Dvě tváře současného nacionalismu

Dvě tváře současného nacionalismu

Přednáška Alaina Dieckhoffa, ředitel CERI (Centrum pro mezinárodní studia, Sciences Po, Paříž)

Kde: Pražské kreativní centrum (Staroměstské náměstí 4/1, 110 00 Prague 1, Studio)
Kdy: 12. dubna 2019, 10:00-12:00
Organizátoři: CEFRES, FSV UK, Francouzský institut v Praze
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Přesvědčení o “konci nacionalismu” bylo po skončení studené války sdíleno většinou populace. Ukázalo se však, že se mýlila. Nacionalismus zůstává silným historickým fenoménem, objevuje se buď ve formě separatismu nebo národního populismu. A jak již dokazuje s odstupem nacionalismus, globalizace není podstatou antinacionalismu.

Moderováno Eliškou Tomalovou a Jérômem Heurtaux

Archiv

Sedmé setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden

Raluca Muresan (U. Paris-Sorbonne / associated at CEFRES)
Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)

Archiv

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 3. dubna 2019, od 16:30
Jazyk: angličtina

Texts

  • Jacques Derrida and Eric Prenowitz: “Archive Fever: A Freudian Impression”, Diacritics, 25-2 (1995), p. 9-11.
  • Mbembe, A.: “The Power of the Archive and its Limits”, in: Refiguring the Archive, C. HAmilton, V. Harris, G. Reid (eds), 2002, p. 19-26. https://books.google.co.in/books?id=FZ8oBgAAQBAJ&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false
  • Filippo de Vivo, Maria Pia Donato, « Scholarly Practices in the archives, 1500-1800 : Introduction », Storia della Storiografia, 68, 2/2015, p. 15-20.

Kdo edituje naše dějiny neboli výzva k publikaci zdrojů o holocaustu

Kdo edituje naše dějiny neboli výzva k publikaci zdrojů o holocaustu. Případ Emanuela Ringelbluma a jeho poznámek z ghetta

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Joanna Nalewajko-Kulikov (Tadeusz Manteuffel Institute of History, Polish Academy of Sciences).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

V září 1939 polsko-židovský historik, učitel a sociální aktivista Emanuel Ringelblum (1900-1944) začal vést poznámky o různých aspektech válečné reality. Jeho činnost pokračovala až do ledna 1943. Byl to začátek širšího dokumentačního projektu, později známého pod kódovým označením “Oneg Shabbat” či “Podzemní archiv varšavského ghetta”. Po válce byly tyto materiály objeveny a nyní jsou uloženy v archivu Židovského historického ústavu ve Varšavě. Malá část se nachází ve fondu Hersh Wasser (YIVO Institute for Jewish Research, New Yorku).

Ringelblumovy poznámky byly vydány v původním jazyce (v jidiši) ve Varšavě v roce 1952 (Notitsn fun varshever geto), 1961-1963 (Ksovim fun geto) a v Tel Avivu v roce 1985 (reprint vydání 1961-1963 včetně poznámek od Hersh Wasser Collection). Do polštiny poznámky přeložil koncem padesátých let Adam Rutkowski, ale po antisemitské kampani v roce 1968 byl překlad stažen z tiskárny. Překlad konečně vyšel až v roce 1983 a byl vydán Arturem Eisenbachem s názvem Kronika getta warszawskiego.

V mé přednášce bych se ráda podělila o své zkušenosti z přípravy nového, kritického a kompletního vydání poznámek (Pisma Emanuela Ringelbluma z Getta, Joanna Nalewajko-Kulikov, překlad: Agata Kondrat a kol., Varšava, 2018, série “Archiwum Ringelbluma, Konspiracyjne Archiwum Getta Warszawy “, svazek 29). Ráda bych ukázala rozdíly mezi novým a předchozím vydáním a zahájila diskuzi o problémech spojených s vydáním díla, které se k nám dostalo jako nedokončený náčrt a nebylo tedy v této podobě určeno k publikaci.

Joanna Nalewajko-Kulikov je docentkou na Historickém ústavu Tadeusze Manteuffela Polské akademie věd. Její výzkum se zaměřuje na historii východoevropského židovství v 19. a 20. století, historii jidišské kultury (zejména jidišského denního tisku) a polsko-židovských vztahů. Mezi její knihy mimo jiné patří Obywatel Jidyszlandu. Rzecz o zydowskich komunistach z Polsce (2009) a Mowic we wlasnym imieniu. Prasa jidyszowa a dvorzenie zydowskiej tozsamosci narodowej (2016). Pro vydavatelskou sérii “Archiwum Ringelbluma” vydala memoáry Tsvi Prylucki (2015) a Poznámky Emanuela Ringelbluma z varšavského ghetta (2018). V současné době pracuje na knižním projektu, který je věnován jidišskému tisku v meziválečném Polsku.

Přírodní náboženství? Antropologie posvátných artefaktů a cyborgských bohů v afro-brazilských náboženstvích

Gellnerovský seminář

Přednáška Giovanny Capponi (CEFRES – FSV UK) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností  a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.

Datum a čas: pondělí 1. dubna 2019, od 16:30
Místo: Knihovna CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

Přírodní náboženství? Antropologie posvátných artefaktů a cyborgských bohů v afro-brazilských náboženstvích

Afro-Brazilian Candomblé, the worship of the West African deities which spread around Brazil as a consequence of the Atlantic Slave Trade, is often described by its followers and by the anthropologists who studied it as a “religion of nature”. Indeed, Candomblé deities (called orixás) are closely associated with natural elements in the landscape; but they are also associated with human temperaments and with different stages of life and matter. In the attempt to problematize and understand what kind of “nature” is implied in this context, I will analyse the sacred artefacts that constitute a central part of the ritual practice, the so called assentamentos.

The rules of fabrication of these mysterious factishes, using Latour’s neologism, are often surrounded by secrecy and sacredness as they constitute the physical “bodies” and “mouths” of the orixás where sacrifices and offerings are performed. Involving animal blood, vegetable substances, and other materials like wood, iron or copper in the making, the assentamentos are made by humans as a means of condensing and manipulating axé, the sacred force that is infused in natural elements. Trying to escape the colonial narrative that long described these practices as “fetishism”, I would argue that these artefacts can be understood as powerful “technological” devices and channels of communication between the visible and the invisible world. Moreover, these receptacles mirror both the deity and the heads of the novices who undergo the initiation ritual, which starts a lifelong bond between the orixá, the artefact, and the human.

Using Haraway’s metaphor of the cyborg, I analyse how these artefacts transcend and challenge the dichotomies of Western thought. Being it at the same time alive and inert, natural and technological, human and animal, infused with life force and mere vessel, the assentamento subverts these categories and sheds a light on the ways in which humans, gods, animals and elements of the landscape are made and perceived.

Historické tvoření politiky v Polsku a politická role historiků

Kde: Knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: 28. března 2019, 14:00
Organizátoři: CEFRES
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Foucaultův koncept v divadle a ve vědě moderní doby

Sedmé setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden

Sophie Bouvier (doktorandka FF UK)
Foucaultův koncept v divadle a ve vědě moderní doby

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 20. března 2019, od 16:30
Jazyk: angličtina

Text

  • Michel Foucault : Les mots et les choses, chap. 3.II & 3.VI.