Archiv rubriky: seminare

Dekonstrukce a fenomenologie

Vyučující: Thomas Mercier (CEFRES / UK)
Zápis: Department of German and French Philosophy, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (data budou upřesněna)
Jazyk: francouzština

Sylabus

Starting with Jacques Derrida’s very first publications, the basic tenets of deconstruction were elaborated through a complex dialogue, loving but antagonistic, with phenomenology. In this course, we will examine this tumultuous relationship, and will emphasise deconstruction’s paradoxical indebtedness to phenomenological thought. We will carry out a transversal and selective reading of Derrida’s œuvre by engaging with texts he devoted to mainly five authors, phenomenologists or heirs of the phenomenological tradition: Husserl, Heidegger, Levinas, Merleau-Ponty and Patočka. Each of these readings will be focused around one or two specific notions: speech and writing (Husserl), language and technics (Heidegger), violence and alterity (Levinas), Europe and responsibility (Patočka), body or corporeity, and the world (Merleau-Ponty).

The course will thus deal more particularly with the problematics of inheritance and reading, and will provide a presentation of Derrida as a reader and as a paradoxical heir, both faithful and unfaithful, of phenomenological authors.

Filosofie, literatura a umění poezie umění v Indii a v Evropě

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis
: FHS UK, Department of German and French Philosophy  #YMFPR143
Kdy a kde: Thursdays 9:30–12:20 or 11–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: Francouzština

Sylabus
Ce cours propose d’abord une exploration d’importantes théories de la littérature, et notamment de la poésie, dans l’histoire de la philosophie européenne – du romantisme allemand à la théorie de la performativité formulée par le penseur italien Luigi Pareyson ou à la notion de “opera aperta” élaborée par Umberto Eco, en passant par la poétique du Symbolisme français et le développement des courants critiques du Criticisme et du Structuralisme. À partir du XIXème siècle en effet, la critique littéraire ainsi que les méthodologies des “textual studies”, se développent en véritables théories du langage et de la communication. En même temps la production littéraire et poétique fournit de plus en plus matière à la méditation philosophique, donnant lieu à une véritable hybridation entre philosophie et littérature dans la production théorique française du XXème siècle par exemple, réassignant de nouveaux objectifs à la discipline et dessinant pour elle une différente épistémologie. C’est ce que fait Maurice Merleau-Ponty dans ses Recherches sur l’usage littéraire du langage, qui fournira au cours des éléments d’analyse. Une interaction semblable entre philosophie, théorie de la poésie et philologie semble être à l’oeuvre en Inde au passage entre XIXème et XXème siècle. Le philosophe et poète d’origine Bengali Aurobindo Ghose travaille en effet à sa notion de “quantitative meter”, qu’il met par ailleurs en pratique dans la composition de ses vers, pendant qu’il re-interprète le concept de “mantra”, traditionnel dans la philosophie indienne. Par là, la théorie d’Aurobindo Ghose vient à inspirer de nouvelles mouvances dans l’esthétique indienne, nourrie également de l’apport d’autres contemporains illustres. Le cours analysera dans un deuxième moment ce mouvement historique de la pensée indienne, brassant philosophie, exégèse et littérature, grâce notamment à l’analyse de textes tirés de The Future poetry de Aurobindo Ghose, “Pathway to Mukti” de Rabindranath Tagore et de Art Experience fr Mysore Hiryanna. Nous proposerons enfin un esquisse de comparaison des paysages culturels et des outils conceptuels élaborés dans ces deux différents cadres, européen et indien.

V případě zájmu, prosím napíšte Benedetta Zaccarello.

Kritická teorie medií. 1.

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: EKS Department, FHS UK
Kdy a kde: Úterý 11:00-12:20, 3. patro, José Martího 31, Praha 6 – Veleslavín
Jazyk: angličtina

Abstract
Throughout a close reading of some texts of Walter Benjamin, Max Horkheimer and Theodor Adorno, the course aims to understand the contemporary use of mass media as the result of an historical process of evolution in our approaches to creativity and communication. Constantly reshaped by the forms of our social living and influenced by different kinds of power and authority, the idea of technique is understood through this course in its relation to knowledge, art, freedom and power. Students will be guided through an understanding of how technology influences our representation of the world, the ways in which we perceive our own experience, and the set of forms and signs we use to communicate.

Themes of the sessions
1. W. Benjamin, introduction to his life and work.
2. The essay on work of art, historical situation and theoretical novelty.
3. The concept of aura and its decay.
4. New forms of art, cinema as the non-auratic mode of art.
5. Adorno and Horkeimer: historical introduction to the Frankfurt School.
6. History, dialectics, culture.
7. Dialectic of enlightenment: the concept of enlightenment.
8. Enlightenment and technique.
9. Myth versus science: roots of our aim to domination.
10. From dictatorships to mass persuasion.
11. The cultural industry as our reflection.
12. Strategies of persuasion in cultural industry.

Pochyby ve vědění: úvod do sociologie vědění a intelektuálů

Čas a místo: každý čtvrtek v 11h40, učebna C17, katedra sociologie UK (Celetná 13, Praha 1)
Vyučující: Julien Wacquez (CEFRES/EHESS Paříž)
Jazyk: angličtina

Sylabus

Od boje autorit proti klimatickým změnám až po mobilizaci pojmů v titulcích jako jsou “post-pravda” nebo “post-faktický”. Poslední roky v současných politických režimech s sebou přinesly neustálé zpochybňování role vědění. Je změna klimatu podvodem, jak řekl prezident Spojených států? Ohrožují západní demokracii nepravdivé informace a “post-pravdy”? Kdo vytváří znalosti, které používáme, a pro jaké účely? A konečně, co znamená “vědět” v dnešní kultuře?

Pokračování textu Pochyby ve vědění: úvod do sociologie vědění a intelektuálů

Neshody a spory v západním středověku

Čas a místo: každé úterý v 15h30, FHS UK, Jinonice, Praha 5
Vyučující: Martin Pjecha (CEU Budapest/CEFRES)
Jazyk: angličtina

Sylabus

Cílem tohoto semináře je představit studentům náboženské smýšlení a spory v západním středověku se zaměřením na období 11. až 15. století. Na téma budeme nazírat z “emického” hlediska, seminář se tak  bude věnovat filozofickému, historickému a politickému weltanschauungu, kterým se inspirovali současní “náboženští” aktéři. První polovina přednášek bude věnována historickému kontextu raného křesťanství a klíčovým myslitelům tohoto období, dále pak převládajícím koncepčním a metodologickým nejasnostem spojených se studiem “sektářských” a “kacířských” skupin.

Ve druhé polovině si představíme nejvytrvalejší symbolické formy opozice vůči “ortodoxii”: gnosticismus, mysticismus a apokalyptické hnutí. Dále si představíme několik případových studií, které budou zahrnovat časovou i geografickou oblast latinského křesťanství. Přednášková část semináře se zaměří na příslušné historické kontexty, zatímco interaktivní část semináře bude věnována diskusi o krátkých textech a otázkách daného tématu.

Pokračování textu Neshody a spory v západním středověku

CFP – Ne/způsobilost, “postižení” a hendikep ve společenských a humanitních vědách

 Interdisciplinární workshop

Organizátoři: Kateřina Kolářová (FHS UK), Martina Winkler (Christian-Albrechts-Universität, Kiel), Filip Herza (FHS UK / CEFRES), Kamila Šimandlová (FHS UK)
Kdy
: 17. 2. 2018
Kde: Akademické Centrum, Husova 4a, Praha 1
Jazyk: Česky
Zasilání příhlášek do: 20. 12. 2017

Konceptualizace zdraví a nemoci, biologické prekarity, forem stigmatizace, hendikepu a znevýhodnění zásadně ovlivňují humanitní i sociálněvědné diskuze. Cílem workshopu je nabídnout fórum k diskuzi o různých teoriích tělesnosti a možnostech interdisciplinárních přístupů. Workshop usiluje o prohloubení dialogu mezi disability studies a dalšími obory humanitních a společenských věd. Nabízíme prostor k interdisciplinárnímu dialogu o tématech, která již v českém prostředí ve vztahu ke zdraví, ne/způsobilosti, postižení a hendikepu rezonují a zároveň usilujeme o otevření diskuze k tématům prozatím opomíjeným. Vítáme především intersekcionální konceptualizace, které budou kategorie zdatnosti, zdraví a nemoci, mentální, tělesné a senzorické jinakosti vztahovat ke kategorizacím genderových a etnických vztahů, stejně jako sociálnímu statusu, třídě, věku, sexualitě a dalším relevantním kategoriím diference a moci.

Zvláště, nikoliv ale výlučně, vítáme příspěvky, které budou tematizovat:

  • Kulturní reprezentace a kulturní praxe těla, zdraví, nemoci, postižení a jejich historické proměny
  • Formování a mechanismy udržování symbolického řádu ne/způsobilosti a postižení a jejich narušování v minulosti i současnosti
  • Morální ekonomie postižení a koncept sociálního státu mezi státně socialistickým zřízením a postsocialismem
  • Politiky postižení ve vztahu k post-/kolonialitě
  • Transnacionální překlady politik postižení a jejich dynamika
  • Zdraví jako morální imperativ
  • Proměna expertních diskurzů, formování laických a kolektivních forem expertízy v 19. až 21. století.
  • Podoby emancipačních diskurzů, strategií a platforem
  • Politiky inkluze a formy sociálního vyloučení
  • Ústavní péče a proces de-institucionalizace
  • Formování biopolitik postižení
  • Intersekcionální metodologie

V případě zájmu o účast na připravovaném workshopu, zašlete abstrakt příspěvku nejpozději do 20. prosince 2017 na adresu: Kamila Šimandlová, simandlova@outlook.com Do předmětu uveďte: „Workshop postižení“.

Workshop je organizován v rámci mezinárodního projektu “(Post)Socialistická modernita a proměny sociálních a kulturních politik “postižení”, podpořeného Grantovou agenturou České republiky a Deutsche Forschungsgemeinschaft, který je realizován na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Na organizaci workshopu se spolupodílí CEFRES a Sociologický ústav AV ČR.