Archiv rubriky: Tým CEFRESu

Tým CEFRESu

Tým výzkumných pracovníků CEFRESu 2020-2021

Michèle Baussant 

Kontakt: michele.baussant(@)cnrs.fr

je výzkumná pracovnice v CNRS, ICM Fellow a od února 2020 přidruženou výzkumnicí CEFRESu v rámci programu TANDEM, jehož je zakladatelem. Její projekt s názvem “Evropa: rozhořčená konfederace poražených národů? Nezpracované a zaniklé vzpomínky na postimperiální (evropské) menšiny” spadá pod výzkumnou osu I.

Mátyás Erdélyi

Kontakt: matyas.erdelyi(@)cefres.cz

působí od  ledna 2020 jako postdoktorand v CEFRESu díky spolufinancování z fondu Univerzity Karlovy na podporu pobytů zahraničních výzkumníků. Jeho výzkum nazvaný Pojišťovnictví, bankovnictví a kapitalistická modernita v pozdní Habsburské monarchii spadá pod výzkumnou osu I.

Maria Kokkinou

Kontakt: maria.kokkinou(@)cefres.cz

působí od ledna 2020 jako postdoktorandka v CEFRESu díky spolufinancování z fondu Univerzity Karlovy na podporu pobytů zahraničních výzkumníků. Její výzkum probíhá v rámci programu TANDEM (projekt Evropa nesnášenlivosti a trosek: Konfederace poražených?) a spadá pod výzkumnou osu I.

Johana Wyss 

Kontakt: johana.wyss(@)gmail.com

od února 2020 je výzkumnou pracovnicí na poloviční úvazek v CEFRESu v rámci programu TANDEM. Její projekt s názvem “Evropa: rozhořčená konfederace poražených národů? Nezpracované a zaniklé vzpomínky na postimperiální (evropské) menšiny” spadá pod výzkumou osu I.

Přidružení výzkumní pracovníci

Daniel Baric

Kontakt: daniel_baric(@)yahoo.com

působí na Katedře slovanských studií na Sorbonne Univerzitě a od ledna 2019 je přidruženým výzkumným pracovníkem CEFRESu. Jeho výzkum zabývající se kulturními transfery a interkulturalitou ve střední Evropě, zvláště v Habsburské monarchii, spadá do výzkumných os I a III.

Ludĕk Brož

Kontakt: broz(@)eu.cas.cz

od února 2018 je výzkumným pracovníkem na poloviční úvazek v CEFRESu v rámci programu TANDEM (projekt Zdivočelí divočáci), jehož je zakladatelem. Jeho výzkum spadá pod výzkumou osu II. Od ledna 2020 působí v CEFRESu jako přidružený výzkumný pracovník.

Paul G. Keil

Kontakt: paul.keil(@)cefres.cz

je od ledna 2019 postdoktorandem CEFRESu a člen výzkumného programu TANDEM Zdivočelí divočáci. Jeho výzkum se zaměřuje na vztahy lidí a divokých prasat v Austrálii. Od ledna 2020 působí v CEFRESu jako přidružený výzkumný pracovník.

Chiara Mengozzi

Kontakt: chiara.mengozzi(@)cefres.cz

je od 1. ledna 2018 výzkumnou pracovnicí přidruženou k CEFRESu. Její výzkum nazvaný Animal Matters: tázání se po antropologických rozdílech a literarních normách spadá pod výzkumnou osu II.

Alexandre Met-Domestici

Kontakt: a_met_domestici(@)hotmail.com

je od září 2019 výzkumný pracovník přidružený k CEFRESu. Jeho výzkum s názvem Boj proti praní špinavých peněz v EU a obrana finančních zájmů EU – snaha o definici jednotného přístupu spadá pod výzkumnou osu II.

Vincent Montenero

Kontakt: vincent.montenero(@)cefres.cz

je od září 2019 výzkumný pracovník přidružený k CEFRES. Jeho výzkumný projekt s názvem Interpersonální vztahy a vztahy mezi organizacemi v rámci obchodních a průmyslových organizacích spadá pod výzkumnou osu I.

Fedora Parkmann

Kontakt: fedoraparkmann(@)aol.com

je od ledna 2019 postdoktorandkou Ústavu dějin umění AV ČR a přidruženou výzkumnicí CEFRESu. Její výzkumný projekt s názvem A Transnational Perspective on Czech Social Photography. A Case Study of Czech International Exhibitions 1933-1934 between Germany, France and the USSR spadá pod výzkumnou osu I.

Františka Schormová

kontakt: frantiska.zezulakova.schormova@cefres.cz

is from 2021 an associated researcher at CEFRES, and currently working on the publication of her PhD thesis defended in December 2020, which title is for now  Prague, Red and Black: Early Cold War Journeys, Networks, and Poems. Her researches contribute to CEFRES research area 1.

Clément Steuer

Contact: steuer(@)iir.cz

is  from May 2021 associate researcher at CEFRES. His research deals whith political parties systems in the Midle East and in North Africa. He contributes to CEFRES’s research area 1

Bernhard Struck

Kontakt: bernhard.struck(@)cefres.cz

je přídruženým výzkumným pracovníkem CEFRESu a reader/associate professor moderních evropských dějin na Univerzitě St Andrews. Ve svém výzkumu se zaměřuje na německou, francouzskou a polskou historii, historii cestování, pohraniční oblasti, kartografii a prostor. Jeho výzkum “Esperanto a internacionalismus, 1880-1920” spadá do výkumné osy III.

Virginie Vaté

Kontakt: virginie.VATE(@)cnrs.fr

výzkumná pracovnice v CNRS přidružená k CEFRESu od února 2018 v rámci programu TANDEM (projekt Zdivočelí divočáci). Její výzkum spadá pod výzkumnou osu II.

Naïs Virenque

Kontakt: nais.virenque(@)gmail.com

je od ledna 2020 přidruženou výzkumnou pracovnicí CEFRESu. Její výzkumný projekt s názvem Schematické myšlení ve středověku a v raném novověku spadá pod výzkumnou osu I.

Benedetta Zaccarello

Kontakt: benedetta.zaccarello(@)cefres.cz

výzkumná pracovnice v CNRS přidružená k CEFRESu od ledna 2017. Zabývá se tématem Hybridizace paradigmat a cirkulace tradic v rámci psaní současné filosofie, které studuje prostřednictvím archivního výzkumu manuskriptů filosofa Jana Patočky a Aurobinda Ghose. Její projekt spadá pod výzkumnou osu I.

Non classé, Tým CEFRESu

Jan Kremer: Výzkum & CV

Digitální hra jako historická reprezentace – medievalismus a česká historická kultura 

Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: jan.kremer(@)cefres.cz

Mým hlavním tématem je výzkum reprezentací minulosti v digitálních hrách, jejich konstrukce vývojáři a recepce hráči. V České republice hraje nějakou digitální hru více než polovina obyvatel a průměrný věk hráček je přes třicet let. O obsahu her se v mainstreamových médiích však mnoho nemluví, akademičtí historici je dosud ignorují. Přitom tituly odehrávající se v minulosti nebo ty dějinami inspirované pravidelně obsazují vrchní příčky žebříčků prodejnosti. Nedávné výzkumy dokazují, že zmíněné hry se díky své interaktivitě, performativitě a imerzivitě staly vlivným historickým médiem. Tato nová forma populární historie prakticky odráží i ovlivňuje naši historickou kulturu, tj. „jak chápeme, vyjednáváme i komunikujeme o minulosti v současnosti“. Pokračování textu Jan Kremer: Výzkum & CV →

Non classé, Tým CEFRESu

Dušan J. Ljuboja: výzkum & CV

Stát, nacionalismus a panslavismus za “éry Metternichů” (1815–1848) – příklad Srbů z Pešti a Budína

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: dusan.ljuboja(@)cefres.cz

Můj výzkum je zaměřen na vzájemný vztah mezi myšlenkami panslovanského a nacionalismu v srbském kulturním kruhu v Peštově Budíně v první polovině devatenáctého století. Vybral jsem si tuto konkrétní srbskou komunitu jako případovou studii, vzhledem k jejich ústřednímu významu pro srbské “národní probuzení” ve výše uvedeném období. To, co učinilo tuto komunitu výjimečnou, byl jejich přístup k tiskařskému lisu Budínské univerzity, což z nich udělalo lídry ve výrobě a distribuci znalostí mezi všemi Srby žijícími ve východní a střední Evropě. Navíc měli úzké vazby na panslovanské hnutí té doby a především na jeho hlavní protagonisty, jako byli Ján Kollár a Pavel Jozef Šafárik. Svým výzkumem hodlám nejen ukázat vzájemný vztah mezi oběma ideologiemi (panslovanský a romantický nacionalismus), ale také ukázat, jak byly upraveny a transformovány v srbském kontextu. Pokračování textu Dušan J. Ljuboja: výzkum & CV →

Non classé, Tým CEFRESu

Agnieszka Sobolewska: výzkum a CV

Textualized Memories. Toward a Generic History of Psychoanalytic Discourses and Practices

Research Area 2 – Norms & Transgressions

This project explores biographical and autobiographical narrative strategies developed by psychoanalysts and describes the varied roles played by biographies, memoirs, and autobiographies within psychoanalytic literature. By analyzing both published and unpublished egodocuments this project introduces and develops the theory of “lifewriting turn” in the history of psychoanalytic literature with a special emphasis on the generic specificity of psychoanalysts’ life writing. Sigmund Freud’s close collaborators such as Fritz Wittels, Helena Deutsch, Siegfried Bernfeld, Marie Bonaparte, Edoardo Weiss, Max Schur, and Theodor Reik, alongside Ernest Jones, have contributed significantly to the reinterpretation and transformation of the genre of biography, memoir, and autobiography in 20th century.

This project proposes the first systematic description of the biographical and autobiographical narrative strategies developed by Freud’s eminent disciples. The in-depth and systematic description will be based on a throughout research in their published and unpublished egodocuments such as autobiographies, memoirs, biographies, autobiographical and self-analytical notes. The numerous published biographies, memoirs, and autobiographies of Freud’s close associates, as well as their previously unpublished – and largely unknown – archival notes, drafts, and interviews’ manuscripts, have not received sufficient interest and reflection in the light of genre theory, as well as the cultural history of writing practices.

CV
Education and professional experience

2022-2025: Research-and-teaching assistant at the University of Warsaw, Institute of Polish Culture

2019–2023: Ph. D., Cultural Studies, Paris-Sorbonne/University of Warsaw, summa cum laude
Dissertation title: “Narrative Assemblages. Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe Between Self-Analysis, Life Writing, and Fiction”
Jury members: Professor Antal Bókay, Professor Adam Lipszyc, Professor Josef Fulka, Professor Marta Rakoczy (UW), Professor Małgorzata Smorąg-Goldberg (Paris-Sorbonne), Professor Adam Bžoch, Professor Paweł Rodak, Professor Agnieszka Karpowicz, Professor Clara Royer, Professor Justyna Kowalska-Leder, Professor Roman Chymkowski

2017–2019: MA in cultural studies and literary studies, Paris-Sorbonne – University of Warsaw, summa cum laude

2016–2017: BA in cultural studies, University of Warsaw (Institute of Polish Culture), summa cum laude

Publications (selection):
Books

2023 : Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe. Narrative Assemblages of Self-Analysis, Life Writing, and Fiction, Routledge (Publication date: October 13, 2023)

2021: Auto-ekonomie zapisu Juliana Ochorowicza. Codzienne praktyki piśmienne i badawcze psychologa [Julian Ochorowicz’s Self-Economies. The Psychologist’s Everyday Writing Practices], University of Warsaw Press.

2020: Obrazy czarności. Wyobraźnia imperialna i różnica rasowa w niemieckiej kulturze XIX i XX wieku. Siedem szkiców z antropologii wrogości, Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego [The Images of Blackness. Imperial Imagination and Racial Differences in German Culture of the 19th and 20th centuries. Anthropology of Hostility — Seven Sketches], University of Warsaw Press.

Edited Books

2021: Imago psychoanalizy. Antologia [Imago of Psychoanalysis. An Anthology], ed. by Agnieszka Sobolewska. Trans. Marek Chojnacki and Tadeusz Zatorski, Słowo/obraz terytoria.

Peer-reviewed articles in academic journals

2024: “Psychoanalytic Readings of the Soul: The Birth of Psychography and the New Strategies of Psycholiterary Portraiture,” Biography: An Interdisciplinary Quarterly, vol. 46, no. 2.

2022: “Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe Immediately after World War II”, The International Journal of Psychoanalysis, forthcoming.

2022: “Freud’s Queer Fellow: Georg Groddeck Between Psychoanalytic Theory and Literary Modernism,” Oxford German Studies, vol. 51, no. 1, pp. 45-76.

2021: “Isidor Sadger’s Images as the Other. Psychoanalysis Between Life Writing and Literary Experimentalism,” Biography: An Interdisciplinary Quarterly, vol. 44, no. 4, pp. 561-578.

2020: “The Images of Blackness: Savages, Workers and the Emergence of the Counterimagination in Germany (1884-1925),” Theoretical Practice, vol. 36, no. 2, pp. 137–74.

2019: “Freud’s Disciples Between Biography and Autobiography. Towards a Collective History of the Psychoanalytic Movement,” Autobiography, vol. 13, no. 2, pp. 19–30.

2019: “Freud Museums. Art, Materiality, and Psychoanalysis,” Theories and Practices of Visual Culture, 2019, no. 23.

Grants and Scholarships

2023-2024: Research Association at CEFRES, Prague

2023-2024: a visiting scholar at the University of Illinois Chicago under the Bekker Scholarship (NAWA Programme)

2023: FNP START 2023 scholarship for the best young Polish scientists (with distinction for outstanding achievements)

2022-2025: Scholarships of the Ministry of Science and Higher Education for outstanding young scientists

2022-2023 Research Association at CEFRES, Prague

2022: Józef Tischner Award and Junior Visiting Fellow at the Institute for Human Sciences,Vienna

2021–2022: Research Fellowship and Mobility Grant at CEFRES, Prague.
2021–2023: National Science Center Scholarship in Grant Project “Life writing competitions. Memoir-writing practices in Poland 1918-1939 (analysis – reception – meaning),” 2020/37/B/HS2/02154

2019–2023: Scholarship for Ph. D. students at the University of Warsaw.

2018–2022: Diamond Grant Award funded by the Polish Ministry of Science and Higher Education for the research project “Between Autoanalysis and Autobiography. Everyday Writing Practices of Freud’s First Disciples,” DI2017 004647.

Non classé, Tým CEFRESu

Honore Banidje : Výzkum & CV

Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě

Kontakt: honore.banidje(@)cefres.cz

Honoré Banidjè je doktorandem v oboru historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

je doktorandem historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho výzkum se zabývá tématem Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě. Porovnává národní vývoj nástupnických států po zániku centrálních cisářství, v Africe hlavně Beninské republiky, a ve střední Evropě Československa. Pokračování textu Honore Banidje : Výzkum & CV →

Tým CEFRESu

JÉRÔME HEURTAUX: CV a výzkum

ředitel CEFRESu

CV: pdf verze zde

Jérôme Heurtaux je od září 2018 detašovaným pracovníkem francouzského Ministerstva zahraničních věcí a ředitelem Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze. Od roku 2008 se jako maître de conférences na univerzitě Paris-Dauphine věnuje politické sociologii změn režimů, především ve střední Evropě (Polsko) a v zemích Maghrebu (Tunisko). V letech 2013-2017 byl zaměstnán jako vědecký pracovník tuniského Ústavu pro výzkum soudobého Maghrebu (IRMC, Institut de recherche sur le Maghreb contemporain). Mimo to působil jako vyučující a koordinátor semináře společenských věd francouzské EHESS (École des hautes études en sciences sociales) ve Varšavě. V roce 2016 založil a do roku 2018 vedl putovní doktorskou školu pro studium společenských věd v severní a subsaharské Africe. Podílel se jako core reseacher na projektech Evropské výzkumné rady „TARICA“ a „EUNPACK“ (Horizon 2020). Pravidelně spolupracuje s Mezinárodní organizací frankofonie (Organisation internationale de la francophonie).

Vyučuje či vyučoval kurzy komparativní politiky, politické sociologie, mezinárodních vztahů, nadnárodní politiky a sociologie krizí na Paris Dauphine, Institut pratique du journalisme (IPJ), Paris Dauphine campus Tunis, Sorbonne Abu Dhabi (PSUAD) a Centre international de formation européenne (CIFE).

Publikoval vícero děl, mezi nimi například tituly La démocratie par le droit. Pologne 1989-2016 (Presses de Sciences Po, 2017), Introduction à l’Europe postcommuniste (ve spolupráci s Frédéricem Zalewskim, De Boeck, 2012), 1989 à l’Est de l’Europe. Une mémoire controversée (společně s Cédricem Pellenem, L’Aube, 2009), Paris en campagne (společně s Éricem Agrikolianskym a Brigitte Le Grignou, Croquant, 2011), Les sens du vote. Enquête sur des électeurs français (Collectif SPEL, PUR, 2016). Jeho poslední titul, Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré, byl vydán v edici Codex v roce 2019 (s předmluvou Georgese Minka).

V díle Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré obhajuje mikrosociologický náhled na změnu režimu. Díky využití dosud neznámých zdrojů a kritickému přístupu k historiografii dílo objasňuje politicko–paměťovou kontroverzi kolem legitimity událostí roku 1989 v Polsku a nabízí nový pohled na dění spojené s přechodem k demokracii. Zvolený mikrosociologický přístup slouží k ověření dvojí teze: zaprvé, pád komunismu v Polsku byl nečekaným a paradoxním důsledkem politického vývoje, který měl za cíl zachránit režim před zhroucením. Zadruhé, volby v červnu 1989 hrály v rámci tohoto politického procesu zásadní roli, často opomíjenou či podceňovanou narativy zaměřenými na pakty mezi elitami a na jednání u kulatého stolu.  Volební kampaň i hlasování samotné byly okamžiky intenzivní společenské mobilizace a představovaly návrat veřejnosti do politického procesu. A to do té míry, že je možné analyzovat “polský rok 1989” jako první “voličskou revoluci” v bývalém komunistickém bloku. Z tohoto úhlu pohledu představuje Polsko zvláštní případ: v žádné jiné zemi regionu nehrály volby při rozpadu režimu takovou roli. Je třeba vzít v úvahu, že velkou roli zde hrála také nahodilost a nejistota. To nám umožňuje pochopit, jakým způsobem doboví aktéři neplánovaně způsobili prudké zhroucení režimu. Pro Jérôma Heurtauxe se publikace tohoto díla zapsala do kontextu oslav třicetiletého výročí pádu komunismu, v jejichž rámci spoluorganizoval tři mezinárodní konference (v Paříži, Varšavě a v Praze) a zúčastil se osmi dalších vědeckých událostí na toto téma (v Praze, Paříži, Bukurešti, Budapešti, Berlíně atd.)

Jérôme Heurtaux zároveň položil základ habilitační práci s tématem “poražených” změny režimu. Jak revoluce ovlivnila život vedoucích pracovníků bývalého režimu? Jaký vliv měli tito vedoucí pracovníci na revoluci? Kromě diskurzu vítězů je třeba vážně se zabývat i diskurzem poražených. Vezmeme-li jej v úvahu jako zdroj a předmět bádání, umožní nám to získat vícečetný pohled na revoluci a obohatit tak její dějiny. Danou historickou událost tak můžeme vidět pod různými úhly, nejen skrz omezené prisma jednoho aktéra či skupiny aktérů. Projekt též zkoumá způsoby opětovné aktivizace bývalých vůdčích osobností v kontextu politiky paměti, praktikované po revoluci. Výzkum vedený současně na třech různých místech (v post-autoritářském Tunisku, post-komunistickém Polsku a na Mali v období po pádu prezidenta Moussa Traoré) počítá se sepsáním habilitační práce a s publikací několika dalších prací.