Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Laura Hobson Faure (Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Od devadesátých let minulého století se historikové snažili zařadit zkušenosti židovských dětí do historiografie holocaustu (Dwork, 1991, Stargardt, 2006). Při výzkumu hledali a používali prameny vytvořené dětmi, aby mohli příběhy těchto dětí rekonstruovat. Dětství jako jakási podkategorie studií holocaustu se neustále rozvíjí a dnes zahrnuje práce o zkušenostech židovských dětí v okupované Evropě a také v zemích, do kterých děti prchaly (Michlic 2017, Gigliotti a Tempian, 2016, Cohen 2018, Ouzan 2018). Historikové však často vytvářeli svou práci v rámci lokální nebo národní struktuře, přičemž se drželi pouze úzké periodizace – zaměřovali se buď jen na válečné roky nebo na poválečné období.

Můj současný výzkum se týká malé skupiny asi 300 dětí, které uprchly ze střední Evropy do Francie v letech 1938-39 a z Francie do Spojených států v letech 1941-42. Projekt nabízí nový výklad těchto dějin tím, že zvažuje životy dětí v nadnárodní perspektivě. Co se týče periodizace, výzkum zahrnuje jak období holocaustu, tak jeho dlouhodobé následky. Při zkoumání procesu, při kterém se děti staly uprchlíky, se budu zabývat méně známými schématy evakuace dětí. Také si budu klást otázku, jak tyto děti, již jako dospělí, kteří holocaust přežily, formovaly současnou památku holocaustu.

Tento projekt se zaměří na mikrohistorii dětských sítí a doufám, že podnítí ke vzniku dalších otázek jako jsou třeba: jak jednotlivci a rodiny reagovali na kolektivní pronásledování? Jaké organizace a jaké způsoby sociální práce ovlivňovaly životy dětí? A konečně, jak bývalé dětské oběti utvářely růst památky Holocaustu v západních demokratických systémech?