Čas a místo: každé úterý v 15h30, FHS UK, Jinonice, Praha 5 Vyučující: Martin Pjecha (CEU Budapest/CEFRES) Jazyk: angličtina
Sylabus
Cílem tohoto semináře je představit studentům náboženské smýšlení a spory v západním středověku se zaměřením na období 11. až 15. století. Na téma budeme nazírat z “emického” hlediska, seminář se tak bude věnovat filozofickému, historickému a politickému weltanschauungu, kterým se inspirovali současní “náboženští” aktéři. První polovina přednášek bude věnována historickému kontextu raného křesťanství a klíčovým myslitelům tohoto období, dále pak převládajícím koncepčním a metodologickým nejasnostem spojených se studiem “sektářských” a “kacířských” skupin.
Ve druhé polovině si představíme nejvytrvalejší symbolické formy opozice vůči “ortodoxii”: gnosticismus, mysticismus a apokalyptické hnutí. Dále si představíme několik případových studií, které budou zahrnovat časovou i geografickou oblast latinského křesťanství. Přednášková část semináře se zaměří na příslušné historické kontexty, zatímco interaktivní část semináře bude věnována diskusi o krátkých textech a otázkách daného tématu.
Organizátoři: Kateřina Kolářová (FHS UK), Martina Winkler (Christian-Albrechts-Universität, Kiel), Filip Herza (FHS UK / CEFRES), Kamila Šimandlová (FHS UK)
Kdy: 17. 2. 2018 Kde: Akademické Centrum, Husova 4a, Praha 1 Jazyk: Česky Zasilání příhlášek do: 20. 12. 2017
Konceptualizace zdraví a nemoci, biologické prekarity, forem stigmatizace, hendikepu a znevýhodnění zásadně ovlivňují humanitní i sociálněvědné diskuze. Cílem workshopu je nabídnout fórum k diskuzi o různých teoriích tělesnosti a možnostech interdisciplinárních přístupů. Workshop usiluje o prohloubení dialogu mezi disability studies a dalšími obory humanitních a společenských věd. Nabízíme prostor k interdisciplinárnímu dialogu o tématech, která již v českém prostředí ve vztahu ke zdraví, ne/způsobilosti, postižení a hendikepu rezonují a zároveň usilujeme o otevření diskuze k tématům prozatím opomíjeným. Vítáme především intersekcionální konceptualizace, které budou kategorie zdatnosti, zdraví a nemoci, mentální, tělesné a senzorické jinakosti vztahovat ke kategorizacím genderových a etnických vztahů, stejně jako sociálnímu statusu, třídě, věku, sexualitě a dalším relevantním kategoriím diference a moci.
Zvláště, nikoliv ale výlučně, vítáme příspěvky, které budou tematizovat:
Kulturní reprezentace a kulturní praxe těla, zdraví, nemoci, postižení a jejich historické proměny
Formování a mechanismy udržování symbolického řádu ne/způsobilosti a postižení a jejich narušování v minulosti i současnosti
Morální ekonomie postižení a koncept sociálního státu mezi státně socialistickým zřízením a postsocialismem
Politiky postižení ve vztahu k post-/kolonialitě
Transnacionální překlady politik postižení a jejich dynamika
Zdraví jako morální imperativ
Proměna expertních diskurzů, formování laických a kolektivních forem expertízy v 19. až 21. století.
Podoby emancipačních diskurzů, strategií a platforem
Politiky inkluze a formy sociálního vyloučení
Ústavní péče a proces de-institucionalizace
Formování biopolitik postižení
Intersekcionální metodologie
V případě zájmu o účast na připravovaném workshopu, zašlete abstrakt příspěvku nejpozději do 20. prosince 2017 na adresu: Kamila Šimandlová, simandlova@outlook.com Do předmětu uveďte: „Workshop postižení“.
Workshop je organizován v rámci mezinárodního projektu “(Post)Socialistická modernita a proměny sociálních a kulturních politik “postižení”, podpořeného Grantovou agenturou České republiky a Deutsche Forschungsgemeinschaft, který je realizován na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Na organizaci workshopu se spolupodílí CEFRES a Sociologický ústav AV ČR.
„Habsburger Pfau“ mit den Wappen der Herrschaften des Hauses Habsburg, 1555
Seminář vyučovaný Katalin Pataki, doktorandkou CEFRESu
Kdy a kde: každou středu, 15:50-17:30, Nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha, místnost 209 Vyučující: Katalin Pataki (CEU/CEFRES) Jazyk: anglicky Kontakt: katalin.pataki@cefres.cz
Anotace
Seminář se zaměřuje na dějiny habsburské monarchie v raném novověku, zejména na období mezi lety 1556–1806. V první polovině semináře bude kladen důraz na prostorovou manifestaci státní moci – bude podán detailní rozbor politické geografie habsburských území s ohledem na územní roztříštěnost jednotlivých provincií, jejich městská centra a etnickou a náboženskou příslušnost jejich obyvatel. Dále bude probírán fenomén složeného státu a potenciální problémy spojené s tímto státním uspořádáním. Cílem semináře bude také prozkoumat, zda tehdejší politiky vedly k efektivnímu výkonu moci a správě zdrojů a zamyslet se nad tím, jaké právní, institucionální a byrokratické prostředky mohly přispět k lepšímu řízení státu.
Kurz nahlíží na problematiku utváření evropských států z aktuální perspektivy, přičemž se neomezuje jen na stereotypní prezentaci politických a institucionálních dějin habsburské monarchie. Jeho cílem je poskytnout studentům celistvý vhled do procesu utváření evropských států a přimět je k jeho kritické reflexi.
Program jednotlivých hodin
1. The Early Modern State (22. února, 1. března)
2. “Austria: the Habsburg Heartland” (8. března)
3. “Bohemia: Limited Acceptance” (15. března)
4. “Hungary: Limited Rejection” (22. března)
5. “The German Empire: Limited Hegemony” (29. března)
6. The Role of Wars in State Formation (12. dubna)
7. Charles VI. (II/III) – War of the Spanish Succession and his Rule in Austria, Bohemia and Hungary (19. dubna)
8. “Financial Pressure and Reform” during the reign of Maria Theresa 1740-1780 (26. dubna)
9. Joseph II. – Josephism, Enlightened Absolutism (3. května)
10. The Enlightenment pursuit of improvement through government (10. května)
11. Enlightenment and improvement: continental and regional perspectives (17. května)
12. From the Realms of the Habsburgs to the Austrian Empire
Organizátoři: István Pál Ádám (CEFRES), Clara Royer (CEFRES) a Tomáš Weiss (IMS FSV UK) Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 Kdy: každé druhé úterý od 15:30 do 17:00
2. , 9. a 23. března, 6. a 20. dubna, 11. května 2017 Jazyk: anglicky
Záměr tohoto semináře je poskytovat mladým badatelům teoretické zázemí a pomáhat jim reflektovat využití a rozvinutí relevantních konceptů pro jejich disertační výzkum. Seminář také zdůrazní rozdíly a podobnosti ve využívání konceptů v různých diciplínách.
Každou hodinu povede jeden z mladých výzkumníků, který/á okomentuje některý teoretický text, představí klíčový koncept pro své badatelské pole a otevře diskusi. Budou prozentovány různorodé koncepty prostřednictvím jejich definic, využití a limitů. Koncepty nemohou být považovány za permanentní “krabici s nářadím”, kterou společenskovědní vědec může použít kdykoli provádí výzkum, a tudíž je nezbytné promýšlet formování konceptů. Seminář má za cíl předcházet nástrahám plochého empirismu, zaměňování pojmů, přespřílišnému teoretizování a má dopomáhat k přemýšlení nad využíváním a zneužíváním konceptů. To vše by se mohlo dotýkat konceptů jako je “identita”, “modernita”, “morální chování”, “bezpečnost”, “společnost”, “kultura”, “forma”, “gender”, “církev”, “kapitalismus”, “profesionalita” a další.
Seminář je určený doktorandům a postdoktorandům. Každá hodina bude začínat přehledem jednoho vybraného textu (texty budou z většiny v angličtině) a bude následovat diskuse. Dokument se všemi texty bude dostupný v elektronické podobě. Obracejte se, prosím, na Claire Madl za účelem přístupu k textům: claire@cefres.cz
Několik textů týkajících se konceptů
Bastien Bosa, “Des concepts et des faits”, Labyrinthe [online], 37 | 2011 (2), online on 01/08/2013.
John Drysdale, “How Are Social-Scientific Concepts Formed? A Reconstruction of Max Weber’s Theory of Concept Formation”, Sociological Theory 14, no. 1 (1996), pp. 71-88.
Bernard Fradin, Louis Quéré, Jean Widmer (eds.), L’enquête sur les catégories. De Durkheim à Sacks, Paris, Éditions de l’EHESS, 1994.
John Gerring, “What Makes a Concept Good? A Criterial Framework for Understanding Concept Formation in the Social Sciences”, Polity 31, no. 3 (1999), pp. 357-93.
Kdy a kde: každé pondělí od 17:00 do 18:20 hodin, FHS UK Jinonice, místnost 2066 Přednášející: Mgr. Filip Herza – Univerzita Karlova (FHS / CEFRES) Jazyk: anglicky Kontakt: filip.herza@cefres.cz
Anotace
V semináři se zabýváme problematikou města v Dunajské monarchii období fin-de-siécle, a sice specificky z perspektivy urbánní historie. První část semináře je věnována procesu urbanizace a počátkům moderní městské kultury ve Vídni a Budapešti, hlavních městech Rakouska-Uherska, a v regionálních centrech, jako byly Praha či Krakov. Ve druhé části semináře se blíže věnujeme konkrétním aspektům velkoměstské kultury a každodennímu životu v moderních městech. Zvláště nás budou zajímat vlivy nacionalismu, mezinárodní kosmopolitní kultury a nejrůznějších sociálních diferencí v tehdejší společnosti, které se podílely na produkci velkoměstského prostoru. Kurz je určen především zájemcům o urbánní historii a dějiny střední a východní Evropy.
Program jednotlivých hodin
20. 2. Úvod: Cities and urban culture in the Austro-Hungarian empire
27.2. Industrialization: Vienna and Budapest
6. 3. Architecture and city planing: Die Ringstraße and Vienna
13. 3. City planing, hygiene and nationalism in Prague
20. 3. Urban festivities and nationalism in Prague
27. 3. Urban experiences (in Budapest)
3. 4. Popular press and metropolitan identity (in Cracow)
10. 4. Science in/and the City (of Vienna)
17. 4. Moving between cities – technology and transportation (Bratislava/Pressburg/Poszóny)
Kde & kdy: v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3, ve čtvrtek 3. a 24. března, 7. a 21. dubna a 5. května 2016, od 16:30 do 18 hodin.
Moderátor: Filip Vostal (CEFRES & FLÚ AV ČR).
René Magritte, The treachery of images (This is not a pipe), oil on canvas, 1928-9
Zatímco v Epistemologickém semináři I. jsme uvažovali o různých pohledech na interdisciplinaritu v širokém teoretickém rámci, současný seminář se bude soustředit na „pragmaticky“, či dokonce prakticky orientované otázky. Doktorandi spolupracující s CEFRESem budou v tomto semestru zkoumat zvolená témata na pozadí různorodých kritických komentářů vzešlých z podzimní části semináře a interdisciplinárních praktik a/nebo diskurzu. Seminář tak představuje unikátní prostředí, ve kterém mohou doktorandi rozvíjet svůj osobitý přístup k interdisciplinaritě a/nebo/skrz specifická témata a výzkumné trajektorie.
3. března 2016 (Edita Wolf) The Notion of Interdisciplinarity in The Postmodern Condition
While grand narratives constructed by the means of metaphysical philosophy legitimate the modern condition of knowledge, incredulity toward metanarratives characterizes the postmodern condition. In his seminal text, Jean-François Lyotard explores the process of de-legitimation of knowledge claims vis-à-vis the end of grand narratives and the parallel emergence of a new legitimation secured in terms of performance and efficiency in the field of knowledge production. The system of disciplines rooted in speculative discourse is thereby replaced by practice justifiable only by the principles of performance and efficiency. On the basis of Lyotard’s text a revision is needed in relation to contemporary debates on theory of interdisciplinarity, where interdisciplinarity becomes either a political exigency or a notion that should yield a deeper meaning to the present status of knowledge production. Thus interdisciplinarity seems to work as a substitute for the old philosophical notions that is detached from the actual workings of today’s science. A re-reading of The Postmodern Condition, that is of an announcement of the end of the discipline of philosophy by a philosopher, will bring us to a reflection on interdisciplinarity as a particular practice that would not necessarily entail construction of a discourse of legitimation.
Literatura:
Jean-François Lyotard. The Postmodern Condition: A Report on Knowledge. Translated by Geoff Bennington and Brian Massumi. Manchester: Manchester University Press, 1984 [1979]
Read the entire book or alternatively the introduction and pp. 31-70.
24. března 2016 (Mátyás Erdélyi) Inventing the Right Numbers: Social Statistics, Commercial Reason, and the Public Good
The present seminar session investigates how social statistics were created, comprehended, and used for commercial and public purposes in Dualist Hungary. It explores different modes of quantification, the inter- or pre-disciplinary sights of scientific production, and power relations between competing expert and nascent professions. Central to this line of inquiry is the investigation of relations between statisticians and other notables (i.e. every person worth of attention and involved in the debate, be it a politician, businessman, any type of scholar) inclined to claim authority over the creation and political/economic use of social statistics. This session contributes to the overall discussions on the nature of interdisciplinarity by describing primeval workshops on interdisciplinarity and by showing how the search for timeless truths and objectivity can be deviated by political and economic interests amidst disciplinary competition.
Literatura:
Theodore M. Porter. ‘Life Insurance, Medical Testing, and the Management of Mortality.’ In Lorraine Daston (ed). Biographies of Scientific Objects. Chicago: University of Chicago Press, 2000, pp. 226-246.
Alain Desrosières. La Politique des Grands Nombres: Histoire de la Raison Statistique. Paris: La Découverte, 1993, pp. 104-111, 182-217, 226-231, 271-276.
7. dubna 2016 (Jana Vargovčíková) Studying the State through the Scandal: On the Epistemic Value of Transgression
‘In olden days a glimpse of stocking was looked on as something shocking. Now, heaven knows, anything goes.’ (Cole Porter).
Far from being anomalies or mere accidents, transgressions are conditioned and given meaning by norms. Subsequently, norms repeatedly reaffirm their legitimacy and meaning in contrast to transgressions. What is considered as transgression and when transgression gains the potential of being turned into a scandal varies in time and space, as the quote suggests. That is why, given the imbrication of norms and transgressions, social scientists and philosophers have turned to cases of transgression in order to understand order, social norms and institutions, as well as to comprehend the nature of the distinction between the two (e.g. Foucault, Becker, Hughes, Goffman). Leaving normative preconceptions aside, then, a sociologist or political scientist can learn from an anthropologist and treat transgressions in the political realm as indicators of the (symbolic, but not exclusively so) structure of the state. Political scandals as narratives of events labelled as transgressive represent precisely such means of enquiry into how a political body organizes the limits of its norms (De Blic & Lemieux) and into how citizens relate to the political order (Gupta).
Literatura:
Damien de Blic & Cyril Lemieux. ‘Le scandale comme épreuve.’ Politix 71 (3): 9–38, 2005.
Akhil Gupta. ‘Blurred Boundaries: The Discourse of Corruption, the Culture of Politics, and the Imagined State.’ American Ethnologist 22 (2): 375–402, 1995.
Chris Jenkins. ‘Transgression: The Concept.’ Architectural Design 83 (6): 20, 2013.
21. dubna 2016 (Lara Bonneau) The uses of analogy in human and social sciences
It is possible to conceive transdisciplinarity as sharing of objects or methods by several disciplines. Besides objects and methods, it can also be – and this might be its first form – the sharing of a common lexicon. The tendency of certain human sciences – philosophy in particular – to use concepts elaborated by other disciplines in other contexts was sharply criticized by Alan Sokal in 1994, in what remains known as the Sokal Affair. The physicist tried to discredit the way certain philosophers were using concepts that belonged to the natural sciences, showing their ignorance about the real meaning of these concepts in their original field and thereby reducing their work to vain language games. Indeed, the use of analogy and metaphor in the human sciences can be put into question. During this session, I will try to show that, if it is not without danger, the use of analogy and metaphor is inherent to the scientific activity, which can moreover be both legitimate and fruitful. I will start with a concrete example: the way the art historian Aby Warburg uses analogy and metaphors from the natural sciences. I will then rely on a more reflexive text about the legitimacy of this method entitled Théorie de l’acte analogique in Simondon’s L’individuation à la lumière des notions de forme et d’information.
Literatura:
Gilbert Simondon. L’individu et sa genèse physico-biologique. Paris: PUF, 1964, pp. 264-268.
Aby Warburg. Miroirs de faille, A Rome avec Giordano Bruno et Edouard Manet. Paris: Presses du réel/L’écarquillé, 2011, pp. 62, 64.
5. května 2016 (Monika Brenišínová) Architecture and Art as Historical Sources: On the Borders of Humanities and Social Sciences
In various theoretical discussions on architecture, we may notice that there is not a singular way of approaching it. From the classical perspective of the history of art classical art historical perspective, it is possible to identify at least three basic methods of inquiry: archaeological building survey („Bauforschung“, A. von Gerkan, in Czech “SHP”, D. Líbal); style-critical and style-historical analyses (H. Wölfflin, H. Focillon, M. Dvořák); semantic analysis (G. Passavant, E. Hubala). When we consider art in general, things however get even more complicated. If we take into account the fact that even among historians of art a consensus about the definition of art as such does not exist, what will happen when we will look at art from the perspective of another scientific discipline? When we conceive art as an historical source, traditional art historical categories such as the aesthetic point of view, the author’s fantasy, the styles or commonplaces (loci communes) quickly lose their significance. Moreover, historical work with visual sources is largely interpretative and requires a significantly critical approach. Thus we suddenly find ourselves on the borders of humanities and social sciences. And it is exactly such space, outside the frontiers of clearly defined disciplines, where the space and time change their shapes and where other disciplines – such as anthropology – can be brought into play.
Literatura:
Clifford Geertz. ‘Art as Cultural System.’ MLN 91(6): 1473–1499, 1976.
George Kubler. ‘History: Or Anthropology: Of Art?’ Critical Inquiry, 1(4): 757-767, 1975.
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
