2nd session of FSV / CEFRES seminar “Thinking through Crisis” will be hosted by:
Jérôme Heurtaux (Paris-Dauphine Université / CEFRES)
Subject: Revolutions, Political Crisis and Regime Changes
Where: online.
To register, please contact the organizers: maria.kokkinou@cefres.cz
When: Wednesday, October 7th, 12:30-1:50 pm
Language: French
As part of the seminar: “Enjeux contemporains. Penser les crises” / “Current Issues: Thinking through Crisis” organized by Maria Kokkinou (CEFRES / UK) and Jérôme Heurtaux (CEFRES)
La crise a le vent en poupe : l’apparition et la diffusion extensive de la Covid-19 en 2020 a redonné à cette notion une actualité globale, qu’elle n’avait plus eu depuis la crise financière de 2009. En dehors de ces moments spectaculaires d’effervescence à l’échelle de la planète, on ne compte plus les événements ou les phénomènes qui sont qualifiés de crise.
Concept-valise de la modernité, la « crise » (pré)occupe nos sociétés dans toutes ses dimensions. Les usages polysémiques du terme et sa très forte actualité nous incitent à revenir sur ce concept, ses significations et ses usages. C’est à cette tâche qu’est consacré ce cours-séminaire, qui verra l’intervention de chercheurs de diverses disciplines, sociologie politique, histoire, histoire de l’art, anthropologie, philosophie, etc.
Quelles réalités sont-elles qualifiées de « crises » et en quoi sont-elles critiques ? Qu’est-ce qu’une crise et comment expliquer sa survenue ? Comment une crise se déroule-t-elle, quels en sont les effets et la postérité ? Pourquoi les crises suscitent-elles des conflits d’interprétation sur leur signification ? La notion de crise est-elle un opérateur central de notre modernité et une clé de compréhension des enjeux qui traversent les sociétés contemporaines ?
Revize zkušenosti selhání v růstové společnosti a její hegelovská východiska
Čtvrtý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý, 3 prosinec, 2024, 4:30
Jazyk konání akce: angličtina
Registrace: cefres[@]cefres.cz
Seminář povede
Josefína Formanová (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Diskutující : Ivan LANDA (Filozofický ústav, Akademie věd)
Podkladem naší diskuse bude text:
Wiliiam DESMOND: “Philosophy and Failure” Journal of Speculative Philosophy, 1988, New Series, vol. 2. No. 4 (1988)
Abstrakt :
Pokračování textu Revize zkušenosti selhání v růstové společnosti →
Přednáška Didiera Fassina
Místo: Filozofická fakulta UK, náměstí Jana Palacha, Praha 1, 2. patro, sál 200
Datum a čas: 31. října, 17:00
Organizátoři: Etnologický ústav FF UK a CEFRES
Jazyk: angličtina
Didier Fassin, ředitel Centra studií politické antropologie na EHESS v Paříži a James D. Wolfesohn profesor společenských věd na Institute for Advanced Study v Princetonu, je antropolog a sociolog. Vedl několik terénních výzkumů v Senegalu, Ekvádoru, Jižní Africe a Francii. Po studiu medicíny, kde vystudoval epidemiologii a veřejné zdraví, se začal specializovat na vnitřní a infekční onemocnění a uskutečnil svůj první výzkum v oblasti lékařské antropologie, konkrétně v oblasti epidemie AIDS a dalších globálních zdravotních problémů. Poté rozvinul kritickou morální antropologii jako oblast výzkumu s cílem prozkoumat historický, společenský a politický význam morálních forem přítomných při každodenních volbách a jednáních, dále při vytváření národní politiky a mezinárodních vztahů. Nedávno provedl etnografický výzkum o státu prostřednictvím studie městské politiky a vězeňského systému. V současné době pracuje na teorii trestu, na životní politice a společenských vědách ve veřejném prostoru. Tento výzkum byl předmětem Tannerovy přednášky, přednášky Adorno a přednášek na Královské švédské akademii věd. Didier Fassin také publikuje pravidelně v novinách.
Jeho nedávno vydané monografie:
- La Force de l’ordre. Une anthropologie de la police des quartiers , Paris: Le Seuil, collection La Couleur des idées, 2011
- Économies morales contemporaines (avec Jean-Sébastien Eideliman), Paris: La Découverte, collection Bibliothèque de l’Iris, 2012
- Juger, réprimer, accompagner. Essai sur la morale de l’État (avec Yasmine Bouagga, et al.) Paris : Seuil, 2013
- La question morale. Une anthologie critique (avec Samuel Lézé), Paris : Presses Universitaires de France, 2013
- L’Ombre du monde. Une anthropologie de la condition carcérale , Paris: Seuil 2017
- Punir. Une passion contemporaine , Paris, 2017
- La vie. Mode d’emploi critique, Paris : Seuil, 2018
Přednáška je součástí série “Ethnography and Theory” organizované Ústavem etnologie FF UK.
Mezinárodní konference
Místo: Vědecké centrum Polské akademie věd (rue Lauriston 74, Paříž), Sorbonne Univerzita (rue de la Sorbonne 17, “Salle des actes”, Paříž)
Datum: 7.-8. června 2019
Organizers: Vědecké centrum Polské akademie věd v Paíži, Centrum polské civilizace (Sorbonne Univerzita), CEFRES, Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií ve Varšavě
Jazyk: angličtina
Tato událost je první z cyklu konferencí nazvaného “1989-2019: Beyond the Anniversary, questionning 1989“. Konference se budou konat v Paříži, Varšavě a Praze.
Podrobný program naleznete zde.
Popis (EN)
What is known about 1989, this chain of major events that have shaken up the map of Europe and the world? The collapse of communist regimes has been extensively studied and commented on. The human and social sciences have long focused on the 1989 enigma, which saw the un-anticipated collapse of the European part of the Soviet bloc in just a few months. However, the work on 1989 quickly led to other research agendas, proposing to study the current transformations in Central and Eastern Europe. Because contrary to what the large number of stories about 1989 may suggest, there are few empirical studies on this object and for good reasons. Because of its historical situation as the final moment of the communist period and as the inaugural moment of the “democratic transition”, 1989 was finally little addressed as such and for itself. Retrospective analyses of the reasons for the fall of the communist bloc and prospective studies on the democratization of Eastern European societies quickly marginalized the event as an object of investigation, in favor of more interpretation-oriented writings. More recently, it is more a questioning around the memory controversies on 1989 that has caught the attention of researchers. This conference therefore proposes a return to the event itself. Going back to the field, diving in the past, mobilizing new sources, without of course sacrificing the analysis to pure facts. This is the perspective adopted which consists in questioning the event through its social margins, actors who have until now remained in the shadows (for example workers or women), through writing and cultural practices and by engaging in a debate on the archives of 1989, raising new or too long ignored questions. Several leads seem to be possible:
- 1989 and social margins : What did 1989 mean for the Eastern European working classes, rural communities, people living in urban areas far from the heart of events, women, young people or the regime’s elites? Crossing the political event and the social worlds offers an original perspective on the dynamics of the collapse and makes it possible to rethink the relationships between the “revolutionary process” and social classes, which are known to be central to Marxist theory.
- Writing and cultural practices : How was 1989 figured, documented and co-constructed, both during and after, through various writing practices (diaries, actors’ memoirs, underground press, samizdats, correspondence) and artistic genres such as literature, theatre, happening, painting or documentary? What traces does it leave in the visual memory of the event? What exactly is described, from what point of view?
- New archives : Which archives were constituted on 1989 and on the period preceding the event? Are the archives on 1989 part of the archives of communism? Did 1989 produce its own archivists? Who are they and how can these archives be used? How can we interpret the development of oral history in the East and the multiplication of real “banks of testimonies”, which are emerging as new archives of communism and post-communism?
It is therefore about revisiting 1989 by consciously taking a fragmented look on the series of political events that have transformed Central and Eastern Europe. Hence the use of new and heterodox sources: oral history with ordinary citizens, self-writing, memoirs written by former members of the opposition or communist parties, posters, literary and artistic materials, etc., which have been the subject of so few publications since then.
Vědecké vedení Cyklu konferencí
- Maciej Forycki, Vědecké centrum Polské akademie věd v Paříži
- Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRESu
- Nicolas Maslowski, Centrum pro francouzská studia (CCFEF), Univerzita ve Varšavě
- Paweł Rodak, Centrum polské civilizace (Sorbonne Univerzita)
Přednáška Michaly Lônčíkové (Univerzita Komenského, Bratislava) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky
Podobně jako v jiných evropských zemích, které se hned po válce musely postavit následkům německé okupace a kolaborace, byl i v obnoveném Československu zaveden systém retribučního soudnictví. I když se nově zřízené lidové soudy nezabývaly výlučně spory týkajícími se protižidovských krutostí, rasově motivovaným zločinům obecně se věnovalo vícero paragrafů v hlavním retribučním nařízení, č. 33/1945 Sb. n. SNR. Pokud budeme analyzovat procesy s hlavními politickými představiteli válečné Slovenské republiky, které se konaly u Národního soudu, umožní nám to vysledovat mechanismy oficiální protižidovské politiky na státní úrovni. Na druhé straně regionální případy, které byly v soudní pravomoci okresních lidových soudů, pokládají také otázku místních agresorů, spolupachatelů a očitých svědků mezi většinou slovenského národa. Tato mikrohistorická perspektiva je zásadní pro analýzu židovsko-nežidovských vztahů v širším společenském kontextu v letech pronásledování a částečně i poté. Za využití sbírek okresního lidového soudu v Banské Bystrici tato prezentace zkoumá, jak na Slovensku probíhal boj přeživších holokaust za spravedlnost a jakým způsobem byly tyto zločiny souzeny v letech bezprostředně následujících po Osvobození.
Více o semináři zde.
Rétorika velkopátečních kázání v Čechách 14. století: Definice pravidel, ustálených výroků a nesrovnalostí
Osmé setkání interního semináře CEFRESu v roce 2022-2023.
Cílem semináře CEFRESu je představit probíhající výzkum členů CEFRESu a otevřít tak mezioborovou diskuzi o otázkách týkajících se metod, přístupů a koncepcí, díky které bude moci každý účastník porovnat vlastní pohled s předloženými pracemi.
Místo konání: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý 9. května 2023, 16:30
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz
Olga Kalashnikova (Středoevropská univerzita/ CEFRES)
Diskutuje Eloïse Adde (Středoevropská univerzita)
Abstrakt:
Svatý týden, zejména Velký pátek, který symbolizuje vrchol křesťanské zbožnosti, představuje klíčové období postní doby. Během svatého týdne vyprávěli charismatičtí středověcí kazatelé příběh o utrpení a smrti Ježíše Krista ve snaze ovlivnit každodenní život a náboženské praktiky lidí. Cílem bylo vyvolat emocionální reakci posluchačů (a čtenářů) a přimět je k pokání a doznání hříchů. V některých případech začali kazatelé experimentovat s různými zdroji a teologickými a rétorickými přístupy, aby reflektovali rostoucí oddanost pašijím a svátostem v regionu a dokonce kritizovali morální úpadek laiků a duchovenstva v Čechách.
Seminář se zaměří na intelektuální pozadí a sdílený diskurz týkající se Pašijí, který ovlivňoval české kazatele 14. století při sestavování velkopátečních kázání. Zaměřím se také na logické základy, strukturu a metodologii svého doktorandského projektu, jehož cílem je kriticky prozkoumat velkopáteční kázání v Čechách v letech 1330-1380, identifikovat specifika (prohřešky) českého korpusu v širším měřítku evropského kontextu a určit některé teologické, hermeneutické, pastorační a rétorické „samozřejmosti“ (normy) typické pro tento žánr.
Celý program semináře naleznete zde.
