Tým CEFRESu

Ayşe Yuva: výzkum a CV

Hranice filosofie a psaní její historie v Praze v 19. století

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění a odchýlení

Kontakt: ayse.yuva@cefres.cz

Můj výzkumný projekt se zabývá historickými, zeměpisnými, ale také epistemologickými hranicemi, připisovanými filosofii v 19. století  napříč tím, jak byla psána její historie. V době, kdy filosofie byla stále více povážovaná za “národní”, stojí za to se podívat na místo přidělené geografii filosofie v rámci slovanského českého prostoru a na její vztah s filosofií německou. Pražští univerzitní filosofové, obzvláště ti, kteří mluvili německy a již jsou předmětem mého výzkumného zájmu, byli součástí jedinečného rámce: procesu psaní ve vícenárodnostním státě. Vybrali si psaní v němčině, v jazyce, který byl ve filosofii uznávaný, přestože žili v oblasti slovanské, která se tak nacházela na okraji filosofie.

Prostřednictvím klasifikace a hodnocení systémů uvnitř samotných textů – viz především debaty okolo “materialismu” – takovéto dějiny filosofie také zahrnovaly praktické, pedagogické nebo politické záměry. Mým cílem je porozumět tomu, co byla “nová filosofie”, která se stala nadějí na vytvoření “filosofického míru” s možnými sociálními protějšky. Zvláštní pozornost bude věnovaná období okolo roku 1848. Spíše než komparaci konceptů z různých politických, národních a kulturních prostorů, které bývají považovány za dané, navrhuji studovat tyto koncepty prostřednictvím jejich posunů a přemístění, vzhledem k tomu, že jejich hranice samotné jsou prostorem různých vyjednávání.

CV

Vzdělání

2010: doktorské studium filosofie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne (pod vedením Bertranda Binocheho)
Název: L’efficace de la philosophie en temps de révolution. Principes de gouvernement, enseignement, opinion publique en France et en Allemagne (1794-1815). Ocenění za disertační práci od C.I.E.R.A.

2005: magisterský diplom z filosofie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne (pod vedením Bertranda Binocheho)
Název: Schiller et l’histoire. La leçon inaugurale de 1789 « Qu’appelle-t-on et à quelle fin étudie-t-on l’histoire universelle? »

2002: diplom z Institut d’Etudes Politiques de Paris

2001: magisterské studium filosofie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne (pod vedením A. Moeglin-Delcroix)
Název: L’intériorité chez Henri Michaux

2000: bakalářské studium filosofie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne

Odborné zkušenosti a vyučování

2014-2016: výuka a výzkum v odvětví morální a politické filosofie na Université de Lorraine

2016: kvalifikace na funkci přednášejícího v sekci 17 (filosofie) a v sekci 12 (německý jazyk a literatura) v rámci Conseil National des Universités

2013-2014: hostující vědecká pracovnice v rámci Interdisciplinárního centra pro výzkum osvícenské Evropy, Univerzita Halle/Wittenberg

2011-2013: postdoktorandka na Centre Marc Bloch (Berlin) v rámci francouzsko-německého projektu Esthétique. Aisthesis. Histoire d’un transfert d’idées franco-allemand (1740-1810)

2011: kvalifikace na funkci přednášející filosofie (sekce 17)

2008-2010: výuka a výzkum na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne

2005-2008: stipendistka-instruktorka na univerzitě Paris 1 Panthéon Sorbonne

Publikace

Monografie
  • Tranformer le monde ? L’efficace de la philosophie en temps de révolution, Paris, Éditions de la Maisons des Sciences de l’Homme, 2016.
Koordinace monografií
  • ve spolupráci s Anne Baillot : France-Allemagne : les figures de l’intellectuel, entre Révolution et réaction (1780-1848), Villeneuve d’Ascq, Presses Universitaires du Septentrion, 2014.
Příspěvky v kolektivních monografiích
  • « Le récit historique permet-il de résoudre les questions philosophiques ? Les histoires de la philosophie de Tennemann et Degérando », in D. Fulda, E. Décultot (dir.) : Die Vielfalt der Sattelzeit. Strukturen und Tendenzen des historischen Erzählens um 1800 im deutschfranzösischen Vergleich, Berlin/Boston, De Gruyter, p.272-287.
  • « Comment éclairer le peuple souverain ? Sabahattin Eyuboğlu ou les réflexions d’un intellectuel kémaliste » in P. Pellerin, J. Domenech (dir.) : La place des Lumières dans les pays arabo-musulmans XVIIIè-XXIè siècles. Nationalisme, indépendances et printemps arabes, à paraître en 2016 aux Classiques Garnier, collection « Rencontres – Le dix-huitième siècle ».
  • « L’utilité indirecte de la philosophie chez J.-M. de Gérando » in J.-L. Chappey, C.Christen, I. Moullier (dir.) Observer, normaliser et réformer la société du premier XIXe siècle. Joseph-Marie de Gérando (1772-1842) au carrefour des savoirs, Rennes, Presses Universitaires de Rennes, 2014, p.63-77.
  • « La raison pure peut-elle être pratique ? La figure du philosophe allemand au début du XIXème siècle en France », in A. Baillot, A. Yuva (dir.) : France-Allemagne : les figures de l’intellectuel, entre Révolution et réaction (1780-1848), Villeneuve d’Ascq, Presses Universitaires du Septentrion, 2014, p.115-134.
  • « Ecriture et histoire : le caractère anti-systématique des Sylves critiques », in E. Décultot (dir.) : Herder und die Künste. Ästhetik, Kunsttheorie, Kunstgeschichte, Heidelberg, Carl Winter Verlag, 2013, p.121-138.
  • « Philosophie populaire et philosophie popularisée : les critiques à l’encontre de l’opinion publique à la fin du XVIIIème siècle chez Garve, Fichte et Kant » in B. Binoche et A. Lemaître (dir.) : L’opinion publique à l’âge des Lumières. Stratégies et concepts, Paris, Armand Colin, 2013, p.211-229.
  • « L’efficace politique des discours philosophiques chez G. de Staël, B. Constant et J.G. Fichte, du Directoire aux guerres napoléoniennes », Actes du colloque La rhétorique démocratique en temps de crise », Nice, 20 et 21 janvier 2011, portail des Revues électroniques de l’Université de Nice, adresse URL : http://revel.unice.fr/symposia/rhetoriquedemocratique/index.html?id=848
Články

« La fécondité d’une philosophie et ses effets sur le présent : la réception de Descartes et Leibniz chez Bonald, Staël, Degérando et Chateaubriand » in « La mer retentissante ». Descartes et Leibniz au XIXème siècle in Corpus n°68 Paris, Fayard, p.57-76.

« L’efficace politique des littératures étrangères : G. de Staël et l’Allemagne » in Les Cahiers Staëliens, Paris, Honoré Champion, Genève, Slatkine, 2012, p.151-176.

« Rousseau ou le rôle politique de l’écrivain étranger » in Littera edebiyat yazıları, Ankara, n°30, 2013, p.53-65

«Mme de Staël, Benjamin Constant et les « philosophes du XVIIIe siècle » : un héritage contrarié », in Philonsorbonne, 2009-2010, Paris, Publications de la Sorbonne, p.85-107. Article également consultable à l’adresse URL : http://edph.univ-paris1.fr/phs4/numero4.pdf.

« Les républicains de Thermidor, ou produire du nouveau sans “homme nouveau”», La Révolution française. Cahiers de l’I.H.R.F., 6/2014, numéro intitulé « La Révolution ou l’invention de la femme et de l’homme nouveaux ». Adresse URL : http://lrf.revues.org/

Překlady
  • J.G. Herder, « Kritische Wälder » in Herder. Schriften zur Ästhetik und Literatur. 1767- 1781, Frankfurt/Main, Deutscher Klassikler Verlag, 1993, p.11-442. La remise du manuscrit est prévue pour 2017.
  • Fabian Link, « Peuple (Volk) et Race (Rasse) » in Olivier Christin (dir.), Dictionnaires des concepts nomades, vol. 2, Paris, Editions Métailié, 2016, pp. 67-82.
  • « Qu’appelle-t-on et à quelle fin étudie-t-on l’histoire
    universelle? », traduction et présentation du texte de F. Schiller, in Philosophie, Paris, Editions de Minuit, numéro 96, hiver 2007, p. 3-24.
Recenze
  • Stephan Jaeger, Performative Geschichtsschreibung. Forster, Herder, Schiller, Archenholz und die Brüder Schlegel, Berlin/Boston, De Gruyter, 2011, à paraître dans le Herder.