Emancipace překládáním?
Ženské životní dráhy ve střední a východní Evropě (19.–21. století)
Tato mezinárodní konference je součástí cyklu „Ženy a šok(y) emancipace” realizovaného pod záštitou CIRCE / Eur’ORBEM od roku 2022 ve spolupráci s CEFRES.
Datum: 17.-18. října 2024
Místo konání: České centrum v Paříži, ul. Bonaparte 18, Paříž 6e
Jazyk: angličtina, francouzština
Organizátorky: Cécile Gauthier (University of Reims), Malgorzata Smorag-Goldberg (Sorbonne Université) a Agnieszka Sobolewska (Varšavská Univerzita/Sorbonne Université)
Partneři: CEFRES, Eur’ORBEM (CNRS-Sorbonne Université)
Teze konference naleznete pod programem.
Program
Čtvrtek 17. října 2024
09:00 — Přivítání
09:30 — Úvodní slovo
LUBA JURGENSON, ředitelka Eur’Orbem
CÉCILE GAUTHIER, MALGORZATA SMORAG-GOLDBERG a AGNIESZKA SOBOLEWSKA
MATEUSZ CHMURSKI, ředitel CEFRES
Panel 1: Keynote přednáška
10:00-11:00
LUISE VON FLOTOW (Filozofická fakulta, University of Ottawa): Early feminist work in translation: a local phenomenon
11:00-11:15 — Přestávka
Panel 2: Emancipujme se společně
11:15-12:45
SYLVIE MARCHENOIR (Burgundská Univerzita): Die Hörigkeit der Frau (The Subjection of Women) de John Stuart Mill : Enjeux et réception de la traduction allemande d’un texte fondateur du féminisme au XIXe siècle
CATHERINE GÉRY (INALCO, Paris) : L’Artel russe de traduction et d’édition des femmes (1863-1879), entre recherche d’autonomie et désir de sororité
MARIE VRINAT-NIKOLOV (INALCO, Paris) : Le rôle des traductrices dans les premières organisations féminines en Bulgarie (début XXe siècle)
12:45-14:30— Přestávka na oběd
Panel 3: Překlad a femininní jednání (I)
14:30-16:00
IRYNA DMYTRYCHYN (INALCO, Paris): Lessia Oukraïnka ou la traduction comme acte d’émancipation politique: compléter la littérature nationale
ANNABEL GOTTFRIED COHEN (Židovský theologický seminář, New York City): Gina Medem, the forgotten “Yiddish pasionaria”
KAREN UNDERHILL (University of Illinois, Chicago): The trilingual Polysystem : Language Choice in Polish-Jewish Context of feminist Activism
16:00-16:15— Přestávka
Panel 4: Překlad a femininní jednání (II)
16:15-17:45
POLINA DE MAUNY (Université Paris-Nanterre): La traduction féminine à Saint-Pétersbourg impérial : la revue ‘Traductions des meilleurs écrivains étrangers’ de Marko Vovtchok
ROSINA NEGINSKY (University of Illinois, Chicago): Zinaïda Vengerova: femme libre, traductrice et critique littéraire
KAROLINA SZYMANIAK (Sorbonne Université): Traduction, auto-traduction, écriture chez Debora Vogel
Pátek 18. října 2024
Panel 5: Okolo modernismu
9:00-10:30 (Moderátorka: Clara Royer)
JANA KANTORIKOVA ET PETRA JAMES (Sorbonne Université, Université Libre de Bruxelles): Entre invisibilisation et « empowerment » – parcours de femmes traductrices en Bohême au tournant du XXe siècle
EVE FILÉE (Université Libre de Bruxelles): Au-delà de l’ornement: la présence féminine dans la réception de John Ruskin en Europe centrale
LENA MAGNONE (Collegium de Lyon): Percer dans le modernisme. Les traductrices dans les revues modernistes polonaises, tchèques et croates
10:30-10:45 — Přestávka
Panel 6: Politická angažovanost a kladení odporu pomocí překladu
10:45-12:15
ANA-MARIA GIRLEANU-GUICHARD (Štrastubská Univerzita): La traduction comme forme de dissidence : Annie Bentoiu et Sanda Stolojan, deux destins en miroir
ADELA HINCU (Ústav pro soudobé dějiny, Ljubljana / Babeş-Bolyai University , Cluj-Napoca): Socialist translations. (In)accessible Writings on Women and Feminism in Romania
GALYNA DRANENKO (Sorbonne Université): Traductrices ukrainiennes aux premiers mois de l’invasion russe. La traduction comme arme de résistance des civils
12:15-14:00— Přestávka na oběd
Panel 7: Meze emancipace, rizika zneviditelnění
14:00-16:00
ANNA LUSHENKOVA (Université de Lyon III): Les traductions de Proust par Galina Kouznetsov
HÉLÈNE MARTINELLI (CEFRES/ENS de Lyon): Les traductions de Zofia Nałkowska dans les années 1930
ELENA GUEORGUIEVA (INALCO, Paris): Le faux départ d’une tradition : deux pionnières non reconnues de l’émancipation des femmes bulgares
16:00-16:15 – Přestávka
Panel 8: Marginální a/nebo singulární životní dráhy?
16:15-17:15
CECILE ROUSSELET (Université Sorbonne nouvelle, Sorbonne Université): Trajectoires de traduction au féminin et bénéfices de la marginalité dans le monde yiddish de la première moitié du XXe siècle
ANNA BORGOS (Hungarian Research Network): Between scholarship and art: Margit G. Beke, a Hungarian translator of Northern literature
Abstrakt
Neviditelné a zneviditelněné, marginální a marginalizované, podřízené, nižší, služebné, nespolehlivé, ne-li nevěrné… To jsou jen některé z výrazů, jimiž byly popisovány ženy i překlad. V protikladu k těmto představám navrhujeme uvažovat o překladu (coby teorii, profesi, praxi a dokonce tvořivém aktu) jako o možném prostředku emancipace žen ve střední a východní Evropě od 19. století až po dnešek.
V 19. století získal překlad určitou legitimitu díky tomu, že hrál klíčovou roli při vývoji národních jazyků a literatur. Tato legitimita se protínala s úkolem, který byl ženám ukládán, totiž vzdělávat národ a ochraňovat jazyk, jejž měly povinnost předávat na individuální (rodina) i kolektivní (národ) rovině. Je však překládání praxí, která má, v jistém smyslu, obecný význam, nebo je naopak bazálně alimentární a navíc (částečně) imitativní? Anebo tato praxe dokáže podnítit emancipaci? Tuto otázku lze nahlížet z několik vzájemně se nevylučujících úhlů:
- Ekonomická emancipace:
Nárůst překladatelek souvisí s kvalitativním a kvantitativním rozvojem vzdělání mladých dívek. Znalosti, které tyto dívky získaly, mohly později využít jako prostředek k obživě: mezi povoláními a řemesly, která byla k dispozici ženám, jež se chtěly nebo potřebovaly živit, zaujímala překladatelská praxe významné místo. I když tato (vynucená?) volba mohla vzhledem k podřízenému postavení žen (o čemž svědčí časté vynechávání jmen překladatelek v publikacích) pouze potvrdit jejich nízké postavení, mohla – alespoň tak zní naše hypotéza – ženám pomoci v jejich snaze o finanční nezávislost, byť částečnou, která byla předpokladem emancipace. - Intelektuální emancipace:
Tato otázka předpokládá přesné sledování životních drah překladatelek (tj. jejich skutečné praxe, jakož i případných komentářů a svědectví o této praxi), ale také v širším měřítku určení základních obrysů dějin překladatelek: kým byly, jaká díla a autorky, jaké žánry (literární, humanitní, angažované, militantní texty) a podle jakých kritérií překládaly? Podepisovaly své texty samy (pokud byly podepsány), nebo potřebovaly pseudonym, mužský podpis, mužského intelektuálního garanta? A konečně, jakým způsobem tato praxe podporovala intelektuální emancipaci? Vedla k osvojování nových myšlenek a nových forem, podporovala informovanost a schopnost vystupovat, zaujímat veřejné pozice, vytvářela sítě vzájemných vztahů? Mohla se v tomto ohledu hnutí za emancipaci žen připojit k jiným bojům, zejména k těm, které souvisejí s národními a jazykovými nároky?
Zvláštní pozornost bude věnována překladu zakládajících textů za emancipaci žen ve střední a východní Evropě: jaké jsou tyto texty? V jakém jazyce byly napsány a následně čteny? Jak se šířily a jaké kulturní transfery se na nich podílely?
Zaměříme se také na fenomén samopřekladu a způsoby, jakými pomáhá identifikovat, omezit a překonat rozpory spojené s vícejazyčností a rizikem dislokace vlastního já, které vyplývají z vícejazyčnosti. Je samopřeklad jedním ze způsobů, jimiž vícejazyčné spisovatelky vyjadřují svou mnohočetnou příslušnost? Do jaké míry představuje samopřeklad nástroj posílení postavení žen, a to jak k propagaci jejich vlastního psaní, tak ke kontrole jejich identity a politických strategií tím, že upravují své texty z jednoho jazyka do druhého v kontinuálním přepisování podle cílového publika? To nás přivádí k otázce postavení kontrastních jazyků – například mezi němčinou na jedné straně a češtinou, polštinou nebo ukrajinštinou na straně druhé – a jejich hodnoty na „jazykových trzích“, která je relevantní zejména pro rakousko-uherský prostor. - Umělecká emancipace
Mohl překlad – právě proto, že většinou nebyl považován za ušlechtilou praxi – představovat, podobně jako některé populární žánry, autorizované a privilegované pole působnosti pro vzdělané a mnohojazyčné ženy? Doprovázel procesy literární tvorby u žen, které překladatelská praxe povzbudila k tomu, aby se chopily pera? Byly vzájemně spojeny? Nahradila tvorba překlad? Dochází k přechodu k osobnímu psaní (umělecké tvorbě) ve zdrojovém nebo cílovém jazyce jejich překladatelské praxe? Došlo k vývoji a změnám v jazyce tvorby z ideologických nebo s identitou souvisejících důvodů (obrana jazyka, který se stává konstitutivním pro identitu)?
Musíme však být opatrní, abychom překlad neredukovali na pouhý odrazový můstek pro tvorbu, čímž bychom pouze oživovali diskurz původu, jemuž byl překlad dlouho vystaven. Stojí také za zmínku, že se překladu ujala i řada spisovatelů a spisovatelek, kteří vedou plodný dialog mezi překladem a tvorbou, což nás podněcuje k úvahám o podobných jevech vzájemného obohacování mezi spisovatelkami.