Velký rozhovor s Borisem Cyrulnikem
organizuje CEFRES ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze a Filozofickým institutem Akademie věd České republiky.
Kdy: ve středu 12. června 2024 v 18 hod.
Kde: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: Francouzštína se simultanním překladem do češtiny
Moderatorka: Alice KOUBOVÁ, FLÚ AV ČR
Abstrakt
Díky bouřlivému rozvoji zobrazovacích metod v neurologii se už s naprostou evidencí ví, že problematické prostředí způsobuje vznik dysfunkcí ve struktuře mozkové tkáně. Například prostředí výrazně ochuzené o podněty způsobuje atrofie konkrétních mozkových částí, což zase následně vede k tomu, že daná osoba vnímá svět jinak než ostatní lidé. Často ho vnímá jako svět plný agrese a nebezpečí. Narušením vývoje nervové soustavy mohou trpět všichni savci. Pokračování textu Velký rozhovor s Borisem Cyrulnikem →
Čechy nebo Mali? “Velký Rozhovor” s François-Xavierem Fauvellem a Ladislavem Varadzinem
Kdy: 22. května od 18 hodin
Kde: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: francouzština a čeština (simultánní tlumočení zajištěno)
Partneři: CEFRES, Francouzský institut v Praze, Archeologický ústav Akademie véd České republiky
François-Xavier Fauvelle a Ladislav Varadzin budou debatovat o kulturní rozmanitosti Afriky a mnohočetných historických trajektoriích afrických společností. Společně se zamyslí nad charakteristikami „globálního“ středověku, který zahrnoval střední Evropu a několik oblastí Afriky. Tím, že se pokusí o (nutně riskantní) historické srovnávání, podělí se o své úvahy o středověkých písemných dokladech (včetně arabských a židovských spisů) dostupných pro tyto dva regiony světa, o roli archeologie, o zrodu státu, o setkání středoevropských a afrických společností s křesťanstvím či islámem, o „makléřských“ státech a obchodu a o mnohém dalším. Během toho připomenou české, moravské, ghanské, maliské a etiopské rané státy.
François-Xavier Fauvelle je profesorem na Collège de France, vede katedru dějin a archeologie afrických světů na Collège de France a v současné době je ředitelem Francouzského výzkumného centra v Jeruzalémě. Pracoval v Jihoafrické republice, v Etiopii, kde vykopal křesťanskou lokalitu Lalibela a objevil několik středověkých muslimských měst, a v Maroku, kde vykopal středověké město Sijilmása. Mezi zhruba dvaceti knihami přeloženými do desítky jazyků je autorem knihy Zlatý nosorožec: Příběhy o africkém středověku (Praha, 2021).
Ladislav Varadzin je vedoucím vědeckým pracovníkem Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Je specialistou na pozdní pravěk a rané dějiny společností severovýchodní Afriky a střední Evropy, pracoval v Súdánu a Egyptě a prováděl vykopávky na středověkém Vyšehradě v Praze. Je autorem více než stovky vědeckých článků a kapitol v knihách.
Velký rozhovor s Antoinem Compagnonem: „Pokud neinovuješ, zemřeš“
Toto setkání je součástí série Grands Entretiens pořádané CEFRESem a Francouzským institutem v Praze, u příležitosti mezinárodní konference „Proustian Perspectives“ organizované Ústavem české literatury a komparatistiky & Ústavem románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚČLK & ÚRS FF UK) ve spolupráci s CEFRES.
Kde: Francouzský institut v Praze
Kdy: středa 22. března 2023, 18:00
Jazyk: čeština a francouzština (simultánní tlumočení)
Kontakt: cefres[@]cefres.cz
Antoine Compagnon (Collège de France / Académie française)
Moderátorka: Eva Voldřichová-Beránková (FF UK) Pokračování textu Velký rozhovor s Antoinem Compagnonem. “Pokud neinovuješ, zemřeš” →
V rámci série seminářů o odkazu Pierra Bourdieua, organizovaných střediskem CEFRES, Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR, a u příležitosti vydání českého překladu Paskalovských meditací (Nakladatelství Karolinum v překladu Jana Petříčka) se na Francouzském institutu v Praze uskuteční Velký rozhovor s profesorem Ghassánem Hádžem.
Kdy: 1. prosince 2022, 17:00
Kde: Francouzský Institut, Štěpánská 35, Praha 1
Organizuje: CEFRES ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze
Jazyk: angličtina
Moderuje: Yasar Abu Ghosh (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy)
Ghassan Hage je antropolog vyučující na Univerzitě v Melbourne a nyní je hostujícím profesorem na Institutu Maxe Plancka v Halle. Narodil se v Libanonu a hlavním těžištěm jeho výzkumu v oblasti komparativního studia nacionalismu, rasismu a multikulturality je právě libanonská diaspora, Střední východ a Austrálie. Vedle toho je odborníkem na tematiku konstrukce kulturní a sociální identity společenských skupin bílé barvy pleti.
Ghassan Hage vystudoval Univerzitu Macquarie v Sydney a Univerzitu v Nice a několikrát byl hostujícím vyučujícím na pařížské École des hautes études en sciences sociales, kde spolupracoval s Pierrem Bourdieuem. A právě také z jeho díla – ne něž je jedním z největších odborníků – čerpá při tvorbě své sociální teorie.
Je autorem například:
- The Diasporic Condition, University of Chicago Press, 2021.
- Decay, Duke University Press, 2021.
- Is Racism an Environmental Threat?, Polity Press, 2017.
- Alter-Politics: Critical Anthropology and the Radical Imagination. Melbourne University Press, 2015.
- White Nation: fantasies of White supremacy in a multicultural society, Routledge, 1998.
U příležitosti vydání českého překladu Zlatého nosorožce ve Štěpánské 35 vystoupí a knihu představí její autor, François-Xavier Fauvelle, který přijal pozvání Francouzského institutu a Univerzity Karlovy, a to ve spolupráci s CEFRES.
Místo konání: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1
Datum a čas konání: středa 12. října 2022, 18:00
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny zajištěno
Pořadatelé: CEFRES, Francouzský institut v Praze, Univerzita Karlova
Debatu bude moderovat novinářka Irena Jirků.
Představení knihy
Město s dvanácti mešitami a jeho popis, jež tvoří část arabského vyprávění o krajích v pásmu Sahel, dopis židovského obchodníka o karavanu ze „Země Černých,“ mušle z Indického oceánu, které se našly veprostřed Sahary, podobizna Malijského krále na mapě Katalánska, zříceniny města vystavěného ze soli a korálu. Zlato. Zlatý štít v senegalské hrobce, zlaté mince nalezené v etiopském klášteře, zlatý nosorožec, který se ztratil a našel v jižní Africe. To vše dokládá, jak bohatá a pestrá středověká Afrika byla. A z těchto střípků skládá dohromady François-Xavier Fauvelle mozaiku, jež vyjevuje zapomenuté říše – od císařství ležících na savanách západní Afriky až po knížectví na pobřežích Keni a Tanzánie a tak ve své knize Zlatý jednorožec vyjevuje Afriku čile obchodující s islámským světem, Indií a Čínou. Prizmatem této mozaiky pak znovu zkoumá místa a postavy nejen africké středověké historie.
François-Xavier Fauvelle je profesorem vyučujícím na pařížské univerzitě Collège de France. Jako první získal profesuru z oboru Dějiny a archeologie Afriky. Učil na Princetonské univerzitě, vedl mezinárodní výzkumné programy v jižní Africe, Etiopii a Maroku. Napsal přes dvacet knih později přeložených do mnoha jazyků, mezi nimiž je i Zlatý nosorožec: příběhy o africkém středověku (Karolinum, 2021, přeložily Alena Lhotová a Helena Beguivinová).
