Kdy: 25.–28. června 2025
Kde: Praha
Organizátoři: Czech Association for African Studies & European African Studies Association
Každý druhý rok pořádá AEGIS v jiném evropském městě Evropskou konferenci afrických studiích (ECAS), kterou svolává jeden nebo více členů AEGIS. Stala se největším celosvětovým setkáním afrických studií, účastní se jí vědci z celého světa a zájem o ni nadále významně roste.
CEFRES je hrdým partnerem této mezinárodní konference, která se poprvé ve své historii koná v České republice – jedné z postkomunistických zemí Visegrádu, známé též jako srdce Evropy.
Dvacáté výročí ECAS nám poskytne skvělou příležitost k retrospektivnímu pohledu na uplynulá dvě desetiletí a konkrétně na africká studia v Evropě. Zároveň nám umožní nové pohledy na budoucí vývoj v této oblasti. Uděláme vše pro to, abychom připravili podnětný program složený z přednášek našich hlavních řečníků, plenárních zasedání a kulatých stolů, promítání filmů, výstav knih zaměřených na africká studia a kulturních a uměleckých akcí.
Kompletní program konference naleznete zde.
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války pořádá Frankofonní univerzitní centrum Univerzity v Szegedu ve spolupráci s Regionálním centrem Maďarské akademie věd a Katedrou moderních dějin a mediteránních studií Univerzity v Szegedu konferenci s názvem „Střední Evropa a frankofonní Afrika po druhé světové válce: křižovatky“.
Tato akce vznikla ve spolupráci s Francouzským ústavem pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) a Francouzským institutem v Maďarsku.
Kdy: 19. a 20. května 2025
Kde: Regionální centrum Maďarské akademie věd, Szeged
CELÝ PROGRAM KONFERENCE ZDE
Prezentace
Cílem této konference je prozkoumat dějiny „poté“ ve dvou oblastech, které mají na první pohled jen málo společných aspektů a pouze vzdálené vztahy. Konec bojů však bezesporu neznamenal osvobození ani pro obyvatelstvo, ani pro státy těchto dvou oblastí, které byly dlouho považovány za periferní. Konference vychází z tohoto paradoxu a klade si za cíl zabývat se otázkami, které jsou oběma oblastem vlastní, vzhledem k tomu, že konec druhé světové války představoval změnu světa, jíž žádná z oblastní neunikla. Rok 1945 definitivně ukončil nadvlády tradičních evropských mocností a položil základy bipolárního světa. Tyto proměny měly mnoho důsledků na oba regiony, jelikož byly v samém středu mocenského boje. Konference si s využitím komparativního přístupu přeje poskytnout příležitost k prozkoumání dynamik, jež jsou specifické nebo společné pro střední Evropu a frankofonní Afriku, a jež začaly na konci válečných operací. Snahou je rovněž osvětlit hluboké změny aniž bychom opomněli, že rok 1945 sice představoval odklon od minulosti a nový začátek, ale zároveň byl součástí kontinuity starého světa.
Cílem konference je poskytnout prostor pro zamyšlení a dialog mezi odborníky z obou oblastí – doktorandy, mladými doktory, začínajícími i zkušenými lektory – za účelem lepšího pochopení dopadu konce druhé světové války na současné dějiny frankofonní Afriky a střední Evropy. K diskusi byla vybrána následující témata:
- Střední Evropa na konci druhé světové války
- Francie a Střední Evropa v letech od 1940 do 1950
- Frankofonní Afrika v roce 1945
- Gaullismus a Afrika
Desátý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.
Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k přípojení a text ke čtení, prosím, požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 10. června 2025, 16:30
Jazyk: angličtina
Přednášející: Honorata Sroka (CEFRES / Univerzita Karlova)
Diskutující: Hélène Martinelli (CEFRES / École normale supérieure de Lyon)
Text k přečtení: Peter Bürger (1974). Theory of the Avant-Garde. Translation Michael Shaw. Manchester: Manchester University Press.
Abstrakt:
Prezentace budezaložena na poznámkách o mém postdoktorandském výzkumu, který jsem po dobu sedmi měsíců prováděla v CEFRESu. Můj projekt rozvíjí stejnou linii výzkumu jako má doktorská práce, přistupuje však k dané problematice šířeji. Konkrétně doufám, že na vybraných příkladech neoavantgard ve střední a východní Evropě ukážu, jak a proč se umělci rozhodli vytvořit subverzivní formy historiografie a jaké experimentální strategie lze v archivech nalézt. S využitím metodologie takzvaných „kulturních dějin avantgard“ budu reflektovat avantgardní instituce a postupy orientované na sebe-historiografii. Mé stanovisko lze v podstatě nazvat diskusí o stěžejní knize Petera Bürgera Teorie avantgardy (1974). Byl to právě on, kdo tvrdil, že avantgarda stojí proti institucím. Na rozdíl od jeho předpokladu je cílem mého výzkumu ukázat jednak jak neoavantgardy ve střední a východní Evropě, stejně jako subverzivní formy historiografie rozvíjely, a nikoli ničily umělecké instituce, a jednak proč se tyto dvě oblasti vzájemně prolínaly.
Kompletní program semináře pro 2024-2025 naleznete zde.
Romská rasizace mimo většinové a menšinové narativy
Kdy: 21.–23. května 2025
Kde: Vila Lanna; Ústav pro českou literaturu, CEFRES
CEFRES pořádá závěrečnou diskuzi 23. května od 17h
Organizační tým: Tina MAGAZZINI a Martin FOTTA (Ústav etnologie, AV ČR)
Akce je otevřená veřejnosti, ale vzhledem k omezené kapacitě je nutná registrace.
📝 Registrace zde: https://forms.office.com/e/HGQ7SNK2Rq
📄 Celý program ve formátu PDF ke stažení zde.
Konference se koná za podpory Akademie věd ČR (stipendium Lumina Quaeruntur, projekt Romani Atlantic: Transcontinental Logic of Ethno-Racial Identities, LQ300582201) a Strategy AV21-Identities in the World of Wars and Crises. Pořádá ji Etnologický ústav Akademie věd ČR spolu s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy; Francouzským výzkumným centrem humanitních a sociálních věd (CEFRES, MEAE-CNRS); Pražské fórum pro romské dějiny a CEU Romani Studies Program.
This conference explores the social positions of the Romani people, the nature of anti-Romani stereotypes, and Romani agency in relation to other ethno-racial projects. It brings together critical perspectives on Romani racial formations, ethnicity, membership, and belonging, moving beyond isolated and compartmentalised majority-minority approaches. Speakers will explore ways scholars can analyse Romani racialization as intimately related to other racial projects. They will examine historical interactions between Romani people and other ethno-racial communities, tracing transnational and intercultural connections, and investigating how Romani experiences have been shaped by broader social processes. Finally, presenters will consider how different social justice movements influence one another and explore the formation of alliances. In doing so, they will invite the reimagination of solidarity that goes beyond notions of racial or ethnic unity based on prior similarity, recognising instead heterogeneity and differential modes of exclusion and incorporation.
PROGRAM
Pokračování textu Konference | Transnacionalismus, aktivismus a solidarita →
Zjistěte více o dojemnem románu o osudu obyvatel jednoho pařížského domu ve 40. letech 20. století.
Kdy: 17. května 2025, 16:00
Kde: Sál Milana Kundery, Výstaviště Praha Holešovice, Křižíkovy pavilony
Přidejte se k nám na Knižním veletrhu v sobotu 17. května v 16 hodin na setkání se spisovatelkou a režisérkou Ruth Zylbermanovou, která nám představí svůj román Autobiografie jednoho pařížského domu (209 rue Saint-Maur, Paris Xe : Autobiographie d’un immeuble, Points, 2021), jehož český překlad vydalo nakladatelství Maraton v roce 2024. Ve vyprávění Ruth Zylbermanové ožívají příběhy zmizelých i navrátilců, dětí i dospělých, kolaborantů i odbojářů, zamilovaných dívek i žen se špatnou pověstí, konkrétních lidí různých národností, jejichž životy svedla dohromady jedna pařížská adresa. Po diskusi bude následovat autogramiáda s autorkou na stánku Francie.
Ruth Zylbermanová, francouzská filmařka a spisovatelka, natočila řadu dokumentárních snímků a v roce 2015 vydala svůj první román La Direction de l’absent (Směr nepřítomných). V její tvorbě se zřetelně projevuje vztah ke středoevropským dějinám: dokumentární snímek Dissidents, les artisans de la liberté (2009) věnovala mj. Václavu Havlovi, Le procès – Prague 1952 (2021) pak trojici odsouzených: Rudolfu Slánskému, Arturu Londonovi a Rudolfu Margoliovi. V roce 2018 natočila dokument Les Enfants du 209 rue Saint-Maur, Paris Xe (Děti z ulice Saint-Maur 209, Paříž, 10. obvod), který posloužil jako předloha románu z roku 2020. Snímek i kniha si získaly značnou přízeň odborné i čtenářské obce.
Politická činnost polské komunity ve Francii a Spojených státech po 2. světové válce
Devátý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.
Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k připojení a text ke čtení, prosím, požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 27. května 2025, 16:30
Jazyk: angličtina
Přednášející: Florence Vychytil-Baudoux (EHESS / CEFRES)
Diskutující: Françoise MAYER
Text ke čtení: Michael Werner & Bénédicte Zimmermann, « Beyond Comparison: Histoire Croisée and the Challenge of Reflexivity », History and Theory, 2006, vol. 45, no 1, p. 30‑50.
Abstrakt:
V čase od 80. let devatenáctého století do 30. let dvacátého století opustilo polské území tzv. „za chlebem“ více než 12 milionů lidí. Zatímco před první světovou válkou přitahovaly většinu polských rolníků hledajících lepší budoucnost zejména Spojené státy, v meziválečném období se hlavním cílem polských migrantů stala Francie.
Pokračování textu Zaoceánské přesuny | ZRUŠENO →
