Od 20. června do 1. července pořádá Univerzita Karlova spolu s Mezinárodní helénskou univerzitou v Thessaloniki a ve spolupráci s CEFRESem, LSEE a PRIO již čtvrtý ročník letní školy věnované násilí, a to za účelem rozvíjet studium věnující se této problematice.

• vedená nejlepšími vědci v oboru z prestižních institucí: USHMM, Sciences Po, Université de Montréal, George Washington University
• určeno studentům a doktorandům politologie, historie, antropologie, mezinárodních vztahů, mezinárodního práva, žurnalistiky a dalších příbuzných disciplín
• kurzy pro studenty nebo doktorandy ale také pro osoby aktivně působící v odvětví spojeném s danou problematikou
• organizováno na nejstarší univerzitě ve střední Evropě

Program, seznam přednášejích a způsob registrace najdete na webové stránce: http://nrvsschool.fsv.cuni.cz/

Připojte se k nám v noci z 16. na 17. června a diskutujte o tématu “Obrazy, věda a politika” s hosty první Noci filozofie v Praze a ve střední Evropě vůbec.  Mezi 19h večer a 3. hodinou ranní, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v prostorách Veletržního paláce Národní galerie v Praze, si můžete vybrat z bohatého programu přednášek, debat, literárních pásem, uměleckých představení, filmových projekcí, koncertů a výstav, které se uskuteční v desítkách místností. Naším cílem je vytvořit dialog mezi širokým publikem a 55 významnými filozofy z Francie a zemí visegrádské čtyřky okolo aktuálních etických a politických otázek. Kompletní program Noci filozofie naleznete na blogu: https://nocfilo.hypotheses.org/.

Vstup volný!

Kde: Národní galerie v Praze & Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Jazyk: anglicky / česky / francouzsky (se simultánním překladem do češtiny)

Hlavní organizátoři: Filozofická fakulta UK, CEFRES, Filosofický ústav AV ČR, Francouzský institut v Praze a Národní galerie v Praze.

Program připravili Anne Gléonec (Univerzita Paris VII) & Ondřej Švec (FF UK).

Podívejte se, kdo akci podporuje zde.

Perin Emel Yavuz (CEFRES & FMSH) se bude během své přednášky konané v rámci Čtvrtečních seminářů Sociologického ústavu AV ČR zabývat  pohledem na centrum a periferii v kontextu uměleckého obratu objevujícícho se v bratislavské avantgardě 60. – 80. let.

Jazyk: anglicky
Kde: Jilská 1, Prague 1

Pozoruhodná proměna paradigmatu, o níž se mluvilo jako o obratu v umění (turn of art), která se objevila v době 60. – 80. let 20. století, se stala po roce 2000 oblíbeným předmětem zájmu vědců v západní Evropě i ve Spojených státech. Ti se ve většině případech zaměřují na tyto geografické oblasti, které jsou vnímány jako centrum avantgardy. Avšak pokud se zaměříme na “okrajové” a další “periferní” oblasti, můžeme nahlédnout tento zřejmý etnocentrický mýtus z jiné perspektivy.  Představením mikrokosmu bratislavské neo-avantgardy má tato přednáška za cíl zdůraznit chronologickou podobnost, která mezi “centrem” a “periferií” existovala. Tato studie, zaměřená na umělecká díla a na profesní dráhy umělců, si klade za cíl prostřednictvím kulturních trasferů a lokálního kontextu lépe pochopit původ tohoto uměleckého obratu.

Přednáška Lary BONNEAU  (CEFRES & Université Paris I) v rámci semináře Collegium historiae artium Ústavu dějin umění AV ČR.

Místo: UDÚ AV ČR, Husova 4, Prague 1, místnost 117
Jazyk: anglicky

Dílo kunsthistorika Abyho Warburga (1866-1929) se rozvíjelo v rámci filosofického a teoretického korpusu, který je často přehlížený. Jeho estetika byla součástí mnohem širšího projektu: vytváření “Psychologie” založené na vztazích mezi rozličnými symbolickými formami vykonstruovanými člověkem. Jeho metoda tak osciluje mezi extrémním zaměřením se na detaily uměleckých děl a širší ambicí o založení “vědy o kultuře”. Záměr Lary Bonneau se vztahuje na objevování Warburgovy myšlenky energie ve spojení s jeho využitím konceptu “polarity”. Cílem tedy bude lépe pochopit roli filosofických vlivů v rámci vývoje jeho prací.

Přednáška 18. května 2016

Místo: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1, kinosál

Vytváření digitálních sbírek, debaty o proměnách praxe čtení a psaní, zmnožení obrazovek a rozvoj trhu s elektronickými knihami – toto vše poukazuje na hluboké změny probíhající v písemné kultuře. Přesto jsou právní, estetické a kulturní aspekty v současných diskusích překryty nepřestajným tokem novinek a ostrostí probíhajících sporů.
Roger Chartier nenabízí prorocké vize, nýbrž ukazuje, že dějiny písemné kultury, zkoumané ve velmi dlouhém časovém měřítku, nám mohou pomoci dnešní změny lépe pochopit.
Historická perspektiva totiž umožňuje ujímat se základního paradoxu, tedy přetrvávání díla a plurality textů nebo stavů, v nichž je dílo zachyceno, který se týká i doby vstupu písemné kultury do digitálního světa.

Viz prezentace Rogera Chartiera:
na stránkách CEFRES
na stránkách College de France
a pozvánku na stránkách Francouzského institutu v Praze