Benedetta Zaccarello: výzkum a CV

Zakoušení cesty: hybridizace paradigmat a cirkulace tradic v rámci psaní současné filosofie

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění a odchýlení

Kontakt: benedetta.zaccarello@cefres.cz

Výzkumná pracovnice z CNRS, Benedetta Zaccarello, se zabývá současnou filosofií na základě studia rukopisů a archivních dokumentů. Její práce se snaží o pochopení toho, jakou roli hraje psaní v procesu konceptuální tvorby. Ve skutečnosti tento přístup umožňuje odhalit existenční, historické a kulturní základy proměnlivých souborů praktik myšlení, které utvářejí současnou filosofii. Jejím cílem je také lepší pochopení samotných textů a myšlenek. Z této perspektivy je filosof zároveň spisovatelem: zakořeněný v kultuře, vedoucí dialog s tradicí, hledající kompromis mezi svou vlastní ambicí a profesní praxí. Takovýto dynamický, diachronní a genetický přístup psaní filosofie přivedl Benedettu Zaccarello ke studiu forem, žánrů a literárních strategií na základě abstraktních textů, aby tak dokázala pochopit epistemologické limity, ambice a vnímání sebe sama podle konceptuálního výzkum v naší současné době.

Poté, co pracovala na rukopisech Paula Valéryho (které spolu s mezinárodním týmem vědců editovala pod názvem Cahiers 1894-1914  pro nakladatelství Gallimard), stejně jako na rukopisech Maurice Merleau-Pontyho, Marguerite Duras a Michela Foucaulta, začala Benedetta Zaccarello pracovat na doposud neobjeveném aspektu otázky vyjádření filosofie. Jmenovitě, na křížení různorodých tradic, ke kterému dochází v abstraktním psaní.

Jako výzkumná pracovnice v CEFRESu se bude zaměřovat především na případové studie filosofů, kteří se ve své vlastní filosofii potýkali s různými jazyky a tradicemi. Filosofie, jako interkulturní fenomén sám o sobě, zaznamenala od konce 19. století znásobení paradigmat, kdy se začal vytrácet model systematizace, tak jak ho nejlépe reprezentoval Hegel. Dokonce i v rámci kulturních tradic, považovaných za homogenní, se rozvíjely různé představy o filosofii: samotné praktiky západní filosofie jsou dnes rozdělovány částečně na tzv. analytický a kontinentální typ psaní. S předpokladem, že tyto kódy, styly a tradice v současné filosofické tvorbě navzájem neustále interagují, chce Benedetta Zaccarello sledovat takovéto interkulturní mechanismy skrze studium filosofů “prostředníků”, jako byl Jan Patočka nebo Aurobindo Ghose.

CV

Výzkumná pracovnice v CEFRESu

Doktorský titul z Univerzity Alma Mater Studiorum v Bologni a z Univerzity Blaise Pascala, Clermont-Ferrand II

Disciplíny a hlavní výzkumné oblasti: 

Formy a praktiky abstraktního psaní; vztah mezi filosofií a literární kritikou ve Francii 20. století; estetika, teorie literatury a literární interpretace; dějiny současné filosofie; genetická kritika a autorská filologie.

Výuka

2013-2016: vyučující na pozici associate professor na FHS UK, Katedra elektonické kultury a sémiotiky

2006-2007: výuka estetiky, Univerzita Sidi Mohammed Ben Abdellah ve Fásu, Maroko

2008-2009: výuka estetiky, Univerzita IUAV v Benátkách, Itálie

Kolektivní práce

Členka recenzní komise mezinárodního estetického časopisu Aisthesis

Členka vědecké komise Mezinárodního divadelního institutu v Itálii

2010-2014: Spoluorganizátorka (spolu s Emmanuelem de Saint Aubertem, Husserlovy archivy) série mezinárodních workshopů a konferencí na téma Qu’est-ce que la littérature ? Merleau-Ponty et la philosophie à l’épreuve de l’écriture

2010-2013: hostující na semináři genetiky v rámci Valéryho týmu na ITEM

2006-2014: koeditorka Paula Valéryho, Cahiers 1894-1914, Paříž, Gallimard

Granty

2016: Podpora v rámci mezinárodní mobility (SMI) CNRS na výzkumný pobyt v Praze

2011: Ocenění od Institutu Émilie du Châtelet

2009: Grant na projekt “Výzkum v Paříži” od Pařížské radnice

2007: Ocenění Vittorio Sainati: speciální ocenění pro doktorské studenty filosofie udílené prezidentem Itálie, Univerzitou v Pise a nakladatelstvím ETS

2004: Stipendium na École thématique en critique génétique et analyse des manuscrits, ITEM (CNRS-ENS)/ IMEC, Abbaye d’Ardennes

2004: Grant od Francouzsko-italské univerzity v Grenoblu/Turínu pro doktorské studenty pod mezinárodním dvojím vedením “cotutelle”

2003-2006: Grant od italského ministerstva školství na 3 roky doktorského studia Estetické filosofie na Univerzitě v Bologni

2002: Grant od Fondazione del Collegio San Carlo di Modena na pořádání  “Festival Filosofia” v roce 2002.

1999-2000: Stipendium Erasmus od Florentské univerzity na výzkumný pobyt na Univerzitě Panthéon Sorbonne (Paris I)

Publikace

Monografie
  • Marguerite Duras, La Chaise longue (édition annotée et commentée d’un scénario inédit).
  • Funzione e Mistero di Paul Valéry: tracce dei Cahiers nella filosofia contemporanea, Pisa, Edizioni ETS, 2016
  • Maurice Merleau-Ponty, Recherches sur l’usage littéraire du langage, Genève, MêtisPresses, 2012 (cours inédit au Collège de France, édité, annoté et commenté), 251 p.
  • « Piccoli poemi astratti » : i Cahiers come progetto filosofico, Verona, Fiorini Edizioni, 2010, 149 p.
Editor knih nebo kolektivní práce
  • Puissances et possibilités d’une île. Etudes sur un projet dramatique inédit de Paul Valéry : L’Isle sans nom, Benedetta Zaccarello and Franz Johansson (eds.), Paris, Classiques Garnier, 2016 (forthcoming) – editor, předmluva.
  • Du divin et des dieux : Recherches sur le Peri ton tou theou de Paul Valéry, Francfort/Main, Peter Lang, coll. “Rostocker Romanistische Arbeiten”, 2013, Benedetta Zaccarello, Franz Johansson and Fabienne Mérel (eds.) – editor, předmluva, článek.
  • “Paul Valéry : strategie del sensibile”, numéro de Aisthesis, no. 1/2012, Benedetta Zaccarello, Jean-Michel Rey and Fabrizio Desideri (eds.) — editor, předmluva, článek. http://www.fupress.net/index.php/aisthesis/issue/view/842 – 
  • Paul Valéry, Cahiers 1894-1914, vol. X-XIII, Paris, Gallimard, 2006, 2009, 2012 a 2014.
  • Enciclopedia Filosofica della Fondazione centro studi filosofici di Gallarate, Milano, Bompiani, 2006 (24 článků).
Výběr recenzovaných článků
  • « La poésie comme activité ‘spirituelle’ : sur la correspondance entre Aurobindo Ghose et Dilip Kumar Roy », in Crossed Correspondences: Writers as Readers and Critics of their Peers, Vanessa Guignery (ed.), Cambridge, Cambridge Scholars Publishing, 2016, pp. 98-117.
  • « L’écriture de la philosophie : traces, pratiques, horizons », Littérature, 2015/2, no. 178, pp. 55-63.
  • « La leçon au Collège de France. Notes sur la transmission orale des savoirs à partir de quelques avant-dire de Valéry, Merleau-Ponty et Foucault », Genesis, no. 39, 2014, pp. 71- 85. 27.
  • « Paul Valéry : pour une logique organique du tracé » dans Genesis, no. 37, 2013, pp. 68-81. 26.
  • « Que veut dire ‘Théta’ ? », in Du divin et des dieux : Recherches sur le Peri ton tou theou de Paul Valéry, Francfort sur le Main, Peter Lang, coll. « Rostocker Romanistische Arbeiten », 2013, pp. 289-306.
  • « La philosophie et son double : notes sur Merleau-Ponty, Valéry et la littérature », in Du sensible à l’œuvre. Esthétiques de Merleau-Ponty, Bruxelles, La Lettre Volée, 2012.
  • « Principes d’analogie pure et appliquée », Tangences, no. 95, Paul Valéry, identité et analogie, Winter 2011, pp. 29-41.
  • « Valéry théoricien de la littérature selon Maurice Merleau-Ponty», in Paul Valéry et l’idée de littérature, conference proceedings of Paris Ouest University. http://www.fabula.org/colloques/document1422.php
  • « Le ‘Drame intérieur’ et l’ ‘ornement’ dans les brouillons de l’Introduction à la méthode de Léonard de Vinci », in Valéry et Léonard : le drame d’une rencontre, Zürich, Peter Lang, coll. «Rostocker Romaistische Arbeiten», 2007, pp. 107-124.
  • « L’Ombre de la pensée : individuation de la conscience et irréductibilité de l’individualité dans la stratégie philosophique des Cahiers », Bulletin des Etudes Valéryennes, no. 98, 2004, pp. 46-75.
  • « Drame, Lutte, Tragédie : une symbolique théâtrale à l’œuvre dans le Cours de Poétique », Revue des Lettres modernes. Cahiers Paul Valéry : 10, pp. 95-133.
  • « Alcuni modelli di rappresentazione del pensiero nei primi Cahiers di Paul Valéry », in Atti dell’Accademia di Scienze Morali e Politiche, Volume CXI – 2000, pp. 159-189.