Dějepisectví a historie umění v dialogu. Úvahy o funkci map ve Warburgově ikonologii

Páté sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice. 
V tomto roce bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 14. červen 2024 od 10 hod.
Jazyk: francouzština

Speaker: Lara BONNEAU, Filosofický ústav Akademie věd ČR, přidružená pracovnice CEFRESu
Discussant: Danièle COHN, Université Paris 1 (bude potvrzeno)

Byla tendence ke zdobnosti v grafice překážkou vědeckého rozvoje kartografie? Jinými slovy, musela se kartografie zbavit svého uměleckého rozměru, příliš citlivého a emocionálního, aby se mohla stát planimetrickou abstrakcí? To byly ústřední otázky německého historika umění Abyho Warburga, který považoval kartografické gesto za jeden ze způsobů, jak se psychologicky distancovat od smyslového. Tím, že mapování dává obrysy tomu, co je ve vnímané zkušenosti prezentováno jako pohyblivé, proměnlivé, dokonce chaotické, tím, že tomu přiřazuje místo v rámci řádu (kosmos) a tím, že to prezentuje spíše v prostoru než v čase, získává funkci spíše psychologickou: poskytuje subjektu jakési pevné body, v nichž se může ukotvit, a tím se distancovat od reality. Nicméně, jak ukazují astrologické horoskopy plné různých démonů, kartografie se nedokázala zcela oprostit od dimenze strachu a touhy, jež utvářela náš vztah ke světu a vesmíru. Mapy mají nepochybně jakýsi citlivý “kosmetický” rozměr, který pravděpodobně ale není v přímém rozporu se snahou nastolit kosmický řád. Ve snaze studovat způsob, jak se přítomnost těchto démonů v historii kartografie proměňovala a do jaké míry poskytovala živnou půdu pro ikonografickou tradici a pro vědecké snahy o ovládnutí myšlenkového prostoru, byl Aby Warburg veden k tomu, aby nakreslil… mapy. Mapy toho, jak se měnily a migrovaly motivy a styly. Mapy “forem patosu” od Athén po Babylon, a od Babylonu po jižní a severní Evropu. Na základě nedávné práce Phillipa Despoixe (2023) se pokusíme představit funkci kartografie ve warburgovské ikonologii.