Čtvrté setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden
Pavel Baloun (FHS UK / CEFRES)
Martin Pjecha (CEU / CEFRES)
Téma: “Násilí”, staré a nové formy
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 5. prosince 2018, od 16:30
Jazyk: angličtina
Text:
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Agnieszka Wierzcholska (Svobodná univerzita Berlín).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Tarnów v jižním Polsku byl po staletí polsko-židovským městem. Před druhou světovou válkou téměř 50% obyvatel města byli Židé, zbývající polovina populace byla katolického vyznání. Vztahy mezi Židy a ne-Židy byly normální součástí každodenního života mezi sousedy, spolužáky a místní politikou. Během šoa došlo k vraždě městských Židů na ulicích města přímo před očima nežidovských sousedů. Z 25 000 Židů, kteří žili v Tarnówě před druhou světovou válkou, se vrátilo jen pouhých tisíc a jen několik set zůstalo.
Co se stalo s městem, kde němečtí okupanti zničili polsko-židovské Lebenswelt? Struktura společnosti se od roku 1939 dramaticky změnila a místní komunita se stala okupovanou společností. Antisemitismus, který vznikl ve městě v pozdních třicátých letech 20. století, se v mnoha směrech prolínal s německou protižidovskou politikou. Kvůli přítomnému násilí se šoa týkalo i ne-židovštích Poláků. Tážeme se však, zda byly některé lokální sítě odolné? Jaká přátelství mohla zachránit životy a jaké kontakty se ukázaly jako nebezpečné? A konečně, co se stalo s městem po odchodu německých okupantů v lednu 1945 a zmizení téměř poloviny jeho obyvatel – Židů?
Tato přednáška se bude zabývat každodenním životem v polsko-židovském městě a pokusí se znovu zopakovat jednotlivé příběhy obyvatel v době předválečného i poválečného období.
Čas a místo: 30. listopadu 2018, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (zasedací místnost, 3. patro)
Organizátoři: Etnologický ústav AV ČR a CEFRES
Jazyk: angličtina
Diskutující
Ewa Klekot (Univerzita ve Varšavě/Poznan School of Form)
Daniel Sosna (Západočeská univerzita v Plzni)
Moderátorem bude Luděk Brož (Etnologický ústav AV ČR)
Antropologové často sbírají zkušenosti při svých terénních výzkumech, které ovšem explicitně neanalyzují ve svých pracích i přesto, že výrazně přispívají k vytváření a formování jejich etnografického povědomí a mohou ovlivňovat jejich práci i po mnoho let. Úkolem této knihy je odhalit právě tyto elementy vytváření antropologického povědomí. Autoři tohoto díla si dali za cíl těžký úkol – rekonstruovat způsoby, jakými původně vstoupili do světů předmětů výzkumu (jejich antropologických „Dalších“), tím, že se soustředili na „pre-textuální“ a hluboce fenomenologické procesy, jakými jsou zaznamenávání poznámek, poslech, percepce a vnímání. Na základě široké škály zkušeností nasbíraných při terénních výzkumech – například s Dogonem na Mali, imigrantskými fotbalovými hráči ve Španělsku, Inuitem dalekého severu, filipínskými nadnárodními rodinami, horníky v Polsku a studenty ve Skotsku – jde tato kniha nad rámec jednoduchého zkoumání etnografické senzitivity využíváním běžných slov a praxe. Dává si za cíl zavést nový prostředek pro pojmenování antropologických prací. Tento jazyk čerpá z opakujících se zkušeností s účastí a zakotvuje se do pre-textuálních světů neřečeného a často neviditelného. Čerpá také z intenzivních zážitků, které překračují hranice konvenčních textových vztahů.
“These edifying essays lay the groundwork for an anthropology that not only overcomes old antinomies of body-mind, text-context, representation-reality, but encourages us to see how participatory method, social attentiveness, and new forms of ethnographic writing can enhance our understanding of the affective, intersubjective, and conceptual complexities of life as lived,” Michael Jackson, Distinguished Professor of World Religions, Harvard University
Datum a čas: 20. listopadu 2018, od 10:00 do 12:00
Místo: knihovna CEFRES
Organizátoři: IMS FSV UK, CEFRES a Prague Civil Sociaety Centre
Jazyk: angličtina
Moderováno Kateřinou Královou (vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK)
Nedávné masové protesty v Arménii, které svrhly dlouhodobě vládnoucí hlavu státu, byly nazvány “Sametovou revolucí”. Odkazuje snad toto pojmenování na středoevropské události, kterými jsme byli svědky před třiceti lety? A pokud ano, jaké je jejich skutečné dědictví ve 21. století? Je “moc bezmocných” stále funkčním návodem na společenské a politické změny? Další zásadní otázkou je, zda jsou vůbec nenásilné protesty schopny uvést svůj program na dlouhou dobu. Jedná se snad jen o krátkodobý “zvrat”, po kterém nevyhnutelně následuje “obvyklý stav”? A konečně, co mají společného a jak se liší různá lidová hnutí v prostoru a čase?
Diskuse u kulatého stolu se bude zabývat případy masových protestů v Polsku, Ukrajině a Rumunsku, za účelem odhalit jejich specifičnost. Bude také porovnávat jednotlivé protesty s nedávnými vlny protestů v Německu, USA a dalších zemí. Hlavními otázkami ovšem bude, jaké jsou perspektivy politických změn založené na “moci bezmocných” a s jakými odezvami na masové protesty se setkáváme v globalizovaném světě.
Zde si můžete stáhnout plakát události
Přednáška Nafsiky Papacharalampous (School of Oriental and African Studies, University of London, UK) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.
Datum a čas: pondělí 19. listopadu, od 17:00
Místo: Knihovna CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina
Vaření v temnotě a vytváření vazeb: Za dveřmi určenými jen pro personál
Tento příspěvek zkoumá život šéfkuchařů a kuchařů prostřednictvím aténských restauračních kuchyní a nabízí etnografický pohled na profesionální kontext a na prostředí týmové práce. Díly Turnera (1967a, 1995) a Goffmana (1956) předkládáme často drsnou realitu pracovních podmínek kuchařů a chování šéfkuchaře.
První část příspěvku odkazující na Goffmanovu práci (1956) a řadící se do etnografického kontextu, představuje rozdělení mezi přední a zadní částí restaurací a odhaluje každodenní práci a život kuchařů. Druhá část příspěvku sleduje a analyzuje vztahy kuchařů a šéfkuchaře v kuchyni. S využitím Turnerovy práce o liminalitě (1967a, 1995) a práce Carstena (1995) o spřízněnosti studie zkoumá ponižování a zneužívání kuchařských zkušeností jejich šéfkuchaři, vytváření komunit a formování a definování nových vazeb. Prostřednictvím restauračních kuchyní v Aténách v období krize se pojem týmové práce dostává do popředí a odhaluje, jak se vytvářejí vazby v prostředí, kde je personál pod vysokým tlakem.
Bibliografie
Carsten, J., 1995. The Substance of Kinship and the Heat of the Hearth: Feeding, Personhood, and Relatedness among Malays in Pulau Langkawi. Am. Ethnol. 22, 223–241.
Goffman, E., 1956. The Presentation of Self in Everyday Life. University of Edinburgh, Edinburgh.
Turner, V., 1995. The Ritual Process: Structure and anti-structure. Transaction Publishers.
Turner, V., 1967. The Forest of Symbols, Aspects of Ndembu Ritual. Cornell University Press, Ithaca and London.
Nafsika Papacharalampous
Nafsika je v současné době PhD studentkou antropologie na Škole orientálních a afrických studií (SOAS, Univerzita v Londýně). Píše svou disertační práci o řeckých tradičních potravinách a trzích. Zaměřuje se na národní identitu, paměť, terroir a dědictví. Nafsika má magisterský titul v antropologii jídla ze SOAS a MBA z Aténské univerzity ekonomie a podnikání. Předtím psala týdenní sloupky pro online trh s potravinami v Londýně s názvem Love Your Larder, ve kterých zkoumala pojem Real Food a nedávno začala profesionálně vařit pro pop-up restaurace v Londýně. Nafsika je také editorkou v knize receptů SOAS a vede blog o potravinách www.nafsikacooks.com, kde se věnuje své vášni jak pro vaření, tak pro psaní. Mimo jiné miluje historii jídla a nedávno začala sbírat staré kuchařské knihy.
Přednáška Rika Adriaanse (Central European University, Budapěšť) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.
Datum a čas: čtvrtek 15. listopadu, od 17:00
Místo: Knihovna CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina
Transnational Media and the Politics of Fundraising in the Armenian Diaspora
Fundraising spectacles such as gala dinners and concerts have long been central to the culture and institutions of the Armenian diaspora. Since the early 1990s, the conversion of money into ethnicity takes on increasingly mediatized and transnational forms. My talk examines the Armenia Fund Telethon, an annual pan-Armenian spectacle broadcast from Los Angeles that collects donations for infrastructure in the unrecognized Nagorno-Karabakh Republic on the de jure territory of Azerbaijan. Through the establishment of a transnational sphere of media rituals that links up Armenians across continents, the occupation of formerly Azerbaijani-occupied lands is turned into a diasporic celebration of humanitarian ethics and cultural heritage. At the same time, diaspora activists in Los Angeles are increasingly calling for a boycott of the annual telethon by organizing competing events that criticize it for serving the interests of post-Soviet oligarchs. The appeal of these activist initiatives is analyzed in relation to unpredictable eruptions of violence in the homeland.
Rik Adriaans nedávno úspěšně dokončil doktorské studium sociologie a sociální antropologie na Central European University v Budapešti. Ve své dizertační práci se věnoval propojení mezi vytvářením obrazu, technologickým zprostředkováním a snahami o uznání arménské diaspory v nadnárodních kruzích, které spojují postsovětskou Arménii s arménskou diasporou v Los Angeles. Rik Adriaans zároveň vede probíhající výzkum zaměřený na politiku arménské populární hudby. Jeho články se objevily v následujících časopisech: Social Analysis, Nationalities Papers, Caucasus Survey and Identities: Global Studies in Culture and Power.
