Konceptuálně orientované avantgardní umění v Bratislavě 60.-80. let

Osa I – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky.
Osa II – Normy a transgrese.

Kontakt: perin-emel.yavuz@cefres.cz

Projekt se zabývá mikrokosmem bratislavské avantgardy v 60. až 80. letech 20. století. Dobou, kdy působili umělci jako Július Koller (1939-2007), Stano Filko (1937-2015), Miloš Laky (1948–1975), Peter Bartoš (1938), Alex Mlynárcik (1934) nebo Jana Želibská (1941). Lehce provokativním způsobem ve srovnání s kontextem socialismu, který dominoval, ukazuje Perin Emel Yavuz tyto umělce jako podnikatele. Ti si totiž museli najít svou vlastní cestu ke tvoření a prezentaci svých prací, a to v době, kdy soukromé galerie byly vzácností a kdy světu umění vládnul stát. Tito umělci tedy museli přicházet s experimentálními formami a hledat prostory pro vystavování svých děl podobným způsobem jako západní avantgarda ve stejné době. Tyto invence fungující mimo oficiálně podporované formy umění mohou být vnímány jako prostředek k dosažení svobody tváří v tvář materiálním možnostem ale také politickému útlaku.

Napříč výtváření historických znalostí o mikrokosmu avantgardy v jejím lokálním kontextu, jde o tázání se po původu a po hlubokých motivacích těchto “maskovaných” řešení jak tvořit a jak svou práci ukazovat. Vzhledem k tomu, že projekt vychází z postulátu, že umění a politika existují ve vzájemně závislém vztahu, snaží se na jedné straně pozorovat osobní dráhy v kontrastu k dějinám lokálního umění a na druhé straně se zabývat jejich vazbami s různými omezeními vnucovanými státem. Tímto způsobem by měl být určen původ uměleckých inovací. Co se týče otázky recepce, bude zkoumán způsob, jakým byly činnosti umělců – tyto transgresivní způsoby vytváření umění – vnímány uměleckým prostředím a autoritami. Tento projekt si klade za cíl poskytnout estetickou reflexi (včetně institucionálního přístupu George Dickieho[1] a funkcionalistického přístupu Nelsona Goodmana[2] na téma analytické estetiky) statusu umělecké produkce, která není uznávaná oficiálními cestami.

Za hranicemi lokálního kontextu budou objevovány také zdroje těchto transgresivních forem a praktik na základě teorie kulturních přenosů v rámci výměn mezi západním světem a sítěmi umělců bývalého východního bloku, a to za účelem vytvořit důležitý základ pro tzv. histoire croisée obratu, který nastal v umění v 60.-80. letech 20. století a přehodnotit chronologii tohoto uměleckého fenoménu, kterému v dnešní době dominují západní avantgardní směry.

[1] Dickie George, 1964, « The myth of the aesthetic attitude », American Philosophical Quarterly, vol. 1, n^o 1, p. 54-64 ; 1969, « Defining art », American Philosophical Quarterly, vol. 6, n^o 3, p. 253-256 ; 1974, Art and the Aesthetic. An Institutional Analysis, Ithaca, Cornell University Press.

[2] Goodman, Nelson, 1992 [1977], « Quand y a-t-il art ? », transl. by Daniel Lories, in Genette, Gérard, Esthétique et poétique, Paris, Seuil, p. 89-90.

CV

Aktuální situace

• výzkumná pracovnice v Centre de recherches sur les arts et le langage (CRAL-EHESS UMR 8566)
• zakládající členka výzkumné skupiny vizuálních umění v Magrebu a na Středním východě (ARVIMM)
• členka redakční komise časopisu Proteus zabývající se teorií umění
• členka vědecké komise časopisu Trajectoires. Travaux des jeunes chercheurs du CIERA

Vstup na osobní stránku zde.

Univerzitní vzdělání

2014 : Kvalifikace na funkci odborného asistenta v rámci Národní rady univerzit (Conseil National des Universités), sekce 18 a 22.

2013 : Doktorát: historie a teorie na École des Hautes Etudes en Sciences Sociales (EHESS), pod vedením Jean-Marie Schaeffer, CRAL. Členové komise: Jacques Morizot, Jan Baetens, André Gunthert, Michel Gauthier. Mention très honorable. Název práce: Narrative art : de l’expérience du monde quotidien au monde de l’œuvre. Herméneutique de l’événement esthétique.

2002 : “PhDr” z dějin současného umění, pod vedením Philippa Dagena, Université Panthéon-Sorbonne – Paris I. Mention bien. Název práce: Narrative art : relation photo/texte, narration, dysnarration.

2000 : Magisterské studium dějin současného umění, pod vedením Françoise Fossier, Université Louis Lumière – Lyon II – Ruprecht Karls Universität, Heidelberg, Německo (výměnný program Erasmus). Mention bien. Název diplomové práce: Wols, l’exposition de ses premières huiles en 1947 chez René Drouin.

Profesní zkušenosti

Stipendia

• 2008-2009 : Výzkumný grant pod vedením Andrease Beyera a Danièle Cohn v rámci předmětu « Dějiny umění a estetiky », Centre allemand d’histoire de l’art, Paříž.
• 2006 : Výzkumný grant pod vedením Eriky Fischer-Lichte v rámci Graduiertenkolleg « Körper-Inszenierungen », Freie Universität, Berlín.
• 2006 : Grant na terénní výzkum v Berlíně od Centre Interdisciplinaire d’Études et de Recherches Allemandes.
• 2004 : Grant na terénní výzkum v Římě, École Française de Rome, Villa Médicis.

Výuka

2014-2016 : Spolu-organizátorka (a Annabelle Boissier, nezávislá výzkumná pracovnice, ARVIMM-HART, Fanny Gillet, doktorandka, Université de Genève, Alain Messaoudi, MCF, Université de Nantes a Silvia Naef, profesorka, Université de Genève) semináře ARVIMM, 19.-21. století, EHESS, Paříž.

2012-2013 : Tutorka studentů magisterského stupně, Master Trans — Haute école des arts et de design, Genève.

2010-2011 : Výuka kurzů dějin moderního a současného umění, IUT de communication, Université de Marne-la-Vallée.

2008-2011 : Professeur d’histoire de l’art et théorie, Option communication, École supérieure d’art de Loraine (ESAL) / Metz-Épinal (France).

2007-2008 : Spolu-organizátorka s Jean-Françoisem Guennocem (PRAG, Université Paris-Diderot) semináře Interart — Promýšlení interdisciplinarity a uměleckých forem, EHESS, Paris.

2005-2007 : Výuka moderní literatury, Université Versailles-Saint-Quentin.

Výstavy

Komisařka výstavy (s Fanny Gillet a Alain Messaoudi), TYPOGRAPHIAe ARABICAe, BULAC, galerie du Pôle des langues et civilisations, Paříž, 15. 6. – 8. 8. 2015.

Publikace (výběr)

Vedení kolektivních monografií nebo čísel periodik

• Boissier, Annabelle, Gillet, Fanny, Messaoudi, Alain & Yavuz, Perin Emel (dir.), Dossier « Arts visuels en terres d’islams : nouvelles approches, nouveaux enjeux », Revue des mondes musulmans et de la Méditerranée (REMMM), 2017 (projet accepté).
• Trentini, Bruno & Yavuz, Perin Emel (dir.), Dossier « Que fait la mondialisation à l’esthétique ? », Proteus [revue en ligne], 2015 : 8. URL : « http://www.revue-proteus.com/Proteus08.pdf »
• Combes, Malika, Contreras Zubillaga, Igor & Yavuz, Perin Emel, À l’avant-garde! Art et politique dans les années 1960-1970, Bruxelles : Peter Lang, 2013.
• Chamayou-Kuhn, Cécile, Farges, Patrick & Yavuz, Perin Emel (dir.), Le Lieu du genre. La narration comme espace performatif du genre, Paris : Presses de la Sorbonne Nouvelle, 2011.

Články v recenzovaných časopisech

• « La traversée du Delaware, l’aventure esthétique de Bill Beckley », in : Danièle Méaux (éd.), Dossier « Espaces phototextuels », Revue des sciences humaines, vol. 319, n° 3, 2015, p. 155-166.
• « Narrative Art. Da autoridade do referente a uma possível ficcionalidade da fotografia », in Ana Maria Pacheco Carneiro, Beatriz Rauscher & Daniel Luís Barreiro (éd.), Dossier « Interdito: fotografia e fabulação », ouvirOUver (Brésil), [revue en ligne], vol. 11, n° 2, 2015. Dostupné online zde.
• « La mythologie individuelle, une fabrique du monde », in Florence Baillet & Arnaud Regnauld (eds.), Dossier « L’Intime et le Politique dans la littérature et les arts contemporains », Poétique de l’étranger, [revue en ligne], n° 8, 2011. Dostupné online zde.
• « Photographie, séquence et texte. Le Narrative art aux confins d’une temporalité féconde », in Jan Baetens, Alexander Streitberger & Hilde Van Gelder (éd.), Dossier « La photographie et le temps »,  Image&Narrative (Louvain) [revue en ligne], n° 23, 2008. Dostupné online zde.

Kapitoly v kolektivních pracích

• « Le Narrative art. De l’autorité du référent vers un possible fictionnel de la photographie », in : Bernard Guelton (ed.), Fiction et Intermédialité, Paris, L’Harmattan, 2013,  p. 31-46.
• « La politique de l’image aux confins d’une avant-garde qui ne dit pas son nom », in : Malika Combes, Igor Contreras et Perin Emel Yavuz (eds.), À l’avant-garde ! Art et politique dans les années 1960-1970, Bruxelles, Peter Lang, 2013, p. 157-168.
• (Avec Patrick Farges et Anne-Isabelle François), « Les Gender Studies entre transfert et institutionnalisation : une circulation des modèles et des pouvoirs », in : Aline Le Berre, Angelika Schober et Florent Gabaude (eds.), Le Pouvoir au féminin – Spielräume weiblicher Macht. Identités, représentations et stéréotypes dans l’espace germanique, Limoges, PULIM, 2012, p. 27-42.
• « La lecture comme paradigme esthétique. De l’extase moderniste au plaisir du texte », in : Andreas Beyer et Daniele Cohn (eds.), Die Kunst denken. Zu Ästhetik und Kunstgeschichte, Berlin et Munich, Deutscher Kunstverlag, 2012, p. 199-213.

Kompletní životopis Perin Emel Yavuz ve francouzštině zde.