17. ročník Evropské letní university (UEE) akademické sítě OFFRES (frankofonní organizace pro evropské vzdělání a výzkum ve společenských vědách)

Kde: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Organizátoři: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a CEFRES
Jazyk: francouzština
Organizační komise: Arnaud François (Université de Poitiers), Chiara Mengozzi (CEFRES – Université Charles) et Ondřej Švec (Université Charles)

Program letní školy ke stažení zde

Přednášející: Jean-Marc Besse (Lyon), Luis Manuel Bernardo (Lisabon), Georges Bondor (Jasy), Felice Cimatti (Arcavacata), Catherine Coquio (Paříž), Bernard Feltz (Lovaň), Josef Fulka (Praha), Daniele Giglioli (Bergamo), Thierry Hoquet (Paříž), Nenad Ivić (Záhřeb), Karel Kleisner (Praha), Michał Kozłowski (Varšava), Philippe Sabot (Lille), Maja Vukušić Zorica (Záhřeb).
Přednášky jsou veřejně přístupné.

Tato pražská letní škola si klade za cíl teoreticky, eticky i politicky revidovat koncepci lidství na základě toho, co bylo tradičně pojímáno jako jeho vnějšek. Naším úkolem bude kritické zhodnocení rozličných způsobů, jimiž je vymezováno to, co je člověku vlastní, se zvláštním důrazem na násilí skryté v gestu oddělujícím lidské od nelidského, na nedostatky antropocentrismu a na rizika spojená s představou člověka jako míry všech věcí, pána a vlastníka přírody. Vodítkem nám přitom budou současné snahy o decentrování člověka a jeho pojímání na základě přírody, provázanosti a různorodosti forem života, stejně jako úvahy o budoucích proměnách, či dokonce vymizení jeho současné podoby. Svým transdisciplinárním zaměřením má tato Evropská letní škola poskytnout příležitost k setkání a konfrontaci mezi společenskovědními obory – filosofií, literaturou, politologií, rétorikou a kulturní antropologií – a přírodními vědami, zejména biologií a etologií. Přednášky, workshopy a společné diskuse budou rozděleny do následujících, vzájemně propojených tematických okruhů: uvažovat o člověku na základě jeho sounáležitosti s přírodou, na základě jeho vratkého odlišení od zvířete a v post-humanistické perspektivě jeho možného konce. 

Přednáška Laure Teulières pro širokou veřejnost s názvem:
“Étrangers d’ici” : migrants et migrations en France à travers des films de la Cinémathèque de Toulouse

Kdy: středa 26. dubna, 18:30-20:00
Kde: Francouzský institut v Praze (5. patro), Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: francouzsky

Přijďte se podívat na přednášku s videoprojekcí a dozvědět se více o dějinách imigrace do Francie. Filmotéka v Toulouse, která spravuje jeden z hlavních filmových archivů ve Francii, provedla pilotní výzkum svých sbírek na téma přistěhovalci a migrace. Videoprojekce “Étrangers d’ici” vznikla s cílem představit její objevy veřejnosti. Nejedná se o úryvky ze známých velkofilmů, ale o doposud velmi málo promítané snímky, zahrnující fiktivní dokumenty, aktuální snímky, reklamní a politická videa či rodinné filmy.

Na kompletní program přednášek Laure Teulières v rámci Visegrádského fóra ve Varšavě a v Praze se můžete podívat v kalendáři CEFRESu.

Kdy a kde: 27. dubna 2017, 14:00 – 19:00, Hybernská 3, Praha 1, místnost č. 303
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Luďa Klusáková a Jaroslav Ira (Ústav světových dějin FF UK)
Diskutanti:

Laure Teulières (FRAMESPA, Université Toulouse-Jean-Jaurès): Representations of the foreigner in France after the First World War. 

Anotace

Po první světové válce zažila Francie bezprecedentní příliv imigrantů a téma imigrace se stalo předmětem četných veřejných diskurzů (novinových článků, vědeckých studií, esejí, veřejných zpráv, politických deklarací a dalších). Abychom pochopili kolektivní reprezentace, které tyto diskurzy reflektovaly, musíme nejprve porozumět řadě komplexních kulturních referencí a podrobit je analýze z různých úhlů pohledu. Cílem této prezentace je zhodnotit typologický přístup a pochopit kulturně společenský rámec těchto reprezentací. Vzhledem k tomu, že jedním ze zkoumaných parametrů je i regionální rozměr, prezentace se zaměří na jednu vybranou oblast – jihozápad Francie. “Cizí” není pouze člověk jiné národnosti nebo etnického původu, vnímání “cizosti”  závisí i na zažité reputaci a stereotypech. Je nutné též přihlédnout k odlišnostem, které nejsou tak často zmiňovány, včetně rozdílů mezi měšťany a farmáři, sedentárními a kočovnými obyvateli, rodinami a lidmi žijícími o samotě… Tato diachronická perspektiva, která zkoumá období od současnosti až po druhou světovou válku, nám umožňuje lépe rozlišit, jaké z těchto jevů byly trvalého a jaké pouze přechodného charakteru.

Simon Gunn (Centre for Urban History, University of Leicester): From Workers to Communities: Migration and the Politics of Ethnicity in Bradford, England, c.1945-1980

Anotace

V průběhu dvaceti let od konce druhé světové války přicházely do severoanglického Bradfordu za prací v továrnách na výrobu vlny různé skupiny lidí z Evropy, Karibiku a jižní Asie. Díky tomu se z Bradfordu stalo jedno z prvních a nejvýznamějších postkoloniálních měst, ve kterém nejpočetnější etnickou minoritu představovali Pakistánci. Tato studie sleduje, jak se měnila identita asijských přistěhovalců v Bradfordu – od “pracovníků” z 50. let 20. století až po “komunity” v 60. a 70. letech. Během této transformace hrála čím dál tím větší roli “kultura” asijské populace, která představovala důležitý prvek při utváření její vlastní identity. Ve své studii obhajuji názor, že tento proces “kuturalizace” měl i své stinné stránky – přinesl s sebou problémy, které vyeskalovaly během bradfordských “rasových nepokojů” v letech 1995 a 2001.

Tereza Horáčková: Diversity of a diaspora integrated through economic strategies: Vietnamese in the Czech Republic since the 1950s

Nóra Abdel-Salám: Diverging Migratory Tendencies of the Youth in Central Europe – Case Studies of the Hungarian and Czech Models