Dvě tváře současného nacionalismu
Přednáška Alaina Dieckhoffa, ředitel CERI (Centrum pro mezinárodní studia, Sciences Po, Paříž)
Kde: Pražské kreativní centrum (Staroměstské náměstí 4/1, 110 00 Prague 1, Studio)
Kdy: 12. dubna 2019, 10:00-12:00
Organizátoři: CEFRES, FSV UK, Francouzský institut v Praze
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Přesvědčení o “konci nacionalismu” bylo po skončení studené války sdíleno většinou populace. Ukázalo se však, že se mýlila. Nacionalismus zůstává silným historickým fenoménem, objevuje se buď ve formě separatismu nebo národního populismu. A jak již dokazuje s odstupem nacionalismus, globalizace není podstatou antinacionalismu.
Moderováno Eliškou Tomalovou a Jérômem Heurtaux
Kde: Knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: 28. března 2019, 14:00
Organizátoři: CEFRES
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Přednáška Didiera Fassina
Místo: Filozofická fakulta UK, náměstí Jana Palacha, Praha 1, 2. patro, sál 200
Datum a čas: 31. října, 17:00
Organizátoři: Etnologický ústav FF UK a CEFRES
Jazyk: angličtina
Didier Fassin, ředitel Centra studií politické antropologie na EHESS v Paříži a James D. Wolfesohn profesor společenských věd na Institute for Advanced Study v Princetonu, je antropolog a sociolog. Vedl několik terénních výzkumů v Senegalu, Ekvádoru, Jižní Africe a Francii. Po studiu medicíny, kde vystudoval epidemiologii a veřejné zdraví, se začal specializovat na vnitřní a infekční onemocnění a uskutečnil svůj první výzkum v oblasti lékařské antropologie, konkrétně v oblasti epidemie AIDS a dalších globálních zdravotních problémů. Poté rozvinul kritickou morální antropologii jako oblast výzkumu s cílem prozkoumat historický, společenský a politický význam morálních forem přítomných při každodenních volbách a jednáních, dále při vytváření národní politiky a mezinárodních vztahů. Nedávno provedl etnografický výzkum o státu prostřednictvím studie městské politiky a vězeňského systému. V současné době pracuje na teorii trestu, na životní politice a společenských vědách ve veřejném prostoru. Tento výzkum byl předmětem Tannerovy přednášky, přednášky Adorno a přednášek na Královské švédské akademii věd. Didier Fassin také publikuje pravidelně v novinách.
Jeho nedávno vydané monografie:
- La Force de l’ordre. Une anthropologie de la police des quartiers , Paris: Le Seuil, collection La Couleur des idées, 2011
- Économies morales contemporaines (avec Jean-Sébastien Eideliman), Paris: La Découverte, collection Bibliothèque de l’Iris, 2012
- Juger, réprimer, accompagner. Essai sur la morale de l’État (avec Yasmine Bouagga, et al.) Paris : Seuil, 2013
- La question morale. Une anthologie critique (avec Samuel Lézé), Paris : Presses Universitaires de France, 2013
- L’Ombre du monde. Une anthropologie de la condition carcérale , Paris: Seuil 2017
- Punir. Une passion contemporaine , Paris, 2017
- La vie. Mode d’emploi critique, Paris : Seuil, 2018
Přednáška je součástí série “Ethnography and Theory” organizované Ústavem etnologie FF UK.
Normalizování nejistoty. Po stopách dopadu brexitu na životy českých a slovenských romských imigrantů ve velké Británii (i mimo ni)
Přednáška Jana Grilla (Universidad del Valle, Kolumbie)
Čas a místo: 17h, knihovna CEFRESu,
Organizátor: CEFRES, Pražské fórum pro romské dějiny (ÚSD AV ČR)
Jazyk: angličtina
Resumé (anglicky)
This paper explores the effects of Brexit on the lives of Slovak and Czech Roma migrants in Great Britain through what can be called ‘normalizing uncertainty’. Coming alongside other East European migrants, some Roma networks started to move in search of more viable lives following the EU enlargement in 2004. Various studies have documented negative impacts the Brexit debates had on the lives of migrants, ranging from increased sense of uncertainty and rupture to the intensified modes of racialisation and xenophobic discrimination. Drawing on a long-term ethnographic research in the UK and in Slovakia, the present paper focuses not just on the level of discourses and narratives recorded in the aftermath of Brexit vote (elicited by researchers’ efforts and interviews) but rather tries to situate these within a long-term practices and relations vis-a-vis dominant societies and forms of being exposed to oppressive social forces and forms of violence and stigmatization. Drawing on relational sociological and anthropological perspectives, this paper examines different ways of coping with and responding to the pre/post-Brexit depending on social positions various migrants’ occupy within different social fields and the durable dispositions acquired against the backdrop of different modes of domination experienced in Central Eastern Europe and in Great Britain.
Jan Grill působí jako odborný asistent na Univerzitě de Valle v Kolumbii a zároveň je také přidruženým výzkumníkem Ústavu sociologické antropologie na Univerzitě v Manchesteru. Jeho několikatý etnografický výzkum na slovenských, českých, a maďarských romských skupinách ho přiměl zabývat se otázkami spojenými s různými formami migrace ze Střední Evropy do Spojeného království a do Kanady. Dále také prováděl výzkumy týkající se nerovnoměrné mobility v kolumbijském městě Cali. Jeho práce vycházejí z přemýšlení o migraci, etnicitě, marginalizaci, činnosti a etnografii státu.
Publikace (výběr):
- ‘Re‐learning to labour? ‘Activation Works’ and new politics of social assistance in the case of Slovak Roma’, Journal of Royal Anthropological Institute(2018)
- ‘“In England, they don’t call you black!” Migrating racialisations and the production of Roma difference across Europe’, Journal of Ethic and Migration Studies(2017)
- ‘Struggles for the folk: politics of culture in Czechoslovak ethnography, 1940s-1950s’, History and Anthropology (2015)
Annette Wieviorka je nepopiratelně jednou z nejznámějších francouzských historiků zabývajících se holokaustem a také odbornicí na dějiny francouzských Židů. V současnosti je emeritní ředitelkou výzkumu při CNRS a nedávno vyšla její práce 1945, la découverte (Seuil, 2017), ve které zpracovává na základě svědectví dvou válečných dopisovatelů odhalení nacistických koncentračních táborů spojenci v dubnu a květnu 1945. O svém životě promluvila v obsáhlém rozhovoru vedeném Séverine Nikelovou, který vyšel knižně pod názvem L’heure d’exactitude (2011). Mezi její práce patří vedle Déportation et génocide : entre la mémoire et l’oubli (1992) a Le Procès Eichmann : 1961 (1989) i dosud nepřekonané dílo L’Ère du témoin (1998). V Praze přednese Annette Wieviorka své nejnovější úvahy o postavě svědka v době války.
Poslechněte si nejnovější vystoupení Annette Wievorkové na stanici France Culture!
Kde: FF UK, nám. J. Palacha, č. 200
Kdy: 17:30-19:30
Pořadatelé: Kateřina Čapková, Clara Royer a Milan Žonca
Partněři: CEFRES, Pražské centrum židovských studií FF UK a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, s podporou Francouzského institutu v Praze
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny
Ilustrace: “Taking photos of the victims in the ghetto (Budapest, 19. January 1945)”. Zdorj: http://phdn.org/archives/holocaust-history.org/hungarian-photos/
Prodané duše – Migrace z Německa do Ameriky a jiných částí Evropy (1648–1780)
Přednáška Williama O’Reillyho (Trinity Hall, University of Cambridge)
Čas a místo konání: CEFRES, zasedací místnost – Na Florenci 3, budova C, 3. patro, v 17:30
Jazyk: angličtina
Organizátorka: Veronika Čapská (FHS UK)
William O’Reilly je profesorem dějin raného novověku na University of Cambridge, náměstkem ředitele ústavu Centre for History and Economics a stálým vědeckým pracovníkem v Institute for Advanced Study (IEA) v Budapešti. Věnuje se mnoha tématům spojeným s evropským a atlantickým prostorem v raném novověku, zejména se zajímá o dějiny evropské migrace, kolonialismu a imperialismu. Je členem redakční rady časopisů Historical Journal a Themes in Migrations.
Résumé:
V Prodaných duších William O’Reilly zkoumá dějiny emigrace v 17. a 18. století z Německa do severní Ameriky a střední a východní Evropy za pomoci osob zvaných Seelenverkäufer. Tito „obchodníci s dušemi“ nabírali a doprovázeli migranty; byli převaděči mezi geografickými lokalitami, mezi gramotností a negramotností, mezi ekonomickou jistotou a nejistotou, mezi svobodou a otroctvím. Tak jako z Evropy odcházelo v důsledku vylidnění a otřesů způsobených třicetiletou válkou stále více migrantů, rostl také počet převaděčů. V Evropě 17. a 18. století bylo nemožné zvažovat emigraci bez pomoci prostředníka nebo agenta. Někdy šlo o padouchy, jindy i o dobrodince, avšak bez jejich úsilí by byla veškerá raně novověká migrace nemyslitelná. Právě oni stáli u zrodu pozdějších masových migrací v 19. a 20. století.
Přednáška bude pojednávat o úloze těchto převaděčů a osadníků při budování složité komunikační sítě, která pokrývala rozsáhlý atlantický prostor od Pensylvánie až po Transylvánii. Bez jejich přičinění by tehdy nebylo možné udržovat sít neformálních kontaktů, a další migrace by tudíž nebyla možná.
