Archiv pro měsíc: October 2016

Calls for Papers

CFP: Francouzský pragmatismus a znovuustavení současné sociologie

Uzávěrka pro abstrakty: 15. listopadu 2016
Datum a místo: 15. a 16. prosince 2016
Jazyk: anglicky
Organizátoři: Paul Blokker (FSV UK) a Nicolas Maslowski (CCFEF Varšavské univerzity)

Institut sociologických studií FSV UK, Pracoviště historické sociologie FHS UK, CEFRES a Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií Varšavské univerzity pořádají v termínu 15.-16. prosince workshop nazvaný „Francouzský pragmatismus a znovuustavení současné sociologie”.

V posledních zhruba dvaceti letech se mezi sociology a dalšími humanitními a sociálními vědci (například historiky, antropology a ekonomy) rozšířil nový přístup k sociologii, ovlivňující podobu řady výzkumných projektů. Chystaný workshop se soustředí na hlavní charakteristiky a přínosy toho přístupu a na jeho vliv v sociologickém a interdisciplinárním výzkumu v minulosti i v současnosti. Cílem workshopu bude prozkoumat potenciál pragmatické sociologie, její relevanci a možností jejího využití v české sociologii.

Workshop zahájí přednáška profesora Laurenta Thévenota, který promluví o současných trendech v pragmatické sociologii a o svém aktuálním výzkumném projektu.

Organizace workshopu:
Institut sociologických studií (Fakulta sociálních věd UK)
Pracoviště historické sociologie (Fakulta humanitních studií UK)
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES)
Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií Varšavské univerzity

Abstrakt příspěvku (v rozsahu 150-200 slov) prosím zašlete organizátorům do 15. listopadu 2016.

Non classé

Využití a limity konceptů ve společenských a humanitních vědách

Epistemologický seminář 2016/2017

Organizátoři: István Pál Ádám (CEFRES), Clara Royer (CEFRES) a Tomáš Weiss (IMS FSV UK)
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: každé druhé úterý od 15:30 do 17:00
23. února,  9. & 23. března, 6. & 20. dubna, 11. května
Jazyk: anglicky

Program letního semestru 2016-2017 je už zveřejněn v kalendáři!

Abstrakt

Záměr tohoto semináře je poskytovat mladým badatelům teoretické zázemí a pomáhat jim reflektovat využití a rozvinutí relevantních konceptů pro jejich disertační výzkum. Seminář také zdůrazní rozdíly a podobnosti ve využívání konceptů v různých diciplínách.

Každou hodinu povede jeden z mladých výzkumníků, který/á okomentuje některý teoretický text, představí klíčový koncept pro své badatelské pole a otevře diskusi. Budou prozentovány různorodé koncepty prostřednictvím jejich definic, využití a limitů. Koncepty nemohou být považovány za permanentní “krabici s nářadím”, kterou společenskovědní vědec může použít kdykoli provádí výzkum, a tudíž je nezbytné promýšlet formování konceptů.  Seminář má za cíl předcházet nástrahám plochého empirismu, zaměňování pojmů, přespřílišnému teoretizování a má dopomáhat k přemýšlení nad využíváním a zneužíváním konceptů. To vše by se mohlo dotýkat konceptů jako je “identita”, “modernita”, “morální chování”, “bezpečnost”, “společnost”, “kultura”, “forma”, “gender”, “církev”, “kapitalismus”, “profesionalita” a další.

Seminář je určený doktorandům a postdoktorandům. Každá hodina bude začínat přehledem jednoho vybraného textu (texty budou z většiny v angličtině) a bude následovat diskuse. Dokument se všemi texty bude dostupný v elektronické podobě. Obracejte se, prosím, na Claire Madl za účelem přístupu k textům: claire@cefres.cz

Několik textů týkajících se konceptů

  1. Bastien Bosa, “Des concepts et des faits”, Labyrinthe [online], 37 | 2011 (2), online on 01/08/2013.
  2. John Drysdale, “How Are Social-Scientific Concepts Formed? A Reconstruction of Max Weber’s Theory of Concept Formation”, Sociological Theory 14, no. 1 (1996), pp. 71-88.
  3. Bernard Fradin, Louis Quéré, Jean Widmer (eds.), L’enquête sur les catégories. De Durkheim à Sacks, Paris, Éditions de l’EHESS, 1994.
  4. John Gerring, “What Makes a Concept Good? A Criterial Framework for Understanding Concept Formation in the Social Sciences”, Polity 31, no. 3 (1999), pp. 357-93.
Calls for Papers

CFP: Normy a transgrese ve středo-východní Evropě

Studijní den organizovaný CEFRESem a výzkumnou skupinou Connaissance de l’Europe médiane (CNRS)

Datum a místo: 15. – 16. června 2017, Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha
Deadline pro zasílání příspěvků: 15. prosince 2016
Jazyk: francouzsky
Komise organizátorů: Antoine Marès, Nadège Ragaru a Clara Royer

Call for Papers

Podle definice výzkumné skupiny Connaissance de l’Europe médiane sahá zeměpisná oblast, na kterou se zaměříme, od Baltu po Černé moře a Jadran na jedné straně a od Německa po Rusko (mimo něj) na straně druhé. V rámci interdisciplinární optiky jsou zahrnuty disciplíny jako filosofie, sociologie, antropologie, geografie, historie, dějiny umění, dějiny literatury a dějiny práva.

M. Pirner, "Homo homini lupus - In memoriam A. Schopenhauer", 1901, Galerie nationale de Prague
M. Pirner, “Homo homini lupus – In memoriam A. Schopenhauer”, 1901, Národní galerie v Praze

Slovo transgrese se objevuje v současných debatách v souvislosti se svobodou projevu, multikulturalismem, emigrací nebo sexualitou. Transgrese může být považována za strategii, kterou si vzali za své rozdílní aktéři – náboženští, kulturní, společenští – aby vyžadovali a legitimizovali normy považované za alternativy k hierarchii, konvencím, tradicím, kánonům a zákonům. Tento fenomén může být součástí diskursu a/nebo praxe. V rámci diskursu, popírá transgrese absolutní autoritu existujících norem a zpochybňuje jejich performativní sílu, a to prostřednictvím norem vlastních. V praxi, se potom opírá o široký repertoár jednání (od násilí, přes ticho až po humor), která se ne vždy projevují nějakým vyjádřením a dokonce nejsou ani vždy uvědomělá: sociální praktiky transgrese se neomezují na pouhé morální poznámky.

Účelem je porozumění vztahu mezi normou a transgresí a hledání přesahů a interakcí mezi konkurenčními prostory a aktéry, stejně tak, jako začlenění anti-kánonických hodnot do běžného diskursu i praxe.

Pokračování textu CFP: Normy a transgrese ve středo-východní Evropě →