Archiv rubriky: seminare

Non classé, seminare

Výzkum válkou proměněný. 2023–2024

Výzkum válkou proměněný: způsoby, metody, předměty

Invaze na Ukrajinu proměnila výzkum v oblasti humanitních a společenských věd. Pojďme se znovu zamyslet nad tím, jaký je nejen výzkum, ale i jeho metody a předměty jeho studia, nyní – vše již proměněné válkou.

Seminář probíhá v rámci programu střediska CEFRES pro mimopražské Ukrajinské vědce v humanitních a společenských vědách pro rok 2023, jež byl vytvořen v úzké spolupráci s Francouzským ministerstvem Evropy a zahraničních věcí, Francouzskou ambasádou v České republice, Francouzským institutem na Ukrajině, Karlovou univerzitou a Akademií věd České republiky.

Ukrajinští vědci v oblasti humanitních a společenských věd, kteří získali stipendium střediska CEFRES, budou na semináři, který začne v květnu 2023, prostřednictvím platformy ZOOM na dálku prezentovat své současné výzkumné projekty. Následně o nich diskutovat s odborníky na příslušná témata z České republiky, Francie i dalších zemí. V průběhu seminářů budou analyzovat následky, které způsobila ruská invaze na Ukrajinu – a to nejen humanitním a společenských vědám, výzkumným metodám v nich používaných a záležitostem, jež jsou předměty těchto výzkumů, ale i způsobu, jakým uvažujeme. Proto vybízíme nejen vědecké pracovníky z Ukrajiny, kteří získali stipendium našeho střediska, ale i pražské kolegy a veřejnost, abychom se společně znovu zamysleli nad následujícím: Pokračování textu Výzkum válkou proměněný. 2023–2024 →

Non classé, seminare

Seminář CEFRESu 2023–2024

CEFRES má za cíl vzdělávání mladých vědců, které přijímá v rámci svých programů.

Od podzimu 2021 CEFRES organizuje výzkumný seminář se všechny doktorandy a výzkumnými pracovníky. Je otevřený i studentům magisterských a doktorských programů svých partnerských institucí ve Visgradských zemích.

Cílem semináře je prostřednictvím prezentace probíhajícího výzkumu nastolit a diskutovat o otázkách metody, přístupu nebo konceptů v multidisciplinárním duchu a umožnit každému konfrontovat vlastní perspektivy s prezentovanou prací. Seminář může vést jeden výzkumný pracovník nebo dvojice, být záložen na vědeckém textu nebo dokumentu, případně uvítá externí výzkumný pracovník, který představí zvlášť inspirativní práci.

Kde: knihovna CEFRES a online
Kdy: jedno úterý v měsíci od 16.30 do 18.30 hodin
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz

Program zimního semestru 2023–2024 Pokračování textu Seminář CEFRESu 2023–2024 →

seminare, workshop

The place of absence and the spaces of the absent: the legacies of the 20th century (de)population movements in Europe and beyond

The place of absence and the spaces of the absent:
the legacies of the 20th century (de)population movements in Europe and beyond

Seminar

Date: Thursday 24th and Friday 25th March 2022
Location: Paris (CERI, 56 rue Jacob, 75006) and online (ask us the link by e-mail at biblio.cefres@gmail.com)
Language: English

Organisators:
Catherine Perron, FNSP/CERI – Sciences Po Paris
Michèle Baussant, CNRS/ CEFRES
Katja Hrobat Virloget, University of Primorska

Pokračování textu The place of absence and the spaces of the absent: the legacies of the 20th century (de)population movements in Europe and beyond →

seminare

A History of Quantification: Problems and Perspectives in Central Europe

Date: Thursdays, at 9:30 am
Place: Room YT211, Faculty of Humanities, Charles University
Lecturer: Mátyás Erdélyi (CEFRES / FHS UK)
Language: English

Our task in this course is to explore the application and diffusion of statistical thinking in Central Europe in the long nineteenth century. Statistical thinking is not merely investigated as an academic discipline, but the course will look at practical uses of statistical methods ranging from the public sphere to the private economy that constantly exploited advances in statistical mathematics and probability theory. It thus plans to reconcile specific forms of statistical knowledge about society and economy with their equally diverse forms of application by natural and social scientists, private and public clerks, and other intellectuals.

Pokračování textu A History of Quantification: Problems and Perspectives in Central Europe →

seminare

Seminář “Uvahy o krizi” – 2020

Současné otázky. Úvahy o krizi

Seminář Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a CEFRESu

Organizátoři: Maria Kokkinou (post-doktorandka CEFRES / Univerzita Karlova), Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Kdy: Zimní semestr 2020/2021, středa od 12:30 do 13:50
Kde: online, pro registraci prosím kontaktujte organizátory: maria.kokkinou(@)cefres.cz
Jazyk: francouzština

Prezentace semináře:

“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.

Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.

Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?

Program:

Úterý 30. září, 12:30 – 13:50
Úvodní seminář
Maria Kokkinou, CEFRES / IMS FSV UK
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université / CEFRES

Středa 7. října, 12:30-13:50
Revoluce, politické krize, změny režimu
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université / CEFRES

Středa 14. října, 12:30-13:50
Hospodářská krize a politické změny v Řecku v letech 2010-2020
Dimitrios Kosmopoulos, Université Paris-Dauphine

Středa 21. října, 12:30-13:50
Populismus u moci a krize demokracie v Brazílii
Felipe Fernandes, EHESS / CEFRES

Středa 4. listopadu, 12:30-13:50
1958, 1968, 2002: politické krize ve Francii
Jérôme Heurtaux, Université Paris-Dauphine / CEFRES

Středa 11. listopadu, 12:30-13:50
Znázornění živoucího: zhroucení ekosystémů a rekonfigurace vědomostí
Chiara Mengozzi, FF UK / CEFRES
Julien Wacquez, CEFRES

Středa 18. listopadu, 12:30-13:50
Fotografie, které upozornily na hospodářskou krizi
Fedora Parkmann, ÚDU AV ČR / CEFRES

Středa 25. listopadu, 12:30-13:50
Úvahy o krizi v historii: případ inflace
Mátyás Erdélyi, CEFRES / UK

Středa 2. prosince, 12:30-13:50
“Here is a place that has left its place”: vzpomínky poražených, stopy krizí a dekolonizačních válek
Michèle Baussant, CNRS / CEFRES

Středa 9. prosince, 12:30-13:50
Krize četby nebo mediální revoluce?
Claire Madl, CEFRES

Středa 16. prosince, 12:30-13:50
Migrační krize z pohledu historie a antropologie
Maria Kokkinou, CEFRES / IMS FSV UK
Florence Vychytil, EHESS / CEFRES

Středa 6. ledna, 12:30 – 13:50
Prezentace prací studentů

Způsob hodnocení:

Studenti budou číst jeden text týdně, předem zaslaný vyučujícím. Na závěr připraví 5-stránkový text ve francouzštině o některé z probíhajících “krizí”, jejichž problematika nebyla doposud zpracována, a to na základě nejméně tří zdrojů (1 akademického a 2 neakademických). Závěrečné texty musí být odevzdány do 4. ledna a představeny ústně 6. ledna během poslední lekce (5 minut na každý text).

Bibliographie:

  • Arendt, Hannah, La crise de la culture, Paris, Gallimard, 1991.
  • Dobry, Michel, Sociologie des crises politiques, Paris, Presses de Sciences Po, 1986.
  • Gaïti, Brigitte, « Les incertitudes des origines. Mai 1958 et la Ve République », Politix, n° 47, 1999, p. 27-62.
  • Gobille, Boris, « L’événement Mai 68. Pour une sociohistoire du temps court », Annales HSS, mars-avril 2008, n° 2, p. 321-349.
  • Grossman, Evelyne, La créativité de la crise, Paris, Minuit, 2020.
  • Heurtaux, Jérôme, Pologne 1989. Comment le communisme s’est effondré, Paris, Codex, 2019.
  • Lacroix, Bernard, « La ‘crise de la démocratie représentative en France’. Eléments pour une discussion sociologique du problème », Scalpel, vol. 1, 1994, p. 6-29.
  • Morin, Edgar, « Pour une crisologie », Communications, n° 91, 2012.
  • Politix, « Protagonisme et crises politiques », n° 112, vol. 8, 2015.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, « Comment la crise vient à la philosophie », Esprit, n° 3, mars-avril 2012/3.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, « Hannah Arendt penseur de la crise », Etudes, n° 4153, 2011.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, La Crise sans fin : essai sur l’expérience moderne du temps, Paris, Seuil, 2012.
  • Ricoeur, Paul, « La crise : un phénomène spécifiquement moderne », Revue de théologie et de philosophie, n° 120, 1988.
seminare

Interdisciplinary perspectives on science fiction literature

Andrew Lincoln Nelson, “Plantimal 4”, 2016

Date and place : every Thursday at 9h10, room C17, Sociology Department, Charles University (Celetná 13, Praha 1)
Lecturer : Julien Wacquez (CEFRES/EHESS Paris)
Language : English

During the last decades, scholars within the Humanities and social sciences have shown a growing interest in science fiction literature. Unlike most overview studies concerning science fiction literature, in this course we will treat science-fiction not only as an object of investigation (is it possible to embrace the huge diversity of stories published under the label ‘science fiction’ as a whole? Is it possible to grasp it as just a ‘literature’ or should it be considered as a ‘culture,’ a ‘social movement?’ What is its relation to science?) but also as a field to work with, as a tool to produce new concepts which would help us to better understand our reality.

Throughout the semester, and through the lens of science fiction literature, we will explore a vast range of current and urgent themes on which much research in Humanities and social sciences is focused on, such as the Anthropocene, Feminism, Posthumanism, Postcolonialism, Science, and Technology.

For each session, two kinds of readings will be assigned: 1) a text by a scholar (or two) who uses science fiction narratives in her/his theoretical research, and 2) some science-fiction novels that allow to reflect upon a particular theme (animals, gender roles, climate change, etc.) We will observe how this scholar reads the stories, and which place (or function) s/he gives to these stories in her/his work. This method of investigation will enable us to think in two directions:

(i) what can we learn about science fiction literature through its usage by scholars coming from different fields of study?
(ii) what can we learn about academic research through these practices of reading science fiction stories? What does it mean to read science fiction as a scholar working on the Anthropocene, feminism, postcolonialism?

Since one of the aims of this course is also to introduce science fiction to those students who are not familiar with this literary field, we will mostly focus on the classics and the most renowned authors (Karel Čapek, Philip K. Dick, William Gibson, Ursula K. Le Guin, Olaf Stapledon, H. G. Wells), chosen from among different genres of science fiction (Hard Science, Cyberpunk, Space Opera, Climate Fiction), from the 19th century to today. The course also aims to give students the basic tools to undertake their own research on science fiction, be it in Humanities or social sciences.

Requirements:

– Class participation. Students are strongly encouraged to attend all classes. (20 % of the final grade)
– One short presentation of the assigned readings (10 minutes) for each student. The presentation should provide a summary of the texts, backed up by a critical analysis. (35 % of the final grade)
– Final paper. (50 % of the final grade)