Praha a její mýty

Praha a její mýty

Datum: 5. dubna, 2024
Místo: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyky: angličtina a francouzština

Sponzorské instituce

  • CEFRES (Centre français de recherche en sciences sociales)
  • Institut Sociologických Studií, FSV, Univerzita Karlova
  • Ústav pro českou literaturu AV ČR

Vědecký a organizační výbor

  • Mateusz Chmurski
  • Michèle Baussant
  • Alessandro Testa

Účastníci

  • Jean Boutan, Eur’ORBEM, CNRS-Sorbonne Université
  • Tomáš Bubík,Univerzita Palackého Olomouc
  • Stanislav Holubec, AV ČR
  • Michèle Baussant, ISP CNRS-Paris Nanterre-ENS/CEFRES
  • Richard Müller, AV ČR
  • Marco Pasi, University of Amsterdam
  • Jiří Pelán, FF Charles University
  • Alessandro Testa, FSV Charles University

Program

10.00: Introduction

10.15-11.15: Magical Prague

– Marco PASI (University of Amsterdam, Faculty of Humanities), Prague: The City of Magic and Occultism
– Alessandro TESTA (Charles University, ISS FSV UK/CEFRES), Praga Magica: The Late Modern Evolutions of a Cultural Myth

11.15-11.30: break 

11.45-12.45: Religious Prague

– Tomáš BUBíK (Palacký University Olomouc, KSAKA FF UPol), Religious’ Prague : Scenes from selected Public Spaces (a Cemetery, a Square, a Museum)
– Michèle BAUSSANT (Institut des sciences sociales du politique, ISP CNRS-Paris Nanterre-ENS/CEFRES), Une Prague des absent.es ? Entre renaissance de l’héritage juif et recréation d’une vie cultu(r)elle

12.45-13.00: Discussion

13.00- 14.30: Lunch break

14.30-16.00: Modern Prague

– Jean BOUTAN (Cultures d’Europe orientale, balkanique et médiane, Eur’ORBEM, CNRS-Sorbonne Université), Libuše reine de Cacanie: la postérité d’un mythe d’un autre temps après 1918
– Richard MÜLLER (Czech Academy of Sciences, ÚČL AVČR), Kafka, Simmel, and Writing the Metropolitan Mind
– Stanislav HOLUBEC (Czech Academy of Sciences, HIÚ AVČR), The Myth of Working Class Prague: Between Communist Sacralization and Postcommunist Forgetting

16.00-16.15: Final discussion 

Abstrakt

Workshop představí Prahu z různých úhlů pohledu v období novověku a pozdního novověku. Zaměří se zejména na literaturu, společenskou praxi, náboženské fenomény a procesy tvorby kulturního dědictví. Tyto motivy či tropy jsou definovány jako „mýty“, které vycházejí z forem kultury vysoké i populární. Odkazují na konkrétní výjevy komplexní a mnohotvárné minulosti Prahy a jejích dějin. Nyní znovu získávají na hodnotě jako symboly společné české identity a historie zejména náboženské a esoterické dědictví města a jeho multikulturní, tzv. „HinterNatcional“ charakter, abychom použili Urzidilův výraz. Některá místa jsou ctěna jako místa paměti („lieux de mémoire“) a jiná jsou zapomenuta nebo ignorována („lieux de l’oubli“) a jejich historický význam je částečně změněn.

Některé z těchto mýtů také vybízí k masové turistice, která oživují náboženská místa, například židovská města, ale i jiná místa známá z pověstí a legend. V některých případech jsou tato místa romantizována nebo až „disneyfikována“ a podlehnou konzumnímu způsobu jejich navštěvování. Takovýto přístup místa odděluje od paměti a reálného prostředí.

Workshop si klade za cíl přehodnotit tyto mytizované příběhy a místa a vybízí k jejich oživování v Praze. Tématy workshopu budou:

  •  Mýtus o „Praga magica“ neboli mýtus mystického města
  • Mýtus o „Traumreich“, neboli Praha jako říše snů (Kafka, Meyrink,  Ajvaz, Kubin, Crawford atd.)
  • Mýtus Prahy jakožto židovského města
  • Mýtus Prahy jako města konfrontace mezi katolicismem a jeho odpůrci
  • Mýtus Prahy jako multikulturního a kosmopolitního města
  • Mýtus Prahy jako literární tropy
  • Mýtus Prahy jako postkomunistického města masové turistiky

Budou zodpovězeny otázky: Jaké kulturní trendy vedly k znovunabytí důležitosti mystické a esoterické minulosti v zemi, která o sobě tvrdí, že je nejateističtější v Evropě? Proč je židovská minulost důležitá v místě, kde žije jen velmi málo Židů? Proč je odkaz kosmopolitismu, který byl po druhé světové válce částečně vymýcen stále důležitý? Na základě Ripellinovy proslulé knihy Praga Magica, která vyšla před padesáti lety, na vrcholu sovětské normalizace, se plánujeme vrátit k často ambivalentní společenské a kulturní dynamice a proměnám Prahy. Jak se tyto změny odrážejí v literatuře, umění, starých i nových formách religiozity a spirituality. Jak ovlivňují tvorbu národní identity a kulturního dědictví? Tyto aspekty a dynamiky hodláme zkoumat na pozadí komunistické minulosti a neoliberální současnosti Prahy.