svět psychózy. K porozumění fenomenologie neobvyklých smyslových zážitků používá kombinaci etnografických a experimentálních metod. Mezi její velmi uznávané knihy patří Persuasions of the Witch’s Craft: Ritual Magic in Contemporary England (1989); When God Talks Back: Understanding the American evangelical relationship with God (2012); Our Most Troubling Madness: Schizophrenia and Culture (2016) a další.

Během pobytu v Praze bude mít Tanya Luhrmann také přednášku na téma “How Gods (and God) Become Real for Men: Drives a Feeling of Presence” (31. 10. 2019 v 18:30 na FSV UK, v budově Hollaru, Smetanovo nábřeží. 6, sál 4).

Šlechtické elity a podpora průmyslu v Evropě 18. a 20. století

Diskuze u kulatého stolu (příprava 23e Mezinárodního kongresu historických věd v Poznani 2020)

Datum a místo: 31. října 2019, 13:00-17:00, Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Organizátoři: Historická laboratoř (elektro)techniky (Fakulta elektrotechnická, ČVUT), CEFRES, Sdružení historiků ČR, Společnost pro hospodářské a sociální dějiny ČR, Université Bordeaux Montaigne a École polytechnique v Paříži
Jazyk: francouzština/angličtina

Program
I. Úvodní slovo
  • Mathieu Wellhoff, Atašé pro vědu a vysoké školy (Francouzská ambasáda v ČR)
  • Jiří Kocian, předseda Sdružení historiků ČR a místopředseda Národního komitétu historických věd
  • Marcela Efmertová, předsedkyně Společnosti pro hospodářské a sociální dějiny ČR

II. Příspěvky

  • Prof. Michel Figeac (Université Bordeaux Montaigne) : Noblesse et innovation économique au siècle des Lumières
  • Prof. Éric Godelier (École polytechnique de Paris) : Comment traiter de la nationalité en histoire des entreprises : quelques pistes de réflexion
  • Prof. Milan Hlavačka (Historický ústav AV ČR) : Les Ringhoffer, une famille d’entrepreneurs anoblis (en anglais)
  • Prof. Marcela Efmertová (Fakulta elektrotechnická, ČVUT) : František Křižík – membre de la Chambre haute du Parlement (Panská sněmovna), et l’électrification des Pays tchèques

 III. Diskuze

Na diskusi navazuje v pátek 1. listopadu  od 10 hod. na Fakultě elektrotechnické ČVUT (sál 80) workshop  názván Elektrifikace a informatika v Československu, jehož program najedete zde.

Pojem “nadvláda” za Třetí říše

Druhé setkání zimního semestru Epistemologického semináře organizovaného CEFRESem (Jérôme Heurtaux) a Institutem mezinárodních studií FSV UK (Tomáš Weiss a Mitchell Young) povede

Pascal Schneider (Paris – Sorbonne Université Paris / přidružený doktorand CEFRESu)
Téma: Pojem “nadvláda” za Třetí říše. Případ připojeného území

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 23. října 2019, od 16:30
Jazyk: angličtina
Text
Beatrice HIBOU, “Introduction. The Legitimation of Authoritarian Domination: Dispositions to Obey and Constellation of Interests”, “Chap. I. Desire for Normality, Normative Processes and Power of Normalization” in : The Political Anatomy of Domination. Cham :The Political Anatomy of Domination, 2017, p. 1-32.

Uprchlické tábory v Čechách a na Moravě za První světové války

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Alena Jindrová (Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Během první světové války přicházeli uprchlíci hlavně do centrálních částí monarchie – do Čech, na Moravu a do rakouských zemí (Korutany, Kraňsko, Dolní Rakousko, Horní Rakousko). Po vypuknutí války byly postaveny první uprchlické tábory a úřady začaly organizovat přesuny uprchlíků. Mnoho lidí však uprchlo ze svých domů v panice a nedokázalo se o sebe postarat. Můj výzkumný projekt se zaměřuje na uprchlické tábory v českých zemích a na instituce, které byly za uprchlíky odpovědné.  Žádná souhrnná studie se zatím nezabývala historií uprchlických táborů na území současné České republiky, tedy velkými tábory jako ty v Havlíčkově Brodě, Choceni, Kyjově, Mikulově, Pohořelicích, Moravské Třebové či Uherském Hradišti. Zejména dějiny moravských táborů zůstávají nezdokumentované a postrádáme základní znalosti o tom, kdy a jak byly založeny, postaveny a spravovány. Není známo ani jakému počtu uprchlíků byly určeny. Součástí mého výzkumu jsou i státní pokusy o kontrolování a podporování uprchlíků a tedy jejich snaha organizovat pomoc. Organizacemi, které hrály důležitou roli při pomáhání uprchlíkům, byly například fond Baron Hirsch, Israelitische Alliance ve Vídni a dále některé regionální společnosti. I přes úsilí vlády a aktivistů však stále převládalo mnoho problémů. Můj výzkumný projekt se tudíž také zaměřuje na problematické aspekty pomoci uprchlíkům, včetně historie táborů a osudů uprchlíků na konci války.

Ve spolupráci s projektem “Unlikely refuge?”.

Epistemologický seminář CEFRESu – úvodní setkání

První setkání uvede Jérôme Heurtaux (ředitel CEFRESur), Tomáš Weiss (IMS FSV UK) a Mitchell Young (IMS FSV UK). Společně zahájí seminář a představí obecné pojmy o konceptech a jejich využití v humanitních a společenských vědách.

Zahájení bude následované diskuzí těchto textů:

  • John Gerring, “What Makes a Concept Good? A Criterial Framework for Understanding Concept Formation in the Social Sciences”, Polity 31-3, 1999, p. 357-393.
  • Giovanni SARTORI, „ Concept Misformation in Comparative Politics“, The American Political Science Review, Vol. 64, No. 4. (Dec., 1970), pp. 1033-1053.

Během prvního setkání bude sestaven program zimního semestru.

Posmrtný život Yizker bikher v současném židovském psaní

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Marianne Windsperger (Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Ve své disertační práci s názvem „Revisiting and Retelling the Shtetl: Narratives of Searching for Traces in American Jewish Writing“ věnuji jednu kapitolu odkazům na tradici yizker bikher v současném židovském psaní. Jidiš termín “yizker bikher” označuje velké množství knih, které připomínají zničené židovské komunity ve východní Evropě. Tyto knihy byly bezprostředně po válce shromážděny v táborech pro vysídlené osoby nebo v domovských společnostech, tzv. “landsmanshaftn”. Velké množství yizker bikher zahrnuje různé materiály, jako jsou mapy, fotografie, dokumenty či seznamy jmen. V příbězích, které se snaží vykreslit transgenerační propojení s konkrétními místy, jsou tyto pamětní knihy často tématem diskuse za účelem zjištění nebo ověření znalostí konkrétních míst. Slouží také jako jakési úložiště jmen bývalých obyvatel. V kapitole budu sledovat různé metody sběru a psaní v současné židovské literatuře spojené s tradicí yizker bikher. Stopy diasporického média yizker bikher lze nalézt v současné americké literatuře, v argentinské literatuře, dokonce i ve francouzských a německých dílech. Srovnávací metodou zmapuji posmrtný vývoj tohoto žánru ve světové literatuře a poukážu na to, jak jsou tyto knihy blízké k dalším písemným tradicím.